Uchvácena ghůlem

Jeho rty se vrátí k jejímu krku a pak k její klíční kosti. Když si Lia myslí, že ji políbí, nakloní se dozadu. Ruce má opřené za sebou o desku. Jeho ruce ji pevně svírají pod koleny a ona ho nechá, aby jí tam držel nohy. Teplo jeho těla ji zaplavuje a vyvolává mrazení až v jádru. Jeho studená spona opasku se tlačí proti její kundičce a ten pocit ji lehce rozechvívá.

Touha jí proudí tělem. Stejně jako popření. Měla by to dělat? Nezná tohoto muže, ale cítí, jako by ji k němu přitahoval magnet a ona tomu nemůže zabránit. Ani to vlastně nechce. Bezohledný impuls ji stále žene k uspokojení její touhy, její potřeby.

Lia se k němu velmi pomalu nakloní. Svíčky blikají na tmavých stěnách. Jak se k němu přibližuje, jeho dech se zrychluje a on se snaží přiblížit se k ní. Když změní pohyb, cítí, jak se jeho tvrdost tlačí proti ní, a sevře kolem něj nohy, zoufale toužící, aby mezi nimi nezůstal žádný prostor. Chytí ho za bradu. Jejich oči se setkají, v jejich pohledech se mísí vášeň a touha. On tiše poslechne, když ho přitáhne k sobě. Její dech na jeho ústech ho přiměje olíznout si rty a pak se pokusit olíznout její, ale ona odtáhne hlavu o pár centimetrů a usměje se.

„Pohni se,“ řekne temně, „až ti to řeknu.“

Z jeho úst se vydere roztřesený vzdech. Tře se o ni ve zoufalé snaze uvolnit napětí v sobě, ale ona zvedne obočí a zatlačí mu hlavu dozadu, zatímco mu stále pevně drží čelist. Překvapení z její síly způsobí, že se mu zachvěje penis.

„Prosím,“ zašeptá a pokusí se k ní znovu přiblížit.

Ona se zasměje a pak zamručí: „Už prosíš? Ty hodný kluk.“

Ta slova v něm vyvolají bouřlivou reakci. Pevně ji uchopí za boky a lehce ji odtáhne od okraje desky, pak se o ni otře svým tvrdým penisem. Ona ho na pár okamžiků nechá, ale pak se od kamenných stěn kolem nich ozve zvuk plesknutí.

Mladík si sáhne na tvář, kde ho udeřila, a mírně ustoupí. Když se podívá na své prsty, vidí na nich stopu krve. Bolest mu projede penisem, nemyslel si, že by kdy byl tak tvrdý jako teď. Hravě se na ni zamračí a pak tiše sleduje, jak se pohybuje.

„Boty,“ požaduje a natáhne k němu levou nohu. Poté, co mu ji sundá, natáhne pravou.

Jakmile se bota dotkne země, strčí do něj nohou a významně se podívá na zem pod nimi. Mírně roztáhne nohy a flirtuje s ním.

On se temně zasměje: „Já neklekám.“

„Ne?“

On neodpovídá. Začíná patová situace: ustoupí on, nebo ona? Ve vzduchu visí tichá tvrdohlavost.

Když muž neudělá nic, co mu řekla, Lia seskočí z desky, popadne své boty a zamíří ke dveřím.

„Dobrou noc,“ řekne vesele, aniž by se na něj podívala. Její sukně se jí vlní kolem nohou.

[ratings]