„Odešla jsi brzy,” řekl jí Brad druhý den do telefonu. „Všem klukům ses líbila. Všichni chtějí mít tvoje číslo. Někteří muži z fakulty se zmínili, že by ti za to klidně zaplatili.”
„Myslím, že je to příliš brzy,” řekl Ron – teď už se stáhl do své mužské podoby. „Ne, neztratil jsem zájem. Jen toho nemusí být hned tolik najednou. Říkala jsi, že všichni kluci? Patří mezi ně i ten blonďák, který se vrátil do ložnice, když jsem přicházela?”
„Billy Nichelson? Ty se zajímáš o Billyho Nichelsona? Dobrá volba. Určitě tě s ním můžu dát dohromady. Může mít, co chce. Ale včera večer jsi byla ze všech zdejších T-girls nejvybíranější.”
Tehdy Ron/Ronda zjistili, že Billy N je studentem univerzity a fotbalovou hvězdou. Tehdy se ale o Billym N nedozvěděla všechno a s Bradem opravdu nesledovala, že by se s tím zasněným blonďákem chtěla dát dohromady.
* * * *
„Pojď se mnou.”
“Kam? Proč?” zeptal se Ron, když otevřel domovní dveře a našel tam Brada. Právě se vrátil z obchodu a trochu doufal, že uvidí blonďatého hřebce Billyho N. ve službě. Ale nebyl, a tak otevřel dveře v mužské podobě Rona, kterou na sebe vzal, když šel nakupovat. Stále častěji byl ale Rondou, když byl doma. Na veřejnosti ale stále většinou chodil jako Ron.
„Do parku přes ulici. Chci ti něco ukázat,” řekl Brad. Vzal Rona za zápěstí a pobídl ho, aby vyšel ven. „Buď spontánní. Nech se unášet proudem.”
Ron se podíval na druhou stranu ulice. Jeho cihlový bungalov na South Kentucky Avenue stál přímo naproti Baynardovu parku. Nechápal, co tam Brad chce, aby viděl. Tedy neviděl, co to je, dokud ho Brad nezatáhl téměř do středu parku poblíž kůlny pro údržbu.
„To je on,” řekl a kývl na mladíka sedícího na lavičce, ke které se blížili.
„Ano, to je Bill Nichelson. Ptal ses na něj. On se na tebe taky ptal. Pokud se neotočíš a nevrátíš domů, aniž byste si promluvili, je to profesionální sezení a já za něj budu účtovat běžný poplatek. Jestli zůstaneš, nebuď hloupá. Využij naplno to, za co platíš. Buď spontánní. Říkal jsi, že si chceš tady v Evansville zařídit nový životní styl. Bill říká, že tě chce vyzkoušet.”
Ron zůstal a za poplatek, který platil, dostal plný servis. Neptal se, kolik Billy N. dostane provizi. Překvapilo ho to. Jen si pořád říkal, „buď spontánní”, když se blížili k lavičce. Blonďatý fešák se usmíval tím svým vítězným úsměvem. Vstal z lavičky. Rona v tu chvíli nenapadlo, proč se od začátku bránil tomu, aby šel s Billym. V tu chvíli si uvědomil, že se mu to nelíbí. Ani se neptal, proč se nevrátili k němu domů a neudělali to, co udělali.
„Rone, tohle je Bill. Bille, tohle je Ron. Ron, když je Ronda, je nejlepší kus transky z muže na ženu, jaký jsem kdy měl. Každý z vás mi řekl, že vás ten druhý vzrušuje. Jděte do toho.” Pak se otočil a odešel.
Billy N vzal Rona za zápěstí a vedl ho k zadní části budovy údržby, po velmi úzké cestičce mezi zdí budovy a hustým listovím.
Otočil Rona ke zdi a tlačil ho dopředu, jen řekl: „Zvedni a roztáhni ruce, dlaněmi ke zdi. Zakloň zadek. Dej mi svou kundu.”
Ron zvedl ruce a vystrčil zadek dozadu. Zalapal po dechu, když mu Billy svlékl trenýrky a slipy, a znovu, hlasitěji, když si blonďatý fešák klekl za Rona, pravou rukou mu nahmatal břicho a přitiskl obličej na kundu. Ten funěl a sténal, když ho Billy lízal, a pak sténal a sténal ještě hlasitěji, když se Billy zvedl, nasedl mu zezadu na kundu, jednou rukou mu zajel pod bradu a přitáhl mu hlavu zpátky na svou hruď, druhou rukou zajel pod Ronovo tričko, aby se rytmicky zmocnil Ronových prsou, a vymrdal z něj všechno, co měl.
Když oba vyvrcholili, Billy nechal Rona klesnout na vlhký mlat u paty zadní stěny budovy údržby. Řekl: „Brad měl pravdu.”
Ronovi trvalo ještě několik okamžiků, než se vzpamatoval natolik, aby se zeptal: „V čem měl Brad pravdu?” Ale Billy už byl pryč.
Teprve když se Ron vlekl zpátky k domovu, začalo k němu pronikat podezření, že se Brad a Billy nejspíš navzájem domluvili, aby se dostali k jeho penězům. Možná nevěděli, že Ron je velký výherce v loterii, ale Brad si několikrát všiml, jak on i jeho dům. Oni jsou zcela zjevně kamarádi ve fotbalovém programu místní univerzity a Billy je pokladní v obchodě s potravinami. Nejspíš zoufale potřeboval peníze, pomyslel si Ron. Musel zvážit, že si s ním zahrávají, aby ho oškubali. Brad pomohl Ronovi přiblížit se k životnímu stylu, který chtěl mít, ale možná si s ním Brad hrál, aby se dostal k jeho penězům. Ron se bál, že by to tady mělo skončit.
Bradovi trvalo déle, než se dal dohromady, a když se vynořil zpoza budovy údržby, Ron se schovával za křovím. Rozhlédl se, nejspíš čekal, že se společně vrátí k Ronovi domů, ale Rona tím směrem nebylo vidět. Po několika minutách Brad odešel a vypadal trochu zmateně.
O pár dní později seděl Ron na verandě, díval se směrem k parku a vzpomínal na to, jak vzrušující a uspokojivé bylo, když ho Billy šukal u zadní stěny kůlny. Od dob, kdy se nechal plně proměnit, ale nic s tím nedělal, ušel dlouhou cestu v tom, co by vyzkoušel, co by udělal.
Při dumání se zaměřil na trávu na svém dvorku a pak se podíval na dvorky sousedů. Ten jeho byl ostudou. Od té doby, co se nastěhoval, ani nepomyslel na to, že by měl trávu sekat nebo jak ji bude sekat. Byly to bungalovy ve stylu dvacátých let, ale byly to velké domy v bohaté části města známé svým umělecko-řemeslným stylem – nyní velmi populárním a velmi drahým. Sousedé by po něm chtěli, aby se o terénní úpravy staral lépe. Neměl sekačku a ani neuvažoval o tom, že by si ji koupil.
Povzdechl si nad tím, jak moc se soustředil na sex a jeho získání s novým tělem. Potřeboval se vrátit zpátky na zem. Když se nastěhoval, dostal odkaz na seznam služeb pro domácnosti v sousedství. Vešel do domu a šel k počítači. Našel webovou stránku a inzeroval, že hledá někoho, kdo by mu posekal zahradu.
O tři hodiny později už stál Billy N stál na dvorku se sekačkou v ruce. Měl holá prsa, na sobě sportovní šortky a na nohou turistické boty. Byl to blonďatý bůh. Ron málem roztál, když vyšel na verandu, aby se podíval, kdo tam je.
„Inzeroval jsi, ať ti někdo poseká zahradu,” řekl Billy. „To jsem já. Jsem tady.” Vyjmenoval svou cenu, která byla krádeží. Co na to mohl Ron říct? Potřeboval posekat zahradu a tenhle chlapík zjevně potřeboval peníze tak moc, že dělal jakoukoli příležitostnou práci, kterou sehnal.
Ron souhlasil s obojím. Vrátil se do domu. Chodil z pokoje do pokoje a od okna k oknu a pozoroval toho zasněného fešáka, jak mu seká zahradu a vypadá při tom tak, tak sexy. Dělal, co mohl, aby ho Bily neviděl, a Billy se často díval do oken domu, když ho míjel.
Ron se do toho kluka nemohl nechat vtáhnout. Nejspíš se s Bradem snažili urvat jeho peníze. Kdo by to byl řekl? Možná se jejich plán rozšířil i na vydírání – vyhrožovali, že sousedům řeknou, že je dravá T-girl, a všem sousedovic synům a manželům vyhrožovali.
Billymu by poplatek za sekání nezatrhl, ale vyhnul by se kontaktu. Dohodnutý poplatek plus štědré spropitné vložil do obálky, připevnil ji na vchodové dveře ve výši očí, a zatímco Billy sekal na zahradě, ujistil se, že je oblečený ve své mužské podobě, a odešel z domu zepředu. Procházel městem až do setmění. Když se vrátil do domu, bylo sekání dokončeno a obálka s penězi i Billy N. byli pryč.
Měl pocit, že unikl kulce. Ale cítil se zkažený, nebyl si jistý, jestli je dobrý nápad, aby se úplně proměnil v domnění, že se jeho život tak zlepší, a cítil se pekelně osamělý.
* * * *
„Proč se, sakra, střílíš s Billem Nichelsonem do zadku?” zeptal se se Brad a vybuchl na Rona do telefonu. „Je to ten nejvíc sexy fešák ve městě. Rád dělá transky. Je přesně to, co potřebuješ. Proč ho odmítáš?”
„Co o mně ty a on víte a snažíte se toho využít?” zeptal se Ron.
„Co to má sakra znamenat?”
“Jak vy dva víte, že mám spoustu peněz a že jsem tak potřebná, že se k nim můžete dostat?”
„Nevím, co tím sakra myslíš. O svých honorářích mluvím otevřeně. Víš, jaké jsou, a zaplatil jsi je bez stížností. Je mi úplně jedno, kolik máš peněz. A proč si myslíš, že Bill ano?”
„Příliš se snaží dostat se ke mně a ty mu v tom pomáháš. A on je očividně těžce zatížený na peníze.”
„Kdo ti řekl, že Bill je na peníze skoupý? On ti chce jenom dělat naschvály. Myslí si, že jsi nejvíc sexy ve městě.”
„Pracuje jako prodavač v obchodě s potravinami a seká trávu. Studuje vysokou školu, takže musí být zadlužený až po uši. Chápu, co musí dělat, aby se dostal dopředu, ale…”
Brad se zasmál a pak si odfrkl. „Bill nepotřebuje peníze. Má plné fotbalové stipendium a jeho rodina je v balíku.”
„Pracuje jako prodavač v obchodě s potravinami.”
„Pracuje v jednom z obchodů největšího franšízového řetězce s potravinami ve státě. Nichelson’s je největší řetězec v Indianě. Jmenuje se Bill Nichelson. Rozumíš? Ty obchody vlastní jeho rodina. Pracuje na pozicích odspodu nahoru, aby, až bude generálním ředitelem řetězce, rozuměl tomu, co všechny pozice dělají. A co se týče sekání trávy, odpověděl na tvůj inzerát s tím, že přijde k tobě domů a dostane se ti do kalhotek. Má na tebe zálusk, i když se mu snažíš dát co proto. Vzpamatuj se, Rone – nebo Rondo – nebo kdokoli dneska jsi.”
Aha. A dneska se u něj doma mračil v zavinovačce, takže se choval jako Ronda.
O hodinu později uslyšel zvonek a otevřel dveře.
„Právě mi volal Brad,” řekl Billy N a stál u dveří, jen ve sportovních šortkách a turistických botách. „Myslí si, že je tu nějaké nedorozumění – něco o tom, co si myslíš, že víš a čeho se bojíš, ale není to pravda. Můžu jít dál?”
Ronda ustoupila stranou, aby nechala blonďatého boha vstoupit. „Můžeme se vrátit do ložnice,” řekla pokorně, „pokud to nechceš dělat na otomanu. Zjistila jsem, že to je opravdu sexy a uspokojující.”