Denae a Bill: Zpátky z Atlanty 02

Zmizela za rohem a nechala ho na pohovce. Teprve po několika minutách na něj zavolala a požádala ho, aby se k ní připojil v koupelně. Vstal a rychle se tam vydal. Když došel ke dveřím, zjistil, že stojí ve sprše. Byl z toho zmatený, ale dlouho nad tím nepřemýšlel, protože se mu naskytl pohled na ni v limetkově zelených bikinách.

Zářivě zelené bikiny kontrastovaly s její tmavou olivovou pletí. Většinu toho, co viděl, tvořily šňůrky. Horní díl byl menší než předchozí bikiny a nezakrýval jí zcela areoly. Přes malé množství tenké látky byly patrné její tmavé bradavky. Stejně tak spodní díl sotva zakrýval její vagínu a nechával na odiv její ochlupení. Zasmála se jeho nechápavému výrazu tváře, když hodnotil její plavky.

Po několika vteřinách řekla: „Tyhle jsou trochu jiné než ostatní. Musím ti to rychle předvést.“

S tím sáhla po rukojeti sprchy a pustila vodu. Když proud vody udeřil do jejího hrudníku, vydala ze sebe mírné zaječení, protože voda ještě nebyla teplá. Bill si však všiml, že voda změnila materiál na průhledný. Zanedlouho stála jeho přítelkyně ve spršce v plavkách, které mu téměř zmizely před očima.

Než vypnula vodu, postarala se, aby se kromě vlasů důkladně promočila, aby Bill viděl plný efekt průsvitných bikin. „Co myslíš? Tyhle patří k mým nejoblíbenějším, ale nemám moc příležitostí je nosit. Určitě si je nemůžu vzít doma u bazénu, kde by mě viděli rodiče.“

Nebyl schopen příliš odpovědět, což v ní vyvolalo nemalé pobavení. Nakonec ho požádala o ručník, který jí podával, aniž by si dal načas. Po částečném osušení si sundala bikiny a oba kusy pověsila přes horní část dveří sprchy. Požádala ho o župan a oblékla si ho, když jí ho přinesl. Byl to červený, měkký, hedvábný župan, který jí koupil po trapném setkání s jeho matkou.

Jakmile byla zabalená do županu a on mohl začít myslet, vrátili se do pokoje, kde si  objednala pizzu. Když bylo hotovo, pokračovala v navigaci na Billově počítači. Ten byl v kuchyni pro víno a pivo a všiml si, že stále píše na klávesnici a používá myš, ale netušil proč. Když se vrátil a posadil se zpátky na pohovku, zeptal se jí, co dělá.

„Dívám se na webové stránky, které mi ukázala Suzy. Je to erotická literatura.“

„Suzy ti ukázala webovou stránku s literaturou? Ona čte?“

Pohlédla na něj pohrdavě. „Vím, že si děláš legraci, že nečte, protože jsi jeden z mála lidí, kteří jí kdy řekli, že je chytrá.“ Otočila se zpátky k obrazovce a dodala: „Řekla mi, ať se podívám na některé povídky tady a napadlo mě, že bych mohla začít s jednou její.“

„Ona psala věci pro webové stránky?“

„To mi řekla. Dala mi svůj pseudonym, abych si ho vyhledala. Tady to je.“

Oba se podívali na obrazovku. Byly tam čtyři povídky. Podle názvů se zdálo, že jsou součástí série.

„Dobře. Co kdybychom se podívali, o čem je ten první?“ nadhodila.

Souhlasil, i když ho tajně zajímalo, jestli Suzy skutečně něco napsala sama. Denae otevřela povídku a každý z nich si mlčky četl. Bill, který byl rychlejší čtenář, musel počkat na Denae, než sjede dolů. Když četli, jejich výrazy tváří prozrazovaly překvapení. Příběh byl o modelce s velkým poprsím, která se právě nastěhovala k tajemnému a bohatému fotografovi, který pečlivě kontroloval její život a aktivity, a ona s tím souhlasila. Obsahoval prvky tělesných trestů a sodomie. Když dočetli, Denae se napila vína. Bill seděl a zíral na obrazovku, vypadal šokovaně.

„Páni,“ řekla nakonec. „Takže Suzy píše BDSM příběhy. Myslíš, že znáš člověka…“

Bill hlasitě vydechl. „Páni, to bylo něco. Určitě má nějakou představivost.“

Následovalo další ticho. Bill ho přerušil otázkou: „Zdá se mi to, nebo je ta modelka v tom příběhu Suzy?“

„Nejsi to jen ty,“ řekla Denae. „To je ona. Tak co si myslíš o tom příběhu?“

„Myslím, že se jí teď.“

Denae se zasmála. „Jo. Já taky. Ale myslím tím, jestli tě to vzrušilo?“

„Ne, to nemůžu říct. A tebe?“

„Nejsem si jistá. Přišlo mi to trochu extrémní. Na druhou stranu, když jsi mě přivázal k posteli, to bylo kurva úžasný.“

Odložila sklenku s vínem a vzala si nákupní tašku, kterou si přinesla s sebou. „To mi připomíná. Chtěla jsem si s tebou promluvit.“

„Aha. Vypadá to, že mám problém.“

Denae se posadila zpátky, podívala se na Billa a vysvětlila mu, že má pocit, že je načase, aby si promluvili o sexu. Bill jí řekl, že si myslí, že na to přichází v pohodě, a doufal, že si nebude stěžovat. Ujistila ho, že si nestěžuje, ale napadlo ji, jestli by neměli podniknout nějaké kroky, aby se ujistili, že budou jeden druhému vyhovovat. Sáhla do tašky a vytáhla malou plastovou krabičku, několik propisek a dva balíčky indexových karet; jeden růžový a druhý modrý.

„Napadlo mě, že bychom si mohli zapisovat své fantazie a uchovávat je v téhle krabičce. Jednou za čas může jeden z nás vytáhnout kartičku a pak si můžeme společně zahrát na fantazii,“ vysvětlila.

Bill se začal červenat. „Nejsem si jistý, jestli to musíme dělat. Nemohli bychom dál dělat věci, které nás napadnou, jako před chvílí?“

„Aha, ty se začínáš červenat. To je roztomilé. Ale nemusíš se stydět. Všichni máme fantazie. Tohle nám poskytne způsob, jak rozbít jakoukoli rutinu, do které bychom mohli upadnout. A ano, můžeme pokračovat v těch spontánních věcech.“

Podala Billovi balíček modrých kartiček a pero. Navrhla, aby se rozešli, aby mohli každý samostatně pracovat na katalogizaci svých tužeb. V tu chvíli se ozval zvonek, který signalizoval příchod jejich pizzy. Bill v naději, že oddálí to, co považoval za úkol, navrhl, aby se navečeřeli, než si něco zapíší.

Během večeře se zmínila, že by ji zajímalo, co Bill vymyslí. Navrhl, že mu stačí její fantazie. Vysmála se tomu a řekla mu, že má přehled o tom, jaké fantazie chová většina mužů, a dokonce prohlásila, že pravděpodobně dokáže předpovědět mnoho scénářů, které na kartičky napíše.

„Mají ženy fantazie?“ zeptal se.

„Jistě, máme. Nejsme jeptišky, víš.“

„Vážně? Máš ty fantazie?“

„No jasně. Jednu jsme splnili v Atlantě,“ ujistila ho s úsměvem.

Překvapený Bill se zeptal: „Ty jsi o tom fantazírovala?“

„Ano. Tedy ne konkrétně o tom, jak mě svazuješ šňůrkami na krk, ale tajně jsem fantazírovala o tom, jak mě svazuješ,“ prohlásila. „A můj přítel mi vyšel vstříc. Nediv se, že to skončí na jedné z mých karet,“ dodala.

Když dojedli, Denae navrhla, aby se pustili do práce na fantazijních kartičkách. Bill přinesl Denae další sklenku vína a sobě další pivo. Stále doufal, že se vyhne vymýšlení fantazií, jen aby měl co zapisovat. Denae použila dálkový ovladač od televize a pustila svou oblíbenou hudební stanici s tím, že nějaká hudba v pozadí pomůže rozproudit tvůrčí šťávy. Také navrhla, aby obtáhli roh každé karty s fantazií, která by vyžadovala nějakou přípravu nebo předběžné plánování.

„Co by mohlo vyžadovat přípravu?“ podivil se Bill.

„No tak. Spousta věcí. Pokud jde o jídlo…“

„Jídlo???“

„Copak si nepamatuješ své narozeniny?“

„No jo,“ přiznal, když si vzpomněl na dort a zmrzlinu servírovanou na Denaeině holé kůži. Bezděčně se ušklíbl, když si ten pohled vybavil.

Dvojice se pustila do vykládání fantazií na kartičkách. V rozpacích, co napsat, strávil Bill většinu času tím, že se díval na Denae v županu. Ležela na pohovce s nohama nahoře a župan jí zakrýval jen po samé vrcholky stehen. Vychutnával si ten pohled.

Protože ani jeden z nich nemluvil, jediným zvukem byla hudba vycházející z televize; písničky, které si Denae ráda pouštěla jako hudební doprovod. Melodie, která hrála, byla Billovi velmi povědomá. Vzhlédla a uviděla, jak se na ni dívá; ne chlípně, ne upřeně, ale láskyplně. Usmála se.

„Proč se na mě díváš? Piš.“

„Rád se na tebe dívám. Vidět tě je jedna z mých fantazií. Nepotřebuju to psát na kartičku.“

Znovu se usmála a vrátila se ke své práci.

„Poznáváš tuhle písničku?“ zeptal se.

Podívala se na televizi. „Ano. Sarah McLachlanová. Possession. Je to dobrá písnička.“

„Vždycky bude moje nejoblíbenější,“ zmínil se.

„Cože?“ „Myslela jsem, že tvoje oblíbená bude nějaká písnička od Merlea Haggarda.“

„Kdepak. Tahle bude vždycky moje nejoblíbenější,“ trval na svém.

Tvářila se nechápavě.

„Asi si to nepamatuješ. Hrála právě ve chvíli, kdy si dívka, kterou miluji, sundala zástěru, zavedla mě do své ložnice a poprvé jsme se milovali.“

„Ááá, ty sladká sentimentální potvůrko,“ řekla a odložila kartičku a pero. „Abych byla upřímná, zrovna v tu chvíli jsem na tu písničku nemyslela. Zrovna v tu chvíli jsem se dívala na toho opravdu milého kluka, který o mě jevil zájem a vypadal, že o mě opravdu stojí.“

Vstala a přešla k místu, kde seděl na druhé straně místnosti. Natáhla k němu ruku a řekla: „Doufám, že mě ten kluk teď vezme k sobě do ložnice.“

Po milování a následném odpočinku vyšli z ložnice pro něco k pití. Denae měla na sobě opět župan a Bill boxerky. Zatímco sahal do ledničky, Denae se podívala do a uviděla karty a propisky.

„Teď, když jsme to ze sebe dostali, se vrátíme k zapisování našich fantazií,“ podotkla.

„Já nevím. Doufal jsem, že si po tomhle trochu odpočinu. Jsem dost vyčerpaný.“

Poplácala ho po hrudi, když jí podával sportovní nápoj. „Tak pojď. Vzmuž se. A nezapomeň, že to děláš i kvůli mně, protože já jsem ta, na které si prožiješ své fantazie.“

Posadili se zpátky a dali se do práce, každý se svými barevně odlišenými kartami. Bill strávil víc času přemýšlením než psaním. Zdálo se, že Denae přechází od jedné karty ke druhé v rychlém tempu. Po několika písních se podívala na svou malou hromádku karet a pak na ještě menší hromádku, kterou měl napsanou Bill.

„Zdá se, že jsi toho moc neudělal,“ podotkla.

„Aha, jen mi to moc nejde,“ řekl a držel v ruce šest karet.

„Proboha!“ vykřikla. „Tohle není test. Není tu nic správného ani špatného. Prostě napiš cokoli, co jsi kdy chtěl zkusit. Nezáleží na tom, co.“

Krátce se odmlčela a pak dodala: „No, jestli na některou z karet napíšeš ‚anál‘, možná si budeme muset najít jiného náhradníka. Jinak se můžeme pustit do všeho.“

Její upřesnění vyvolalo Billův smích. Pak ho znovu pobídla a on konečně začal psát. Denae luskla prsty, jako by ji něco napadlo, vzala další kartu a napsala na ni. Oba v tom pokračovali a časem Bill skončil u toho, že s postupujícím večerem přecházel z karty na kartu rychleji.

Když konečně oba skončili, měl Bill o několik karet víc než ona. Poblahopřála mu, že se s programem vyrovnal.

Jakmile skončila, Denae požádala Billa o jeho karty, aby je mohla dát do krabice ke svým. Sledoval, jak je rychle prolistovala a občas změnila výraz obličeje; zaujatě, překvapeně, zmateně, ale nic neřekla. Několik karet mělo přehnutý roh. Posbírala je všechny na hromádku, usmála se a kývla na něj.

„Přestaň se červenat,“ napomenula ho. „Některé z nich jsou docela dobré.“ Pak jednu z nich zvedla. „Ale tahle mi připadá docela trapná. Svlékni mě. Svléknout tě? No tak.“

„No, chtěla jsi, abych popustil uzdu své fantazii. Bylo zábavné tě svlékat, když jsem ti dával tvůj župan. Doufám, že si to někdy zopakujeme. Nikdy jsi neřekla, že to, co jsme napsali na kartičky, musí být něco nového.“

„Dobře, tohle můžeme udělat, kdykoli budeš chtít. Žádná kartička není potřeba.“ Zavrtěla hlavou a strčila ji do krabice k ostatním.

„Čekala jsem, že tu někde uvidím ‚Dvě holky najednou‘,“ poznamenala. „Není to fantazie každého chlapa?“

„Nejsem si jistý, jestli je to moje fantazie, nebo ne. Každopádně jsem nechtěl vypadat jako úchylák nebo pokoušet štěstí.“

Podala mu prázdnou modrou kartu. „Chceš si ji zapsat? To nikdy nevíš. Může se naskytnout příležitost…“

Odmítl nabídku přidat si další kartu na hromádku. Na modrou kartu napsala velký otazník a strčila ji do krabice. Pak vzala další tři modré karty a na každou z nich dala velké X, než je přidala ke zbytku v krabici. Uspořádala je tak, aby modré karty byly vzadu a růžové vepředu.

„Uvidím nějakou z těch tvých?“ zajímal se.

„Jistě, jestli chceš. Ale několik jich bude vyžadovat přípravu.“

„Asi ano, jen bych se raději nechal překvapit,“ poznamenal, když upustil od svého snažení přečíst si její karty.

„Chceš začít zítra večer?“ nadhodila.

„Jistě, to je v pořádku. Ale kdo půjde první?“

„Hodíme si?“ rozhlédla se kolem sebe a doufala, že zahlédne nějakou minci.

Bill vytáhl z prádelníku v ložnici čtvrťák a nechal Denae hodit si. Zavolala „hlava“, a když padla s profilem George Washingtona nahoru, pogratuloval jí. Nechala ho podržet otevřenou krabičku, zatímco ona zavřela oči a přejela prsty po horních okrajích naskládaných růžových karet, než jednu vytáhla. Oba se na ni podívali.

„Páni, začínáme s razancí,“ řekla, zasmála se a vějířem karet se ovanula.

Bill se na kartu podíval, když s ní mávala, a řekl: „Nejsem si jistý, jestli to zvládnu.“

„Ale ano, zvládneš. Tak zněla dohoda,“ trvala na svém s úsměvem.

Na kartičce stálo: „Sex na veřejnosti“. Když ji Denae držela, aby si ji oba znovu přečetli, usmála se a Bill zavrtěl hlavou.

„Tohle je pro začátek skvělé. A mám na mysli právě to místo,“ řekla Denae nadšeně.

Dalšího večera ji Bill vyzvedl v jejím bytě. Když otevřela dveře, podívala se na něj a poznamenala, že si vzal správné oblečení na to, co se chystají dělat; v tomto případě šortky a golfové tričko. Ona měla na sobě lehké modré šaty, které jí sahaly až pod kolena.

Suzy, která vypadala, jako by byla informována o nadcházející eskapádě, se usmívala a řekla: „Vy dva si to užijte, ale nenechte se chytit.“

Bill svěsil hlavu, což Suzy hlasitě rozesmálo. Denae si obula bosé nohy do bílých tenisek a navrhla, aby vyrazili. Dala Billovi najevo, že je bude muset odvézt do kampusu, ale víc mu neřekla a přesnou polohu zatím držela v tajnosti.

Jakmile dorazili, vzala ho za ruku a vedla ho po známých chodnících. Předpokládal, že ho vede k jedné z akademických budov, a začal si myslet, že v jedné z nich najdou šatnu pro vrátné. Po několika minutách chůze je však Denae zastavila před knihovnou.

„Tady?“ zeptal se s povzdechem.

„Jo, pojď,“ vedla ho po schodech nahoru.

Následoval Denae, která je vedla do knihovny a k Billovu překvapení i do sklepa. Když dorazili dolů do oddělení periodik, oba si všimli tří studentek, které seděly u tří samostatných stolů napříč hlavním otevřeným prostorem. Na konci místnosti stála za pultem dobrovolná studentka, která se zabývala nějakým úkolem. Denae ho zatáhla k uličce, která mu připadala velmi povědomá, a zavedla ho do poloviny řady starých časopisů.

„Vážně?“ zeptal se šeptem.

Podívala se na něj se širokým úsměvem a odpověděla: „Ano. Tady, kde ses kvůli mně zbavil Dereka.“

Bill naznačil, že sex v uličce knihovny je špatný nápad. Položila mu ruku na ústa.

Šeptem řekla: „Uděláme to takhle. Já si kleknu na kolena. Ty mě ošukáš zezadu.“

Začal vrtět hlavou „ne“, ale ona mu sundala ruku z úst a políbila ho, čímž ukončila jeho protesty. Jakmile se odtáhla, rozepnula si přední díl šatů a stáhla si je. Neměla pod nimi nic. Rychle je složila na obdélníkovou hromádku a položila na podlahu. Pak si klekla na šaty a začala Billovi stahovat šortky.

„Vyndej si z kapsy telefon. Udělej pár fotek, ať si to můžeme zapamatovat,“ zašeptala.

Než mu Denae stáhla šortky až na zem, vystrčil telefon z kapsy. Podívala se na něj, ale nedošlo mezi nimi k očnímu kontaktu, protože Bill se rozhlížel kolem sebe, jako by byl strážný na stráži. Rukou si ho navedla do úst. Ten pocit způsobil, že se Bill zavrtěl, ale v dobrém slova smyslu. Denae několik vteřin používala ústa a všimla si, že nereaguje tak rychle, jak byla zvyklá. Pokračovala ve své práci a zapojila jednu ze svých rukou ve snaze přivést ho do erekce.

Asi po další minutě se odtáhla a vzhlédla. „Co se děje?“ zeptala se stále šeptem.

„Nevím.“

„Tréma?“

„Asi jo.“

„Nebuď nervózní. Zavři oči a nech se unášet.“

Vrátila se k práci, používala ústa, jazyk a ruce, ale dávala si pozor, aby nevydávala zvuky, které by mohly zaslechnout dívky studující u stolů. Po dalších několika minutách ucítila, že začíná tuhnout. Povzbuzena tímto vývojem pokračovala s větším nadšením. Brzy ho měla připraveného.

„Tak jdeme na to,“ řekla mu, když se otočila a padla na ruce, kolena měla stále na šatech. „Nezapomeň na fotky.“

Klesl na kolena a přisunul se k ní. Denae se pak jednou rukou natáhla dozadu a navedla ho do sebe, opřela se a přitiskla se k němu. Bill rychle pořídil telefonem několik snímků, na nichž zachytil své boky na Denaeině zadku i její záda a zátylek a část uličky za ní. Pak položil telefon na poličku vedle sebe. S volnýma rukama chytil Denae za boky a přitáhl se k ní, co nejvíc to šlo. Stále ji držel za boky a začal se pohybovat dovnitř a ven. Denae se pohybovala synchronizovaně s ním. Pokaždé, když se Billova pánev setkala s jejími hýžděmi, ozvalo se lehké, ale slyšitelné mlasknutí. Jejich tváře se zkřivily, jak se oba snažili zůstat potichu.

Denae se zvedla z rukou a přesunula Billovy ruce z boků na prsa a on je lehce stiskl. Brzy ji však pustil, zatlačil ji zpátky na ruce a znovu ji držel za boky, protože mu to umožňovalo rychlejší pohyby a hlubší zásahy.

Když takto pokračoval několik minut, Bill si všiml, že se Denae přestala pohybovat synchronizovaně s ním, a pak se přestala pohybovat úplně. Pozorně se jí díval na záda, dokud se nepřestala hýbat. V tu chvíli zvedl oči a uvědomil si, proč Denae ztuhla. Jedna ze studentek stála na konci uličky a dívala se na ně, zřejmě příliš ohromená, než aby promluvila. Denae a Bill, nyní oba nehybní, se na ni ohlédli.

V tu chvíli Bill ejakuloval do Denae, což způsobilo, že nedobrovolně zasténal a přisunul se, ačkoli tak učinil tiše. Dívka, která je pozorovala, se náhle beze slova otočila a odešla. Bill a Denae zůstali ještě chvíli stát na místě.

„Měli bychom odsud vypadnout,“ zašeptala Denae, když se předklonila a odlepila se od Billa. Ozval se sotva slyšitelný šplouchavý zvuk, který vydávala viskózní tekutina kapající na tvrdou dlaždicovou podlahu.

Bill se zaklonil, vstal, rychle si natáhl šortky a popadl telefon. Denae vstala, sebrala z podlahy šaty, rychle si je natáhla a začala se je snažit zapnout. Zatímco zápasila s knoflíky, přemáhala se, aby se nerozesmála. Pokynula mu, aby se přesunul na konec uličky, dál od volného prostoru, k zadní stěně. Jakmile se ocitl na konci uličky, vzala ho za ruku a vedla ho podél zadní stěny na konci uličky. Po šesti uličkách se otočila a vedla ho zpátky ke středu místnosti, přičemž se na konci zastavila, aby se podívala na stoly.

Místo tří studentů, kteří používali stoly uprostřed místnosti, tam teď byli jen dva. Denae ještě víc zaklonila hlavu a uviděla dívku, která je přistihla, jak mluví se studentem za pultem. Denae pustila Billovu ruku, ale pokynula mu, aby ji následoval. Vyšli z uličky a rychle a tiše prošli hlavním otevřeným prostorem kolem stolů ke schodišti. Dvě ženy u pultu sledovaly Denae a Billa, jak si razí cestu. Když vyběhli po schodech, Denae si konečně dovolila nahlas se zasmát. Spolu s Billem se vydali do hlavního patra a ven z knihovny.

Venku se smála ještě hlasitěji a vzrušením poskakovala nahoru a dolů a Denae vzala Billa znovu za ruku. „Co si o tom myslíš? To bylo hrozně sexy!“

Bill neodpověděl jinak, než že vykulil oči a zhluboka se nadechl. Teď, když byli bezpečně pryč z místa činu, využila Denae příležitosti a zapnula si poslední čtyři knoflíky na šatech.

„To, že nás přistihli, tě muselo vzrušit,“ řekla a poplácala ho po paži. „Vyprskl jsi, jakmile jsme viděli, že nás ta holka pozoruje.“

„No, to bylo trochu trapné.“

Denae ho znovu vzala za ruku a pokračovali v cestě k autu. „Trapné? To bylo to nejagresivnější, co jsi kdy předvedl. Budu se muset podívat, ale možná mám na bocích modřiny od toho, jak jsi mě chytal… tak nějak doufám, že jo.“

Zatímco řídil, vzala z palubní desky jeho telefon a vytáhla fotky, které pořídil. Byly tam jen dvě, ale jedna lépe zachycovala okolí; jasný důkaz, že jsou v knihovně. Listovala mezi nimi a ukazovala je Billovi. Pak si obě poslala do svého telefonu. „Tohle bude jednou skvělá vzpomínka,“ poznamenala.

(No Ratings Yet)

Loading...

Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*