Jízda, očista a výprask
Seděla na pohovce ve svém oblíbeném koženém prádle a červených kozačkách. Všechno, co potřebovala, leželo na křesle vedle ní. Jen čekala, až se dostaví její mazlíček. Tedy, její zvířátko, to by mu ještě lichotila. A už tu byl. Pokorně, na všech čtyřech prošel se sklopenou hlavou dveřmi a zastavil až u špiček jejích bot. Neměl na sobě nic a ani na sobě nic mít nebude. Než vstala, stihla mu vlepit dvě facky a odstranila mu tak z tváře jeho lehce vzpurný výraz. Neměla ho ráda. Vstala a zvedla z pohovky kožený obojek s řetízkem pobitý kovovými cvočky. Pokorně držel, když …