„Vidíš, není to tak zlé!“ svěřila se Blake Dakotě s mrknutím. Než Dakota zvedla pohled k muži trůnícímu před ní, a tentokrát, zbavena i té trochy zbroje, kterou měla, nemohla udělat nic jiného, než okamžitě sklopit zrak zpátky dolů, udělat mimovolný krok zpět a vydat tichý sten plný zoufalství.
„Pšššt, sestřičko. Bude to v pořádku.“ uklidňovala ji tentokrát Jordan. Dakota se ještě nikdy necítila tak nahá. Dokázala však odolat a zkřížila ruce před sebou. I když cítila, jak Douglas Conlan skenuje každý milimetr jejího těla oděného do spodního prádla, jako by chtěl zachovat její samotný genom. Naštěstí jí přišla na pomoc Blake, když požádala svého otce.
„Máme si teď obléknout dárky?“ a on hlubokým hlasem odpověděl: „Ano“
Obléknout se do ultra nízkých džínů a skrovného kompletu na ven jí teď připadalo jako milosrdenství. Něco na tom bude, a tak se Dakota snažila spěchat, i když džíny byly z těch, které potřebujete namazat, abyste se je dostali na nohy. Všechno to ještě zhoršoval fakt, že Dakota cítila, že si ji tchán… prohlíží. To by bylo špatné slovo, protože by to neznamenalo žádné právo… prohlíží. Dokonce víc než svou dceru a nevlastní dceru. To by nebylo překvapivé, kdyby pro něj jeho dvě dcery nebyly novým pohledem. Dakota zjevně byla a on si to bezostyšně užíval. A zdálo se, že jakýkoli odpor, který cítila k nedůstojnosti tohoto jednání, se s přívalem krve do její tváře vypařuje. Červenala se, věděla, že se jí to okázale nedaří skrýt. Zvlášť když Douglas Conlan zachytil její pohled a usmál se.
Když byly všechny tři mladé ženy, manželky, matky, zpátky v šatech, přičemž všechny tři skromně, ale v případě dvou z nich koketně, shodily i podprsenky poté, co měly na sobě těsné skrovné svršky, opět k nim promluvil.
„Blakeu, Jordan, Dakoto. V těch koktejlových šatech vám to opravdu slušelo. Pastva pro všechny oči. Vím, že vám můj poradce na tělo poradil, abyste se pro tuto příležitost takto oblékly, a udělal dobře, ale jednal na základě vlastního očekávání mých preferencí. Krásným mladým ženám, jako jste vy, však nejlépe sluší něco pro krásné mladé ženy, co máte právě teď na sobě. A naštěstí se podpatky, make-up a ostatní hodí k novému kompletu stejně dobře jako ke starému. Pokud však chcete, můžete uvolnit své složitější účesy pro jednodušší rozpuštěné vlasy nebo culíky či cokoli jiného, a to by bylo také v pořádku.“ Dakota ke svému zděšení sledovala, jak její dvě švagrové přijaly návrh jako pokyn. Jak Blake uvolnila svůj drdol do rozpuštěného účesu a Jordan svůj napůl zvednutý napůl spuštěný do culíku. A každá z nich nenuceně mávla hlavou, aby změnu s úsměvem a mrknutím předvedla jejich otci. Zatímco Dakota svůj účes nezměnila.
„Líbí se ti, Douglasi?“ zeptala se pak Blake. A patriarcha středního věku odpověděl.
„Naprosto rozkošné. Ještě krásnější by bylo, kdybyste se, děvčata, rozkročily pohledem, sem a tam. Jedna po druhé. Pokračujte v tom, dokud neřeknu jinak.“
„Samozřejmě!“ zněla odpověď jeho dvou dcer.
Dakota věděla, že to zvládne. A skutečně, když se Blake procházela po pomyslném molu, stála, točila se a couvala a Jordan dělala totéž, Dakota prostě musela oddělit, že tohle není soukromá, eroticky nabitá show pro otce jejího manžela, dědečka jejího dítěte. Ale pouhá… sestava se stuhou nebo obručí na žíněnce, kterou předváděla publiku a porotě. Ztracená v myšlenkách kladla jednu nohu před druhou a cítila, jak se chladný vzduch v místnosti otírá o každý její odhalený bok. Nemohla se ubránit myšlence, že gymnastické trikoty se sukní jsou také skrovné. Baletní a krasobruslařské také.
A její švagrové stejně jako ona sama se v takovém oblečení cítily dobře. Ale pro ni byla rytmická gymnastika volbou. Sexualizace gymnastek byla vedlejší. Před Douglasem Conlanem, otcem jejího manžela, už jí oblečení nepřišlo jako volba. A její předvádění se v něm působilo všelijak ponižujícím dojmem. Přestože podruhé, když se před ním začala promenádovat po pomyslném molu, vydala ze sebe zoufalý sten, začala také cítit cosi mezi nohama. Teplo a vlhkost? To nebylo možné. Ale jako by její tělo začínalo reagovat na muže, který si bere, aniž by se ptal, jestli mu něco patří. Muž, který nebyl jako její manžel, přestože byl otcem jejího manžela.
„Dakoto, jsi opravdu krásná. Můj syn si tě opravdu nezaslouží.“ řekl Douglas Conlan svému hostu, jakmile se zastavila a postavila se s rukou v bok metr před něj. „Ale já si vás víc než vážím,“ dodal, když si pospíšila s odchodem, než udělal něco, na co by neuměla zareagovat.
„Dcery, prosím, přineste mi své poslední dary,“ dodal pak ke všem třem, než Jordan a pak Blake řekly „ano!“, jako by nemohly zadržet své nadšení. Na to, že si Dakota dřív myslela, že její dvojice švagrových je v pohodě, teď jí začínaly připadat jako skutečné coury. Škoda, pomyslela si. I když si začínala uvědomovat, že by neměla soudit. Očividně pro ně nic z toho nebylo nové a prostě se přizpůsobily okolnostem.
Jakmile Blake přinesla a vrátila otci její poslední dárek, přistoupil k jeho otevření a vytáhl předmět, který v přeneseném i doslovném smyslu skutečně předčil první dva. Byl to řetízek k pasu a pupku ve tvaru dlouhého tenkého bederního pásu, který skutečně oslňoval. S nekonečným množstvím velmi drobných…nebo to byly diamanty?…po celé délce z něčeho, co muselo být z bílého zlata nebo platiny, s většími safíry každých pár centimetrů. Téměř oslňoval, ale protože byl jemný a velmi rafinovaný, nebyl ohromující. A když se Blakeiny modré oči zaleskly stejně jako pásek a ona udělala půl kroku dál, aby otci předvedla svůj holý trup, bez ostychu jí ho ovinul kolem pasu a nechal ho mírně spočinout na bocích.
A patriarcha středního věku si viditelně olízl rty, když s uspokojením pustil pas a boky vlastní dcery.
„Ano. Ještě krásnější,“ řekl muž, který Dakotě do této chvíle připadal jako naprostý úchyl a zároveň jako drzý kretén. A ona ho chtěla uškrtit, ať se propadnou soukromí bezpečnostní kontraktoři, i když pokračoval v zdobení své nevlastní dcery Jordan druhým řetězem. Podobným, ale ne stejným, jako byl ten, kterým už dceru omotal. Tento byl po celé délce ozdoben smaragdy.
Dakota nevyrůstala ve světě superluxusních šperků. Ale věděla dost na to, aby věděla, že každá z jejích švagrových právě teď nenosí kolem pasu méně než pěticifernou sumu. A byla si jistá, že její vlastní poslední dárková krabička, kterou držela v ruce, obsahovala něco podobného. Tentokrát se téměř nepohnula. Představovala si, že když nechá Douglase Conlana, aby ji takhle spoutal v pase, bude si připadat jako jeho sexuální otrokyně. Nebo ještě hůř, jako jeho šlapka. Otroci koneckonců neměli na výběr. Muž jí naštěstí dal trochu času, aby se vzpamatovala, protože začal něco komentovat.
„V západním světě nejsou pupeční řetězy příliš běžné. Ale v některých částech světa, v Indii, Nigérii a dalších zemích, ženy určitých skupin skutečně často nosí varianty jako symboly mládí, krásy, sexuality a plodnosti,“ řekl, když natáhl ruku k Dakotě, a ta téměř proti své vůli udělala krok vpřed a podala mu krabičku. „Jelikož je mým cílem poděkovat ti za to, že jsi mi dala dědice, myslel jsem, že lepší dárek není. S tím, že hodnota každého řetízku poslouží jako záloha na můj odkaz tvým dětem. Jste, všechny jste, v nich skutečnou vizí,“ řekl nakonec, když dokončil rozbalování posledního Dakotina daru, tentokrát řetízku vykládaného rubíny, a když jí ho omotal kolem pasu, zatímco zřetelně poraženecky zasténala.
Nechal svou ruku spočinout nejprve na jejím holém boku, pak na holém pupíku a nakonec na holém vrcholu jejího stydké kosti. „Tak děkuji.“ uzavřel, když Blake i Jordan řekly „Ne, my děkujeme!“. Dakota se zamyslela, ale neřekla „skvělé, takže jsi mě nazval krávou chovající telata a teď ještě k tomu děvkou“, ale nemohla si pomoct, cítila se mezi nohama nejvlhčí, za tento večer.
„Douglasi, co pro tebe ještě můžeme udělat?“ zeptala se pak Jordan svého nevlastního otce a Dakota měla opravdu chuť ji zabít. Měla co dělat, aby se ovládla, neřvala jako pominutá a neutekla. Co to bylo za couru? Douglas musel mít pravdu, že byla coura, že ji tak objektivizuje a ona se jen prezentuje, aby mu to dovolila. Pak si připomene, že je to její vědomá dospělá volba. Volba vyhnout se incidentu, který může vážně poškodit jejího manžela, či hlavně její dítě. Ale hned se zase vrátila k touze někoho zabít, tentokrát svého tchána, když patriarcha rodiny své nevlastní dceři odpověděl: „Najdi si v mobilu nějakou hudbu, spáruj ho s reproduktory v pokoji a zatancuj mi.“ A dcera se o to okamžitě postarala.
„Máš nějakou preferenci, Douglasi?“ zeptala se Blake, zatímco si prohlížela obsah telefonu. „Klasiku, nebo současnou hudbu?“
„Současnou. Stejně jako vaše oblečení.“
„Pak „pop, rock, country?“ naléhala Blake, dokud její otec opět neodpověděl „country“. A Blake našla kanál s country popem, položila telefon zpátky a za zvuků smyslné mladé ženy zpívající neodolatelně zamilovanou kytarovou baladu, která se linula z vysoce výkonných reproduktorů ukrytých v místnosti, se začala smyslně vrtět do rytmu.
Za okamžik se k ní přidala Jordan. A dvě mladé ženy, manželky a matky, se pohnuly, aby smazaly veškeré denní světlo mezi nimi, když Blake přitiskla svůj zadek na pánev své sestry a ona udělala opak. Blake chytila Jordaniny ruce a vedla je ke svým bokům. Pak Blake zvedla vlastní ruce nad ramena a chytila se Jordanina krku. Každá z obou mladých blondýnek zavřela oči a užívala si tření, které si navzájem vytvářely. Ale pak je zase otevřely, aby se podívaly na muže, otce, pro kterého tančily. Dakota přitom chvíli stála zcela ohromená erotikou toho všeho a bezděčně si užívala oddech od pozornosti svého tchána. Ten byl na chvíli příliš zaujatý pohledem na vlastní a nevlastní dceru, než aby si vzpomněl na svou snachu.
Právě tehdy zažila Dakota okamžik intenzivního uměleckého obdivu ke svým dvěma švagrovým. I když na sobě měly rozpustilé „sbal mě!“ oblečky a hrály populární country, viděla, že obě mají eleganci, rovnováhu, ladnost a vyrovnanost zkušené baletky a krasobruslařky. Žádná obyčejná netrénovaná mladá žena nebo dívka se nedokázala pohybovat jako ony. Dokonce ani ty, které byly trénované na něco příbuzného, ale méně přísného. A jejich těla byla nádherná. Blakeina drobná ňadra provokovala v dusné černé látce, Jordanina o něco větší dráždila v šedé haleně, obě měly velmi pevný hrudník. Osobní přednosti, které Dakota reflektovala, stejně jako její vlastní ňadra, která by byla větší a více nalitá, ještě před rokem či dvěma, kdy všechna jejich nyní odstavená batolata byla ještě kojenci.
Nohy obou jejích švagrových byly také nádherně štíhlé, dlouhé a pevné v luxusních džínách, které jim daroval jejich otec. Efekt zdůrazňovala poloha, kterou jim nutily čtyřcentimetrové jehlové podpatky. A Dakota si vzpomněla, že tenké vysoké podpatky jsou pro baletky, krasobruslařky a rytmické gymnastky, jakými ony byly vlastně hrozné. Jejich nohy dostávaly za toto umění trest a jindy by si mohly odpočinout.
Ale nejpůsobivější ze všeho byly Dakotiny švagrové s jemně zakřivenými půlkami, holými až na nedávno přijaté bezcenné šperky, které se vrtěly do hudby jako jihozápadní předělávka orientálního břišního tance. Jejich boky, možná o něco širší, než by byly před třemi nebo kolika lety, než některá z nich vůbec porodila děti. A pochopila, že Douglas Conlan je člověk, který si všechno spočítá. Který prožíval život, jako by to byla jen jedna obrovská partie trojrozměrných šachů. A vždycky byl o několik kroků před ostatními, protože už dávno předvídal všechny scénáře. V podnikání, politice i zábavě. A ona se v takovém stavu ocitla, dočasně ztracená ve chvíli dívčí zamilovanosti do švagrové a neochotného obdivu k tchánovi, když si Blake s Jordan zřejmě vzpomněly, že jsou trojice, a ne dvojice, a významně ji gestem vyzvaly, aby se přidala.
„Pojď, Dakoto. Je tu místo ještě pro jednu,“ hlesla suverénně Blake, když se její otec otočil ke své snaše a vzpomněl si, že je tam. A ještě víc se naklonil v křesle ve zjevném očekávání dokončení trojky.
Jordan se na ni usmála a stejně jako předtím k ní také natáhla ruku. A jakmile Dakota podala ruku Jordan, otevřela Jordan mezi sebou a Blakem trochu místa a vtáhla Dakotu mezi ně. Ta pak ucítila, jak se k ní její dvě švagrové přiblížily. Jordan přitiskla svou pánev k Dakotě, zasunula a třela své pravé stehno mezi obě Dakotina stehna. Zatímco Blake se k ní zezadu přiblížila a přitiskla svou pánev na Dakotin zadek, stejně jako to předtím udělala Jordan na Blake. O okamžik později Dakota dokonce ucítila, jak se jí obě švagrové, zepředu i zezadu, vrhly kolem krku. A při posledním přitisknutí jejich drobných pevných hrudí na její vlastní hruď, respektive na její záda, Dakota pochopila, že se právě stala náplní sendviče tří dívek na tanečním parketu. To ji vedlo k tomu, že ucítila, jak jí do tváře rychle stoupá žár vlastní krve.
Ten zážitek byl šokující, protože neměla žádné jiné zkušenosti s holčičím sexem než nezbedný francouzský polibek s kamarádkou na vysoké škole, který se odehrával ve prospěch chlapců, s nimiž flirtovaly. Co je to s muži a holčičím sexem? Pak začala zapomínat na vystupování pro mužské publikum, protože Blakeina pánev na jejím zadku a Jordanino stehno mezi jejími stehny začalo zvyšovat její tělesné teplo jinde než na obličeji. Řekla si, že to musí být čistě mechanické, protože si uvědomila, že začíná vlhnout mezi nohama. Ještě víc, když se každá ze švagrových nezbedně pohnula, aby ji kousla do jednoho ucha, což ji přimělo vyjeknout. Ale účinek byl hmatatelný a ona nechala své vlastní ruce bloudit. Jednu k holému a štíhlému ženskému boku před sebou, druhou k holému a štíhlému ženskému boku za sebou, a snažila se dávat tolik, kolik brala.
Trojice takhle tančila dvě nebo tři písničky, Blake a Jordan si Dakotu někdy v polovině přehodily mezi sebou. Blonďaté kadeře létaly vzduchem, když se točily jako jedna. A Dakota skoro, ale ne docela zapomněla na jejich „otce“ po straně, který na ně upíral pohled. Až na to, že se na něj jednou zadívala a jeho pohled byl nejintenzivnější za celou noc. Jeho tělo se teď v křesle naklánělo dost dopředu, jako dravec připravený k útoku. Jeho mysl se snad na okamžik nezabývala ničím jiným v jeho životě. A když Dakota začínala cítit pot na svém těle, na Blakeově a Jordanově těle, uslyšela, jak hudba utichla. Jejich otec Douglas Conlan s prstem na Blakeově telefonu vypnul hudbu. A slova „Dakoto, pojď si sednout sem, Jordan, sem, Blake, sem“, jak jeho silná mužná ruka ukazovala na pravou, levou, respektive na klín.
Tehdy se Dakotě v plné síle vrátil strach z toho, do čeho se dostala. Viděla, že Douglas Conlan má v úmyslu, aby mezi ním a ní nebylo žádné denní světlo. Mezi ním a kýmkoli z nich. Jejich holé krky a ramena, přímo pod jeho dechem. Jejich holé půlky, které objímaly jeho paže. Panika se jí zračila i ve tváři, když její dvě švagrové, které si myslely, že jí pomáhají, propletly své paže s jejími po pravé a levé straně a napůl ji nesly spolu se sebou. „Ano, tati,“ řekla opravdu Blake, přestože v patriarchově směru, očích ani očekávání nebyl ani kousek nevinnosti. Přesto se Dakota brzy ocitla po pravici otce svého manžela, který skutečně obtočil svou silnou pravou paži kolem jejího nahého trupu a přiloženou ruku jí položil na pevně tisknuté pravé stehno. Pak Douglas Conlan udělal totéž, ale symetricky opačně než Jordan. A stále se usmíval, když jeho štíhlá dcera Blake udělala to, co měla, sedla si mu na klín a s hravým vrtěním zadečku na něčem, co cítila, na něčem tvrdém a velkém, vykřikla: „Ach můj Douglasi Conlane! Ts, ts!“.
Pro Dakotu začínaly být věci rychle až příliš skutečné. Ale snažila se nevypadat jako mimoň, když ucítila, jak se jí tchánova ruka začíná třít o stehno a jeho nos začíná očichávat její holou kůži na ramenou, ještě než se jeho rty začaly věnovat jejímu krku.
„Milé dcery, otec si nemůže přát víc,.“ řekl patriarcha, zjevně neznepokojen hluboce nevhodnou povahou svých činů, návrhů a tužeb. „Vaši synové, ačkoli to nevědí, si také nemohli přát víc, milující a oddaní jako vy. A já jsem šťastný, že jste matkami mých vnoučat. Každý muž by si vás vybral za matku své dynastie,“ pokračoval, zatímco si vychutnával, opravdu, vychutnával, tři mladé sedící blondýnky.
Dakota cítila, jak si Conlan razí cestu rty k jejímu krku, přerušovala ho jen skutečnost, že totéž dělá svým dvěma dalším dcerám, a měla blízko k záchvatu paniky. Nevěděla, jestli by dokázala zachovat klid, kdyby se dostal k jejím rtům. Tím spíš, že teď byla celá rozpálená a rozrušená z toho, jak si to rozdávala se svými dvěma švagrovými nahoře bez. Pak Conlan dodal: „Blake, Jordan, Dakoto, malé polibky od vás tří by každému muži udělaly radost.“ A Jordan, pak Blake rychle řekly „samozřejmě!“ a začaly zasypávat krk a tvář svého vlastního otce drobnými vlhkými polibky, přičemž ho na něm i jemně hladily. A Dakota s tichým přemýšlením „dobře, ale ne na rty“ následovala jejich příkladu.
Brzy se ze čtveřice stala spleť ženských údů, rtů, boků a pánví, mezi nimiž stál jediný silný muž. A Dakota měla pocit, že omdlí. Tohle nebyla ona. Tohle nebyl její život. Nevěděla, jak se tam dostala a jak se z toho dostat. A děsila se toho, co bude následovat. Kam to všechno směřovalo. A věděla, že na to není připravená. Že se zhroutí a už nebude užitečná pro svého manžela, pro svého syna. A přesto stále cítila, jak Douglas postupuje. Jeho ruku mezi jejími, naštěstí džínami oděnými, stehny. Ale ne! Teď už musí vědět, že je velmi vlhká. Ta samá ruka se o chvíli později zavrtala pod útlý bílý top bez ramínek, který jí dal, a stiskla jí levé prso…., než konečně vyhrkla.
„Douglasi, pane, můj syn, váš vnuk, čekal matku, než usnul. A co s ním? Může mít matku na noc zpátky? Mohou mít všichni vaši vnuci na noc zpátky své matky? Alespoň dnes v noci?“
A Dakota ani nevěděla, jakým mozkem ty věty složila. Ale ve tvářích Blakea a Jordana viděla lehkou paniku, jako by se právě dopustila nějakého faux pas a nastalo peklo.
Ale Douglas Conlan, silný, bohatý a mocný patriarcha rodiny, prostě přestal líbat, koho líbal, osahávat, koho osahával, a prohlížel si svou snachu. Jeho tvář byla tvrdá, ale ne krutě. Byl jen vypočítavý, jako by se rozhodoval, jaká je situace v zemi a kde leží jeho zájmy. A po minutě těhotného ticha, kdy Dakota slyšela, jak jí tluče vlastní srdce a možná i její švagrové, hostitel konečně řekl.
„Samozřejmě. Příští týden se s tvým manželem Jordanem opět sejdeme. Moje asistentka se samozřejmě obrátí na vás, aby vám oficiálně vystavila pozvánku. Stejně tak moji rodinní a majetkoví právníci, aby dokončili papírování, ale jsem si jist, že se to dá rychle dohromady. Dejte za mě vnoučatům pusu na dobrou noc. Všechny můžete jít. Moji řidiči vás odvezou domů.“
A Dakota si s úlevou oddechla, když se co nejrychleji, aniž by to bylo nápadné nebo hrubé, odlepila od změti tří mladých žen a jednoho muže středního věku, jejíž součástí ještě před chvílí byla.
Cestu zpátky do svého domu využila k tomu, aby se zhluboka nadechla a uklidnila. Události uplynulé noci ji rozrušily stejně jako znepokojily, ale v zájmu svého manžela a dítěte to všechno musela prozatím držet v sobě. A přestože na ni její manžel, milující Brenden, čekal vzhůru a přivítal ji stejně vřele jako vždy, když se jí zeptal: „Jaká byla noc s otcem a sestrami?“, dokázala mu odpovědět jen: „Miláčku, byl to dlouhý den. Musím se osprchovat a pak dát Billymu pusu na dobrou noc, než usne. Můžeme si promluvit později?“ Což si vyčítala, jakmile odpověděl: „Samozřejmě, jistě.“
Sama ve sprše si Dakota nemohla pomoct, ale vzala do ruky sprchovou houbu a snažila se z každého centimetru svého těla vydrhnout události uplynulé noci. Na některých místech, například v pase a na prsou, kde ji držel, se snažila tak usilovně, že si uvědomila, že kdyby s tím nepřestala, obrousila by se na maso. Přesto, když to dělala levou rukou, nemohla si pomoct, aby se pravou nezačala hladit mezi nohama a nezačala si prstem drbat klitoris, aby si podrbala to nepříjemné svědění. Málokdy, vlastně skoro nikdy se tak necítila. Dokonce si myslela, že je to něco, co občas potřebují udělat muži, ale málokdy ženy. Ale tady hledala úlevu od bujných těl svých švagrových. A ještě víc od tchánova naprosto drzého oprávnění. Kdo si sakra myslí, že je? Málem vykřikla, než se kousla do rtů, aby mlčela. Než prst nakonec vykonal své a její výbuch byl tak intenzivní, že věděla, že se teď může pokusit být sama sebou.
Vyšla ze sprchy a vrátila se do skromného, rodinného nočního oblečení a šla do pokoje svého malého syna.
„Ahoj, miláčku, ospalá hlavičko. Vzpomněl sis, že tě má maminka ráda?“ zeptala se ho.
„Ano, mami!“ odvětil její rozkošný Billy. „Já tě mám taky rád!“ dodal.
„Tatínek mi řekl, že jsi byla na večeři s dědečkem Dougem, tetou Ake a tetou Jo.“ Což v Dakotě vyvolalo krátký záchvěv bolesti u srdce, který však kvůli Billymu okamžitě ovládla.
„Byla, zlatíčko.“
„Znamená to, že se teď maminka kamarádí i s dědečkem?“ Dakota tomu rozuměla tak, že to znamená „přátelé“, jako byli Billyho dědeček a tety. A sáhla po věkově nejvhodnějších slovech a odpověděla. „Vztah tvých tet s dědečkem je zvláštní, protože ho znají už dlouho. Ale možná tak trochu ano.“ A potměšile se kousla do rtu a řekla si, že Billy si samozřejmě nezaslouží vůbec žádnou účast na Conlanových temných tajemstvích.
„To je dobře! Protože já mám dědečka Douga taky moc ráda!“ dodal malý Billy a Dakota, které puklo srdce a vzpomněla si, proč nemohla toho starého kreténa prostě poslat do prdele, odpověděla.
„Já vím, zlatíčko. A jsem si jistá, že on tě má taky moc rád.“ A ať už je pravda cokoli jiného, věděla, že to je určitě také pravda, když dořekla „je čas na spaní, lásko moje“ a políbila syna na dobrou noc.
(No Ratings Yet)
Loading...