Dobrodružství s gayi!
Jsem obyčejný člověk, který pracuje ve frenetickém prostředí pod vysokým tlakem. Rozvedený se dvěma dospělými dětmi, které jsou na světě a daří se jim samostatně. Vždycky jsem měl tak trochu okouzlující život.
Když jsem vyrůstal, byl jsem hřebec sportovec s tváří, který vždycky dostal krásnou dívku. Mým rodičům se dařilo dobře, stejně jako jejich rodičům, takže se dá říct, že pocházím z peněz.
Když jsem chodil na univerzitu, bylo to s plným fotbalovým stipendiem, ne že bych ho potřeboval. Na vysoké jsem opět, stejně jako na střední, měl všechny hezké kočičky, které člověk mého vzrůstu mohl mít. Měl jsem tolik kundiček, že se kolem mě kamarádi motali jen proto, aby viděli, co dovolím, aby k nim proniklo.
Zkoušel jsem hrát profesionálně fotbal, ale tím měla moje sportovní kariéra skončit. Byl jsem dobrý, ale ne tak dobrý. Tak jsem šel pracovat. Nejdřív pro otce a pak na vlastní pěst. Dařilo se mi natolik dobře, že jsem se stal prezidentem své firmy, ale pak se můj soukromý život zhroutil a pohořel.
Můj syn a dcera už naštěstí odešli na univerzitu a plně chápali, že jejich otec je kretén, který nedokáže zůstat věrný jejich matce. Rozvod proběhl smírně, protože na mě nebyl vyvíjen žádný tlak.
Mé ženě se ulevilo, protože dokázala snášet moje sračky dost dlouho na to, aby naše děti vyrostly a měly vlastní rozum, než mi dala košem. Navíc jsme se vzali mladí a ona má pořád ještě na to, aby se sama vydala do světa a trochu se pobavila.
Tak proč jsem tady?
Myslím, že jsem gay. Ne v tom smyslu, že mě necháš vykouřit ti péro a pak mě ošukáš do zadku, gay. Spíš jako, že jsi určitě hezký. Vsadím se, že bys vypadal dobře v kalhotkách, a mimochodem, vykouříš mi péro a pak mě necháš, abych tě ošukal, tak trochu gay.
Když jsem vyrůstal, vždycky jsem měl kluky, kteří se na mě dívali a pak se odvrátili a zčervenali. Spolužáci z nižších ročníků nebo trenéři, kteří mi na střední škole před zápasy zalepovali kotníky. Kamarádi kamarádek, kamarádi kamarádek kamarádů.
Tento vzorec pokračoval i během mých univerzitních let. Dokonce jsme se jim smáli, protože se to nestávalo jen mně. Vždycky se našel jeden nebo dva spoluhráči, kteří si toho všimli také, protože se to stávalo i jim. Smáli jsme se a vtipkovali, nadávali jim do slabochů a podobně, ale nikdy jsme se nad tím nezamysleli.
Pak jsem se rozvedl a procházel fází sebelítosti. Jak jsem mohl být tak hloupý? Proč jsem nikdy nemohl být spokojený se svou ženou? Proč, proč, proč, proč! Určitě jste pochopili, o co jde. Dokud jsem si neřekl, že na to kašlu! Prostě se budu soustředit na svou práci a podnikání a přestanu se honit za sukněmi.
Jo, to je to, co udělám. To byl můj plán. Velká kundí dovolená! Pak se to nějak zvrtlo.
Scott je ten kluk; říkám kluk, protože pro mě je to kluk. Je mu pětadvacet, čerstvě po škole. Pracuje v nižších patrech a poprvé jsem ho viděl, když doprovázel svého přímého nadřízeného na jednu z našich projektových schůzek.
Schůzka skončila a já jsem si ještě prohlížel některé z navržených plánů projektu. Seděl jsem na konci dlouhého jednacího stolu, protože to byla moje schůzka a já byl šéf, takže ano, byl jsem tam. Opřený na židli, otočený na stranu, nohy natažené, chodidla zkřížená v kotnících.
To, že se nehoním za kočičkou, neznamená, že mi nestojí péro. Od té doby, co jsem si dal dovolenou od kund, jsem se musel vypořádat s nečekanými erekcemi, a aniž bych to věděl, měl jsem zrovna v tu chvíli pěkný kus dřeva. Byl jsem tak zabraný do čtení dokumentu, který jsem držel v ruce, že jsem si nevšiml, že se Scott vrátil do místnosti a potřeboval, abych podepsal nějaké dokumenty.
„Pane Francono, omlouvám se, že vás obtěžuji, ale slečna Andrewsová mě poslala zpátky, abych získal váš podpis na dohodnutých návrzích, aby mohla získat finance na zahájení procesu.“
Sedím tam, nohy natažené, půlku erekce, rozkrok v celé své pýše, aby ho mohl kdokoli spatřit, a v hlavě mám tenhle podělaný dokument v ruce; jasně, proč ne.
„Jo, chlapče, přines to sem,“ vyhrknu. Ani jsem se neobtěžoval se na něj podívat, když se vydal mým směrem a postavil se vedle mých nohou.
Nevím, jak dlouho tam stál, ale najednou jsem ho ucítil a podíval se na něj.
Protože jsem jen pohnul očima, on si toho nevšiml, ale já ano. Jeho oči byly v transu a zíraly na mou bouli. Přemýšlel jsem, jak dlouho mu bude trvat, než mi pohled oplatí. Poprvé, co se mi něco takového stalo, chtěl nějaký člověk zírat na moje nádobíčko; začal jsem pociťovat jisté vzrušení.
Přemýšlel jsem, jakou moc mám nad tím klukem, že tolik riskuje, aby mohl zírat na rozkrok šéfa svého šéfa. Neměl ani tušení, co bych udělal, kdybych ho přistihl, jakou škodu by pro něj tahle malá událost mohla mít.
A tak jsem čekal.
Pak se jeho oči pohnuly a já na zlomek vteřiny pomyslel, že odvrátím zrak, ale neudělal jsem to. Seděl jsem tam bez emocí a díval se mu přímo do očí. Jeho tvář okamžitě začala rudnout. Nejdřív to byla taková hezká růžová barva, pak tmavší a tmavší. Sakra, chvíli jsem si myslel, že mu obličej zfialoví a vybuchne.
„Ten papír?“ zeptal jsem se svým hlubokým, skřehotavým hlasem. Mým hlasem, ze kterého ženám vlhly kalhotky.
Pokračoval v šmátrání po dokumentu, upustil ho, a jak jsem řekl, jsem sportovec. Roztáhl jsem nohy od sebe rychle jako kočka a nechal dokument spadnout na podlahu pod židlí. Ano, dokážete si to představit.
To, co bylo napůl tvrdé, bylo teď zuřivě tvrdé. Výraz toho kluka byl k nezaplacení, protože teď si bude muset kleknout, natáhnout se pro dokument a tím se dostat do úrovně mého péra. Aby toho nebylo málo, „pičí monstrum“ v mé hlavě bylo na lovu.
Až do té chvíle jsem nevěděl, že „pičíy monstrum“ sere na to, jestli má cíl vagínu, nebo ne. Jediné, co chtělo, bylo tmavé vlhké místo, které by mohlo znásilnit a vypustit všechno to nahromaděné sperma, které se mi chystalo rozbít koule.
Chudák kluk o tom přemýšlel a já jsem mu nenabídl žádnou úlevu za jeho potíže. Jen jsem tam seděl a nedával najevo žádné emoce a nedal na sobě nic znát.
Kluk si klekl mezi moje nohy, než si uvědomil, že se musí dostat blíž mezi mé nohy, aby se dostal pod židli pro dokument. Viděl jsem, jak se mu v hlavě otáčejí ozubená kolečka pokory a zděšení.
Byl na místě, na které nebyl připraven.
Podle toho, jak si ještě před chvílí prohlížel můj rozkrok, jsem věděl, že nebude trvat dlouho, aby se jeho „chtivá fena“ utrhla ze řetězu a dělal si, co chce. Roztáhl jsem nohy ještě víc od sebe, sáhl jsem dolů a přes kalhoty uchopil dřík svého péra, jemně ho stiskl a nesměle jím zatřásl. Celou dobu jsem se díval do očí toho ubohého kluka.
„Pane…,“ polkl a zakoktal se, když si dával dohromady myšlenky. „Pane, já, já, já jsem nikdy…“
„Nikdy co, Scotte? Myslíš, že jsem někdy dovolil muži, aby mi kouřil péro?“ zeptal jsem se svým hlubokým, chraplavým hlasem.
„Ne, ne! To neříkám, pane.“ Scott, klečící na kolenou, na mě mávl rukou a vytřeštil oči.
„Tak co tedy říkáš? Chceš říct, že jsi mi před chvílí neslintal do rozkroku?“ Posmívám se mu zlým, svůdným pohledem.
„Ne! Chci říct, že ano. Ne!“ Dál bojoval sám se sebou.
„Která to je, Scotte? Ne, nikdy jsi nekouřil ptáka? Ano, přemýšlel jsi o tom, že mi ho vykouříš? Ne, nevěříš mi, že mi ho nikdy žádný muž nekouřil?“ Zavrčel jsem. „Ty mi říkáš, že jsem teplouš!“
Při pohledu do jeho očí jsem měl pocítit lítost. Ale necítil jsem. Naštěstí jsem nebyl tak daleko od chtíče, aby mě nenapadlo, že musí překročit tu hranici, tu neviditelnou; chci ti vykouřit péro, než si budu moct dělat, co chci.
„To je v pořádku, chlapče. Pro nás oba to bude poprvé.“ Řekl jsem to klidným, konejšivým hlasem, zatímco jsem si upravoval polohu vsedě, abych mu lépe nabídl to, co bylo opět mým zuřícím erekčním problémem.
Zůstal stát jako přimražený a pak to udělal.
Přiblížil se ke mně a položil mi ruce na pásek. Pomalu a metodicky mi ho začal uvolňovat spolu s kalhotami. Když jsem uslyšel známý zvuk zipu, který vydává, když se dotáhne do konce, dovolil jsem si klesnout do křesla.
Uvolnit se.
Při pohledu na toho mladého muže jsem viděl, že se mi zdá jemný a křehký. Nebyl jako já nebo většina mužů, kteří pro mě pracují. Byly tři hodiny odpoledne a on neměl ani to jemné strniště typické pro práci do 5 odpoledne.
Jakmile mi rozepnul zip, stáhl mi kalhoty dozadu, čímž si umožnil přístup k mým boxerkám. Jako mistr proklouzl rukou skrz otvor a chytil mě za péro. Trochu jsem nadskočil a on se na mě podíval, jako by udělal něco špatně.
„Jsi v pohodě, drahoušku,“ řekl jsem s ďábelským úsměvem.
Okamžitě mě začal pomalu hladit. Jsem obdařen velmi pěkným ptákem, pokud to mohu říct sám za sebe. Mám dobře ohraničenou hlavičku a pěkný obvod na dříku, který je tím silnější, čím víc se blížíte ke kořeni.
Na vysoké škole mi ho jedna holka naměřila na délku 24 čísel a dál se nedostala, než jsem ji ohnul. Scott na něj jen zíral, když si s ním hrál. Opět velmi jemné ženské ruce. Pak si jen namířil hlavičku na ústa a strčil si ji dovnitř.
Nekouřil mi péro, ale hltal ho. Pár škrábanců zuby a bylo mi jasné, že tohle nikdy předtím nedělal. To mě poser!
„Hej, hej, princezničko, zpomal.“ Musel jsem ho uklidnit!
Položil jsem mu ruku na hlavu a zastavil ho s hlavou svého ptáka v jeho ústech. Dovolil jsem mu ještě jednou pořádně si srknout, než jsem ho pustil a znovu se na mě podíval.
„Scotte, prosím tě, řekni mi, že už ti ho někdy kouřila holka?“ zeptal jsem se s náznakem znechucení v tónu.
„Ano, pane.“ Odpověděl ovacemi. Tvářil se jako malý miláček, v jedné ruce držel násadu mého ptáka, v druhé varlata a od spodního rtu měl na špičce mého ptáka připevněný sotva viditelný pramínek slin.
„Byl to dobrý orál?“ zeptal jsem se.
„Ano, pane.“ odpověděl a způsobil, že pramínek slin ustoupil, přesto mě stále hladil po penisu a jemně mi masíroval koule, zatímco se na mě nejistě díval, ústa našpulená obdivným pohledem.
„Dobře, a teď přemýšlej o té kuřbě, panenko.“ Zavřel oči; musel jsem obdivovat jeho odhodlání.
„Teď se vrať ke kouření mého ptáka; jen to dělej tak, jak si pamatuješ tu dobrou kuřbu, kterou jsi dostával. Ne tuhle klobásovou slavnost, kterou se snažíš udělat mému péru! Dobře?“
Otevřel oči a věnoval mi ten nejsladší, nejnaivnější pohled. Pak s vědoucím přikývnutím začal pracovat. Tenhle mladík pokračoval v kouření mého ptáka, jako by mi ho nikdo nekouřil od dob studií.
Způsob, jakým používal jazyk na hlavě mého penisu, věnoval velkou pozornost jeho spodní straně. Masíroval mi koule a pak mi každou zvlášť sál se stejnou pozorností, než se vrátil k hlavě. Po celou dobu ho jemně hladil po těle.
Vydržel jsem to snad patnáct minut, než jsem musel připravit svého nového miláčka na její odměnu.
„Dobře, holčičko, až ti řeknu, abys polykal, nepřemýšlej, prostě polykej. Stiskni mi stehno, jestli rozumíš.“ Panicky mě stiskl a já zaklonil hlavu.
„Polkni!“ Zavrčel jsem právě ve chvíli, kdy jsem si poprvé vystříkl. „Polkni!“ Další dávka; tentokrát jsem slyšel Scottsovo panické dýchání, jako by se snažil vyhnout udušení. „Polkni!“ To bylo ono; slyšel jsem, jak se dusí.
„Nedělej kurva bordel, holčičko!“ Okamžitě obě jeho ruce dělaly všechno možné, aby zabránily spermatu dostat se na mě. Vymáčkl jsem pro něj ještě několik výstřiků, ale nebyly to tak prudké výrony jako ty první tři.
Jak jsem tam tak seděl s nataženýma nohama a zakloněnou hlavou, slyšel jsem a cítil, jak mi slintá a olizuje hlavu a násadu péra. Jeho plochý jazyk mi přejížděl po koulích. Na schůzi se podávalo odpolední občerstvení a Scott vyskočil na nohy, aby popadl plátěný ubrousek a vrátil se osušit své sliny z mého péra a koulí.
Podíval jsem se dolů, když ho odložil a pokračoval v zapínání zipu a knoflíků, pak se natáhl a vzal dokument, kterým to všechno začalo.
„Dej mi svou vizitku,“ řekl jsem, když jsem dokument podepsal. Scott spěšně prohrabal peněženku, našel vizitku a položil ji přede mě na stůl.
„Až tě zavolám, očekávám, že se ozveš. Urychleně.“
„Ano, pane.“ odpověděl a celou dobu držel v ruce svůj dokument. Scott se otočil k odchodu a nechal mě s mými myšlenkami. Když jsem slyšel, jak se zavírají dveře, napadlo mě jen…
Co se to kurva stalo?
(No Ratings Yet)
Loading...
Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*