3039 03

Zombie ve filmech jsou vždy pomalé a neohrabané, protože jsou mrtvé a mnohé z nich jsou mrtvé už dlouhou dobu. Ale ve skutečnosti byla zombie jako můj milenec stejně rychlá, vlastně dokonce rychlejší než on sám. Toužil dostat svůj jazyk zpátky do mé hlavy. Vyběhl jsem po chodbě do ložnice a rychle za sebou zabouchl dveře. Okamžitě jsem ho slyšel na druhé straně tenkého dřeva, jak otáčí klikou, ale pevně jsem ji držel. Podíval jsem se na okno jako na možnost úniku, ale pak jsem uslyšel slabý šepot, který jako by vycházel z mé vlastní hlavy: „S tou dírou v …

3039 02

Zatímco jsem v duchu zkoumal svůj předběžný plán, trochu jsem zrychlil krok a cítil jsem, jak se mi po špinavé tváři rozprostřel upřímný úsměv. Držel jsem svého kluka za ruku, když jsme šli temnou ulicí k domu dealera. Usoudil jsem, že protože se zdálo, že je čím dál větší tma, musí být noc, a ne ráno, jak jsem si předtím tiše kladl otázku. Chladný vánek jako by trochu rozptýlil mlhu v mé milence a on promluvil normálnějším, rozvážnějším způsobem. „Takže se cítíš dobře? Vypadáš, že jsi v pohodě. Jak jsi to vypil, v obýváku? Sakra, máš strašně studenou ruku. Možná …

3039 01

Probudil jsem se s trhnutím. Ve skutečnosti jsem se probral po noci, která by pro normálního člověka byla smrtelná, plná alkoholu a drog. Bolest v hrudi a břiše byla nesnesitelná a málem mi vháněla slzy do očí. Zamlženým zrakem jsem se podíval na stůl vedle křesla, které bylo včera večer mým konečným bodem večírku, a snažil se najít láhev, ve které by mohlo zbývat ještě pár doušků. Musel jsem se napít, aby bolest v žaludku byla snesitelná. Ruce se mi třásly, když jsem se natáhl po téměř prázdné láhvi vodky, a když jsem ji uchopil a začal ji přibližovat k …

Angelica

Ken si vzpomněl na den, kdy ji potkal – byl to dlouhý, těžký den a jeho klienti byli obzvláště otravní, ještě víc než obvykle. Paní Clementsová, například, byla něco, co Ken rád označoval jako „prvotřídní mrcha“. Její hlas měl ve zvyku pronikat mu do lebky a ozývat se jako rozzlobený krákorání vrány, a ten den byla obzvláště pronikavá. Nic jí nikdy nestačilo – té bohaté mrše – bez ohledu na to, jak štědrý byl její bývalý manžel. S kufříkem v ruce a myšlenkami na pár studených piv vešel Ken do kuchyně a uviděl svou ženu Helen sedět u stolu s …

Gabriel

Hlas byl jen ozvěnou, jemnější než šepot milence v jeho uchu, ale Gabriel instinktivně věděl, komu patří. Neschopen odolat tichému volání, otočil se k jeho majitelce. Dbal na to, aby jeho šedé oči zůstaly bez výrazu, když se na ni podíval, i když koutky jeho úst se lehce zachvěly. V tuto hodinu byla tma téměř absolutní, ale ani jeden z nich neměl potíže vidět toho druhého. Gabriel si všiml, že v uličce nefoukal ani vánek. Byl to jen další z nesčetných vlivů, které měla na své okolí. S určitým úsilím uvolnil své štíhlé tělo a nechal svůj pohled sklouznout přes …

Jak jsem se stal upířím mazlíčkem 03

„Není to skvělé? Z jedné skleničky se opiješ jak peklo!“ odvětila Mya a usrkla si z vlastní. „Petře, co kdybys dál uctíval našeho hosta, a jestli ti to nevadí, Moniko, já se nechám olízat od Oliho?“ „Nejdřív se nám svlékni, Oli!“ zajásala Monika. Oli byl celou dobu tichý a nenápadný, stoicky klečel vedle Moniky, ale když vstal a začal si rozepínat košili a kalhoty, dovolil si se usmát. Když odhalil své tělo, nemohl jsem si nevšimnout jeho pevných svalů, na které jsem se včera večer nesoustředil. Znovu jsem žasl nad tím, jak velké má péro. „No nechceš dokončit, co jsi …

Jak jsem se stal upířím mazlíčkem 02

U baru barmani podávali patronkám krev na čepu. Zachvěl jsem se při pomyšlení, odkud ta pochází. Pak jsem si všiml, že muži jsou připevněni na spodní straně baru a olizují upíry, kteří si přisedli. Většina mužů v místnosti klečela na podlaze vedle svých majitelů nebo je olizovala z více… osvobozené pozice. Mya se posadila ke stolu s dalšími třemi ženami. Každá z nich měla muže na vodítku stejně jako já. Dva mlčky klečeli a obličej druhého se nacházel těsně mezi stehny jeho majitelky. Následoval jsem jejich příkladu a klekl si na studenou cementovou podlahu vedle Myi. „Hodný mazlíček,“ pochválila mě. …

Jak jsem se stal upířím mazlíčkem 01

Dnes byl den, kdy jsem měl konečně dostat za úkol sloužit upírovi. Víte, ve světě, ve kterém žiju, jsou ženy upírky a muži lidé. Pokud to nevíte, upíři jsou nesmrtelní predátoři a lidští muži jsou jejich hlavní kořistí. Mají oproti nám docela dost výhod, včetně téměř dokonalých těl, která jim dodávají nesmírnou sílu a sexuální přitažlivost. Mají ostré zuby, které jim pomáhají při pití krve. A co je nejdůležitější, vlhkost z jejich kundiček působí při konzumaci nebo dokonce při kontaktu s lidskou kůží jako vysoce návyková droga. Ve věku 18 let jsou muži posíláni do zařízení, kde jsme vystaveni upířím …