Seděli u rodinné večeře v pěti lidech.
„Já jsem tak ráda, že jste tady, mám pocit, že to byly celé roky,“ řekla Lucy nadšeně.
„No je pravda, že už je to nějaký ten pátek. Hodně se toho dělo, tady Marcy se chystala na vysokou,“ odtušila Amy.
„To je ono, jsme na tebe moc hrdí,“ komentovala Lucy.
„Díky, ale není to zase tak velké.“
„Vždyť jsi na to tak dřela,“ poznamenal Irwin, který seděl naproti. „Měla by na sebe být pyšná.“
„No a co jste vlastně dělali celou tu dobu vy?“ navázala Amy.
„No,“ začala Lucy, „jsem pořád ve stejné práci, posunula jsem se v managementu, takže pod sebou mám pár dalších lidí. Věci byly trochu bláznivé, ale nedávno se to usadilo. Irwin začal se sportem a hlavně s bojovými sporty a je z toho fakt nadšený.“
„Jo, doporučil mi to i doktor, abych někam směroval energii. Říkal, že dát si někde občas pár ran je často lepší než zaplatit si psychologa.“
Marcy se natáhla po jídle na talíři, ale Amy ji skoro plácla přes ruku.
„Můžu si vzít ještě jednu rolku?“ dotázala se Marcy.
„Samozřejmě, zlato,“ usmála se Lucy.
„Nemělas jich už dost? Aby ses vešla do tohohle oblečení?“ utnul ji Jerry sedící vedle Irvina.
„Jasně, nechceš přece, aby si z tebe kluci dělali legraci kvůli postavě,“ přitakala Amy a důrazně se na Marcy podívala.
Lucy přimhouřila oči, ale zachovala klid.
„No a co jste dělali vy?“ obrátil Irvin předchozí konverzaci.
„Trochu nevím, co vlastně budu dělat, když teď Marcy odejde po všech těch letech.“
„No určitě se najde dost příležitostí, tím jsem si jistá,“ odvětila Lucy.
Marcy se opět natáhla k talíři a opět dostala přes ruku.
„Omlouvám se, musím si zajít na toaletu,“ téměř zašeptala.
„Jistě, je to vzadu chodbou,“ nasměrovala ji Lucy.
Jakmile odešla, Irvin se neudržel.
„Sorry, ale nemůžu nic neříct. Co to je tohle? Nemáš pocit, že to trochu přeháníš? Marcy je moc milá dívka, tak proč ji plácáš po ruce? A proč ji Jerry okřikuje, že už měla dost rolek?“
„No,“ odvětila nasupeně Amy, „vy dva očividně nemáte děti.“
„No ale proč ji fackuješ?“
„Jako bys ty nikdy nedostala přes pusu, když jsi byla malá a řekla jsi něco ošklivého?“
„No všichni jsme se něco naučili a rodičovství se od té doby někam posunulo.“
„No, je to naše dcera, budeme ji vychovávat tak, jak uznáme sami za vhodné, vy jste jen její kmotři. Doufám, že si to budete pamatovat.“
„Myslím, že je načase, abychom šli,“ uzavřel Jerry a vstal.
„My už odcházíme?“ zeptala se Marcy vykuleně, protože se zrovna vrátila.
„Ano,“ vzala ji Amy za předloktí a nepřipouštěla žádnou diskusi.
„Díky za večeři,“ hlesla ještě dívka směrem k Lucy.
Trojice odešla a nechala u stolu totálně zkoprnělou Lucy a Irvina, kteří očividně museli teprve vstřebat, co se právě stalo.
„Co to...“ nedokázala Lucy ani vyslovit své pocity.
„Tohle bylo prostě....hnusný. Ta holka je úžasná a vidim na ni, že jí to není příjemný.“
„Proč jsou k ní tak krutí? Kdyby to byla moje dcera, tak obdrží jen lásku. Proč s ní sakra takhle zacházejí? Trhá mi to srdce,“ a začala sklízet ze stolu. „Myslíš, že budou takoví pořád?“
„No jednou kreténi, pořád kreténi? Nevím. No, někdo by s tím měl nejspíš něco udělat.“
„Bude to na nás,“ odtušila a ukrojila si kousek housky, „my musíme něco udělat.“
Marcy v černých šatech šla od zahradní branky v doprovodu Lucy a Irvina a sotva se držela na nohou. Lucy si nesla kabelku a podpírala svou kmotřenku, zatímco Irvin táhl její kufr.
„Jen se zhluboka nadechni a nech to odplynout. Bude to všechno dobré.“
Drželi ji oba za ruce a utěšovali.
„Jak?“ zeptala se Marcy, „máma a táta jsou oba....“ nedokázala to vyslovit.
„To, co se jim stalo, je tragédie, Marcy. Upřímně, nikdo by neměl nikdy procházet tím, čím teď ty.“
„Ale jsme tu pro tebe a vždycky tu pro tebe budeme,“ ujistila ji Lucy a hladila dívku po vlasech.
„Díky, byla jsem jenom rozrušená, když si vzpomenu, jak dopadlo to poslední setkání.“
Irvin mávl rukou. „S tim si nedělej starosti, takové věci se prostě dějou. A vůbec to neznamená, že bysme tě přestali mít rádi.
Irvin s Lucy byli v posteli, on v tričku, ona jen v lehké košilce.
Ozvalo se zaklepání na dveře.
„Hey, můžu se k vám na chvilku připojit?“ zeptala se Marcy s obavou v hlase. „Nějak nemůžu vůbec spát.“
„No jasně, zlatíčko. Pojď sem.“
Sedla si na kraj postele hned vedle Lucy, která jí položila ruku na koleno.
„Těžká noc?“
„Jen nemůžu uvěřit, že jsou opravdu pryč.“
Lucy si ji k sobě přitiskla. „Já vím. Bude to chtít nějaký čas. Zatím cokoli pro tebe budeme moct udělat, tak se neostýchej a řekni si.“
„Ale řekněme si upřímně jednu věc,“ vložil se do toho Irvin, „nechovali se k tobě hezky.“
„Jak to myslíš?“
„To, co jsme tu viděli tenkrát při večeři? Hledali si každou záminku a vůbec k tomu nebyl důvod. Jsi úžasná mladá dívka, slušná a zdvořilá. A oni s tebou prostě jednali jak s kusem hadru.“
„Jak tě pořád okřikovali. Ano, má to smysl u dítěte, které zlobí, ale tobě je osmnáct a jsi zralá žena. U té večeře jsi se chovala perfektně. Jediné, co tam byl problém, byli tvoji rodiče.“
„Asi ano.“
„Byli oškliví a strefovali se do tebe kvůli každé maličkosti. Naprosto zbytečně.“
„Už jsem to shazování tvé vysoké školy. Je to super věc, na kterou jsi fakt dřela. A oni to shazovali jako nic. To prostě není správné.“
„Jsi slušná a jsi hlavně krásná,“ poznamenal Irvin, „a nikdo by ti neměl říkat nic jiného.“
„Moji rodiče mi nikdy nesložili žádný kompliment.“
„A to rozhodně měli.“
„Oh zlatíčko,“ hlesla Lucy a objala ji.
„To vypadá, jako kdybys nebyla objatá celé roky...“ podotkla.
„Oni mě nikdy neobjali ani nepolíbili,“ zavrtěla Marcy hlavou. „My prostě...my prostě nebyli tenhle druh rodiny.“
„Proboha....“
„Já ani nevim, jestli si dali pusu mezi sebou.“
„Opravdu?“
„Za tu dobu,“ prohlásil Irvin směrem k Lucy, „ani nevim, jestli jsem je někdy viděl projevovat si nějak náklonnost.“
„Ne...to je pravda. Já si vlastně nepamatuju, že by tě kdy objali,“ přikývla Lucy. „Ty můj chudáčku,“ hlesla a zase si k sobě Marcy přitáhla.
„Rodina má být o lásce. Lidi si mají lásku vzájemně ukazovat.“
„Podívej se na nás,“ sklonila se k Irvinovi a důkladně ho políbila. „My si lásku ukazujeme často a hodně.“
Jejich líbání chviličku pokračovalo a Marcy se na ně dívala s úsměvem. Současně byla ale trochu v rozpacích.
„Nevím, jestli jsem někdy viděla svoje rodiče se takhle líbat.“
„No, v naší rodině si lásku ukazujeme,“ podotkl Irvin.
„Ano, rozhodně,“ přitakala Lucy. Navázala na to několika dalšími polibky.
„Dokud budeš tady s námi,“ pohladila Marcy po zádech, „rádi ti tu lásku ukážeme taky.“
„No, a nebude to trochu divné?“ nebyla si Marcy jistá.
„No, divné je naopak nemít v rodině lásku, ne? To je ta divná věc. Tohle je naprosto normální. Samozřejmě, že chceš ukázat lásku lidem, které miluješ. Takže myslím, je to na tobě. Jestli cítíš nějaké rozpaky a váháš, tak je to nejspíš to, co si pamatuješ od svých rodičů. A nemyslím si, že by v tomhle měli pravdu. Rozhodni se sama za sebe.“
„Myslím, že chci tuhle lásku cítit.“
„To je vynikající, drahoušku,“ usmála se Lucy a natáhla se k ní.
Celý obsah webu bez reklam? Stačí jediná SMS zpráva:-)
| TEXT SMS | ČÍSLO | PLATNOST | CENA |
| SALM | 9093030 | 1 den | 30,- Kč |
| SALM | 9093099 | 1 týden | 99,- Kč |
| SALM199 | 90930 | 1 měsíc | 199,- Kč |
| SALM599 | 90930 | 3 měsíce | 599,- Kč |
Platby zajišťuje Xpay.CZ a ComGate Payments, a.s.
Služba je dostupná v sítích Telefonica O2, T-mobile a Vodafone.
Reklamace a řešení problémů s platbou, Infolinka +420 702 180 840, www.platmobilem.cz