Opojné svádění

Na nedávné cestě autobusem z Miami na Floridě do mého domova v Bliss v Idahu, která měla trvat nejméně tři dny a tři noci, jsem se usadil na sedadle u okna a doufal, že si tak dlouhou cestu co nejlépe užiju. Několik hodin jsem četl na svém Kindle a pak jen bezcílně sledoval krajinu ubíhající za oknem, zatímco cestující nastupovali a vystupovali na každé zastávce. Když se blížil soumrak, autobus zastavil v Atlantě v Georgii, aby lidi mohli přestoupit a najíst se, zatímco mnoho dalších ukončilo svou cestu právě tady. Na konci přestávky několik nových cestujících ukládalo svá zavazadla a …

Smlouva se sukubou 10

Když se mi nakonec vrátila síla do nohou, naposledy jsem se do polibku ponořil, než jsem se odtáhl, abych se podíval své přítelkyni do očí. „Azaleo, to bylo úžasné! Jestli tě někdy zase dostanu do takové situace, připomeň mi, že nemám šanci.“ „Nebuď hloupý! Dobré výzvy mě baví!“ řekla, objala mi tvář rukama a přitáhla se ke mně, aby mi dala rychlý polibek. „Možná jsem se při péči o tebe trochu zašpinila. Mohl bys mě prosím zase hezky umýt?“ „Hmmm…“ Předstíral jsem, že přemýšlím nad její otázkou, zatímco jsem očima bloudil po každé dokonalé křivce a vlně jejího těla. Pak …

Doma z výcvikového tábora

Bylo mi 18 a šukali jsme jako králíci. Byl jsem doma teprve 3 dny od svého návratu z MCRD (Marine Corps Recruit Depot San Diego a.k.a „Boot Camp.“) Moje malá přítelkyně, také 18letá „Katie“, byla více než vstřícná. Rozhodně jsem si užíval své první dny svobody po nejtěžších 13 týdnech svého života. Navíc jí vůbec nevadilo moje nové tělo. Měřil jsem teď 180 cm a vážil 75 kg. Měl jsem ocelové tělo. Rozhodně jsem se zbavil dětské tukové vrstvy. Ten den jsem pro ni přišel a chtěl jsem pro Katie něco udělat. Měl jsem v bance dost peněz na to, …

Smlouva se sukubou 09

Natáhl jsem druhou ruku, abych její ruku objal oběma rukama. „O to nejde. Cítím se dobře ve svém těle, ale objektivní pravdou je, že jsem ho zanedbával. Nedělám dost fyzické aktivity, abych vykompenzoval jídlo, které jím. Mám chlupy na místech, kde je nechci, ale nikdy mi to nestálo za to, abych s tím něco udělala. Můj šatník se skládá z triček s potiskem, šortek a džín, protože jsem nikdy nepřemýšlel o tom, co by mi slušelo. Vím, že ti to nevadí, a moc si toho vážím, ale chci se změnit. Ne pro někoho jiného, ale pro sebe. Nechci být silnější …

Smlouva se sukubou 08

Po měsících hledání démona se konečně blížilo jejich střetnutí. Jeho doupě bylo ukryté v Ashlands, izolované od světa uprostřed pustiny kdysi hrdého království a skryté starodávnou magií. Pouze díky velké síle, přesvědčení a lsti se skupině podařilo překonat překážky, které jim stály v cestě. Nezastavily je iluze, nezastavily je zlé dohody a nezastavily je ani hordy pekelných stvoření. Démonovi došly možnosti a přímý konflikt s jeho pronásledovateli se stal nevyhnutelným. Jeho velká síň se stala bojištěm. Sírové jámy chrlící jedovaté výpary obklopovaly nyní kráterovitou plochu. Velký oheň v bohatě zdobeném krbu byl uhašen nějakým magickým výbuchem, zatímco jinde vznikaly nové …

Smlouva se sukubou, část 07

„Gratuluju, vyhrál jsi,“ řekla a lehce lapala po dechu. „Teď už zbývá jen jedno místo a ty tam zůstaneš, dokud s tebou neskončím.“ Snažila se mě nasměrovat níž, ale já jsem se bránil tak akorát, abych po sobě zanechal stopu polibků. Jeden na nos, jeden na bradu, několik rychlých na krk. Jeden na spodní část krku, jeden do údolí mezi prsy. Malé polibky po celém břiše. A jeden poslední, dlouhý, těsně nad místem, kde jsem se zdálo, že strávím hodně času. Bylo to jako vyhřívat se v záři svaté relikvie. Na křižovatce Azaleina pevného pasu a jejích měkkých stehen byla …

Smlouva se sukubou, část 06

Vstal jsem a okamžitě jsem cítil, že něco není v pořádku. Byl jsem jako batole, které se učí chodit. Bylo pro mě výzvou jen stát rovně. Napadlo mě, že to musí být podobné jako pro matku, která právě porodila a musí si zvyknout na novou normální situaci poté, co se jí najednou ulevilo od měsíční zátěže. Podíval jsem se do zrcadla, abych viděl, jak moc se liším, a byl to bizarní zážitek vidět, jak se na mě dívá někdo jiný. Ani jsem si nemyslel, že ten odraz jsem já, ale někdo změněný. Bylo to spíš jako by cizí člověk měl …

Smlouva se sukubou, část 05

S těmito slovy mě chytila za ruku a vedla mě do ložnice. Měl jsem docela jasnou představu, kam to směřuje. Moje představa se ale ukázala jako mylná. Místo toho, aby se stalo to, co se stává, když sukuba vede člověka do ložnice,sedla si  Azalea na postel a řekla: „Musíš se rozhodnout, jak budu vypadat, když budu tvoje přítelkyně.“ „Mám pocit, že jsme to už probírali,“ řekl jsem znepokojeně. „Ne, takhle ne. Myslím, když budeme venku na veřejnosti nebo když budeme mít společnost. Chápu, že ti nevadí trávit čas s démonem, ale bylo by trapné, kdyby ostatní viděli po městě chodit …

Smlouva se sukubou 04

Nechtěl jsem se probudit. Bylo příliš brzy na vstávání. Měla by existovat pravidlo, že se nemusíte budit, dokud ještě nevychází slunce. A kromě toho se mi zdál tak krásný sen! No, spíš mokrý sen. Byla tam žena, která se proměnila v ďábla nebo něco podobného, vyrostla jí obrovská prsa a dala mi obrovského ptáka. Možná bych se mohl vrátit do toho snu, kdybych hned usnul. Otočil jsem se a snažil se myslet na něco ospalého. Ale něco nebylo v pořádku. Cítil jsem narušení Síly. Proti všem rozumovým důvodům jsem otevřel oči do předranního šera. Byla tam. Azalea. Spala v mé …

Cokoli neznamená kohokoli 03

Jelikož se Traci po své cestě na dovolenou nevrátila do práce, věděl jsem, že bude v pondělí ráno v domě, až se dostaví procesní posel. V předchozích šesti měsících jsem udělal všechna rozvodová klišé jako rozdělení financí a zrušení společných kreditních karet. To by jí stále dávalo víc než dost peněz na živobytí až na rok, pokud by neudělala nějakou hloupost, třeba si nekoupila Lamborghini. Twyla mi zavolala asi ve čtyři odpoledne lisabonského času. Seděl jsem v malé kavárně a vychutnával si suché červené víno a dva druhy sýra, když mi zazvonil telefon. „Podle mé asistentky to nevzala moc dobře,“ …

Cokoli neznamená kohokoli 02

Zřejmě napsala i našim dětem, protože obě se v telefonátech, které jsem dostal druhý den, zmínily, že od ní dostaly fotky. Stella měla alespoň tolik slušnosti, že když jsme spolu mluvily, zněla trochu rozrušeně. Jako policista se setkáte s poměrně velkým množstvím lidí z různých oborů, včetně spousty právníků. Upřímně řečeno, nemám s nimi tak velký problém jako většina lidí, i když na ně mám velkou zásobu vtipů. Advokáti, stejně jako novináři, jsou nutným zlem, ale je nejlepší držet se od nich pokud možno na distanc. V tu chvíli jsem však potřeboval dobrého advokáta, a tak jsem zavolal svému kamarádovi …

Poslušná služebná 04

Víte, jak se mluví o postbláznivé jasnosti? Ten okamžik po vystřílení, kdy se na malou chvíli buď zpomalí vesmír, nebo se zdá, že se váš mozek zrychlil. Když se Sophia dávila mým spermatem a stále poslušně pracovala na mém penisu. I když hrozilo, že se pode mnou podlomí nohy, odpotácel jsem se od jejích plyšových rtů a koz s hedvábnou kůží a zřítil se na matčinu postel. Na okamžik bych přísahal, že se zastavil čas, jediným zvukem v místnosti byl můj prudký dech, který kontrastoval s pomalým rovnoměrným oddechováním mých zhypnotizovaných otroků. V tu chvíli se ve mně probudila pošílená …

Poslušná služebná 03

Přiznám se, že moje první setkání s ženskými rty sevřenými kolem mého penisu skončilo mnohem rychleji, než jsem doufal. I když Sophiino vystoupení rozhodně ukončilo veškeré mé pochybnosti o tom, zda se mé naprogramování ukázalo jako účinné. Pomalým jemným dráždivým pohybem kroužila jazykem po špičce, až jsem cítil, že jsem připraven explodovat, a pak se vrhla dopředu a vzala mě hluboko do krku. I když jsem náhle překvapeně vykřikl a její hlava se kývala sem a tam, jak mě zcela pohltila. Ptám se vás, jak dlouho by to někdo vydržel po dvou hodinách sledování, jak se tahle vize krásy svíjí, …

Poslušna služebné 02

Teplo, teplo a měkkost, myšlenky pomalé a lepkavé jako melasa. Její odhalená pokožka nasáklá potem lechtá chladem klimatizace a podkresluje to všechno to jemné, něžné, neodbytné bzučení dráždící ji mezi stehny. Příliš daleko na to, aby ji skutečně potěšilo, příliš blízko na to, aby ho ignorovala. Kroutila se na sedadle, její drogami omámená mysl se vymykala souvislému myšlení, zatímco její tělo se snažilo přiblížit dráždivý bzučivý pocit. Ale i když se snažila a napínala, zauzlované provazy držely zdroj jejího uvolnění těsně mimo dosah, ale tak dráždivě blízko. Frustrovaně zasténala, když slabě bojovala s měkkými provazy, které ji pevně poutaly na …

Poslušna služebné 01

Takže je to takhle. Vždycky jsem byl na starší ženy, viním za to svou mámu, víte, vždycky mi připadala jako bohyně, už od mé první erekce. Musel jsem si to tisíckrát udělat, když jsem si představil, jak klečí. Ty velké kulaté pružné kozy, o kterých jsem mohl jen snít, jak polykají můj penis a sají, dokud jsem nepokryl její měkké rysy tlustými provazy semene. Hele, nesuďte mě, je to sexbomba a je pořád nablízku, možná až moc, osobně si myslím, že když je táta pořád pryč, tak se jí ta pozornost zalíbila. Takže jo, berou mě starší ženy, jsem mladík, …

Jen tak mezi námi třemi

Bell ležela doma na pohovce a probírala se mobilem. Přemýšlela o své kamarádce Avě, se kterou se už přátelila dlouhá, předlouhá léta. Rády se spolu scházely a rády probíraly všechno možné, co se týkalo sousedů. Uvědomovala si, že je ostatní ženské z okolí moc nechápou a určitě je ani nemají příliš v lásce. Její přítelkyně byla rozhodně moc hezká a atraktivní, nestyděly se jedna před druhou nahé či cokoli podobného. Chtěla se jí někdy přiblížit trochu víc, jenže zatím neudělala ten správný tah. Pořád si říkala, že čeká na správný okamžik… Za nějaký čas na stejné pohovce seděly obě, koukaly …

Když randění nevychází

Josh seděl na gauči u televize a jen tak bezmyšlenkovitě střídal jeden kanál za druhým. Měl pár věcí, které ještě potřeboval dodělat, jenže se mu do toho nějak nechtělo, takže dokonce i umyl motorku, k čemuž se odhodlával celý minulý týden. Jeho další úvahy a klikání na ovladač přerušila Lorna, jeho matka, která dosedla vedle něj. „Ahoj…co děláš dneska večer?“ „Asi nic moc důležitýho…“ Jeho pohled přitáhlo její tělo, protože na sobě měla krátké šaty. Nebyl to úplně zvykem, normálně se doma pohybovala v něčem…no…ležérnějším a domácnějším. „Víš, jak jsem ti tuhle říkala, že se plánuju setkat s pár dalšíma …

Mladý tichý stopař

Heather měla jednu ruku na volantu a druhou mezi nohama v kalhotkách. Prostě si nemohla pomoct. Jenže už se vymotávala z lesních cest a blížila se zase k městu, kde ji mohli kdykoli zastavit policajti. Takže se chtě nechtě upravila a aspoň na první pohled působila dojmem spořádané ženy jedoucí za svými povinnostmi. Ovšem robertek stojící v přihrádce na nápoj za řadicí pákou dával tušit, že v tomhle autě se dějou i zajímavější věci než nákupy. Problém byl, že ji vzrušovala rychlost a teď jela docela svižně, aby se dostala na místo určení včas. Takže ruka se zase vydala na …