První rande 01

Slyšela jsem, že jsi teď gay

John se podíval na svůj telefon. Carrie, samozřejmě, zase. Rozhodl se to ignorovat. Kolik to už bylo, tři měsíce? Abychom byli spravedliví, v prvním měsíci po jejich rozchodu byl minimálně stejně špatný jako ona. Řekl si už snad po sté, že to byl vlastně kompliment s dvojím významem. Ublížil jí, a to bylo možné jen proto, že pro ni něco znamenal.

To mu samozřejmě moc nepomohlo. V tuhle chvíli už nepotřeboval útěchu, alespoň ne v podobě ramene, na kterém by se mohl vyplakat. Tou fází už prošel, strávil spoustu času tím, že si stěžoval každému, kdo ho ještě považoval za přítele, jak je to strašné a jak už nikdy nikoho jiného nenajde, a všechny ty nesmysly, které lidé dělají, když skončí vztah, který trval příliš dlouho, a teď byl přímo ve fázi, kdy mu ta předchozí fáze připadala trapnější než cokoli jiného. Carrie se tam taky dostane, řekl si, a možná přestane v náhodných intervalech bombardovat jeho telefon, aby se do něj navážela kvůli tomu či onomu a omílala staré hádky.

Ne že by někde hluboko v nitru necítil nutkání skočit na návnadu. Jenže to v tu chvíli opravdu nestálo za to, nestálo za to zničit perfektní páteční večer, který by jinak mohl strávit produktivněji pitím místního piva, za které pravděpodobně zaplatil příliš mnoho, zatímco se snažil rozeznat souhvězdí přes světelné znečištění. Zvedl láhev předraženého alkoholu k ústům a pomyslel si, že byla pravděpodobně vyrobena ve stejném pivovaru jako levné plechovky koňského moči, které popíjel na vysoké škole. Právě se napil, když ho vyrušilo další vibrování telefonu na stole, které se snažil ignorovat.

Linda viděla tvůj profil na té seznamovací aplikaci

teď máš rád kluky

já to věděla

proto ses mi vždycky snažil vlézt do zadku

Teď ho víc než cokoli jiného rozčilovalo její neustálé nesprávné používání zájmen.

Ta samá část jeho nitra ho téměř přiměla odpovědět jí, že to byla její hrozná kunda, co ho k tomu dohnala, ale jeho rozumnější část mozku ho přiměla smazat tuto napůl dokončenou myšlenku. Nahradil ji jednoduchým „bi, bye“ a pobavený tou slovní hříčkou odložil telefon.

„Co tam sakra Linda dělala?“ přemýšlel. Naposledy věděl, že byla pořád s tím, jak se jmenoval, Steve? Rick? Každopádně nějaké běžné jméno pro bělocha. Ne že by John působil exoticky na kohokoli, kdo narazil na jeho profil na seznamce, ať už to byl muž, žena nebo cokoli jiného. Krátce uvažoval, že se zeptá Carrie, ale nakonec se rozhodl, že to není dobrý nápad. Ta myšlenka ho však přiměla znovu zvednout telefon.

Ignoroval další pár zpráv a rozhodl se zkontrolovat seznamovací aplikaci. Vyplnil formulář asi před týdnem, zpočátku nevěděl, co napsat do profilu, a tak jen napsal „Žeru zadky“, pak začal znovu s mnohem obecnějším „Hledám někoho cool, s kým…“ a pak se zase zasekl, tentokrát na tom, co by chtěl s někým cool dělat. Trávit čas? Zahájit vztah? Usadit se? Jen šukat? V tu chvíli opravdu nevěděl, co přesně, a tak se nakonec rozhodl pro něco tak nevýrazného, že si to teď ani nepamatoval, a než to stačil zadat, práce ho rozptýlila a on zapomněl to vůbec zkontrolovat. Fungovalo to vůbec takhle? Dalo se to vůbec zkontrolovat? Vyzkoušel to hlavně ze zvědavosti, jako jakési prohlášení, že jde dál, ale nikdy to opravdu nepoužíval. Nikdy to opravdu nepotřeboval. Bary mu vždycky stačily, ale v poslední době chodil ven čím dál méně a navíc jsme žili v digitálním věku, ať už to bylo k lepšímu, nebo k horšímu. Navíc, když naposledy sbalil holku v baru, byla to Carrie…

Ukázalo se, že se to skutečně kontrolovalo. Bylo tam několik zpráv, které vypadaly jako spamové boty, hrstka příliš horlivých starších gayů, chlapec, jehož fotka vypadala, jako by to byl jeho první, opatrný krok k přijetí své sexuality, a jedna osamělá dívka. Podíval se na profil toho chlapce a potvrdil si: právě se přestěhoval do města z malého městečka uprostřed ničeho a chtěl vyzkoušet nové věci. Zábava, pravděpodobně, odhadl John, i když on sám asi nebyl ideální člověk, který by někoho uváděl do světa přitažlivosti, který sám objevil teprve nedávno. Poslal mu rychlé „ahoj“ a nějakou povrchní, ale vstřícnou zprávu a šel dál. Ten kluk si asi našel někoho vhodnějšího, protože… před třemi dny si všiml, že původní zpráva dorazila.

Ta dívka, jménem Riley, byla spíš hádanka. Její zpráva zněla jen „Jsem v pohodě B-)“. Podíval se na její profil. Byla roztomilá. Středně dlouhé hnědé vlasy, bílá pleť, hnědé oči, roztomilý úsměv na jedné fotce, kterou nahrála, a která vypadala jako fotka pořízená bez přípravy a předem promyšlená. Za ní rozeznal poněkud neuspořádanou ložnici.

Dokaž to : P

Odpověděl jí. Možná to bylo málo, ale stejně jako „Jsem v pohodě“, a málo znamenalo nízké riziko, což mu vyhovovalo. Odložil telefon a přemýšlel, jestli má dnes večer dál ztrácet čas, nebo jít spát a najít si něco zábavnějšího na víkend, když mu vedle něj znovu zazvonil telefon.

Ježíši Kriste, Carrie, pomyslel si, ale stejně se podíval. Ve skutečnosti to nebyla Carrie. Zjevně bylo nutné odhlásit se z oznámení této aplikace, protože dostal zprávu od Riley.

Jasně. Co zítra?

Malé úsilí někdy fungovalo.

Mně to vyhovuje. Jsem zvědavá, jak mě chceš ohromit.

To by nemělo být těžké. Kam mě vezmeš na večeři?

Ach, dobře nacvičená pseudo-smělost dívky, která ví, jak je roztomilá.

Záleží na tom, jestli jsi dost cool na to, abys měla ráda thajské jídlo.

Jsem si jistá, že na to je každý dost cool.

Odpověď přišla ještě předtím, než odložil telefon, tak jí poslal odkaz na stránku restaurace. V poslední době to bylo jeho oblíbené místo, kde si objednával jídlo, ale nikdy tam vlastně nebyl. Většinou se dobře přizpůsobil tomu, že je zase svobodný, alespoň podle svého úsudku, ale chodit do restaurací sám bylo stále zvláštní a online jídelní lístky mu neposkytovaly stejný pocit sebevědomí.

Pěkné. V sedm?

Kdo je teď snadno ohromitelný? Chceš, abych tě vyzvedl?

Jsem asi příliš těžká na to, abys mě nesl na zádech 😛

To není ten druh jízdy, který jsem měla na mysli 😛

A jaký druh jízdy jsi měla na mysli 😉

Stále se snažil rozhodnout, jak odpovědět, když další série zpráv v rychlém sledu rozvibrovala telefon v jeho ruce.

Podle tvého profilu to nebylo příliš troufalé, ale každopádně se tam dostanu sama.

Silná, nezávislá žena, koneckonců silná, nezávislá TRANS žena, myslím

jen pro případ, že patříš k 1 % bisexuálních mužů, kteří nesnáší trans dívky

Psal odpověď, že patří jednoznačně k 99 %, když se objevila další zpráva.

Musím jít, ale uvidíme se zítra, pokud nepatříš k tomu 1 %, v tom případě jdi do prdele 🙂

Rychle upravil svou odpověď a odeslal ji.

Tak zatím! Rozhodně 99 %, neboj se.

Počkal vteřinu, jestli nepřijde další odpověď, a když nepřišla, rozhodl se dopít pivo na jeden dlouhý doušek a pak jít spát. Bylo to už dlouho, co měl první rande, a chtěl být dobře odpočatý.

John strávil následující ráno tím, co miloval téměř nejvíc na světě: spal, dokud tlak na močový měchýř nebyl tak velký, že ho nemohl ignorovat, a teprve pak vstal, aby následovalo něco velmi málo důležitého. Než dopil druhou kávu a osprchoval se, bylo už téměř 13 hodin. Měl několik důležitých výpočtů ohledně plánovaného rande: kdy přesně by se měl udělat?

Klíčem bylo udělat to dostatečně dlouho před rande, aby byl schopen se vzrušit, kdyby to bylo potřeba, ale ne tak dlouho předem, aby neměl čas se před rande příliš vzrušit. Byla to delikátní rovnováha.

Podle jeho zkušeností, které se mu nyní zdály příliš vzdálené, byl první případ málokdy, pokud vůbec, problémem. Během jejich nedávno ukončeného vztahu se Carrie zamilovala, pak pobavila a nakonec rozladila jeho zdánlivá absence refrakterní fáze. Přesto byla první dávka po přestávce vždy nejlepší, takže se stále chtěl zaměřit na dostatečnou dobu zotavení.

Nakonec se rozhodl začít kolem třetí hodiny a nespěchat. Jednou z výhod svobodného života podle něj bylo, že si mohl dovolit takové věci, takže po dalších bezcílných hlubokých ponorech do Wikipedie a krátké procházce, protože jinak by bylo škoda promarnit teplý slunečný den, zamířil do ložnice, zatáhl závěsy, svlékl se, položil notebook na noční stolek a uvelebil se na posteli.

Zvážil klady a zápory masturbace u trans porno konkrétně před svým vůbec prvním rande s trans dívkou, rozhodl se, že příliš přemýšlí o možnosti, že by se stal jedním z těch obávaných „lovců“, a otevřel stránku specializující se na dívky s penisy.

První video, které upoutalo jeho pozornost, bylo nádherná latinskoamerická dívka s tlustým penisem a tlustým zadkem, kterou dvojitě šukali dva černoši. Přeskočil úvodní blbosti a našel místo, kde začala pracovat s oběma ptáky najednou a marně se snažila vměstnat oba tvrdé, krásné ptáky do své pusy. Hladil se a představoval si, jaké to musí být, sdílet pusu s jiným mužem, jazyk a pták a pták se pohybují společně.

Představoval si, jak kouří velký černý penis, a přemýšlel, jak uspokojující musí být, když se ten tlustý penis tlačí do krku. Na obrazovce si herci vyměnili pozice, jeden muž seděl na posteli a dívka se otočila, aby mu ho vykouřila, s velkým zadkem vztyčeným do vzduchu, čekajícím.

Ach, ochutnat ten zadek, pomyslel si, strčit jazyk do té těsné malé prdelky. John byl tvrdý jako skála a pomalu a vytrvale si honil penis. Druhý muž vystříkl láhev lubrikantu na dívčin zadek a nechal ho stékat po její řiti. John se inspiroval, natáhl se k nočnímu stolku a aniž by spustil oči z obrazovky, vytáhl svou vlastní láhev lubrikantu. Nastříkal si trochu na ruku a rozetřel si ho po prstech.

Otočil se na bok, vrátil levou ruku ke svému penisu a namazal si prostředníček pravé ruky lubrikantem a přejížděl jím nahoru a dolů po její zadní štěrbině. Dívka na obrazovce už vydávala neurčité španělské zvuky rozkoše, zatímco penis vjížděl do jejího zadku a zase z něj vyjížděl. John si strčil prst do zadku.

Kurva, málem vykřikl. Představoval si, jak mu ten velký černý penis roztahuje zadek. Bože, potřebuju brzy opravdový penis, pomyslel si. Herci na obrazovce opět změnili pozice. První muž zvedl nohy, zatímco kamera zabrala dívku, jak mu líže zadek. Druhý muž někde zmizel z obrazovky. Doufám, že šuká toho druhého do pusy, pomyslel si John, i když věděl, že to je nepravděpodobné.

V okamžiku, kdy dívka zasunula svůj penis do zadku menšího chlapa, byl John připravený explodovat. Druhý chlap se znovu objevil a šukal dívku do pusy, zatímco ona ho jezdila. John rychle přetočil video na poslední minutu. Chlapi zuřivě honili. John načasoval svůj orgasmus tak, aby se shodoval s druhým, a představoval si, že stříká na dva tlusté penisy, které zaneprázdněně pokrývaly dívčinu tvář krémovou dvojitou dávkou.

Poznamenal si, že se později podívá, co přetočil, a umyl se, zatímco notebook začal automaticky přehrávat líné webkamerové sezení hubené bílé dívky.

…

Do restaurace dorazil v 6:53, podle nějakého neviditelného časoměřiče, kterému jeho telefon důvěřoval. Sedm minut předem bylo pravděpodobně téměř ideální, rozhodl se v podstatě svévolně. I přes nedostatek důkazů se mu to zdálo jako dostatek času, aby nemohl být obviněn z toho, že nechal svou partnerku čekat, i kdyby se rozhodla přijít o něco dříve, nebo kdyby se její hodinky neshodovaly s jeho, nebo z jakéhokoli jiného nepředvídatelného důvodu, kvůli kterému by mohla přijít před domluveným časem. Také to nebylo tak brzy, aby působil příliš dychtivě, nebo jako by neměl nic jiného na práci. Uvažoval, zda by jeho partnerka považovala obsah tohoto malého vnitřního monologu za zábavný, bizarní, odpudivý nebo za nějakou kombinaci těchto pocitů, než se rozhodl, že to pravděpodobně jen příliš přemýšlí, protože už dlouho neměl skutečné rande a možná by mu čtyři minuty předem poskytly méně času na tento typ nakonec zbytečných myšlenek.

Naštěstí nemusel čekat ani celých sedm minut, než Riley dorazila. Informoval hostesku o rezervaci, kterou provedl, ale ta se ještě nevrátila z přípravy stolu, takže načasování bylo tak akorát. Riley ho snadno našla a přisedla si k němu. Naživo byla ještě hezčí, než na profilové fotce. Měla hnědé vlasy po ramena a hnědé oči. V tričku s krátkými rukávy a džínách vypadala úžasně jako holka od vedle. Džíny byly tak těsné, že měl pocit, že by měl být schopen ověřit, zda je opravdu transsexuálka, protože jinak by to nepoznal (ani by mu to nijak zvlášť nevadilo), i když se snažil na to nemyslet, aby ho nepřistihla, jak se dívá. Udělal si však poznámku, že ji nechá jít o krok před sebou, kdykoli se posadí, aby si mohl rychle prohlédnout její zadek.

„Ahoj,“ řekl. Myslel si, že je to stejně dobrý začátek jako každý jiný.

„Ahoj,“ usmála se zdvořile. Její oči se krátce setkaly s jeho, ale rychle se odvrátily a pokračovaly v pozorování všeho kromě něj, jako by pro ni byl provoz malé thajské restaurace tou nejzajímavější věcí na světě.

„Stůl by měl být za chvilku připravený,“ řekl. Jo, to je ono, tím určitě prolomím ledy…

„Doufám,“ řekla a konečně se podívala jeho směrem. „Mám docela hlad.“

„Aha, tak to je tvůj plán,“ řekl a vyvolal přesně ten výraz mírně pobaveného zmatení, v který doufal.

„Plán?“

„Jak na mě zapůsobit,“ odpověděl. „Jako v těch mukbangových videích. Myslíš, že na mě zapůsobí, kolik toho dokážeš sníst.“

Zdálo se, že ji to pobavilo. Přikývla a odpověděla: „Přesně tak, dostal jsi mě. Vím, že kluci milují holky, co jedí jako prasata.“

„Jo, jasně,“ odpověděl a hrál s ní hru. „Proto jsou ty mukbangy tak populární. Někteří lidé asi nechápou jejich přitažlivost, ale víš, že existuje celá řada chlapů, kteří šíleně masturbují při sledování videí roztomilých holek, které spořádají nudle za celý měsíc.“

„Masturbují?“

Sakra, pomyslel si, jsem v tomhle opravdu vyšel ze cviku. Nemůžeš mluvit o chlapech, co masturbují, ještě než sis objednal.

„Z tvého profilu jsem věděla, že jsi o něco starší než já, ale kde jsi vzal ten výraz ‚masturbují‘?“ pokračovala, než stačil koktavě vyslovit omluvu. „Masturbovat? Honit si ho? Možná „mlátit opici“ nebo tak něco.“

Na chvíli se odmlčela a v perfektním načasování, aby mu zabránila odpovědět, pokračovala: „Ale slang z před půl století stranou, máš pravdu. Určitě existuje skupina chlapů, kteří si na takové věci honí opici.“

„Masturbovat? Z jakého desetiletí to je?“

„Řekla bych, že z počátku 90. let, ale nejsem zrovna expertka na historii masturbace, takže se v tomhle spoléhám na tebe.“

Zatímco to Riley říkala, vrátila se hosteska a čekala, předstírajíc, že neslyší, co Riley říká. S pohledem, který jasně naznačoval, že si je plně vědoma, že hosteska je na doslech, Riley dodala: „Ale lingvistiku stranou, chápu, co tím chceš říct. Neboj se, dneska večer sním tolik pikantních nudlí, že si naplníš kalhoty spermatem.“

Ehm. „Váš stůl je připraven.“

K její cti je třeba říct, že se hostesce téměř podařilo zachovat vážnou tvář. John si v duchu poznamenal, že jí dá trochu větší spropitné, jen proto, že si nestěžovala. A Riley musíme přiznat, že nelhala o své schopnosti sníst thajské jídlo. John si téměř přál, aby byl jedním z těch mukbangových podivínů. Také musíme ocenit její zadek; tajně se na něj podíval, když šli k stolu, a nezklamal ho, byl kulatý a v těch těsných džínách nádherný.

„Asi jsi nekecala,“ řekl, když začala zpomalovat. Konverzace byla dosud příjemná, i když zapomenutelná a nevýrazná, jak to u prvních rande bývá: odkud jsi, atd. Byla ve městě jen pár let, přestěhovala se sem kvůli jediné práci, kterou našla hned po vysoké škole a která nespočívala v obracení hamburgerů. On se zase snažil klást otázky a poslouchat, místo aby pořád mluvil jen o sobě. Alespoň si to myslel, i když bylo těžké to posoudit a cítil se velmi nezkušený. „Ty máš opravdu ráda thajskou kuchyni.“

„Jen jsem chtěla, abys dostal za své peníze odpovídající hodnotu,“ řekla. Tentokrát se ujistila, že v doslechu nejsou žádní další zákazníci, a pak dodala: „Pro případ, že bys opravdu byl jeden z těch mukbangových úchylů.“

„Oh, ne, obávám se, že jsem jen obyčejný, průměrný úchyl.“

„Oh, díky bohu,“ řekla. „Začínala jsem si myslet, že jste normální. Vážně, je překvapivě těžké najít v tomto městě někoho, kdo není jen bezpohlavní podivín.“

„No, nemůžu říct, že mi nikdy nikdo neřekl, že jsem podivín…“

„Oh, podivíni jsou v pohodě. Miluju podivíny. Jen ne ty bez sexu.“ Riley se odmlčela, jako by zvažovala další slova.

Nebo čeká, až něco řekne? Nebo jen žvýká? Přemýšlím o tom příliš? Sakra, je to jen náhodné rande z aplikace, a navíc první.

„Ahoj,“ řekl po tom, co se zdálo jako hodiny, ale ve skutečnosti to bylo asi třicet vteřin. „Jsem v pohodě? Je to asi dost zřejmé, ale už jsem dlouho nebyl na rande.“

Její tvář nabrala podivný výraz, ale ne negativní. Jelikož neprojevila žádnou snahu okamžitě odpovědět, John pokračoval.

„Mám pocit, že jsem v pohodě, ne? Vypadáš v pohodě, myslím, že by bylo v pohodě se tě zeptat, jak mi to jde. Jako by ti to nevadilo.“ Po vteřině dodal: „Ale pokud ti to vadí, promiň, nevadí.“ Další vteřina. „Takže jo, to „podivín“ nebylo nepřesné.“

Skoro se zadusila. „Jo, vedeš si dobře, podivíne. Poslouchal jsi, co ta holka říkala, místo abys jen mluvil, atd., atd. V té aplikaci si povedeš dobře.“

John hlasitě povzdechl.

„Navíc jsi roztomilý,“ dodala. „Budeš mít spoustu holek, jestli se toho bojíš.“

„Oh, uh, já jsem se nebál,“ začal. „Nebo, chci říct…“

Sledovala ho a zdálo se, že ji jeho zakopnutí baví.

Kašlu na to, je v pohodě. „Jen jsem se ptal na dnešní večer.“

„Oh,“ usmála se, „tak ty jsi chtěl vědět, jestli dneska večer sbalíš nějakou holku?“

„Ne, já myslel, jako…“

Než stačil vymyslet, jak tu větu dokončit, přerušila ho: „Uvidíme. Vždyť nejsi jediný, kdo nemá ponětí, co dělá.“ Vzala další sousto, záměrně žvýkala, polkla a pokračovala: „Je jasné, že působím stejně cool jako online. Ale!“ Odmlčela se. „Ale možná tě překvapí, že v tomhle vlastně nemám vůbec zkušenosti. Prostě se mi líbil tvůj profil a náhodou jsem ti poslala zprávu. Ani jsem nečekala odpověď.“

To Johna mírně překvapilo. „Díky bohu, myslel jsem, že tam budu jediný trapný úchyl. Jsem rád, že zapadám alespoň mezi část uživatelů.“

Usmála se, ale nic neřekla.

„Můžu se zeptat, co se ti na profilu líbilo? Ani si nepamatuju, co jsem tam napsal, jen jsem se snažil nepůsobit příliš divně.“

„No, to se ti nepovedlo, ale tím nejlepším možným způsobem,“ řekla. Vytáhla telefon, rychle na něj něco napsala a otočila ho, aby mu ukázala jeho profil:

Jsi v pohodě?

Žeru zadky

To bylo všechno; všechny jeho úpravy a přepisování byly nějak ztraceny. Rozhodl se, že nikdy nepochopí vrtochy moderních uživatelských rozhraní, ale v duchu poděkoval nešťastnému vývojáři, který naprogramoval chybu, díky níž se této dívce líbil jeho profil.

„Ah,“ řekl. „No, asi jsem zjistil, jak přilákat cool lidi.“

„Oh, ano,“ odpověděla. „Krátké a výstižné je správná cesta.“

„Výstižné, opravdu,“ řekl. Jde o to, pomyslel si, že zoufale potřebuji lízat tvůj krásný zadek. Zvažoval klady a zápory toho, že by k ní byl tak přímý, ale nakonec se rozhodl hrát to na pohodu. „Máš zájem o dezert?“

Trochu pokývla hlavou, jako by zvažovala své možnosti. „Myslela jsem spíš na drink po večeři. Kromě toho, dezert by mi šel rovnou do zadku.“ Posunula se mírně na židli a plácla se po zadku (usoudil to podle překvapivě hlasitého zvuku, protože ze své pozice neviděl), jako by chtěla zdůraznit svůj názor.

„Jsou horší místa, kam jít,“ řekl a rychle pokračoval, než stačila namítnout nebo jinak reagovat, jen pro jistotu: „Znáš nějaké dobré místo na drink tady v okolí?“

„Oh, jedno mě napadá. Můj byt má přesně tu atmosféru, kterou hledáme, myslím.“ Zase udělala to, že počkala jen tak dlouho, aby mu dala čas na odpověď, a pak ho přerušila. „Pokud ti to nevadí.“

„Proč by mi to mělo vadit?“

„Netuším. Je to tam trochu nepořádek, myslím.“ Pokrčila rameny. „Ale mám Nintendo.“

O tom Nintendu nelhala. Odvezl je pár bloků k jejímu bytu, který byl skutečně strašně neuklizený. Hodila nějaké oblečení z pohovky na podlahu, aby mu nabídla místo k sezení.

„Pivo ti nevadí? Možná jsem zapomněla zmínit, že tenhle bar má omezené zásoby. Tedy, jen pivo. Nebo možná mléko.“

„Pivo je v pohodě,“ přidal se a usadil se na gauči. Ona zamířila do místnosti, kterou považoval za kuchyň. Rozhlédl se a všiml si Nintenda 64 uprostřed hromady kabelů a ovladačů z různých generací konzolí, z nichž žádná nevypadala, že by byla z posledních deseti let.

Vytáhnout dvě piva z ledničky trvalo překvapivě dlouho, i když se dalo předpokládat, že lednička byla stejně neuspořádaná jako zbytek bytu. John se pokusil natáhnout krk za roh dveří, za který Riley zmizela, ale došel k závěru, že je to beznadějné. Obrátil svou pozornost zpět k zamotaným kabelům nahromaděným před starou, rozhodně ne plochou televizí. Bylo by divnější prohlížet si její hry, nebo jen sedět a kroutit palci?

[ratings]

Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*