Duchovní paroháč 02

  „Jsi tak milý,“ řekla Ann, když mi vylezla na klín. Neměl jsem tušení, na co naráží, ale byl jsem příliš zaujatý, abych se na to ptal. Vytáhla mě do ložnice a svlékla mě. Zhasla světla, nechala rozsvícené jen světlo v koupelně, vlezla do postele a roztáhla nohy v pozvání. Přiblížil jsem se k posteli a náhodou jsem pohlédl na noční stolek. Tehdy jsem zjistil, o čem mluvila. Na nočním stolku byla ta stará dřevěná kachna. Jenže byla zrestaurovaná. Měla nový nátěr a chybějící kolečko bylo nahrazeno. Vypadala téměř jako nová. Byl jsem ohromený. Vím, že jsem ji vyhodil do …

Duchovní paroháč 01

Když se moje právnická praxe konečně začala vyplácet, koupili jsme s manželkou Ann velký starý viktoriánský dům. Stál na pozemku o rozloze dvou akrů a měl krásnou zahradu a bazén. Jelikož se nacházel v mém rodném městě, znal jsem spoustu příběhů o tomto starém místě. Původní majitel ho postavil pro svou ženu a šest dětí. Muž měl pověst brilantního obchodníka, ale byl poněkud excentrický. Dům zůstal v rodině až do smrti posledního dítěte. Z katastru nemovitostí jsem zjistil, že od té doby měnil majitele každých pár let. V průběhu let několik majitelů dům modernizovalo a renovovalo. Jeden přidal bazén, jiný …

Večer venku?

V textové zprávě stálo, že jdou ven, na „večerní výlet, dnes v sedm, buď připravená“. Četla si to znovu a znovu, milovala překvapení. V sedm hodin zastavilo auto před domem, zatroubil a ona vyšla z domu, zamkla za sebou dveře a spěchala k autu. Polibek na tvář a ten vědoucí úsměv jí napověděly, že se dnes večer bude bavit, ale neměla tušení, co ji čeká. Sedla si, on řídil a nakonec dorazili k hotelu.  Po přihlášení ji vzal rovnou do baru, kde seděli a povídali si u drinku, než se k ní otočil a řekl: „Tohle bude ‚večer venku‘ s …

Překvapení: nečekaná návštěva matky

Den začal normálně, vstávání, oblékání dětí. Něco k jídlu, ale cereálie nebyly to, na co měla chuť. Poté, co připravila děti do školy a vyprovodila je ke dveřím, zahlédla to, co opravdu chtěla k snídani. S úsměvem na tváři zavřel a zamkl dveře. Nikdo jiný nebyl doma, jen oni dva. Dveře byly zamčené a zajištěné. Měli čas do 15:00, budou jen oni dva a budou si navzájem rozmazlovat svět. Při té myšlence začala vlhnout. On byl tvrdší a větší, jako už dlouho ne. Vášnivě se líbali a těch pár kousků oblečení, které měli na sobě, skončilo na podlaze. Její kundička …

Prostě to nechat proběhnout

Žiji v poměrně bohaté rodině. Nejsme nijak bezstarostní, ale nemusíme se ničeho obávat. A přiznám se, že lidé s penězi jsou někdy podivní. Můj otec je viceprezidentem jedné společnosti a žijeme v opravdu pěkné čtvrti. Náš dům je velký, ale ne luxusní, ale pro nás čtyři, včetně mé sestry Sary, která je o dva roky starší než já, je více než dostačující. Má dlouhé odbarvené vlasy a hezké opálené, pevné tělo. A zpět k mé poznámce o lidech s penězi – jsme hodně odlišní od ostatních rodin v našem okolí. Nemáme temná rodinná tajemství, nelžeme si navzájem ani se neustále …

Pod bezhvězdnou oblohou 02

I když ji velmi lákala představa, že jí dvě prsaté temné elfky budou kouřit ptáka, Aylin se nelíbila myšlenka, že by ji použili jako sexuální baterii pro jakékoli vyvolávací rituály, které měly v plánu. Val se usmála a podívala se na svou sestru. „Máš tak úžasné nápady, drahá sestro. Bude mnohem užitečnější,“ řekla a jednou dlouze olízla Aylinina ptáka. „Je mnohem méně pravděpodobné, že takhle zemře, než kdybychom ji použily jako otrokyni pro boj. Ne. Lepší je použít ji pro tohle…“ Aylin rychle ztrácela trpělivost s elfím štěkáním, a tak pevně uchopila Val za vlasy a odtáhla jí hlavu dozadu. …

Červená Karkulka…kouří

Červená Karkulka se k smrti nudila. Procházela lesem a mířila k domu své babičky. Nešlo o to, že by chtěla babičku navštívit, ale o to, že ji k tomu nutili rodiče! Nesla košík plný dobrot pro babičku, stejně jako to dělala od svých šesti let. Teď byla devatenáctiletá mladá žena a myslela si, že je na čase, aby ji každou sobotu k této cestě nenutili. Ale protože stále bydlela se svými rodiči, neměla na výběr. Červená se jmenovala Červená kvůli svým kudrnatým rudým vlasům. Byly dlouhé, téměř po pás, a neovladatelné. Neustále si je odhrnovala z obličeje a snažila se je …

Byl to Bill

Nejprve jsem si všimla Billových paží. Potetované, svalnaté, pevné, tmavě čokoládové. Věděla jsem, že se do nich moje křivky vejdou a já se rozplynu. Jako louže mezi mýma nohama, kdykoli se na něj podívám, kdykoli se jeho laskavé oči setkají s mýma. Pamatuji si, když jsme se poprvé potkali. Potřásl mi rukou a já byla ohromena jeho silou, jeho vřelostí. I když jsme pracovali na opačných koncích budovy, vyvinul se mezi námi přátelský vztah. Už přes sedm let jsme se navzájem kontrolovali a flirtovali. Podala jsem si žádost o práci v jeho oddělení a byla jsem povýšena. To znamenalo hodně …

Poslední šuk rozvedených

Podepsal jsem se na tečkovanou čáru. Samozřejmě svým plným jménem. Zíral jsem na Angie. Ona se na mě mračila a založila ruce na prsou. Věděla, jak jí prsa takhle tlačí na ruce? Vypadala větší, pevnější – a to už měla dvojité D. Zatracená prsa. Podíval jsem se jí do tváře. Taková mrcha. Vzala formuláře, vyrovnala je a vložila do žluté obálky – A4. Angie olízla lepidlo. Vzpomněl jsem si na ten pocit na kůži, na jazyku, na špičce mého penisu. Můj penis si to také pamatoval. Zatnul jsem pěsti. „Počkej,“ řekl jsem – zrovna se chystala vyjít ze dveří, právě …

Následky 01

Měsíc předtím, než k tomu došlo, málokdo by předpověděl, že se konflikt promění v plnohodnotnou globální jadernou válku s doprovodnou devastací a kolapsem společnosti. O 250 let později málokdo z přeživších měl představu o tom, jak vypadal svět před apokalypsou. Upřímně řečeno, málokdo z přeživších vůbec věděl, že k apokalypse došlo: stejně jako většina jejich předků se zabývali přežíváním ze dne na den. Čistá voda a jídlo patřily k nejcennějším dostupným komoditám a i ti, kteří k nim měli snadný přístup, věděli, že je nelze brát jako samozřejmost. Samozřejmě existovali i ti, kteří znali historii svého světa před velkým požárem, …