„Ach, ten zkurvysyn!” řekla Gwen se sklenicí vína v jedné ruce a lahví v druhé. Byla naštvaná, upřímně řečeno asi víc než já. Já jsem byla pořád hlavně zraněná.
„Co to Jason řekl? Jako slovo od slova?”
„Říkal, že je už dlouho nešťastný a že se rozhodl, že nejlepší způsob, jak to vyřešit, je vzít věci do vlastních rukou,” řekla jsem pokorně, protože jsem si tu větu v hlavě přehrávala snad milionkrát od chvíle, kdy se to stalo.
„Takže se rozhodl tě PODVÉST?”
„Já… hádám?”
„Nikki, podívej se na mě. Víš, že tě miluju, že jo?”
„Ano, samozřejmě.”
„Měla bys být víc naštvaná na tohohle hajzla, který potřebuje chcípnout.” Gwen byla jako vždycky stoprocentní. Nalila mi sklenici vína až moc, PŘÍLIŠ plnou, ruce se jí třásly soucitným vztekem.
„Já nevím, asi jsem mohla udělat víc. Vložit do toho víc práce…”
„Ne, ne, ne. Přestaň s tím. Tohle NENÍ tvoje vina.”
„Ne, já vím, ale… Možná kdybych byla… však víš, LEPŠÍ, nemusel by si hledat někoho jiného.”
„Lepší v čem?”
Jason byl můj první kluk. Seznámili jsme se na střední škole před deseti lety v hodině chemie. Byli jsme jeden pro druhého prvním… no, vším. Učili jsme se spolu být dospělí, ve všem, co to obnášelo. Vždycky jsem si myslela, že díky tomu, že jsme měli vždycky jen jeden druhého, jsme pro sebe byli stvořeni jako dokonalí.
„…Sex a tak, myslím,” přiznala jsem nakonec. O našem sexuálním životě jsem nemluvila VŮBEC. Jason říkal, že je to jako vyvěšovat přede všemi naše špinavé prádlo. Říkal, že to není ženské ani důstojné. Hodně mu záleželo na tom, jak vypadáme před ostatními lidmi.
„Ale holka, určitě ses k němu chovala skvěle.”
„Chci říct, že jsem se snažila? Sex je vždycky takový… rychlý a nepříjemný, takže jsem to nechtěla dělat tak často, ale stejně jsem to zkoušela každých pár dní.” Cítila jsem se provinile, že jsem řekla tolik, kolik jsem řekla. I když už jsme spolu nebyli, stejně jsem ho nechtěla naštvat. „Já prostě nechápu, o co jde!” Znovu jsem se dlouze napila ze sklenice. Nebyla jsem velký piják. Jason odmítal, abych pila, když jsme si někam vyšli, hlavně proto, abych mohla dělat určeného řidiče, a říkal, že ženy, které pijí na veřejnosti, jsou považovány za odvázané.
Gwen odložila sklenici a dlouze se na mě podívala.
„Zlato, to není… to by nemělo být nepříjemné.”
„No, jasně, některým jiným párům možná, ale takhle to bylo,” řekla jsem.
„Už… deset let?”
„Já vím, chtěl jsem se zlepšit, ale prostě to nešlo. Tak rychle to skončilo! Vypadal šťastně, ale asi nebyl.”
Gwen byla zmatená. Ve tváři měla výraz, který jsem viděla jen jednou, po přednášce o kvantové mechanice, které se náhodou zúčastnila, čistý a naprostý zmatek. Pak mluvila pomalu.
„Nik… Kolik… Dobře, nech mě… Hmm…”
„Cože?”
„Já jen… Chci se tě na něco zeptat, ale vím, že ti tyhle věci dělají potíže, takže nechci… hmm. Jen… dopij tu skleničku.”
Dolila mi sklenici a tedy i zbytek láhve. Udělala jsem, co mi řekla, asi první sklenička mi pomohla se uvolnit a trochu se uklidnit, takže jsem začala pít dál.
„Nikki, kolik orgasmů už jsi měla?”
Takhle uvolněná ne! Zakuckala jsem se vínem a při té otázce jsem sebou cukla.
„G-Gwen, nemůžeš jen tak…” zakašlala jsem „- říkat takové věci,” vyprskla jsem.
„Ach, do prdele. Promiň, snažila jsem se na to jít jemně a dobře…”
„Promiň,” řekla jsem. „Já jen… Pořád se mi nechce… víš?”
„Já vím, já vím, moc daleko. Omlouvám se.”
Uběhlo pár vteřin ticha, když jsem se znovu dlouze napila.
„A nemusíš si ze mě dělat legraci, jasný? Jako, já vím, že toho o… takových věcech moc nevím, ale i já vím, že to neexistuje.”
Gwen se na mě znovu zmateně podívala.
„Co neexistuje, zlato?”
„Víš…” řekla jsem a snažila se to říct, aniž bych to skutečně vyslovila.
„Co vím?”
„Ženský… orgasmus,” zašeptala jsem rychle.
Nastalo ticho. Dlouhé, táhlé, téměř odporné ticho. Začala jsem se cítit nesvá. Úzkostně. Jako bych právě řekla v kostele sprosté slovo.
„…Pardon?” Gwen konečně promluvila.
„To je mýtus. Všichni víme, že je to mýtus. Jason říkal, že si to vymysleli ve filmech nebo tak něco, takže si ze mě jako nemusíš dělat takovou srandu,” vyhrkla jsem.
„Nikki… ženský orgasmus není mýtus… Je to něco jako… věc. Jako… SKUTEČNÁ věc.”
„Gwen, prosím tě, já…”
„Nedělám si legraci. Nedělám si legraci, ani si z tebe nedělám srandu. Je to… je to skutečné.”
Její hlas zněl vážně, jako by probírala vysoce postavené obchodní dohody nebo prozrazovala lékařské informace.
„Jak to vůbec víš?” řekla jsem a na konci se mi hlas zadrhl. Neměla bych o tom mluvit. Tohle je příliš daleko. Ale… Chtěla jsem to vědět. Potřebovala jsem to vědět.
„Měla jsem je. Nikki. Já mám orgasmus pořád. Dnes ráno jsem měla dva,” zašeptala a přizpůsobila se mému tónu.
„Ne.”
„Ano.”
„Jak?” zeptala jsem se. Příliš dychtivě. Na to se nemůžu ptát, do toho mi nic není. „Promiň, zapomeň, že jsem se ptala, to je šílené.”
„Ne, ne, samozřejmě že ne. Nikki, ty jsi NIKDY neměla orgasmus? Ani jednou? Ani náhodou?”
„…ne,” řekla jsem poraženě.
„Ty jsi nikdy předtím nemasturbovala?”
„NE! Chci říct… no…” Dopila jsem sklenici před sebou. Za penny. „Jednou jsem to zkusila, ale máma mě přistihla. Dala mi půlročního zaracha.”
„COŽE?”
“Byla fakt naštvaná, vyndala dveře ze všech pantů. Načasovala mi sprchování a oblékání. Když jsem na sobě neměla všechno oblečení déle než patnáct vteřin, byl to další měsíc.”
„Počkej, ty ses nemohla ani svléknout?”
„Ne, sakra, samozřejmě že ne. Nečisté myšlenky vedou k nečistým činům.” Chrlila jsem heslo, které jsem slyšela už tolikrát.
„Takže ses nikdy jen tak nepovalovala celý den nahá po domě?”
„Ne.”
„To vysvětluje, proč jsi zmizela pokaždé, když jsme šli plavat.”
„Nemyslela jsem si, že je na tom něco divného nebo zvláštního. Prostě… tak to bylo,” řekla jsem.
„A když ses odtamtud konečně dostala, měla jsi Jasona, za celých deset let tě ani jednou neudělal?” Gwen se zeptala a v jejím hlase se znovu začal ozývat vztek.
„Hm, ne,” řekla jsem.
Gwen se zvedla na nohy.
„Počkej tady, zaběhnu do svého bytu. Hned se vrátím.” A beze slova odešla. Bydlela v patře nade mnou, takže ať už dělala cokoli, nebude to trvat dlouho. Tak jsem seděla, usrkávala a přemýšlela o Jasonovi a o tom, co mi bude chybět, až bude pryč. Ale i když jsem se snažila být z rozchodu smutná, něco mi nechtělo opustit mozek. Opravdu mohou mít ženy orgasmus? Lhal mi snad celou dobu? O co jsem přišla? Měla bych to vůbec zkoušet? Vždyť jsem se bez nich tak dlouho obešla, možná nejsou tak úplně v pořádku?
Gwen vtrhla zpátky do pokoje se stěhovací krabicí a položila ji před nás na stolek.
„Na co se to dívám?” zeptala jsem se.
„Chceš se udělat?” zeptala se. Upřímnost té otázky mě úplně zaskočila.
„No, já… ale to… to bych neměla… co?”
Gwen to zopakovala tišeji, ale neméně energicky. „Chceš se udělat? Hned teď?”
„Uh.”
„Podívej, já to vidím tak, že ti bylo upřeno základní právo lidské existence. Nikdo tě to nenaučil; řekli ti, že je to mýtus, a pokud to není mýtus, je to špatné a přijdeš do pekla. Jsem tu, abych ti řekla, že to všechno jsou nesmysly. Zasloužíš si cítit se dobře, Nikki. Sakra, zasloužíš si cítit se skvěle, pohodlně a milovaně, a tohle? Tohle je skvělý první krok. A teď, jestli nechceš, jestli jdeme moc rychle, jestli se toho děje moc, cokoli, dej mi vědět a hned toho necháme.”
Posadila se vedle mě a vzala mě za ruku.
„Jen ti řeknu, žena ženě, přítel příteli… stojí to za to. Stojí to SAKRA za to.”
Chvíli jsem o tom přemýšlela, ale byla jsem úplně rozhodnutá.
„Ano, prosím,” řekla jsem tak tiše, že jsem si nebyla jistá, jestli jsem to řekla, nebo si to jen myslela.
„To je moje holka,” řekla.
„Ale já… já ani nevím, kde začít,” řekla jsem.
„Proto jsem tady. Provedu tě tím. Nevadí to?”
„Ano, prosím,” řekla jsem trochu hlasitěji, vzrušenější, než jsem čekala.
„Dobře, krok jedna.” Gwen vstala a začala si svlékat tričko.
„Počkej, počkej, počkej, co to děláš!?”
Znovu si spustila tričko.
„Krok jedna, všechno je lepší nahé. Všechno. Předpokládám, že se můžeš udělat i oblečená, ale nahá je to tak, TAK lepší.”
Tričko jí vyletělo přes hlavu a dopadlo na podlahu. Další na řadě byla její sukně. Takhle jsem se na Gwen ještě nikdy nedívala; jistě, viděla jsem ji v bazénu v plavkách, ale tohle bylo něco jiného, mnohem víc… sexuálně nabitého. Černé vlasy jí padaly do půli zad, prsa se jí napínala proti látce podprsenky, kterou měla na sobě; byla jí trochu malá. Moje úzkost byla na vrcholu. Ještě nikdy jsem nebyla tak nervózní, žaludek se mi svíral v uzlech, mozek jsem měla na autopilota, téměř otupělý. Všude se začal perlit pot. Byla jsem jako přikovaná.
Rychle si rozepnula podprsenku a tam, nahý před celým světem, se objevil první pár prsou, která jsem viděla, a která nebyla moje vlastní. Byly to velké košíčky C na cestě k D, její tmavé bradavky tvořily vrchol. Její tmavá kůže, jemná ve světle. Ucítila jsem záchvěv, předtím jsem ho pocítila jen párkrát. Vagína mi pulzovala touhou. Nebyl to pot, byla jsem mokrá. Sledování, jak se moje kamarádka svléká, ve mně něco vyvolalo.
Nehrála divadlo kvůli mně, pomalu se svlékat do hudby. Bylo to všechno velmi nenucené, jako bych byla gauč, na kterém jsem seděla, ale o to to bylo lepší. Bylo to pro mě tak oplzlé, tak nemravné. Potřeboval jsem odvrátit zrak. Ale nemohla jsem a ani jsem nechtěla.
Zahákla si palce do pásku kalhotek a začala je sjíždět na zem. Stála čelem ke mně, takže její zadek byl obrácený ke mně. Znovu mi cukalo v kundě, byla tak blízko. Chtěl jsem se jí dotknout. Chytit ji za boky a přiblížit ji k sobě. Chtěl jsem ji políbit, cítit její parfém, cítit teplo jejího dechu.
„Krok 2!” řekla a vytrhla mě z transu.
„Otevři tu krabici!”
Tak jsem to udělala. Uvnitř byl kaleidoskop růžového a fialového plastu a silikonu. Byly jich desítky. Bylo jich tolik, že mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, na co se to vlastně dívám.
„Gwen, to jsou…”
„Erotické hračky. Ano.”
„Ale je jich… tolik.”
„Ráda mám na výběr,” začala nějaké vybírat a vysvětlovat mi je.
„Tenhle je, když potřebuju jen rychlý orgasmus na začátek dne, tenhle, když chci mít volné ruce, třeba když si čtu nebo tak, tenhle se synchronizuje s hudbou, tenhle se dá ovládat aplikací v telefonu.”
„Je to všechno nutné?” zeptala jsem se nedůvěřivě.
„Není to nutné, ne. Pokud chceš, můžeš to všechno dělat rukou,” řekla.
„Můžeme… můžeme začít třeba tam?”
„Jo, jasně, že můžeme, tyhle věci jsou stejně trochu pokročilé.”
Vrátila všechny hračky zpátky do krabice a položila ji na zem.
„Svlékni se,” řekla.
„Cože? Teď?”
„Jo, hned! Uč se tím, že budeš dělat. Ty, má přítelkyně, míříš ke svému prvnímu orgasmu. Dnes večer!”
Ztuhla jsem. Omráčení se zablokovalo. Nedokázala jsem si ani PŘEDSTAVIT, že něco takového udělám. Byla tak přímá a otevřená ve všem, já taková nejsem. Nikdy bych taková nemohla být.
„Nemůžu, neměla bych.”
„Nemůžu a neměla bych neznamená, že taky nechceš,” řekla zpěvavým hlasem.
„Dobře, začneme v malém,” řekla a její nahé tělo se uvolnilo na pohovce, na které seděla. Trochu se posunula dopředu, aby se mohla opřít. Nemohla jsem na ni přestat zírat, měla jsem roztoužená. Roztáhla nohy a její ruka si našla cestu mezi ně. Viděla jsem, jak její vlhkost napodobuje tu mou. Gwen si začala dělat malé kroužky kolem klitorisu.
„Je to tak příjemné,” zasténala. Myslím, že kvůli mně trochu předstírala… Ale fungovalo to.
„Nepřestanu, tak se můžeš přidat,” řekla a třela si prsty nahoru a dolů po stydkém pysku.
Začala jsem se potit. Oblečení mi připadalo těžké, svědivé a horké. Nechtěla jsem nic víc, absolutně nic víc, než cítit to, co ona. Hlava mi plavala, kalhotky jsem měla v podstatě promočené. Začala jsem si svlékat tričko.
„Ano! To je moje holka!” řekla Gwen a její ruka postupně zrychlovala. Vzrušovalo ji to? Vést mě touhle uličkou hýření?
…
Koho to zajímá?
Moje tričko dopadlo na zem a stejně rychle mě opouštěly zábrany. Vstala jsem a rozepnula si džíny. Moje spodní prádlo nebylo nijak luxusní, drahé ani sexy, ale svou práci odvedlo. Dřív jsem je měla ráda, ale teď jsem je nedokázala sundat dost rychle.
„Tak,” řekla jsem, když ze mě spadl poslední kus oblečení. „Jsem nahá. Jsem úplně nahá. Stojím v něčím domě a jsem při tom úplně nahá.”
„Hm, a jak se cítíš?” začala vzdychat ještě víc.
„Já… necítím k tomu nenávist,” řekl jsem upřímně.
„Dobře, dobře, a teď pojď sem dolů a něco se nauč.”
„Dobře. Jak mám začít?” Moje libido mě konečně přemohlo.
„Prostě mě sleduj a dělej to, co dělám já, přemýšlení je pro mě teď těžké.”
Tak jsem to udělala. Gwen už do toho byla hluboko ponořená. Její dva prsty kroužily uvnitř a nořily se dovnitř a ven, stále rychleji a rychleji. Pokaždé, když se její prsty vrátily dovnitř, slyšel jsem vlhkost její kundičky. Chtěla jsem to. Bože, tak moc jsem to chtěla. Opřela jsem se v křesle a prsty se okamžitě ponořily dovnitř.
Tělem mi explodoval příval pocitů, první tření bylo něco, co jsem nikdy předtím necítila. Navzdory sobě jsem bezděčně zasténala.
„Říkala jsem ti to,” řekla Gwen.
Měla pravdu. Začala jsem masturbovat. Každou chvíli jsem cítila příval chtíče a pocitů, které byly tím intenzivnější, čím déle jsem to dělala. Šukal jsem sama sebe, chtěl jsem to tvrději, chtěl jsem to rychleji. Bože, cítila jsem, jak to narůstá. Ten tlak byl nepopsatelný. Nevěděla jsem, co mám dělat nebo jak se chovat, jen jsem věděla, že ať se děje cokoli, nikdy nechci přestat.
„Bože, Gwen, myslím… myslím, že jsem…”
„Jen to nech proběhnout, zlato, jsem tu s tebou,” zasténala.
„Ohgodohgodohgodohgod, já se dělám, já se, já se dělám.”
Přehrada se protrhla, most se zřítil, zemřela jsem milionkrát. Neslyšela jsem, neviděla jsem, jen jsem cítila, jak se mnou orgasmus cloumá jako býk v obchodě s porcelánem. Břišní svaly mi křupaly, hruď se mi zvedala, prsty na nohou se mi roztahovaly, každá část mého těla pracovala na vlastní pěst. Slyšela jsem, jak se Gwen vedle mě udělala, ale sledovala každý můj pohyb.
Nevím, jak dlouho to trvalo, ale nikdy jsem nechtěla, aby to přestalo. Nakonec orgasmus odezněl a mě čekalo jen ticho. Blažené ticho a nirvána. Jen jsem tam ležela. Vyčerpaná. Vyčerpaná a vděčná. Tohle mi chybělo? Měla jsem toho tolik, co jsem musela dohánět.
Gwen nakonec přerušila ticho.
„Jaké to bylo?”
“Tak dobré… tak moc dobré… panebože. Tohle děláš každý den?”
„Párkrát jo.”
„Dobře,” řekla jsem.
„Dobře? Co je v pořádku?” zeptala se.
„Já to chápu. Teď už to dává smysl,” povzdechla jsem si.
„Jo? A jak se cítíš?”
Chvíli jsem o tom přemýšlela. Byla to dobrá otázka. Jak jsem se cítila? Celý můj vztah k vlastnímu tělu byl právě postaven úplně na hlavu. Už jsem nepracovala pro někoho jiného, ale jen pro sebe. Co jsem chtěla, co jsem cítila. Cítila jsem se tak dlouho odepíraná. Cítila jsem se naštvaná, že mi to nikdo neřekl. Cítila jsem se naštvaná, že něco, co jsem milovala, a můj přítel, pardon, bývalý přítel, to pro mě odmítl udělat. Cítila jsem se trochu ztracená, protože jsem nevěděla, co dál. Ale hlavně…
„Já jsem pořád. Tak. Kurva. Nadržená.”
(No Ratings Yet)
Loading...