Bylo pozdní léto v nižších horách. Dvojice zkušených táborníků si postavila tábořiště. V divočině, mimo vyšlapané cesty. Technicky vzato, divočina, ve které se nacházeli, nebyla legálním tábořištěm. Byli však dostatečně daleko od civilizace, takže bylo velmi nepravděpodobné, že by je někdo obtěžoval. Lisa byla z cesty do hor a z výšlapu do divočiny unavená. Jakmile krátce po setmění postavili stan, jen se najedli a uložili ke spánku.
Poslední, co si pamatovala, bylo, že vyšla ze stanu, aby si ulevila. Ušla několik kroků od stanu k porostu stromů. Byly dost husté na to, aby se nemusela bát, že ji někdo uvidí. Ne že by byl někdo poblíž pravděpodobný. Teď se však probudila v temné jeskyni, do níž pronikalo slabé světlo z vedlejší jeskyně, která se stáčela od té, v níž ležela.
Ležela na měkké posteli, když se jí náhle vybavila další vzpomínka. Právě skončila svou práci a natáhla si kalhoty, když jí přes obličej někdo přehodil něco jako chomáč vlasů, podivnou látku. Musela v tom být nějaká droga, protože si vzpomněla na pach něčeho jako bělidlo.
Teď byla tady, ať už to bylo kdekoli. Malou jeskyni osvětlovala jen jedna pochodeň, ale zdálo se, že světlo vycházející ze zakřivené jeskyně by mohlo být jasnější. Sedla si. Na okamžik se jí zatočila hlava, dala si ji do dlaní a snažila se uklidnit myšlenky. Nakonec po několika minutách její závrať ustoupila a ona se rozhodla vstát. Než se stačila přesunout na druhou stranu místnosti, tunelem spojeným s komorou se pohnul stín. Pak něco nebo někdo vstoupil do komnaty.
Najednou se před ní objevilo stvoření. Ta věc byla obrovská. Přes 2 metry vysoká, porostlá chlupy. Tvář měla ve stínu, ale v matném světle vypadala jako opice. Za tvorem do místnosti vstoupil další, přibližně stejně vysoký. Nebyl ale tak mohutný ani svalnatý jako první. Ačkoli byl i tento tvor pokrytý srstí, jeho obličej se zdál být jaksi mladší.
Začali mluvit bláboly. Lisa si myslela, že je to nějaká hrdelní řeč, která byla spíš znaky rukou než slovy. Ve skutečnosti se však vyděsila. Co od ní ty bytosti chtěly? Proč ji unesli?
Konverzace, pokud to tak vůbec bylo, pokračovala několik minut. Zdálo se, že starší z nich se na mladšího zlobí. Zdálo se, že mladší se staršímu uklonil a pak odešel z komnaty.
Tvor se k ní přiblížil a ona ustoupila, bála se toho monstra. Pohybovalo se to pomalu, ale ona se té věci stále bála. Natáhlo k ní ruku, jako by jí chtělo dát najevo, že jí nechce ublížit. Ona však ustupovala, dokud neucítila, jak se stěna jeskyně střetla s jejími zády. „Ne…, ne, prosím. Drž se dál.” Třásla, byla velmi vyděšená. Přemýšlela, jestli jsou tahle stvoření, tahle příšera, takzvaný Yeti nebo Yetti, nebo jak jim lidé říkají?
Zdálo se, že ji tvor pochopil, protože se zastavil. Natáhl ruce, dlaněmi vzhůru, a pak se začal pohybovat zpátky tou chodbou, tím úzkým tunelem vedoucím pryč z místnosti, ve které se nacházela. Opustil komnatu a po několika minutách se vrátil s další ženou.
„Ahoj, kdysi jsem byla Donna. Nyní se jmenuji Darkcrown. Jakmile se naladí, bude s vámi moci mluvit. Budeš jim rozumět. Trvá to několik hodin nebo dní, než se jejich mozky naladí na naše.”
Žena k ní přistoupila a natáhla ruce.
„Mladá dámo, jste velmi krásná. Chápu, proč… No, to je jedno.” Chtěla ještě něco říct, ale tvor ji zadržel.
Lisa byla stále velmi vyděšená.
„Co se děje?”
„Je toho na mě teď moc. Pojďme si dát něco k jídlu a pití. Nakonec se ti všechno vysvětlí.” Žena ji chytila za ruku a snažila se ji vyvést z místnosti. Slyšela, jak říká my, ale rozhodla se, že bude lepší tu ženu následovat, než zůstat v této komnatě s tímto stvořením. Ta žena, Darkcrown, ji vedla za onen roh a několika dalšími slabě osvětlenými tunely, až došly do velké, dobře osvětlené místnosti. Na stěnách a nerovném stropě komnaty bylo vidět přirozené fosforescence.
Kolem místnosti viděla šest dalších žen. V tu chvíli si všimla, že jsou všechny nahé. Tmavovláska přišla do místnosti zabalená do jakéhosi kožichu, když přišla do jeskyně, ve které byla Lisa. Po vstupu do této místnosti kožešinu okamžitě odhodila. Fungovala jako přikrývka, která odhalovala, že je nahá. Lisa byla stále ještě v teplácích, tričku a podprsence. To bylo oblečení, které měla na sobě, když ji unesli. Sandály jí tehdy musely spadnout z nohou.
Ženy byly různého věku. Darkcrown byla nejstarší, asi padesátnice. Vysoká, vyšší než Lisiných metr osmdesát. Lisa měla postavu modelky. Prsa měla dokonalá, jen málo povislá, zvlášť na ženu jejího věku. Měla štíhlý pas a svalnaté paže a nohy. Bylo zřejmé, že někdy měla děti. Žádné tu však nebyly.
Uprostřed místnosti ležel dlouhý kus dřeva, pravděpodobně kus naplaveného dřeva. Kmen byl hladký a byly na něm položeny hromádky jídla. Byly tam bobule, jakési lesní plody, něco, co musely být divoké brambory, cibule a houby. Všechny ženy se o něj dělily. Každá si nabrala malou hrst a povídaly si mezi sebou. „Kdo je to?” Zeptala se jedna z dam, velmi mladá a hezká blondýnka.
Darkcrown odpověděla: „Vlastně ani nevím. Zatím ne.”
Váhavá a vyděšená Lisa konečně promluvila. „Já…, já jsem Lisa.”
Každá z žen se na ni postupně podívala a usmála se. Jak už bylo řečeno, Lisa měří metr osmdesát. Má tmavé vlasy, hnědé oči a plné rty. Vždycky věděla, že je hezká. Její prsa měla velikost košíčků na půl cesty mezi C a D, s dokonalými špičatými bradavkami. Těch několik mužů, se kterými měla sex, se vždy zmiňovalo o jejích dokonalých prsou. Měla dlouhé nohy a pěkný zadek. Od šestnácti let si začala všímat, že na ni muži zírají. Byla zvyklá, že ji mnozí z nich pronásledují.
Byla to jedna z dam, zrzka, o které se dozvěděla, že se jmenuje Firespark, kdo začal mluvit. Řekla, že její lidské jméno je Karin. Ale ke svému starému jménu už necítila žádné pouto.
„Liso, pojď, jez. Musíš něco sníst.” Vtom si všimla misky naplněné vodou. Každá z dívek nabírala rukama vodu a napila se. Protože měla velkou žízeň, následovala ji. Po několika naběračkách, kdy byla její žízeň ukojena, se podívala na jídlo. Nemá smysl hladovět, pomyslela si. Viděla, jak ženy jedí, takže věděla, že je bezpečné.
Bobule, které ochutnala, byly mdlé. Ale byly syté. Snědla několik hrstí a pak plátek něčeho, co chutnalo jako pikantní brambora. Pak jí Darkcrown pokynul, aby se posadila na jednu z rohoží, které obklopovaly místnost. Rozhodla se jít k ní a posadit se, měla tisíc otázek. „Já…, já… co je tohle za místo?”
„K tomu se dostanu. Ale nejdřív si uvědom tohle. Nemáš tu co dělat.”
„To je slabé slovo. Co tím přesně myslíš?”
„Uh, naše… Bohdakahn, jak si říkají. No, oni berou ženy jako. No, to se těžko vysvětluje.” Když dokončila větu, přistoupil k ní ten vysoký. Lisa teď viděla, že má kolem skrytých uší šedivé vlasy a další šediny ve vousech. Najednou se jí v hlavě ozval hlas. Ta věc k ní promlouvala v její mysli. Vysvětlím vám to. Pojď se mnou. Neboj se. Poznání k tobě přijde a ty pochopíš. To ti slibuji.
Byl tak obrovský. Obrovský. Mohl ji rozdrtit pouhými dvěma prsty. Ačkoli se bála, rozhodla se, že nemá na výběr. Tvor k ní natáhl ruku a ona ji přijala. Byl překvapivě jemný a vedl ji z místnosti. Když opouštěla dobře osvětlenou komnatu, všimla si, že se ostatní ženy mezi sebou usmívají.
Tvor ji zvedl a držel ji v náručí. Bloudili bludištěm jeskyní. Uvědomila si, že se ztratí, pokud nebo dokud nebude mít příležitost poznat toto místo. Tvor ji zavedl do jiné komnaty. Tuto místnost obklopovalo několik stop onoho fosforeskujícího světla, trochu tlumenějšího, v úzkém pásu asi v polovině stěn. Když vstoupili, spustil ji do stoje. Popošla o pár metrů a všimla si, že má postel z něčeho, co podle ní musely být zvířecí kůže a chomáče chlupů.
Když vstoupili do této odlišné místnosti, natáhl před vchod zástěnu. Vypadalo to jako pásy kůry svázané k sobě. Snad kvůli soukromí? Byla tak vyděšená. V hlavě jí znovu promluvila ta bytost. Nejprve si musíš svléknout šaty. Ženy zde nesmějí nosit oblečení, s výjimkou určitých okolností. Lisa chvíli nevěřícně zírala. Co po ní ta věc chtěla? Mohlo by to být, mohlo by to být…?
Náhle se v její hlavě ozval hlas s nádechem síly, s nádechem hněvu. Já jsem tady vůdce. Ty bys použila slovo král. Nejsem zvyklý, aby mě někdo ignoroval. Svlékni si šaty!
Po tváři se jí skutálela slza. Věděla, že s tím nemůže nic dělat. Svlékla si šaty a postavila se před stvoření. Pravou rukou si přejela přes prsa a levou si zakryla kousek svého pozadí. Zdálo se, že se tvor usmívá, a v duchu jí řekl: Jdi do postele. Tam je přikrývka. Můžeš se přikrýt. Prozatím. Zvykneš si na naše způsoby.
Neřekla ani slovo. Místo toho udělala, co jí přikázal. Přikrývka se zdála být vyrobená z nějaké zvířecí kůže, zpracovaná tak, aby byla velmi měkká a hřejivá. Tvor přešel přes místnost a vlezl si k ní do postele. Lisa se vyděsila. Ale on jen ležel vedle ní. Pak to začalo mluvit do její mysli. Tvé bohdakahnské jméno bude Summerwind. Pamatuj si to. Protože jsi byla unesena v létě. Je mi to líto. Neměla jsi být unesena. Za to se omlouvám. Ale tohle je teď tvůj domov.
To ji vyděsilo ještě víc. Nechápala všechno, co se týkalo její situace. Věděla však, že bude lepší, když nic neřekne. Překulila se na bok, zády k němu. Ležela na pravé straně postele, nejblíže ke stěně komory. Pokračoval ve své myšlenkové řeči. Musím ti vysvětlit, jak to tady funguje. Ženy slouží k potěšení a rozmnožování. V naší rase nejsou žádné ženy. Traduje se, že před tisíci vašimi lety se naši předkové dopustili nějakého zvěrstva. Kvůli tomuto zlu pak všechny naše ženy zemřely. Náhodou jsme se těsně před úplnou smrtí naší rasy dozvěděli, že lidské ženy mohou rodit naše děti. Náš lid zjistil, že všechny děti narozené lidským ženám jsou mužského pohlaví. Jsou to vždy Bohdakahnové.
Tím věděla, co po ní chce. Začala plakat, ještě vyděšenější, než už byla. Ramena se jí třásla slzami. Tvor jí položil jemnou ruku na rameno. Jsem Deboe neboli Šedý otec. Jsem vůdce tohoto klanu. Vím, že jsi v této chvíli vyděšená. Ale slibuji, že postupem času si toto místo zamiluješ. Naučíš se milovat klan. Toto místo se stane vaším novým domovem. Nebudu říkat, že se omlouvám. Nelituji, že jsi byla unesena, protože mi připadáš krásná.
Byl to mladý Hnědý list, kdo tě unesl. Byl do tebe zamilovaný. Pozoroval tě z dálky. Unesl tě a přivedl sem. Je mi líto, ale kvůli tomu se možná budeme muset odstěhovat z tohoto místa, které bylo naším domovem po mnoho sezón. Opustit tyto jeskyně, které byly naším domovem po mnoho sezón. Možná až dvě stě těchto sezón.
Jeho příběh byl zajímavý. Ale nedokázala se přenést přes svůj strach. Z nějakého důvodu se otočila a lehla si na záda. Podíval se jí do očí. Viděla, že je to jemná duše. Vzal by si ji? Pomyslela si, že se stále bojí. Tak vyděšená, jako ještě nikdy v životě. Řekla: „Ty…, ty se chystáš. Chystáš se se mnou vyspat?”
Pochopil její slova. Odpověděl: Ano, budeš jedním z našich partnerů. Je to jediný způsob, jak můžeme pokračovat v naší rase. Doba, po kterou nosíš jednoho z nás, je jen asi tři tvé měsíce nebo jedno roční období. Samci se obvykle stávají schopnými oplodnit lidské ženy během jara. To trvá každé jaro jen několik dní. Existují výjimky, ale jsou vzácné. Je to koncem léta. Je nepravděpodobné, že byste otěhotněly. Budete však k dispozici ostatním samcům pro potěšení. Tak udržujeme mír. Samci se musí občas uvolnit.
Byla to chmurná představa, ale musela to vědět. „Jak, kolik vás je? Myslím samce.”
Když je jich příliš mnoho, někteří musí odejít do jiných jeskyní, na jiná vzdálená místa. Když se klan rozroste asi na padesát, stane se to. Právě teď je v tomto klanu třicet šest samců. Líza se dívala do očí toho tvora. Začala plakat a jeho ruka jí zvedla bradu. Slova jí stále zněla v hlavě. Summerwind, slibuji, že si to tu zamiluješ. Jsme velmi dobří v uspokojování lidských samiček. Budeš velmi oblíbená, protože jsi krásná.
Lisa se zeptala: „Proč…, proč zrovna já? Proč si mě vzal?”
To je jednoduché. Oceňujeme atraktivní lidské ženy. Vy jste atraktivní. Myslím, že sis všimla, že všechny ostatní ženy jsou také krásné. Proto tě sem bláhově přivedl. Obvykle chytáme ženy, které jsou samy. Ženy, které byly v divočině. Ženy, které nebudou ostatním chybět. Šedý otec se jí podíval do očí a pokračoval. Lehni si na záda a roztáhni pro mě nohy. Udělám ti radost.
Byla velmi vyděšená. Zároveň věděla, že nemá smysl pokoušet se bojovat. Zavřela oči a lehla si na postel. Spíš slyšela, než cítila, jak se svým obrovským tělem sjíždí po posteli. Jeho silné a chlupaté paže jí zajely pod zadek a nohy. Přiblížil svou tvář k jejímu otvoru. Najednou byl jeho dlouhý, tlustý a ohebný jazyk uvnitř ní. Nejdřív ten tvor našel její bod G, když se chloupky nad jeho ústy začaly třít o její klitoris. Lisa nikdy nic podobného necítila. Byla to pravda. Tohle stvoření vědělo, jak ženu potěšit. Znovu a znovu do ní zabodával jazyk, tlačil obličej, měkké vousy proti jejímu klitorisu.
V duchu s ní komunikoval. Není to příjemné, Summerwinde? Není to příjemné? Necítíš potřebu se uvolnit? Potřebu prožít orgasmus? Nedokázala odpovědět. Cítila silnou vinu, protože si užívala jeho jazyk ve svém nitru. To je v pořádku, Summerwinde. Poznáš, že žádný lidský muž tě nedokáže uspokojit tak dobře jako příslušník naší rasy. Pak se začal velmi silně pohybovat v její kundičce. Jeho jazyk byl drsný a tlustý a ztvrdl. Stejně jako penis. Nemohla tomu uvěřit, ale ona měla orgasmus. Silný. Tak silný, jako možná nikdy předtím nepocítila vyvrcholení. Znovu, pomyslela si pro sebe. Asi se tomu nedá nijak bránit. Jsou horší věci, které by se mi mohly stát.
Šedý otec slízal všechny její šťávy, její sperma. Začínala poznávat jeho výrazy. Zdálo se, že se mu na tváři objevil úsměv, když vylezl na postel vedle ní. Líbilo se ti to, viď? Přikývla, že ano, protože nemělo smysl popírat, že se jí jeho jazyk v její kundičce líbil.
Šedý otec si pak lehl na záda. Přitom jí do mysli řekl. Vlez na mě. Teď budeme kopulovat, potřebuji, abys cítila můj penis, a budeš se mnou prožívat další orgasmy. Se strachem udělala, co jí ten, o němž se dozvěděla, že se jmenuje Šedý otec, řekl. Prohlédla si jeho obrovský penis. Největší péro, jaké kdy viděla. Vykukoval mu z rozkroku, jehož oblast byla porostlá chlupy. Teď vím, že jsi mokrá, tak sklouzni dolů na mého ptáka, jak vy ženy říkáte.
Summerwind uchopila jeho penis do pravé ruky. Monstrum muselo mít nejméně 20 čísel, možná víc. Byl to také nejtlustší penis, jaký kdy viděla, ne že by jich viděla tolik. S námahou uchopila jeho úd a vyšplhala se na nohy, pak se spustila dolů. Nejprve do sebe dokázala dostat jen asi třetinu. Tlustý a horký, bylo to tak příjemné, když jí Šedý otec začal roztahovat otvor. V duchu mu řekla a doufala, že jí porozumí: Slyšíš mě? Tvůj penis je tak velký.
Ano, Summerwinde. Slyším tvá slova. Líbí se ti můj penis?
Lisa neodpověděla ani slovy, ani v duchu. Přesunula ruce na jeho hruď a pak se předklonila, přiblížila svou tvář k jeho. Byl tak vysoký, že to bylo obtížné, ale dostala se ústy těsně k jeho. „Líbáš…Šedý otče?”
Po tváři mu přelétl výraz, který považovala za ano. Jeho levá ruka sjela k jejímu zadečku, pak ji stáhl dolů a jejich ústa se setkala. Jeho jazyk byl v jejích ústech tak úžasný a jeho penis byl neuvěřitelný. Ale pak se stalo něco zvláštního. Znovu ji postrčil do vzpřímené polohy. Podívej se dolů, prosím, podívej se dolů. V duchu slyšela ten vzkaz.
Udělala, co jí řekl, a podívala se na jeho penis. Najednou si všimla vybouleniny nad místem, kde se jeho penis setkával s tělem. Jak se tak dívala, z výčnělku se vynořil výrůstek podobný hadímu jazyku. Nejdřív se lekla, ale pak ten podivný jazyk našel její klitoris a rozevřel mu kuklu. Pak začal manipulovat s jejím klitorisem.
„Bože…, otče. Ach ano…, je to tak příjemné. Já…, nikdy jsem nic takového necítila. Ano, ach ano, ano, otče.” Byl to nádherný pocit. Nikdy nic takového necítila. Měl pravdu, že žádný člověk, žádný muž, by jí nedokázal dát takový pocit.
A bylo toho víc. Objevila se další boule. Výduť, kterou nemohla vidět. Ta boule byla mezi jeho koulemi. Další jazyk, další výrůstek se jí vplížil do zadní dírky. Oba jeho jazyky se samy mazaly a on je jemně zasouval do její zadní dírky. Jeho ruce ji pak uchopily za zadek a ona se mírně předklonila. Začal vydávat zvuky rozkoše, což ji překvapilo. Užíval si ji, a to nejen svým penisem, ale i svými dvěma zvláštními přírůstky.
Posadila se zpátky, jeho penis v její kundičce, jeho zadní přírůstek v její prdelce. Teď už se tolik nebála. Pocit jeho ptáka a jeho dvou jazyků ji vzrušoval jako nikdy v životě. V duchu si říkala: Bože, ty…, ty se cítíš tak dobře. Nemůžu uvěřit, že se mi to tak líbí.
Moje krásná holčičko, vystříknu do tebe své semeno. Nebudeš těhotná, slibuji. Teď není to správné roční období. Ale tvůj pohlavní orgán se mi tak líbí. Ano…, jsem starší, ale budu si tě nárokovat jako svou vlastní.
Tenhle obr byl něžný a ona si opravdu užívala to, co dělali. Na mysl jí přišla další zpráva. Slez ze mě. Vylez na kolena a na ruce. Takhle tě budu mít.
Jeden orgasmus už měla za sebou a věděla, že by nebylo dobré se hádat. Ne že by se jí v tuhle chvíli chtělo. Vyprostila se z místa nahoře. Pak si vylezla na ruce a kolena v jeho posteli. Vylezl za ní a i přes svou neuvěřitelnou postavu, svou výšku, dokázal umístit svůj velký úd k jejímu otvoru. Pomalu, jemně, znovu zasunul svůj penis do její mokré kundičky. Ty…, ty mi ho bereš velmi dobře. Budeš skvělým přírůstkem do našeho klanu. Ostatní Bohdakahnové si tě budou nesmírně užívat. Ty, chystám se tě naplnit svým semenem. Vyvrcholit, jak vy lidé říkáte. Ano, můj sladký Summerwinde. Ano, právě se dělám.
Pak ucítila, jak jí do těla vystříklo jeho semeno. „Ach, ano. Ach, kurva, ano, Šedý otče. Jsi tak dobrý, tvoje sperma je tak příjemné. Oh, ano, ano, ano…” řekla nahlas, když jí do kundičky vypumpoval obrovské množství semene.