Jenniina matka byla v koncích. Její osmnáctiletá dcera byla nemožná. Nadávala, odmítala dělat jakékoliv domácí práce a v ložnici kouřila trávu a pila alkohol. Pokud její matka, dobrá křesťanka, protestovala, setkala se s přívalem nadávek.
V zoufalství se poradila se svou přítelkyní, která chodila do kostela.
„Démoni,” řekla kamarádka. „Jennie je posedlá.
„Opravdu?” zeptala se matka Jennie.
„O tom není pochyb,” řekla kamarádka. „Moje neteř byla stejná. Ale podívejte se: znám ženu, která může pomoci. Je to jeptiška, nebo bývalá jeptiška, nebo kněžka – nejsem si úplně jistá. Je trochu – neortodoxní. Ale má výsledky. Moje neteř se proměnila.
Dal ustarané matce kartičku se jménem sestry Rosamundy a telefonním číslem.
Když řekla Jennie, že musí navštívit sestru Rosamundu, Jennie zaklela, zaklela a poslala matku k čertu. Teprve když jí matka pohrozila, že o Jenniině užívání drog řekne policii, dcera ustoupila. Pár hodin s nějakou hloupou jeptiškou bylo lepší než vězení.
Jenniina matka byla překvapená, když je sestra Rosamunda uvedla dovnitř. Přestože měla na sobě hábit, vypadala velmi mladě – možná kolem dvaceti – a na jeptišku byla pozoruhodně urostlá. Jennieina matka však důvěřovala úsudku své přítelkyně a v čekárně spolu hovořily.
„Mělo by to trvat asi hodinu,” řekla sestra Rosamunda. „Můžete počkat tady. Ale musím vás požádat: ať už uslyšíte jakýkoli hluk, nevstupujte prosím do léčebny. Zavolám vás, až skončíme.
Matka se tedy posadila a sestra Rosamunda zmizela s Jennie dveřmi označenými jako Konzultační místnost.
Jennie se rozhlédla a spatřila širokou pohovku potaženou nepromokavým plastem a rozestavěnou kolem dokola nejrůznějšími svorkami a upevňovacími prvky. Okamžitě přešla do útoku:
„Nemusíš si myslet, že si budu všímat nějaké hloupé jeptišky,” řekla. „Jsem tu jen proto, abych vyhověla své matce.
„Tvoje matka mě pověřila, abych vyhnala tvé démony, Jennie,’ řekla sestra Rosamunda. „A přesně to se chystám udělat. Teď si sundej všechny šaty.“
„Cože?” vykřikla Jennie. „Jdi do prdele!
„Budu počítat do pěti,’ řekla sestra Rosamunda, zjevně zcela nevzrušená. „Jestli se nesvlékneš, svléknu ti šaty násilím.“
Jennie zaklonila hlavu a rozesmála se.
„Jen to zkus,“ řekla. „Jestli to uděláš, dostaneš pěstí do prsou.“
Jennie se nikdy nedozvěděla, co se stalo potom. Na jeptišku měla sestra Rosamunda pozoruhodnou zručnost a sílu a o několik vteřin později se Jennie ocitla přišpendlená na pohovce s rukama nataženýma nad hlavou a řemínky připevněnými kolem zápěstí.
„Ty zasraná píčo,” křičela. „Ty děvko, ty zmrde, pusť mě, nebo tě zabiju!“
„Varovala jsem tě,“ řekla sestra Rosamunda klidně. „Teď: sundejme si je.“
Jennie zuřivě kopla, ale nebylo to nic platné. Sestra Rosamunda jí rozvázala tkaničky a sundala boty, pak ji uchopila za džíny v pase a jedním plynulým pohybem jí je stáhla spolu s kalhotkami.
„Ty úchyle!“ křičela Jennie a stále neúčinně kopala. „Tak do toho – vylízej mi kundu, jestli to chceš, uvidíš, jestli mě to bude zajímat.“
Ignorujíc ji, sestru Rosamunda připoutala Jennie nohy do třmenů a pak se pustila do obtížnějšího úkolu – svléknout jí sako, halenku a podprsenku. K tomu musela uvolnit vždy jedno Jenniino zápěstí a oděv svléknout nejprve přes jednu ruku, pak přes druhou. Přestože se Jennie celou dobu vzpouzela a nadávala, bylo to brzy hotovo.
„A teď,” řekla sestra Rosamunda, „začneme tím, že ti vypláchneme ústa svěcenou vodou. Otevři ji dokořán.
Jennie sevřela rty. Sestra Rosamunda jí stiskla nosní dírky. Jennie nemohla dýchat a byla nucena otevřít ústa. Jakmile tak učinila, sestra Rosamunda zasunula dovnitř drátěnou svorku a vzadu ji upevnila. Jennie měla ústa sevřená dokořán. Rozhořčeně a vztekle sebou mrskala: pak k jejímu naprostému úžasu sestra Rosamunda vylezla na pohovku, postavila se vedle Jennie a rozhrnula si hábit. Neměla pod ním nic na sobě. Jennie se zadívala na její hladké, tvarované nohy a na vyholenou kundičku. Co to sakra je? Najednou začal Jennie na obličej stékat pramínek moči. Z pramínku se stal proud: ač se to zdálo neuvěřitelné, sestra Rosamunda na ni močila.
„Tohle nemůžeš,“ pokusila se Jennie vykřiknout, ale vyšlo z toho jen žbluňknutí, jak ji moč zaplavovala, stékala jí nosní dírkou a zaplavovala ústa. Jennie zalapala po dechu, pokusila se vyplivnout, odvrátit hlavu, ale proud moči jí neúprosně syčel do úst.
„Polkni,” přikázala sestra Rosamunda.
Jennie neměla na vybranou. Aby mohla dýchat, musela nenávistnou tekutinu spolknout. Chutnala odporně. Prskala a snažila se protestovat. Snažila se odvrátit hlavu, ale moč jí stékala po tvářích a do nosu, a ať se kroutila a otáčela jakkoli, zdálo se, že ji proud sestry Rosamundy sleduje a nachází si cestu do jejího hrdla. Čím víc byla nucena polykat, tím hlouběji v ní zřejmě putoval. Zdálo se, že do jejích útrob proniká příšerná chuť moči.
Nakonec proud ustal. Sestra Rosamunda spustila hábit a klidně slezla dolů. Ani po odstranění ústní svorky Jennie nebyla schopná slova: dokázala se soustředit jen na odpornou chuť v ústech, na jazyku.
„Ty špinavá děvko!” vykřikla nakonec.
„Všechno, co opouští mé tělo, je svaté,” řekla sestra Rosamunda klidně. „Nyní přistoupíme k dalšímu stupni tvého očišťování.“
Aniž by čekala na jakýkoli Jenniin komentář, vzala z police nůžky a začala Jennie stříhat ochlupení. Jennie se svíjela jako přivázaná divoká kočka, vystrkovala boky a zlobně prskala, ale nebylo to nic platné. Sestra Rosamunda zkušeně pracovala s nůžkami, dokud na Jenniině rozkroku nezůstal ani chloupek.
„Tohle mi nemůžete udělat,” řekla Jennie – ale s poněkud menším přesvědčením než předtím.
„Teď,” řekla sestra Rosamunda. „ti vysvětlím něco o démonech. Démoni žijí v temných místech: dole ve tvých útrobách se vší tou špínou. Za chvíli ti je pomůžu vyhnat. Ale nejdřív je trochu vyburcujeme.“
Upravila třmeny tak, aby měla Jennie pokrčená kolena, nohy přitažené k hlavě a zadek zvednutý. Pak vzala lahvičku s nápisem „Svatý olej”, nalila si trochu na prostředníček a předložila ji Jennie k řitnímu otvoru. Jennie okamžitě zatnula svaly. Sestra Rosamunda počkala, až se Jenniiny svaly začnou unavovat, a pak prst zasunula dovnitř. Jennie zalapala po dechu.
„Ne,” řekla. „Jak se opovažuješ? Budu křičet. Pošlu na tebe policii.“
„Křič si, jak chceš,“ vyzvala ji sestra Rosamunda, zatímco promaštěným prstem objížděla Jennie po celém řitním otvoru. „To nic nezmění.“
Jennie se kroutila a snažila se vyprostit ze zkoumajícího prstu, ale nemohla nic dělat – až najednou prst vytáhla s prasknutím jako špunt z láhve. Její anální svaly se cítily divně – bolestivě – znásilněné. Jak se ji ten zvrhlík, ta jeptiška, opovažuje znásilňovat?
„Zdá se, že tě to vzrušilo,” řekla sestra Rosamunda. „Teď začneme s vymítáním.“
Pokud Jennie očekávala zpěv nebo rituální zaklínadla, čekal ji šok. Místo toho sestra Rosamunda vzala trysku napojenou na dlouhou trubku, která byla zase napojena na obrácenou láhev s horkou vodou visící na zdi. Láhev byla označena nápisem Svatá voda.
„Co to sakra je?” zeptala se Jennie.
Pak ucítila, jak jí tryska studeně tlačí do konečníku. Vykřikla a snažila se bránit, stahovala svaly, co jí síly stačily. Svatý olej ji však namazal a tryska do ní bez překážek vklouzla.
Vzápětí ucítila, jak jí řitním otvorem proudí tekutina do střev.
„Ne!” zaprotestovala a žaludek se jí začal dmout. „Ne. Ubližuješ mi!“
Sestra Rosamunda přitiskla Jennie ruce na břicho a začala ji prohmatávat. „Rozhýbali jsme vosí hnízdo démonů,“ řekla. „Zhluboka dýchej a snaž se uvolnit.“
Jennie se nedokázala uvolnit. Břicho jí otékalo, potřeba vyprázdnit střeva byla stále naléhavější.
„Prosím,” řekla a její chování se změnilo. „Prosím: Musím jít na toaletu.“
„Trpělivost,” řekla sestra Rosamunda.
Svěcená voda tekla dál. Jennie se kroutila, zoufale se snažila vyprázdnit střeva.
Sestra Rosamunda náhle proud vody vypnula. Ale místo aby Jennie uvolnila ze třmenů a svorek, přinesla plastovou misku a vsunula ji Jennie pod hýždě.
„Připrav se,” řekla Jennie.
Pak vytáhla trysku z Jenniina konečníku a řekla rozkazovačným hlasem:
„Teď! Vyžeň své démony, Jennie!“
Ozvalo se žbluňknutí a z Jenniina zadku se do pánve vyvalila páchnoucí masa exkrementů a odporné tekutiny.
„Pokračuj,” pobídla ji sestra Rosamunda. „Vyžeň ty démony, Jennie.“
Jennie měla pocit, jako by jí někdo vytrhával střeva. Ze zadku jí kaskádovitě vytékala jedna špína za druhou a ruka sestry Rosamundy jí po celou dobu spočívala na břiše a povzbuzovala ji.
Nakonec se výron zmenšil na pramínek hnědé tekutiny. Jennie zůstala lapat po dechu a měla pocit, že se jí vyprázdnily vnitřnosti.
Sestra Rosamunda vzala přeplněnou misku. Jennie uslyšela zvuk splachování nádržky a tekoucí vodu z kohoutku. Vzápětí se sestra Rosamunda vrátila a vyměnila podložku pod Jenniinými hýžděmi.
„Co to děláte?” dožadovala se Jennie, rozpačitá, ponížená, ale stále protestující.
„Začaly jsme dobře,” řekla sestra.
„Začít?” zeptala se Jennie. Ale to už byla nenáviděná tryska opět v jejím nitru a do útrob jí proudila svěcená voda. Znovu jí žaludkem zmítaly křečovité bolesti, znovu ji sestra prohmatávala, až byla plná k prasknutí.
Tryska byla vyjmuta.
„Vyžeňte démony,” přikázala. Jennie opravdu nebylo třeba nic říkat. Neměla vůbec žádnou kontrolu nad tím, co se děje, její střeva vypuzovala svůj obsah sama. Pokračovalo to dál a dál, vypuzování tekutiny, odchod odporné hnědé hmoty, až opět lapala po dechu a byla vyčerpaná.
Sestra Rosamunda vyndala a propláchla nočník, pak ho znovu postavila na místo.
„Ne, prosím,” prosila Jennie. „Jsem prázdná, skončila jsem. Prosím.“
Sestra Rosamunda si všimla, jak se Jennie změnila. Z arogantní, urážlivé dívky se stala prosící dívka.
„Musíme dokončit, co jsme začaly.“
Jennie cítila, že už v sobě nemá žádný boj, žádnou kontrolu nad tím, co se děje s jejím tělem. Ještě třikrát se zasunula tryska a vak se svěcenou vodou se vyprázdnil do jejích útrob. Ještě třikrát se její střeva vyprázdnila do misky. Až sestra Rosamunda prohlásila, že vypuzená voda teče čistá. Všechny stopy po démonech byly zahnány. Vyprázdnila poslední misku, vrátila se k Jennie a rozepnula jí svorky na zápěstích a nohou.
Jennie se nemohla pohnout. Vyšel z ní veškerý dech. Její tělo bylo vyčerpané. Byla úplně vyčerpaná.
„Teď se uvolni,” řekla sestra Rosamunda. Na chvíli zmizela a vrátila se s houbou namočenou v teplé vodě. Jemně Jennie omyla houbou. Nejdříve jí houbou umyla ústa, tváře a pod bradou. Pak houbičkou vyčistila Jennie mezi nohama, mezi hýžděmi, jednou rukou ji rozevřela a druhou houbičkou jí otřela řitní otvor. Pak vzala měkký bílý ručník a jemně ji osušila. Nakonec vzala lahvičku se svatým olejem, nakapala trochu kolem konečníku a masírovala tmavý polostín, zkoumala jen špičku otvoru, ale nevtlačila prst dovnitř.
Jenniina matka se nervózně procházela po čekárně. Několikrát, když slyšela křik a výkřiky z poradny, byla v pokušení zasáhnout. Ale jeptiška jí řekla, aby počkala, a tak počkala.
Teď jí sestra Rosamunda řekla, že je konec a že může jít dál.
První, co uviděla, byla její dcera ležící nahá na pohovce s roztaženýma nohama a s čerstvě vyholenou vagínou na odiv. Jennie se pokusila zakrýt si svou skromnost rukama: svaly ji však neposlouchaly. Pod matčiným drobnohledem se cítila naprosto ponížená, odhalená a prázdná.
Začala vzlykat.
„Vezměte ji za ruku,” řekla sestra Rosamunda.
Obě ženy si přitáhly židle a posadily se po obou stranách Jennie. Každá ji vzala za jednu ruku.
„To je v pořádku,” uklidňovala ji matka. „Tvoje matka je teď tady.“
Jennie se rozvzlykala a pak zůstala bezvládně ležet.
„Je v pořádku?“ zeptala se matka.
„Jennie je v pořádku, jen je trochu unavená,“ řekla sestra Rosamunda. „Máme za sebou velmi úspěšné sezení: všichni Jenniini démoni byli vyhnáni.“
„No, to je úžasné,” řekla matka, která byla stále trochu zmatená.
„Dovolte, abych vám vysvětlila následnou péči,“ řekla sestra Rosamunda, „démoni se rádi schovávají na temných místech. V Jenniiných útrobách. Úspěšně jsme je vyplavily. Ale jak se podle vás dostali dovnitř?“
„’To netuším,“ řekla její matka. „Ústy?“
„Ne,” řekla sestra Rosamunda. “Tady.“
Rozestoupila pysky Jenniiny kundičky a lehce položila prst na její klitoris.
„Nerozumím tomu,’ řekla Jenniina matka, které se všechny tyhle explicitní tělesné věci nelíbily.
„Masturbace,” řekla sestra Rosamunda. „Masturbace je otevřená pozvánka pro démony, aby se jí zmocnili. Je to, jako kdybyste nechala otevřená všechna okna a dveře svého domu: netrvalo by dlouho a zloději by byli uvnitř. Aby se tedy démoni nevrátili, je třeba jí zabránit v masturbaci.“
„Chápu – myslím,” řekla Jennieina matka. „Ale jak?“
„Tímhle,’ řekla sestra Rosamond a vytáhla z kapsy svého hábitu podivné zařízení z oceli a perforátoru. „Je to zařízení cudnosti. Takhle se to nastaví.“
Vsunula zařízení Jennie mezi nohy a kolem pasu a ukázala, jak se zafixuje.
„Je to zcela odolné proti manipulaci,“ řekla. „Tady jsou klíče. Ujistěte se, že je máte na bezpečném a tajném místě.“
„Ale,“ řekla matka, „co hygiena?“
„Samozřejmě ji musíte alespoň jednou denně umýt.“
„Mám ji umýt?” zeptala se matka. „Ale vždyť je jí osmnáct let.“
„Nejlepší bude, když se sama sebe nebude dotýkat,“ řekla sestra Rosamunda. „Pokušení by mohlo být příliš velké. Také ji musíte holit, alespoň jednou týdně. Démoni budou hledat jakékoli úkryty. Samozřejmě, pokud se na to necítíte, můžete ji přivést ke mně.
„Ne,” řekla Jennieina matka a její odhodlání ztuhlo. „Jestli to bude nutné, aby se Jennie démonů zbavila, splním svou křesťanskou povinnost.“
„Dobře,” řekla sestra Rosamunda. „Ještě jedna věc. Její oblečení, zejména spodní prádlo, může být kontaminované. S vaším svolením bych je ráda všechno spálila.“
„Nenávidím ty punkové šaty, které nosí,“ řekla matka Jennie. „Byla bych ráda, kdybych je viděla zpátky. Ale domů nemůže cestovat nahá. Co si vezme na sebe?“
Sestra Rosamunda šla ke skříni.
„Tohle,“ řekla a vrátila se s dlouhými čistě bílými šatičkami.
„Odteď už jen bílé oblečení,” řekla sestra Rosamunda. „Pomáhá to přitahovat dobrou energii.“
Jestli to Jennie všechno vnímala, nedala to na sobě znát. Ležela na pohovce, odhalená, poražená, v očích měla skelný pohled. Obě ženy jí pomohly vstát a spustily jí přes hlavu přehoz.
„Prožila si pěkné utrpení,” řekla sestra Rosamunda. „Až se vrátíte domů, dejte jí šálek čaje a něco k jídlu. Odteď dobré, výživné jídlo – nic ostrého. Jednou týdně jí dejte ricinový olej, pomůže jí promazat střeva. Také se ujistěte, že je zaměstnána. Vezměte ji pravidelně do kostela a zapojte ji do nějakého charitativního komunitního projektu.“
„To udělám,” řekla Jennieina matka, která teď stála na jistější půdě. „Ale – co když odmítne spolupracovat?“
„Přiveďte ji ke mně,” řekla sestra Rosamunda. „A já ji budu celý den očišťovat a bičovat.“
V tu chvíli se zdálo, že Jennie zalapala po dechu – i když to možná bylo jen námahou, kterou jí způsobilo vzpřímení.
Pomohly Jennie do matčina auta. Matka poděkovala sestře Rosamundě a odjela. Byla spokojená. Ulevilo se jí. Jennie, kterou odvezla domů v bílé směně, nebyla ta samá Jennie, kterou před několika hodinami vezla k sestře Rosamundě. Tato Jennie byla utlumená. Byla zkroušená a poddajná. Její démoni byli vymítáni. A přestože její matce připadalo divné, že dostala za úkol umýt a oholit dceři intimní partie, byla odhodlaná udělat vše, co bylo nutné, aby se žádní démoni nevrátili.
Zda se jí to podaří, ukáže až čas.