Překvapeně vybuchla smíchem. „Jakou věc?“
„Vystrkovala jsi je, abys upoutala mou pozornost. To nemusíš dělat. Věř mi, už jsem si toho všiml.“
Předstírala, že se snaží vytrhnout ruce, i když pocit jeho prstů svírajících její zápěstí jí způsoboval mravenčení v kůži. „Nepotřebuju ani nechci tvou pozornost,“ řekla.
„Opravdu?“ Jeho pohled sklouzl po jejím těle.
Ruby zadržela dech a srdce jí bušilo při jeho zjevném hodnocení. Musela si neustále připomínat, že si z ní jen utahuje a snaží se něco dokázat, ale přeběhl jí mráz po zádech a pod tíhou jeho pohledu jí ztvrdly bradavky. Když se jeho modré oči znovu setkaly s jejími, zadržela dech a tváře jí zalila horkost. „Lhářko,“ řekl s úsměvem. „Pořád mě máš ráda, viď?“
Snažila se zasmát, ale vyšlo z ní spíš něco jako dusivý zvuk. „Ne!“ Viděl to na její tváři? Vždy se snažila, aby to zůstalo jejím malým tajemstvím. Ani její nejbližší přátelé nevěděli, jak hluboké jsou její city k němu.
Přitáhl ji blíž k sobě. „Můžeš mi říct pravdu. Nebudu z toho dělat velkou vědu.“
„Je to už šest let. Jak smutné by bylo, kdybych po celou tu dobu k tobě chovala city?“
„Hmm. Možná by tě to učinilo oddanou… nebo romantickou. Já těmto věcem nerozumím, jsem muž.“
„Neboj se, toho jsem si dobře vědoma.“ Ruby se přinutila podívat se mu přímo do očí. „Pohnula jsem se dál, dobře? Byla to jen hloupá zamilovanost.“
„Jsi si jistá?“
Jeho slova zněla nenuceně, ale ona v nich zaslechla podtón, který si nikdy předtím nevšimla. „Uh huh.“
Jejich pohledy se setkaly. Dýchala těžce. Malé uspokojení jí přineslo zjištění, že z nějakého důvodu se zdálo, že i on bojuje. Přitáhl ji tak blízko, že se její ztvrdlé bradavky otřely o jeho hruď. Ruby při tom kontaktu zalapala po dechu; Liam tiše zaklel.
Pustil její zápěstí a odvrátil se od ní. Ona si všimla ostrých rysů jeho profilu a její puls se zrychlil při náhlé změně nálady. „Co?“ zeptala se. „Co jsem udělala?“
„Nic.“ Zavrtěl hlavou a upřeně se díval na zem. Uplynulo několik napjatých vteřin, během nichž stála a čekala, nevědoma, jak reagovat. „Myslím, že se potřebuju jen uklidnit.“
Zatímco se ještě snažila přijít na to, co se stalo, zvedl ji do náruče a hodil ji do bazénu.
Její protestní výkřik prořízl vzduch, když ji zalila chladná voda. Ruby zadržela dech a ucítila šplouchnutí vedle sebe, když ji následoval. Vyplavala na hladinu, prskala a odhrnovala si vlasy z očí. „Nemůžu uvěřit, že jsi to udělal!“ Prohnala rukou vodou, aby Liamovi vystříkla do obličeje.
Ačkoli teď vypadal uvolněněji, protože ten podivný moment mezi nimi skončil, jiskra v jeho očích jí napovídala, že má v úmyslu se pomstít. Než stačil něco udělat, odplavala a snažila se mezi nimi vytvořit odstup. Po několika tempách ji Liam chytil za kotník a přitáhl ji zpět k sobě. Ruby vyrazila smíchy a kopala bez účinku, než se najednou ocitla otočená a přitlačená k tvrdému, mokrému mužskému tělu. Tvrdému – proboha – všude.
Její stehno sklouzlo mezi jeho, když se od sebe odmotávali. Nechtěně se kolenem otřela o bouli v jeho šortkách a najednou ji zasáhla silná touha. Otevřela ústa, ale bohužel zapomněla, jak se mluví. Nemohla se na něj podívat, ale nemohla ani odvrátit pohled. „Ty jsi… ty jsi…“
„Ježíši, Ruby. Zmlkni.“
Slyšela v jeho hlase neochotný humor. Voda mu sahala po ramena, ale ona se musela snažit, aby se udržela nad vodou. „Proč máš tvrdého ptáka?“ zeptala se. „Myslím v mé přítomnosti?“
„Prosím…“ Zdálo se, že se potýká mezi pobavením a rozpaky, což ji jen ještě více zvědavilo. „Neříkej to slovo.“
„Jaké slovo?“ zeptala se. „Penis?“
Zavrčel, chytil ji za lokty a přitáhl k sobě. Nikdy předtím ho neviděla tak nesvého. „Přísahám, jestli to řekneš ještě jednou…“
Ruby nemohla potlačit široký úsměv, který se jí rozlil po tváři. Poprvé v životě měla pocit, že nad ním má navrch. „Mmm, penis,“ řekla. Pokud to slovo znělo trochu zastřeně a svůdně, nebyla to její vina. Ne tak úplně.
„Ruby.“
Varovný pohled, který jí věnoval, ji jen přiměl, aby ho ještě více provokovala, aby zjistila, co se stane, když zajde příliš daleko. „Nechápu to. Nepřitahuju tě, tak proč…“
Přejel si rukou po tváři a povzdechl si. „Scott mě zabije.“
„O čem to mluvíš?“ Způsob, jakým se na ni díval, jí způsoboval zároveň naději i zoufalství. Jeho pohled sklouzl k jejím ústům a zdržel se tam tak dlouho, že si sebevědomě olízla spodní ret. „Liam?“ Zhluboka se nadechla a snažila se příliš brzy neprojevit přílišný zájem.
Jeho oči zůstaly upřené na její, jeho výraz byl rezignovaný.
„Proto ses mě zeptal, jestli k tobě ještě něco cítím – protože se ti líbím?“ Něco v ní narůstalo až k prasknutí, něco velkého a šťastného, co ji naplňovalo a oživovalo. Srdce jí bušilo. Prsty se mu zaryly do ramen. „Jak dlouho?“ zeptala se.
„Chvíli.“
„Ty velký idiote. Proč jsi nic neřekl? Kdybys věděl, jak moc já…“ Ruby zavrtěla hlavou nad množstvím času, který oba promarnili. „Proč jsi řekl, že tě Scott zabije?“
„Je to můj nejbližší přítel. Nemůžu se dát dohromady s jeho mladší sestrou.“
„Je mi třiadvacet! Myslím, že se dokážu rozhodovat sama.“
„Je to policajt.“
„No a?“
„Má zbraň.“
[ratings]