Jsem nabitá energií a nemůžu spát. Obvykle mě hodina úžasného sexu úplně vyřídí, ale místo toho tu ležím a nemůžu usnout. Šťouchám do svého přítele do boku a říkám mu, ať se probudí. Probudí se ze spánku a ptá se mě proč. „Zapni mi počítač, nemůžu spát, budu chvíli hrát online, dokud nebudu unavená,“ říkám mu.
Neochotně vyleze z postele, jde do vedlejšího pokoje, rozsvítí světlo a zapne počítač. Zadá heslo, dá mi pusu a vrátí se do své pohodlné postele. Za chvíli už ho slyším lehce chrápat. Má poměrně lehký spánek, takže zavřu dveře do kanceláře téměř dokořán. Pak se uvelebím v jeho křesle a začnu surfovat.
Jdu na svou oblíbenou diskuzní stránku a hledám nějaká zajímavá témata. Říkám si, že mě možná unaví nějaká dobrá debata. Ale najdu jen samá vlákna o sexu nebo jeho nedostatku. Jako vždy je tam alespoň pět odkazů na porno. Obvykle se tím nezabývám, ale nudím se, takže dnes večer začnu klikat a dívat se. To není moc dobrý nápad, protože teď jsem zase nadržená.
Co mám dělat?
Nemůžu ho budit, vím, jak těžký týden měl a že potřebuje spát. Mám štěstí, že mě sem vůbec pustil, a nehodlám riskovat, že přijdu o šanci přijet i příští víkend. V tu chvíli otevřu prázdný dokument ve Wordu a začnu psát. Erotické příběhy jsem psala už dřív, ale nikdy po skvělém sexu. Vždycky to bylo, když jsem dlouho žádný neměla.
O hodinu později mám šest stránek čisté obscénnosti. Přečtu si to několikrát a provedu potřebné úpravy. Je to jedno z mých lepších děl. Jediný problém je, že psaní mě dostalo na úplně novou úroveň touhy. Přečtení si toho několikrát mě téměř dostalo přes hranici. Začínám si říkat, jestli není tak špatný nápad vzbudit muže ve vedlejší místnosti tím, že na něj prostě vylezu.
Ne, neudělám to. Dokážu, že mám nějakou sebekontrolu. To ale znamená, že teď nemůžu jít spát. Kdybych se k němu přitulila, nedokázala bych udržet ruce na uzdě. Frustrovaně začnu otáčet židlí. Při tom vidím všechny zajímavé věci, které má na policích a stolech ve své počítačové místnosti.
Je tam spousta hraček. Většinou figurky ze Star Wars, pár autíček Hot Wheels, různé postavy z videoher, které matně poznávám, a pár válečníků z Mad Maxe. Vytáhnu jedno z autíček z police a začnu s ním jezdit po stole. Přes klávesnici, kolem myši, přes notebook a pak sjede z okraje jako neovladatelný řidič v honičce z filmu.
Vezmu další, tentokrát červené, ale místo toho, abych ho nechala závodit po stole, nechám ho rolovat po mém levém předloktí. Sklouzne mi do dlaně, kde se roztočí, ale pak znovu získá kontrolu a vyrazí zpět nahoru k mému lokti. Pokračuje dále na sever, až dosáhne mého ramene, a pak zatočí a zamíří na jih, až dosáhne kopců. Malé autíčko vyrazí nahoru a přes horu, ale pak narazí na retardér na vrcholu. Trochu jsem poskočila, když mi auto přejelo přes bradavku. Pokračuje dál, dolů a kolem pupíku, zpět nahoru k druhému prsu.
Další věc, kterou vím, je, že malé vozidlo se řítí po mém boku a míří k mému stehnu. Narazí do mého kolena a pak vyletí do vzduchu a přistane na podlaze, ne tak daleko od prvního neopatrného řidiče.
Tentokrát vezmu dvě a nechám je honit se po mé kůži. První jede za druhým, ale pak druhé auto předjede první a prudce zabrzdí, otočí se na bok a zablokuje cestu druhému. První auto zařadí zpátečku a jede pozpátku, zatímco druhé auto ho honí. První auto je neopatrné a spadne mi mezi nohy. Druhé auto se snaží zastavit, ale je příliš pozdě a následuje první auto.
Pocit těch malých koleček, která se valí přes můj rozkrok, je docela zajímavý. Zvednu jednu z hraček a začnu s ní válet mezi nohama. Nemůžu se ubránit smíchu. Rozhlédnu se po místnosti, s čím dalším si můžu hrát.
Luke. Vždycky jsem si myslela, že Luke je dost neatraktivní, ale jeho figurka není tak špatná. Myslím, že jako plastová panenka vypadá dokonce o něco lépe. Vytrhnu ho z jeho místa a nechám ho zaútočit na auta. Kopá do nich, mlátí je a nakonec je jedno po druhém zvedá a hází na podlahu. Skvělé, díky, Luke, a co budeš dělat teď? Samozřejmě bude bojovat s Vaderem. Teď mám Dartha Vadera v ruce a ti dva svádějí mohutnou bitvu. Vsadím se, že nikdy nepomysleli, že budou muset bojovat přes lidské tělo. Tvrdé nohy mě šlapou po celém těle a bojují mezi sebou o šanci mě mít.
Luke se mocně ohání po svém otci a srazí ho k zemi. Luke si myslí, že vyhrál, ale ve skutečnosti prohrál, protože teď je Vader přímo mezi mými stehny. Začnu pohybovat boky a užívám si pocit té helmy umístěné na tak nepřirozeném místě. Odhodím Skywalkera a pokračuji v tření o tvář jeho otce.
Ale to nestačí. Potřebuji nějakou stimulaci. Je tu další auto, o něco větší než ostatní. Nejprve jsem si myslela, že je příliš velké, ale teď si všímám, že je na baterky. Zapnu spínač a kola se roztočí. Pneumatiky mají dokonce trakci.
Teď mám pod sebou temnou stranu a kola MR2 se při otáčení sotva dotýkají mého klitorisu. Dezén pneumatik je akorát na to, aby vytvářel příjemné tření. Je to přesně to, co jsem potřebovala. Zakloním hlavu a nechám auto pracovat za mě, zatímco já pracuji na tváři otce Luka Skywalkera.
Pak si uvědomím, že už nejsem sama. Neochotně otevřu oči a podívám se ke dveřím. Můj milenec tam stojí a dívá se na mě a na hromadu svých hraček kolem mých nohou.
„Bavíš se?“ chce vědět.
„Trochu,“ odpovím.
„Můžu ti s něčím pomoct?“ ptá se.
„Podej mi Mad Maxe.“
[ratings]