Návrh

Grace si pohrála s ramínkem svého černého trička a povzdechla si. Tak dlouho o této chvíli přemýšlela, že nemohla uvěřit, že to dnes opravdu udělá. Zaklepala na dveře a udělala krok zpět. Srdce jí bušilo tak hlasitě, že tlukot zněl v jejích uších. Zatímco čekala na zvuk kroků, uhladila si rukama džínovou sukni a otočila se, aby se podívala na ulici za sebou. Sluneční paprsky se odrážely od čelního skla jejího zaparkovaného auta, v dálce štěkal pes a ve větru se nesla vůně grilovaného masa. Pro většinu lidí to byla jen obyčejná neděle, ale pro ni ne. Grace si odhrnula …

Objev

~Prosinec 2009~ „Je zima,“ začal můj japonský kamarád. „Prší. Není zima, je období ‚nenávidíme Heera‘.“ Rozhodli jsme se strávit část zimních prázdnin procházkami v místním parku, kam nás rodiče dříve brávali. „Proboha, chlape, zníš jako ufňukaná holka.“ Upřímně řečeno, nemůžu vystát, když začne s tím svým neustálým fňukáním. „Zapomeň na to, zníš a vypadáš jako rozmazlená holčička.“ Je to pravda! Ten kluk měl tak husté havraní vlasy, které mu zakrývaly obličej, že by mohl klidně projít za holku… možná kdybych ho donutil prohrát sázku a obléct si šaty… „Zmlkni, Alexi, ty lolicone!“ „Dobře, dobře! Tak jsi tedy roztomilý malý kluk,“ …