Seděla na pohovce ve svém oblíbeném koženém prádle a červených kozačkách. Všechno, co potřebovala, leželo na křesle vedle ní. Jen čekala, až se dostaví její mazlíček. Tedy, její zvířátko, to by mu ještě lichotila. A už tu byl. Pokorně, na všech čtyřech prošel se sklopenou hlavou dveřmi a zastavil až u špiček jejích bot. Neměl na sobě nic a ani na sobě nic mít nebude.
Než vstala, stihla mu vlepit dvě facky a odstranila mu tak z tváře jeho lehce vzpurný výraz. Neměla ho ráda. Vstala a zvedla z pohovky kožený obojek s řetízkem pobitý kovovými cvočky. Pokorně držel, když mu ho zapla kolem krku, jen řetízek chřestil na dřevěné podlaze místnosti.
Pak vzala další část, tedy kožená pouta na ruce. Jen to viděl, zvedl ruce v otrockém gestu. To jí potěšilo. Neměla ráda, když mu musela přikazovat každou prkotinu. Unavovalo jí to.
Pruhy s cvočky pevně držely na obou zápěstích. Ještě s nimi trochu škubla, ale moc se nehnuly. Tak to má být.
Chňapla po řetězu visícím z jeho krku, díky čemuž pohnul krkem. Opět schytal dvě facky a pak mu rukou sklopila hlavu dolů.
Nasedla mu na záda a křikla: „Teďka se projedeme.“
Když dvě vteřiny nereagoval, natáhla se na pohovku pro důtky. Pleskla ho třikrát přes prdel, pokaždé z jiné strany.
„Řekla jsem, že se projedeme.“
Pomalu, aby jí neshodil, začal dělat kolečko kolem místnosti. Jeho volnou jízdu doprovázela občasným plesknutím důtek přes zadek nebo přes záda, jak jí to zrovna přišlo pod ruku.
„Pohni tim líným zadkem sakra.“ okřikla ho, když se hýbal na její vkus moc pomalu. Jeho krok byl ale stejně pomalý jako předtím, takže schytal několik dalších ran důtkami i na ramena a boky.
„Dneska seš pomalej.“ konstatovala zklamaně, zatímco se držela koženými kalhotkami na jeho zádech.
Po dalších několika švihancích poklesl v kolenou a přidřepl si.
„Rychlejc sakra, to je co tohle? Takovej línej kůň, to abych tě snad nechala utratit nebo co.“ řekla jízlivě a odsekávala každé slovo, jako když ukrajuje samurajským mečem slámu. Znělo to ještě výhružněji, než kdyby křičela. Ale proč si namáhat hlasivky, když tohle stačilo.
Ušel tím tempem ještě několik kroků, když ho zastavila a vstala z něj. Pořád ale držela v ruce řetěz od jeho koženého obojku, a když byla na nohou, nezapomněla ho několikrát švihnout přes záda.
„Dneska tě za ten výkon potrestám, tohle ti neprojde.“ Chvilku mlčela a pozorovala ho a pak dodala: „Lehni si na zem.“
Poslechl a poskládal se na záda na dřevěnou podlahu místnosti. Teď to pro změnu schytal na ruce a na nohy. Prostě tam, kam předtím moc nedosáhla.
Kroutil se, jak jeho tělo reagovalo instinktivně na bolest, která provázela jednotlivé dopady vláken důtek. Ona ale nepřestávala a střídavě útočila na všechny jeho končetiny a trup pod takovými úhly, jaké jí zrovna vyšly.
Kdy mu botkou šlápla na hrudník a trochu zamáčkla podpatek do místa, kde měl bradavku, zaskuhral. Jako odpověď zatáhla opět za řetěz od jeho obojku.
„Líbí se ti to?“
Jeho reakcí bylo, že si rukama zakryl klín, jak jen mu to jeho pozice dovolila. Kroutila botou na jeho hrudníku, jako když šroubovákem hledáte dobrou pozici, abyste zabrali za vrut.
Pak zvedla jednu botu a dala mu jí jen centimetr nad pusu. „Očisti mi podrážky.“
Poslušně rejdil jazykem po povrchu botky a nevynechal ani kousek.
„Důkladně, nesmí na ní nic zůstat. A moc jí neoslintej, kůži to nedělá dobře.“ Nastavovala mu postupně celý povrch botky, až ho sjel jazykem od špičky po podpatek. Tím samým podpatkem mu trochu promáčkla tvářičku, aby nezapomněl na svoji úlohu. A samozřejmě ho nezapomněla několikrát švihnout přes prsa. Koneckonců, když mohla použít svoje důtky, nikdy tu šanci nevynechala.
Trochu víc zaskuhral a zavzdychal, čímž si vysloužil další sérii úderů všude po těle. V reakci na ně se opět zkroutil a trochu zvedl, ale pak zase klesl na záda na studené dřevo.
„Ticho, nechci nic slyšet.“ ale dál mu vrtala podpatkem v tváři a on dál solidně skuhral. Tomu se nedalo moc zabránit.
„Vem si ten podpatek do pusy.“ Poslechl ji a ucítil tvrdou stopku mezi čelistmi.
Naštěstí jí to moc dlouho nevydrželo, protože udržet v tom stavu rovnováhu nebylo nejjednodušší.
Opět si stoupla na obě nohy, a protože byla lehce rozladěná svým drobným neúspěchem, radši ho dvakrát švihla důtkami.
Klekla si na pohovku zády k němu. Její podpatky tak vyčuhovaly do volného prostoru a byly velmi dobře dostupné.
„Pojď ke mně a pokračuj.“ nařídila mu nekompromisně. Ostatně dneska jinak nemluvila.
Klesl k ní hlavou a pokračoval v olizování černých podpatků jejích bot. Očekával zase nějaká švihnutí důtkami, ale kupodivu si s nimi jen hrála v prstech.
Tenhle klidový stav ale neměl dlouhé trvání. Jednou rukou mu přimáčkla obličej až k botě a druhou ho švihla přes krk. Pozorovala jeho snažení a kývala u toho hlavou, takže nebylo možné poznat, jestli se jí to zamlouvá nebo ne. Její výraz byl po celou dobu prakticky stejný.
Když u záhybu podrážky zpomalil, pro jistotu ho švihla přes záda. Skutečně neměla ráda pomalé čištění.
„Olízej to do čista. Ať tam nic nezůstane.“
Postavila se na obě nohy a jednu mu vlepila. „Nelíbí se mi to. Vůbec ne. Takhle je to blbě. Je to pomalý a nemá to žádnou cenu.“ plivla mu lehce do vlasů a ještě mu jednu vlepila.
Pak si zase klekla a pokynula mu rukojetí důtek k druhé botě: „Olízej mi tu druhou a tentokrát to neposer. Další možnost už mít nebudeš.“
Trpělivě a pečlivě olizoval černý podpatek a opravdu se snažil.
„Teď ho ocucej.“
To bylo dobré znamení. Asi byla s jeho postupem spokojena, protože u první boty mu tohle neřekla.
Hrála si v rukách s důtkami a chvilku jako by hledala dobrý úhel, jak ho zase praštit. Pak je ale odhodila zpátky na pohovku.
„To stačí.“
Zatímco trpělivě dřepěl u jejích nohou a čekal na další rozkazy, ona si začala stahovat kožené kalhotky. Měla pod nimi ještě normální tanga. Kůže teď velmi, velmi pomalu sklouzávala z jejího klína.
Sedla si, přetáhla kalhotky až k botám a jen řekla: „Sundej je.“
Opatrně poslechl, aby je nijak nepoškodil. Pak je uctivě položil na pohovku vedle ní.
Stejný proces se opakoval i s tangy. Už před ním seděla téměř nahá, až na koženou podprsenku a ty všudypřítomné vysoké boty. Tanga opět uctivě položil vedle ní a čekal se sepjatýma rukama, co si jeho paní bude dále přát.
Přitáhla si ho za řetěz a pohodlně se rozvalila v pohovce. Přitáhla si jeho hlavu až ke svému klínu. „Lízej mě.“ přikázala mu bez obalu.
Přiblížil se k ní ale moc pomalu (to tempo nikdy nešlo vychytat úplně přesně), takže si ho prudce přimáčkla až ke klitorisu.
Chvilku jí vylizoval a opět se snažil nevynechat ani kousek kůže.
„Víc, sakra“ přimáčkla si jeho hlavu opět do rozkroku. „Vylízej mi kundičku do čista.“
Natáhla se zase po důtkách a pleskla ho přes záda. „Víc, důkladnějc. Snaž se.“
Chytla ho za hlavu a začala mu s ní různě kroutit. „Pořádně, pořádně sakra.“
Zavrtal se jazykem mezi její stydké pysky a po pár vteřinách nahradilo švihání vzdychání.
Bez varování se sedla a odhodila si z klína jeho řetěz, který se tam nějak přimotal.
Klekla si a vystrčila na něj prdelku. Pochopil, že má pokračovat v čištění, takže se do něj opět pustil. Ale asi zase slabě, protože si ho zase přitáhla rukama až ke svému klínu a přimáčkla mu hlavu mezi svoje půlky.
„Používej jazyk.“ řekla klidně. Pronikal jí až dovnitř a důkladně jí dráždil každou část, na kterou svými ústy dosáhl. Kroutila se nad ním a slyšel sténání a dokonce i trochu toho zrychleného dechu. A to u ní znamenalo, že se jí to opravdu líbí.
Pak mu položila ruku na hlavu a odstrčila ho.
„Potřebuju židli.“
Židlí jí donesl a ona usedla se stejně nasupený výrazem, jako měla předtím.
„Sundej mi boty.“
Pomalu a přepečlivě tak učinil. Rozepnul jí boty po celé délce a opatrně sundal z nohy.
„Lízej.“ řekla jednoduše a nechala nožku v jeho dlaních.
Zaplavil polibky její nárt a dostal se až na prsty, které ocucal.
„Druhou.“ přerušila jeho konání.
Vstala ze židle a pokynula mu, ať si opět lehne na záda. Pak na něj postavila židli, čímž ho k podlaze zcela přišpendlila.
Opět usedla a začala mu chodidly mačkat tváře a obličej. Nenásilně, jako by chtěla nohama modelovat hlínu.
Hrála si s ním takhle docela dlouho a občas ho pleskla chodidlem přes pusu.
Pak mu strčila několik prstů do pusy a přikázala mu, ať vyplázne jazyk. Když to udělal, přejížděla mu po něm celou plochou chodidla. Točila se mu patou v puse a furt ho používala jako takovou navlhčenou rohožku. Pak mu strčila celou špičku chodidla do pusy a kývala mu s hlavou. To jí ale za chvilku přestalo bavit, takže se vrátila k olizování.
„Lízej mi nohu pořádně, ty zmetku.“
Ovšem ani po dalších varováních a plesknutích nohou se nezlepšil.
Vstala, zvedla židli a pokynem ruky ho vyhnala z místnosti. Bude se muset podívat po někom šikovnějším.