Štítek: fantasy

Vrátila mi to stejným způsobem, její nohy nebyly o moc teplejší než moje. Chvíli jsme pak byly v klidu, i když jsem ještě nemohla usnout. Když jsem spala vedle Sery, cítila jsem podivnou směs pohodlí a nepohodlí, a nemohla jsem jedno od druhého oddělit. Dlouho poté, co jsem se domnívala, že Sera usnula a vzhůru jsem jen já, stále ještě příliš rozrušená na to, abych skutečně usnula, se posunula a zamumlala: „Maggie?“ řekla. „Jo?“ „Jsi ještě vzhůru?“ Vytřeštila jsem oči. „Sero, nejsi tak opilá ani ospalá, aby ses ptala na takové hlouposti.“ Tiše se zachichotala. „Ne, nejspíš ne. Maggie?“ „Ano?“ …

„Myslím, že mám na tvých prsou sopel,“ byla jediná inteligentní věta, kterou jsem nakonec vymyslela. Sera se ušklíbla, upustila od své melodie a pak naplno vyprskla smíchy. Navzdory nedávné záplavě slz – a skutečně smrkání, důstojnosti jsem tu našla jen málo – jsem se dokázala smát spolu s ní. Byla to snad katarze pro nás obě. Ventilovala jsem slzy i smích a teď jsem se o záchvat toho druhého dělila se Serou, obě jsme padly na její postel na záda a rozprostřely svůj nepořádek po jejím povlečení, ale nedokázala jsem si představit, že by to teď někoho z nás zajímalo. …

A přesto jsem se teď nedokázala zastavit. Ať už jsem byla nepřipravený, nebo ne, prostě jsem se musela zatraceně snažit. **** Mé nejhorší obavy a nejistota se v následujících dnech ukázaly jako neopodstatněné. Obavy měly tendenci vždycky předpovídat horší věci, než se ukázalo ve skutečnosti, když jim byl dán čas. Zjistila jsem, že se Serou trávím čas denně. Někdy hodně, někdy jen na jídlo, ale vždycky něco. Někdy jsme jedly s některými jejími dalšími přáteli. S Derekem, Jocelyn a Trevem jsem už měla slušné vztahy a oni mě přijali mezi sebe, jako by o nic nešlo. Naomi a Maxe bych …