Objev

„Nemůžeš tomu uvěřit? Je to možná proto, že ho chceš? No, nemůžeš ho mít.“ Naklonil se ke mně obranně, jeho studená tvář se otřela o mou. Nemohl jsem dýchat. Prostě jsem nemohl… Nemohl jsem…

Bože, Alexi. Nadechni se. Vydechni. Nadechni se. Vydechni.

„Heero…“ začal jsem výhružně. „Co to má znamenat…?“

„Co? Ach. Tohle. Haha.“ Heero se rychle odhodil dozadu a přistál na opačném konci pohovky. „Suzuki-chan, opravdu si myslíš, že Nao-kun a já bychom měli intimní chvilky na gauči?“ Konečně trochu rozumu…

„Asi ne…“ odpověděla a vypadala teď mnohem klidnější.

„Přesně tak.“ –pauza– „Na gauči bychom nic nedělali. Dělali bychom to v posteli.“

-vložte sem obrovský mentální úder-

„HEERO!“

„Ahahaha, proboha, Alex, máš toho nejlepšího přítele!“ Suzuki se zasmála a její hyenový smích zaplnil místnost.

„On není můj přítel!“ No, sakra, teď přijde zuřivost. „On není.“

„Dobře, dobře, jak chceš,“ pokračovala Suzuki. „Dělala jsem si srandu, ale tvoje reakce mě nutí si myslet něco jiného!“

„Ne!“ V návalu vzteku jsem si drásal hlavu. Proč se to děje?!

„Dobře, Suzuki, už sis užila, teď vypadni,“ přikázal Heero a vyhodil ji z místnosti.

„Nedělejte žádné hlouposti, vy dva!“

 

—

„Heero, co to sakra bylo?“ zeptal jsem se už po několikáté za posledních deset minut.

„No, myslel jsem, že to bude vtipné. Z mého pohledu to vtipné rozhodně bylo.“ Lehce se zasmál a pak na mě vrhl pohled, který říkal: „Chystám se něco udělat a ty se z toho zblázníš.“

„Heero… Heero. Heero!“ Ten kluk se na mě vrhl! Doslova! Než jsem stačil protestovat, umlčel mě svými rty a jemně přitiskl k mým váhavým ústům. Jeho rty byly studené a zároveň měkké a my jsme se spojili v jediném srdečním tepu. Nic… Absolutně nic… Nikdy mi nic nepřipadalo tak dobré; nic nebylo tak úžasné jako ten polibek.

„Alexi…“ zašeptal mi Heero do ucha nejmelancholičtějším tónem, jaký jsem kdy slyšel. Zněl skoro vystrašeně. „Prosím… nenáviď mě…“

„Nenávidět tě…? Proč bych tě měl nenávidět?“ Velmi jemně jsem ho objal kolem pasu a přitáhl si ho blíž k sobě.

„Vím, že tvoji rodiče by to nenáviděli, a myslím, že ty to do jisté míry taky nenávidíš. A to tě může snadno přimět nenávidět mě a to, co jsem právě udělal.“

[ratings]