Uchvácena ghůlem

Je příliš teplo na to, aby se nosila bunda, natož kožená, pomyslí si, a proto ji neměla na sobě. První týden v říjnu je vždycky proměnlivý. Vlasy měla vyčesané nahoru, i když jí už pár pramenů spadlo do obličeje. Její dlouhé hnědé šaty mají volné, rozšiřující se dlouhé rukávy, které se hodí k počasí. Šaty jí perfektně padnou v pase a mladý muž si toho všimne; Lia sleduje, jak se mu oči naplňují obdivem, když ji prohlíží.

Uplynulo několik okamžiků ticha, a tak přeformuluje svou otázku. „Jak se jmenujete?“ Nakloní hlavu a vstoupí hlouběji do kamenné budovy.

On sevře rty: „Záleží na tom?“

„Tajemný pohledný muž mě vede do hrobky, vždycky ráda vím, jak se jmenuje,“ přejede rukou po zdi a cítí chlad na své kůži. Vzdychne při tom pocitu, úlevě pod dlaněmi. Po vstupu sem se začervenala a zahřála. Neví proč. Jako by to byla jeho přítomnost, co v ní vyvolává tento pocit.

„Ach, děláš to často, viď?“ škádlí ji. Jeho kroky se ozývají, když udělá jediný krok blíž k místu, kam směřuje.

Její oči se setkají s jeho a když v nich uvidí touhu, sevře se jí rozkrok. „Nechtěl bys to vědět?“ Zvedne obočí.

Lia dojde k betonové desce v zadní části místnosti, kde v rohu stojí svíčka. Vosk už stéká ze svíčky na podlahu. Dotkne se kamene ve snaze potlačit svou touhu, soustředit se na něco jiného než na reakce, které v ní vyvolává jeho přítomnost, ale cítí, jak se jí nervy napínají, když se k ní blíží kroky.

Mladý muž stojí za ní. Ne tak blízko, aby se jí dotkl, ale dost blízko na to, aby cítila teplo jeho těla sálající na její záda.

Zhluboka se nadechne. „Voníš jako zimolez,“ zasténá, v jeho chraplavém hlase je slyšet obdiv i smutek.

Lia se otočí čelem k němu a jakmile se jejich oči setkají, překlenuje vzdálenost mezi nimi a tlačí zadek proti studené kamenné desce. Chytí její okraj a vzhlédne k němu. On ji převyšuje a ona musí natáhnout krk, aby se na něj mohla pořádně podívat. Jeho tvrdé tělo se tlačí proti jejímu. Lia zadrží dech a mladý muž jí přejede prstem po krku. Nakloní hlavu doleva, vlasy mu při tom spadnou do čela, a přitiskne tvář k jejímu krku. Vydá ze sebe vzdech, když hluboce vdechne její vůni, nosem se dotýká její kůže.

Cítí, jak se jeho teplé rty lehce dotýkají jejího krku. Vydechne vzduch, který zadržovala, aniž si to uvědomila, a pak ucítí jeho ruce na svých bocích. Pomalu sjíždí rukama k zadní straně jejích kolen, ústy se dotýká jejího krku, klíčních kostí a střední části hrudníku, kde se její šaty rozšiřují do tvaru V. Chytí ji za nohy a zvedne ji na desku. Kámen se jí zaryje do kůže, když jí stáhne sukni, zastaví se v polovině stehen a vstoupí mezi její nohy.

[ratings]