Smlouva se sukubou, část 07

„Gratuluju, vyhrál jsi,“ řekla a lehce lapala po dechu. „Teď už zbývá jen jedno místo a ty tam zůstaneš, dokud s tebou neskončím.“ Snažila se mě nasměrovat níž, ale já jsem se bránil tak akorát, abych po sobě zanechal stopu polibků. Jeden na nos, jeden na bradu, několik rychlých na krk. Jeden na spodní část krku, jeden do údolí mezi prsy. Malé polibky po celém břiše. A jeden poslední, dlouhý, těsně nad místem, kde jsem se zdálo, že strávím hodně času. Bylo to jako vyhřívat se v záři svaté relikvie. Na křižovatce Azaleina pevného pasu a jejích měkkých stehen byla …

Smlouva se sukubou, část 06

Vstal jsem a okamžitě jsem cítil, že něco není v pořádku. Byl jsem jako batole, které se učí chodit. Bylo pro mě výzvou jen stát rovně. Napadlo mě, že to musí být podobné jako pro matku, která právě porodila a musí si zvyknout na novou normální situaci poté, co se jí najednou ulevilo od měsíční zátěže. Podíval jsem se do zrcadla, abych viděl, jak moc se liším, a byl to bizarní zážitek vidět, jak se na mě dívá někdo jiný. Ani jsem si nemyslel, že ten odraz jsem já, ale někdo změněný. Bylo to spíš jako by cizí člověk měl …