Apokalypsa
Když jsem se bázlivě dívala skrz škvíru v zabedněném okně svého bytu, cítila jsem, jak se mi zrychluje dech. Snažila jsem se dýchat pomalu a zhluboka. Bylo to už měsíc, co se infikovaní začali šířit po celém světě. Začalo to ve velkých městech. Nikdo nečekal, že se to dostane i na venkov, ale stalo se. Byla jsem jednou z těch šťastných. Vyrostla jsem v domě plném apokalyptických paprik. Tehdy mi to připadalo hloupé. Ale jak jsem stárla a začala chodit na vysokou školu, stala se ze mě velká prepperka. Můj byt měl jednu ložnici, ale bez vědomí pronajímatele jsem si …