Štítek: klasika

V ložnici planulo několik svíček a jedna tlumená lampa. Jill se probírala papíry na příští týden, ale už jí to nemyslelo. Potřebovala připravit aspoň koncept té exhibice, ale všechny události týdne včetně vytopení jejího bytu ji dokonale psychicky odrovnaly a nemohla se pořádně soustředit ani na běžné denní činnosti. Potřebovala vypnout, jen nevěděla jak, protože svou práci milovala. Někdo zaklepal na dveře. Došlo jí to až po několika vteřinách. „Dále…“ prohlásila bezmyšlenkovitě a dál zírala do děsivě prázdného papíru. Klika cvakla a vstoupil Mitch, přítel její sestry. „Hele, co ty tady…?“ nadhodila s tužkou mezi zuby. „Hele nějak nemůžu spát, …

Na Masarykově nádraží se život nikdy nezastavil. Nota bene ve čtvrt na tři odpoledne. Na informační tabuli jen přeblikávaly příjezdy a odjezdy vlaků a Roman nervózně pokukoval po hodinkách a mobilu. Očekával něčí příjezd a trvalo to už moc dlouho. Asi se někde zasekli. Stranou jeho pohledu vystoupila z vlaku brunetka s telefonem v ruce, taškou přes rameno a lehce zmateným výrazem. Rozhlížela se co pár vteřin na jinou stranu a hledala asi orientační cedule a další informační body. Míjela Romana hledícího na displej telefonu a pak mu poklepala na rameno. „Dobrý den, můžu se zeptat…?“ „Určitě.“ přitakal. „Víte, jsem …

Vesnice se stále otřásala explozemi a kulky hvízdaly v uličkách. Nájezdníci byli už na ústupu a nebude trvat dlouho, než opustí město docela a zůstanou tu jen těla. Claire a Morris vedli záchranný tým. Ten se teď ale staral o přeživší a oni dva se pustili do kontroly zbývajícího terénu. Rozhodně nechtěli, aby jim něco nečekaného vpadlo do zad, když je budou zpomalovat ranění. Uhli před salvou odněkud ze tmy a zapadli za první dveře, které šly otevřít. Tam ale Claire propadla noha víkem od sklepa a s leknutím se začala kutálet po schodech do sklepa domu. Naštěstí dopadla na …

Mariňák v klobouku čekal venku před chatou na transport se zásobami a výbavou do člunu. Zatím se akorát hrabal v pozůstatcích ohniště a díval se, kde je co potřeba. Sniperka si vedle houpací sítě zapínala blůzu a kontrolovala, jestli má všechno, co potřebuje. Pak si přes rameno přehodila tlumok a vyšla do stoupajícího slunce. Původně chtěla vyrazit za úsvitu, ale profesor jí nikam neuteče a tihle vědci stejně vstávali až později, protože obvykle bádali a pracovali celou noc. „Ahoj zlato, tak já vyrážím, je toho přede mnou víc než dost. Opatruj se tady a nenech se rozkousat nebo uklovat.“ „Jasně.“ …

Odcházeli z recepce předčasně, ale Kristýna záhy pochopila, proč Michal zaparkoval v odlehlém koutu. Bylo tu krásně šero, a přestože bylo jasné, že večer dojde na všechny možné milostné hrátky, mohli si tady dopřát první kolo na čerstvém vzduchu. „Sakra, nechal jsem tam sluneční brýle.“ postěžoval si, když jí otevřel dveře a usadil ji na bíle potaženém sedadle. „Hned jsem zpátky.“ Přikývla a dívala se, jak ho polyká tma. Jakmile byl z dohledu, vyhrnula si volné šaty a její ruce okamžitě zajely pod okraj kalhotek. Obratně je stáhla přes kolem a botky a přehodila nenápadně přes černou řadicí páku. Vzhledem …

Když ho našla, válel se v průchodu a sotva dýchal. Automaticky zkontrolovala tep a další životní funkce, ale tenhle měl kliku. Jenom ho zmlátili a okradli, tady na konci periferie celkem běžný jev. Když mu zvedla trochu hlavu, zarazila se. Kolárek. Sejmuli tu už kdekoho, ale kněze ještě ne. Zatajil se jí dech. Tohle nemohla nechat jen tak. Nebyla věřící, ale některé věci se stejně nedělají, ať už o světě přemýšlíte jakkoli. Dalo to dost práci, ale nakonec se dokázal trochu pohybovat po vlastních a s její pomocí se dostal až do čtvrtého patra, kde bydlela. Nebyl vážně zraněn. Jenom …

Zatímco si obouvala páskové boty na podpatku, několikrát si rozkošnicky přejela po nohách v černých punčochách. Vydávala se nahoru do koupelny v patře jen v punčochách na podvazku, kalhotkách a černé krajkové podprsence s třásněmi. Postupovala po schodech pokrytých tmavě červeným kobercem a světlo hladilo její bílou kůži i uhlově černé vlasy. Její miláček byl ve vaně a pokrýval si zrovna svalnatá ramena pěnou, která tu ukrývala, tu odhalovala jeho tetování. Postavila se do dveří a trochu se zavlnila, aby mohl spočinout očima na každém kousku jejího těla a užil si její obleček, než ho z ní sundá. Když si sjela rukou ke kalhotkám …

Procházela se svou krásnou kuchyní a očekávala každou chvíli, až se její manžel vrátí z práce. Už před chvílí připravila dva poháry s ovocem, ale zmrzlinu do nich přidá až na poslední chvíli. Nechce přece, aby roztála. Neměla toho na sobě moc. Kromě černé zástěry jen lehký top a tanga. Nebylo se ostatně čemu divit, venku bylo teplo a i sem to větřík docela foukal. Umyla si ruce a utřela se do zástěrky. Ačkoli působila dojmem flákající se manželky zbohatlíka, doma toho zastala dost. Rozhlížela se tak po kuchyni a přemýšlela, co by ještě mohla vyvádět. Ale ať dumala, jak dumala, nenapadalo …

Dřepěli u kašny v parku, cákali po sobě vodou a občas, když se dostatečně přiblížili, si dali pusu. Žádného francouzáka, jen takové to ťuknutí, které můžete v pohodě provozovat na ulici i jinde na veřejnosti, aniž by se nad tím kdokoli pohoršoval. Dělali v tom parku ještě jiné vylomeniny, ale všechno ve vší počestnosti. Na šoustání dojde později. S několika drobnými zavazadly a jejím plyšákem a deštníkem procházeli několika propojenými dvorky místních činžáků. Pak si našli tiché místo. Takový ten mrtvý bod, který nebyl nikde v místnosti, ale byl tak na očích, až tam nikdo nechodil. Zatímco vedle ní padaly z okapu kapky vody, přijímala opřená …

Když se Maruš s Pepou vydali na čundr, nikoho to nepřekvapilo. Navíc bylo všem jasné, že si chtějí akorát hodně v klidu zapíchat, protože Pepa jezdil s kamionem všude možně a kolikrát mu na chudáka holku nezbýval vůbec čas. Takže vzali bágly, Maruš si pro sichr přibalila vibrátor, kdyby se Pepa někde zase vožral a už mu nezbyla síla na to stáhnout jí kalhoty. Moc se toho nebála, ale co kdyby, že? Kdyby stanovali v lese, tak to každý pochopí. Pár takových samozřejmě našli, ale nikdy tam nezůstali moc dlouho. pak to zapíchli někde v noci, aniž pátrali po tom, kde vlastně jsou. Z neznámého důvodu …

Když vstoupila do ložnice, viděla ho nataženého na posteli. Měl na sobě jen trenky a nebylo znát, jestli ji vidí nebo podřimuje. Její ruce se vznesly k bokům a začaly vyhrnovat lem trička. Jak si látku přetahovala přes hlavu a odhalovala černou podprsenku, trochu se celým tělem zavlnila. Zvedl lehce hlavu a pozoroval ji a jeho ruce se trošku dotýkaly jeho vlastního těla. Díval se na ni, jak pokračuje ve svém odbavování. Její pruhované šortky se také poroučely k zemi a s tímhle zavlněním jejího těla se rukou několikrát prohnal po vlastním rozkroku. Špičkami prsty svíral svůj naběhlý penis, stále ještě skrytý ve …

Když dorazili k němu do bytu, venku už byla tma. Měl ale doma několik drobných světýlek, takže rozsvěcet ani nebylo potřeba. Dopadla se smíchem na zelenou pohovku a s úsměvem se rozhlížela kolem sebe. Byla v dobrém rozmaru. Natáčení pokračovalo zcela hladce a oba byli příjemně unaveni. On jako člověk, který měl celý film na starosti (nebo většinu z něj), ona jako hlavní představitelka a velmi nadějná budoucí pornohvězda. Sám v duchu dumal, jaký je vlastně rozdíl mezi pornohvězdou a pornoherečkou, která v branži vydrží jen několik měsíců. „Tady se musely dít věci….“ řekla tak do větru a rozhlížela se …

Francouzské vody poskytují spoustu zábavy i dobrodružství. O tom se jednoho krásného letního večera přesvědčila i Adelle, když se zúčastnila plavby kolem pobřeží. Za prvé měla ráda vodu, za druhé se jí vždycky líbily lodě a za třetí, kdo by sakra odolal tomu být na jedné lodi (doslova) ve společnosti krásných Francouzů. Na muže své národnosti nedala dopustit a uměla si jejich společnost náležitě užívat po všech stránkách, které nabízela. A že jich rozhodně nebylo málo. Plavba už trvala několik dní a Adelle se se svým dnešním objevem, Éricem, vracela z lodní restaurace. V ruce sklenku vína, na tváři úsměv a oddávala …