Dnes byl den, kdy jsem měl konečně dostat za úkol sloužit upírovi. Víte, ve světě, ve kterém žiju, jsou ženy upírky a muži lidé. Pokud to nevíte, upíři jsou nesmrtelní predátoři a lidští muži jsou jejich hlavní kořistí. Mají oproti nám docela dost výhod, včetně téměř dokonalých těl, která jim dodávají nesmírnou sílu a sexuální přitažlivost. Mají ostré zuby, které jim pomáhají při pití krve. A co je nejdůležitější, vlhkost z jejich kundiček působí při konzumaci nebo dokonce při kontaktu s lidskou kůží jako vysoce návyková droga.
Ve věku 18 let jsou muži posíláni do zařízení, kde jsme vystaveni upířím kundám a stáváme se na nich závislí. Mladé upírky v těchto zařízeních absolvují stáž v rámci svého vyššího vzdělání a pomáhají při indoktrinaci. Po dvou letech, kdy si vypěstujeme zoufalou potřebu upíří kundy a staneme se podmíněně poslušnými upířích příkazů, jsme pak přiděleni k upírce, abychom jí sloužili, jak uzná za vhodné. Právě tady jsem se ocitl já.
„Peter 5804,“ ozval se z interkomu přísný ženský hlas. Prošel jsem čekárnou až k recepci, kde si mě žena, která mě zavolala, prohlédla. Na muže jsem byl malý, měřil jsem pouhý metr devadesát a byl jsem hubený jako lusk. Šedé tričko mi volně viselo na těle a kalhoty mi v pase držel pásek.
„Moc jsi toho nesnědl, Petře,“ řekla s opovržením, jako by to byla moje vina.
„To už mi říkali, paní,“ odpověděl jsem. Sklopila oči a povzdechla si.
„Tvůj nový majitel je za těmi dveřmi,“ ukázala líně směrem ke kovovým dveřím hned nalevo.
Když jsem jimi prošel, zachytil můj sluch známý hlas.
„Petře? Jsi to ty, Petře?“
Otočil jsem se a spatřil Myu Turnerovou, svou nejlepší kamarádku z dětství a po celou dobu dospívání. Upíří dívky a lidští chlapci navštěvují až do dospělosti stejné školy, přestože zbytek jejich života je značně odlišný. Myu jsem neviděla od chvíle, kdy mě v osmnácti letech poslali do výcviku. Ty dva roky, naplněné divokým sexuálním požitkářstvím a slastně trýznivým škádlením, mi připadaly jako celý život.
Vypadala úplně stejně jako při maturitě, protože upíři po osmnáctce nestárnou. Černé vlasy jí splývaly na ramena a přes dokonale kulatá ňadra, která byla schovaná v černočerveném korzetu. Boky jí obepínaly vybledlé černé džíny s roztrhanými nohavicemi. Byla opojná ještě předtím, než jsem se stal závislou na upíří kundičce, a vždycky jsem se považoval za šťastného, že si mě vybrala za kamaráda místo kohokoli jiného, člověka nebo upíra. Teď, s vědomím situace, jsem byl beze slov.
„Ty jsi můj…“ začal jsem se ptát.
„Tvůj upíří majitel?“ Mya mě přerušila: „Vypadá to tak! Neuvědomila jsem si, že jsi to ty! Někdy bych si přála, aby se mužům dávala příjmení místo čísel, ale nechtěli bychom, aby ti to stouplo do hlavy, že ne?“
„Jasně, jasně…“ řekl jsem a podíval se dolů, snažil jsem se nezírat na její rozkrok a nepředstavovat si, jak asi chutná její kouzelná kundička.
„Páni, na střední jsi byl tichý šprt, ale trénink ti dal pořádně zabrat, co?“ řekla s malým úsměvem. Bylo vidět, že si užívá, jak jsem se za poslední dva roky stal submisivním.
„No, to bychom rovnou mohli jít ke mně. Pojď se mnou, mazlíčku.“
Při slově „mazlíček“ mi přeběhl mráz po zádech. Jedna věc byla nechat se využívat, kousat a rozkazovat cizím upírům ve výcvikovém zařízení, ale tohle byla moje nejlepší kamarádka, do které jsem byl vždycky tajně zamilovaná. Teď měla plné právo dělat si se mnou, co chtěla. Byl jsem z téhle nové dynamiky nervózní a zároveň nadšený.
Když jsme nasedli do auta a odjížděli ze zařízení, konečně jsem promluvil.
„Takže… paní, co pro mě máte v plánu?“ Bylo mi divné ji takhle oslovit, ale chtěl jsem začít správně a následovat svůj výcvik.
„No, jsem ve vlastnění stejně nová, jako ty v tom být vlastněn. Stážovala jsem v lidském zařízení, jako je to vaše. Přiznávám, že jsem byla dost krutá,“ řekla věcně. Srdce se mi rozbušilo. Ze zkušenosti jsem věděl, že cítí tlukot mého srdce, ale nedokázal jsem ho zastavit. Když říkám, že mohla legálně udělat cokoli, myslím tím opravdu cokoli. Vaše schopnost přežít prvních pár let služby upírce závisela na tom, co od vás chtěla, a na její sebekontrole. Některé upírky chtěly jen velkolepé, jednorázové jídlo, jiné hračku a další chtěly něco úplně jiného. Každá upírka měla nárok na to, aby jí muž sloužil. Háček byl v tom, že první majitelé byli vždycky na začátku fronty a počet dříve vlastněných mužů je řadil stále níž a níž. To byla pobídka pro upírku, aby každého přiděleného muže hned nevysávala. Některé upírky si však nemohou pomoci.
Mya se zachichotala. „Petey, znám tě prakticky celý život. Chodíš do jednoho malého lidského zařízení a teď se mě bojíš?“
Neměl jsem slov, ale ona ještě neskončila se škádlením.
„To by mě zajímalo.. Vím, co ta zařízení dělají. Přemýšlel jsi o tom?“
„Přemýšlel o čem, paní?“
„O mé kundičce. Vždycky jsem věděla, že se ti líbím. Teď s tvými podmínkami je to určitě nesnesitelné.“
Podíval jsem se na prostor mezi jejími stehny a cítil jsem, jak mi stojí penis. Nemohl jsem uvěřit, že to celou dobu věděla. Jestli to věděla, je možné, že mě mučila a dráždila schválně.
„Ano, paní.“ řekl jsem, neschopen jí lhát. Chtěl jsem lhát a říct, že jsem neuvažoval o tom, jaké by to bylo uctívat ji; nechat její šťávy proudit do mých úst.
„Řeknu ti, že když mi říkáš ‚paní‘, už teď jsem vlhká. Nikdy jsem si nemyslela, že zrovna ty bys mi to mohl udělat,“ řekla.
„Proč ne?!“ vpadl jsem jí prudce do řeči, aniž bych přemýšlel o svém tónu.
„No…mazlíčku,“ řekla a zjevně mě vrátila na místo. „Vždycky jsem si myslela, že jsi příliš milý na to, abys byl přitažlivý. Mohla jsem říct, že se ti líbím, ale chtěla jsem si tě nechat jen jako kamaráda. Myslím, že teď jsi degradoval i z toho. Ty, který jsi býval mým milým nejlepším kamarádem, jsi teď moje hračka a upřímně, to mě vzrušuje.“
Podívala se na mě a všimla si, že mi teď přes kalhoty prosvítá boule.
„Tebe to očividně taky vzrušuje!“ poznamenala.
„Ano, paní,“ řekl jsem, když jsem se podíval na prkno a snažil se vyhnout jejímu pohledu. Viděla skrz jakoukoli mou zástěrku. Měla nade mnou plnou kontrolu a já jsem nemohl udělat nic, abych svůj osud zastavil nebo dokonce zpomalil, ať už byl jakýkoli.
„Takže, paní, co děláte se svými hračkami?“ řekl jsem a hlas se mi třásl. Zastavila v garáži a vypnula auto.
„No, mít za přiděleného člověka mého… bývalého… nejlepšího přítele bylo rozhodně překvapení. Upřímně řečeno, šlo mi hlavně o to, abych měla spolehlivý zdroj krve, než začnu svou kariéru, ale myslím, že mít tě u sebe bude mnohem zábavnější, než jsem si dokázala představit. Jistě, budu tě pít, ale taky mě budeš bavit.“
Když jsme procházeli chodbami k jejímu bytu, cítil jsem, jak mi kručí v žaludku. To, co řekla o svém „degradování“, mi začínalo docházet. Zdálo se, že na odpovědi na mou otázku záleží méně.
„Bývalý?“ zeptal jsem se jí. Připadal jsem si, jako by se se mnou rozešla.
„Nemůžeš být zrovna můj nejlepší kamarád, když ti vysávám krev a využívám tvou závislost na kundě, abych ti zamotala hlavu, že ne? Kdo by tohle udělal svému nejlepšímu příteli?“ odpověděla stydlivě.
„Aha…“ řekl jsem a rezignovaně sklonil hlavu.
„Hlavu vzhůru, mazlíčku,“ řekla a přitiskla si mou hlavu ke svým prsům, která jí vyčnívala z korzetu. Znovu se mi vrátila erekce z pocitu její hebké holé kůže. I když jsme spolu v dospívání mluvili a trávili spolu čas každý den, vždycky si mezi námi udržovala znatelný fyzický odstup. Dotýkat se byť jen části jejího dokonale vypracovaného těla bylo vzrušující.
Vešli jsme do její garsonky a ona se posadila na pohovku hned nalevo od vchodových dveří a začala si sundávat kalhoty, aby odhalila černé hedvábné kalhotky a dlouhé štíhlé nohy.
„Víš, co nejlepší kamarádi nechápou?“ zeptala se a prstem mi pokynula. Stáhla si kalhotky na stranu, aby mi odhalila svou kundičku. Vypadala lépe, než jsem si dokázal představit, a mně se začaly sbíhat sliny, jen jsem na ni zíral.
„Nejlepší kamarádi nemají možnost ochutnat upíří kundu,“ pokračovala. Vzala mi ruku za zátylek a stáhla mě dolů mezi svá stehna. Když jsem ji začal lízat, mozek mi pohltilo známé opojení. Všechny mé starosti a starosti se vytratily a jediné, na čem záleželo, bylo dostat na můj jazyk víc jejího těla. V mé mysli vybuchoval ohňostroj, jako bych prožíval jeden orgasmus za druhým. Ve skutečnosti to byla Mya, kdo prožíval orgasmus.
„Kurva, Petře! Opravdu tě dobře vycvičili! Do prdele!“ křičela, jak se jí prohýbaly boky.
Když popadla dech, podívala se na mě, jak ji dál zbožňuji. Vypadala jako bohyně, a jak mi v těle dál explodovaly chemické reakce, věděl jsem, že udělám cokoli, o co mě požádá, a nechám ji, aby mi dělala, co bude chtít, jen když to budu moct zase cítit. Byl jsem pod jejím kouzlem a nic ho nemohlo zlomit.
„Pořád chceš být můj nejlepší kamarád?“ zeptala se se zlým úsměvem.
„Ne, paní,“ odpověděl jsem mezi lízáním.
„Mmmm,“ zavrněla. „Co tedy jsi?“
„Vaše hračka, paní.“
A bylo to. Vzdal jsem se a zpečetil svůj osud. Jediné, na co jsem myslel, bylo dostat do úst co nejvíc její esence, dokud mi to dovolí. Kromě toho jsem neměl žádné touhy a ani špetku pudu sebezáchovy.
„Přesně tak, mazlíčku. A teď, když jsi mě udělal, mám hlad.“
Vytáhla mě za vlasy z prostoru mezi stehny a já jí schválně odhalil krk, protože jsem věděl, co bude následovat.
„Ochotné jídlo? Panebože, ty jsi opravdu vycvičený. Dobře.“
Popravdě řečeno, tohle pro mě ani nebyla kondice. Vlastně jsem chtěl, aby mě kousla. Tehdy bych se sice bál, aby mě kousla, ale na střední škole jsem vždycky snil o tom, jak mi pije krev. Její tesáky se vysunuly a ona se do mě zakousla. Ani jsem to necítil, liboval jsem si ve svém opojení a v představě, že se na mně teď přiživuje moje školní láska. Asi po třiceti minutách se mi pomalu rozostřilo vidění a zčernalo.
—
Když jsem znovu otevřel oči, ležel jsem v posteli a byl jsem nahý. Okamžitě jsem si všiml, že se ke mně tiskne Myino hebké nahé tělo a hlavu má položenou na mém rameni. Připadalo mi to jako podivně pasivní poloha na někoho, kdo mě ještě před chvílí uchvacoval svou kundičkou, přesvědčoval mě, abych vypověděl přátelství s ní, a pil mi krev. Nehodlal jsem si však stěžovat.
Cítil jsem dotek jejích bradavek na paži a na hrudi. Její hladké břicho, bezpochyby naplněné mou krví, se mi otíralo o pas. Její zadek vypadal bez oblečení skutečně větší. Její štíhlé nohy obepínaly ty moje. Její kundička se mě nápadně nedotýkala. Kdyby ano, byl bych zase sjetý, i když ne tak, jako když jsem ji lízal. nemohl jsem si pomoct, ale toužil jsem po tom, aby se mě byť jen lehce dotýkala, a začal jsem přemýšlet, jestli to mučení není naschvál.
Najednou jsem si uvědomil, že je vzhůru, dívá se na mě a blýská tím svým ďábelským úsměvem, který měla těsně předtím, než jsem omdlel.
„Sníš o něčem?“ škádlila mě.
„Ano, paní,“ přiznal jsem.
„No, měl bys vědět, že si budeš muset zasloužit privilegium znovu se dotýkat mé kundičky a to nebude snadné.“
Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*
„Cokoliv, paní.“
„Dobrý přístup. Byl jsi mimo několik hodin. Z toho jsem tě asi hodinu pila, ale teď už by ses měl zotavit. Je noc a já se s tebou chci pochlubit svým novým přátelům.“
Bylo těžké představit si ji se spoustou přátel. Na střední škole si s ostatními upíry moc nerozuměla, a proto se stýkala se mnou. Bylo zvláštní, aby se upír v pubertě stýkal s člověkem, snad kromě toho, že by ho tajně vysával na dívčích záchodcích. Hádal jsem, že Mya si v dospělosti přišla na své a konečně si našla skupinu kamarádek mezi svými vrstevnicemi. Měl jsem z ní radost.
„Mám pro tebe pár věcí na dnešní večer.“ pokračovala, když vstávala z postele. Její ňadra se mi otřela o tělo a mně přeběhl mráz po zádech. I když jsem nebyl sjetý, musela to být ta nejžhavější žena, jakou jsem kdy viděl. Když se otočila a šla ke skříni, obdivoval jsem, jak jí zadek tvoří dokonalý záhyb na stehnech. Mohlo z ní být umělecké dílo.
„Nejdřív budeš mít na sobě tohle.“ řekla, když vytáhla černý kožený obojek s kovovými hroty. K němu bylo připevněno vodítko. Když mi obojek zapnula kolem krku, visel jí na zápěstí. Čekala snad, že budu chodit po čtyřech jako pes? Další věc, kterou vytáhla, mě zmátla ještě víc.
„A tohle ti obepne penis,“ řekla, když mi na spodek penisu pod koulemi připevnila černý plastový pásek s něčím elektronickým.
„Když se budeš chovat špatně, stane se tohle,“ řekla a stiskla tlačítko na malém dálkovém ovladači. Malý výboj elektrického proudu mě zasáhl mezi nohama a já se zhroutil. Trvalo to jen vteřinu a pak bolest zmizela. Znovu se na mě usmála a sledovala, jak se snažím vzpamatovat z šoku. Začal jsem si uvědomovat, že se mi opět dostavuje erekce. Zdálo se, že čím víc času s Myou trávím a snáším, co mi dělá, tím jsem nadrženější.
Položila mé vodítko na postel a vytáhla si šaty.
„Budu mít, ehm… na sobě šaty?“ zeptal jsem se.
„Dneska ne.“ odpověděla a dál si vybírala věci ze skříně. „V místním klubu je pánský večer, což znamená, že majitelé si přivedou své muže, aby se předvedli -úplně nazí.“
Být na místě plném upírů s každým kouskem mé kůže odhaleným bylo trochu děsivé. Za normálních okolností existoval mezi mým tělem a upířími tesáky alespoň nějaký pocit bariéry, jakkoli byla proti jejich síle ve skutečnosti bezvýznamná. Musela vidět paniku v mých očích nebo slyšet, jak se mi zrychlil tep, protože se na mě mile usmála. Přinesla ke mně ruční zrcátko.
„Vidíš to?“ zatahala za kovový štítek připevněný k obojku. „Je na něm moje jméno, což znamená, že mi patříš. Znamená to, že já určuji, kdo se tě smí dotýkat.“
To bylo podivně uklidňující, i když to bylo trochu otevřenější, než by se mi líbilo. Pořád mohla dovolit, aby na mně hodoval, kdo chtěl, ale aspoň by mě celý klub neviděl jako jídlo zadarmo.
„Neboj se. Budeš se mít skvěle. Možná si dokonce sáhneš na jednu nebo dvě kundičky… možná i na tu moji, když budeš hodný.“ řekla, když si začala stahovat modročerné šaty přes prsa. Šaty jí sotva zakrývaly zadek a všiml jsem si, že si nevzala žádné kalhotky. Sedla si vedle mého vodítka na postel a zapnula si černé boty nad kolena.
„Tak jo, jdeme,“ řekl a zatáhla za moje vodítko. Nevěděl jsem, jak se zachovat, a tak jsem si klekl na kolena.
„Ne, ne. Možná jsi můj mazlíček, ale nejsi pes. Jsi člověk, Petře, tak choď jako člověk.“ A tak jsem se na ni podíval.
„Ano, paní,“ řekl jsem, postavil se na nohy a vyšel za ní z bytu. Dospělí upíři měli jiné spánkové cykly než lidé, a tak byla města v noci vždycky rušná a vzrušující. Když jsme šli ulicí, všiml jsem si dalších mužů na vodítku, které venčili stejně jako mě. Na jedné terase dvě upírky sály jednomu muži krk. Zaklonil hlavu a blaženě se usmíval. Když jsem se podíval blíž, všiml jsem si, že jim sahá pod šaty. Už jenom to, že se jich dotýkal, ho přivádělo k šílenství, zatímco ony ho popíjely. Další muž, zjevně jeden z upírových mazlíčků, klečel na kolenou a uctíval její vysoké podpatky. Měl omámený výraz, takže jsem si představoval, že nejspíš klesá ze svého vlastního opojení.
Nikdy jsem nic podobného atmosféře neviděl. Mya a já jsme pocházeli z předměstí, které sice stále patřilo k upírské společnosti, ale bylo méně intenzivní než život ve městě.
„Proč jste se rozhodla přestěhovat se sem, paní?“ zeptal jsem se.
„Bože, jen se na to podívej!“ řekla. „Sex na ulicích a volně tekoucí krev! Nechápu, jak mohou upíři přežít v konzervativních městečkách. Mohla bych tě tady před každým vysát, až by z tebe byla rozinka, a ani by nemrkli! Na předměstí je krmení taková soukromá záležitost.“
Znovu mě zachvátila panika. Jediné, na co jsem se zmohl, bylo: „Aha..“
„Miluju, když se mě bojíš, Petře. Vážně, tohle je mnohem zábavnější, než když jsme byli teenageři, nemyslíš?“ zeptala se.
„Ano, paní.“ řekl jsem a přitom jsem sledoval, jak se jí při chůzi pohupuje zadek. Kromě toho, že jsem se prostě vyřádil na její kundičce, to, že věděla, že ji chci, bylo ve skutečnosti příjemnější než to skrývat jako v pubertě, i když to mělo potenciálně smrtelnou cenu.
„Tak jsme tady, Plasma Lounge!“ oznámila, když jsme kráčeli k dvoupatrové cihlové budově, kterou zdobily neony. Venku se o budovu opírala dvojice nezúčastněně vyhlížejících upírek, které kouřili cigarety s vyhrnutými šaty, zatímco jim mezi nohama zoufale poskakovali muži na vodítku. Jiná upírka překvapivě místo toho klečela na kolenou a sála krev z penisu dezorientovaného muže. Pořád jsem na ni zíral, jak ho kouše a pak olizuje od koulí až po špičku a přitom nasává kapající krev. Pak jsem se díval, jak ho hluboce pohlcuje a začíná znova. Takové akty jsem do té doby viděl jen v pornu.
„Tak pojď!“ Mya mě vytrhla z transu a zatahala za vodítko. Prošli jsme dveřmi a vešli do zakouřené barové místnosti. První, čeho jsem si všiml, bylo, že dva muži byli připevněni k zadní stěně pouty na rukou a nohou. Upírky používaly jejich těla jako šipky. Pod nimi byly servírovací misky zachycující veškerou krev a ženy, které hrály šipky, si z nich plnily poháry. Zatímco házely šipky, muži jim lízali kundy a zadky, kdekoli stály nebo si sedly.
„Jak se tam člověk dostane?“ zeptala jsem se Myi. Do slabin mě udeřil elektrický výboj a já málem padla na kolena.
„Na místech, jako je tohle, se nemluví, dokud nejsi vyzván.“ zašeptala mi do ucha a pak pokračovala o něco hlasitěji. „Někteří muži jsou vůči účinkům našich kundiček imunní a dostanou vzpurnou náladu. Ti, kteří se vzbouří, se promění v hry, nábytek nebo prostě v jídlo.“
(No Ratings Yet)
Loading...
Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*