Přiznám se, že moje první setkání s ženskými rty sevřenými kolem mého penisu skončilo mnohem rychleji, než jsem doufal. I když Sophiino vystoupení rozhodně ukončilo veškeré mé pochybnosti o tom, zda se mé naprogramování ukázalo jako účinné. Pomalým jemným dráždivým pohybem kroužila jazykem po špičce, až jsem cítil, že jsem připraven explodovat, a pak se vrhla dopředu a vzala mě hluboko do krku. I když jsem náhle překvapeně vykřikl a její hlava se kývala sem a tam, jak mě zcela pohltila. Ptám se vás, jak dlouho by to někdo vydržel po dvou hodinách sledování, jak se tahle vize krásy svíjí, svíjí a prosí pod tíhou vymývání mozku a neustálé stimulace? Odpověď alespoň v mém případě zněla, že ne dlouho. Pokračovala v tom až do mého orgasmu a vysávala mé oteklé koule, dokud jsem nebyl zmítán svalovou křečí a sotva jsem se udržel na nohou.
Zřítil jsem se tvrdě zpátky na nedaleké sedadlo a lapal po dechu, zatímco otrokyně zůstala na svém místě, poslušně klečela, oči sklopené k zemi a jazykem se snažila olíznout ty baculaté rudé rty. Zatím můj plán fungoval dokonale, rozhodně jsem ukončil všechny Sophiiny podlé plány a zároveň jsem tu prohnanou služebnou dostala pod svou kontrolu, a kdo ví, možná teď dokonce začne uklízet. Chvíli mě rozptylovala představa, jak ta kyprá Latinoameričanka vysává koberec jen na šesticentimetrových podpatcích a s límečkem. Hrozila, že mě vykolejí z už tak rozkolísaného myšlenkového pochodu.
Ještě mě čekala práce, nemohl jsem přece nechat Sofii, aby se nahá proháněla kolem a poslouchala každý můj rozmar a sloužila každému mému přání, aniž bych udělal pár změn na své mámě. Ta přece jen nebyla tak docela zapomnětlivá. Otřásl jsem se na nohou a pohlédl na submisivně klečící ženu, jejíž odhalená ňadra se zvedala a klesala, zatímco trpělivě čekala na můj další rozmar. Zapletl jsem jí prsty do vlasů a stáhl hlavu dozadu, až se její oči setkaly s mým pohledem. Její dech se zadrhl a mňouknutí, které jí uniklo ze rtů, mě přivedlo zpátky na půl žerdi. Když jsem se podíval dolů na bývalou dominu zmenšenou na obraz poddanosti, nedokázal jsem udržet rovný hlas, a tak jsem vyzkoušel tichý vrčivý tón.
„Je čas, abych tě uvedl do práce, uvedeš mi mámu do transu a pak se budu dívat, jak ti ošuká všechno, co zbylo z tvého mozku.“ Služebná se v mém sevření zkroutila, jak její tělo reagovalo na můj tón, zkoumal jsem ty hluboké hnědé oči, jestli v nich není nějaká jiskra nebo záblesk odporu. Místo toho služebná stiskla stehna k sobě a prohnula se v zádech, aby ukázala svá zpocená lesklá prsa.
„Ano, pane, pro vás cokoli, poslechnu.“ Zamrkala dlouhými řasami, což mě nažhavilo jako vypínač, oči se jí rozzářily při pohledu na rostoucí bouli v mých kalhotách, až jsem svůdnici prakticky s vrčením vytáhl na nohy. Když se zvedla, vlepil jsem jí silnou facku na holý zadek, což z jejích rtů vyvolalo vzrušené zasténání, nicméně pochopila narážku a začala kráčet ke dveřím kinosálu, pohupujíc boky a tím nádherným zadkem.
Matka se začínala probouzet, když jsem nenápadně proklouzl napůl otevřenými dveřmi ložnice. Svíjela se v bílé hedvábné noční košili, do které se jí právě podařilo vklouznout, než ji prášky na spaní, kterými jsem ji nadopoval, stáhly do hlubokého drogového spánku. Na okamžik jsem ztuhl, když se její šaty rozevřely a odhalily mléčně bílou kůži jejích dokonalých ňader. Nemůžu za to, že se tak cítím, musíte pochopit, že moje máma si udržovala postavu bohyně v kombinaci s těmi nejlepšími kosmetickými procedurami, které naše zázračné rodinné jmění umožňovalo. Všechno na ní, od ňader vzdorujících gravitaci až po čistou alabastrovou pleť a platinově blond vlasy, křičelo dokonalostí, jako by ji na tuto zemi seslal sám Bůh, aby vyzkoušela odhodlání mužů a žen na celém světě.
Její vzhled zcela kontrastoval s její povahou. Matka si nevšímala mé fascinace jejím tělem a podle mých vlastních pozorování se zdálo, že stejně tak si neuvědomuje mužské pohledy, kamkoli se pohne, bez ohledu na zdroj. Do pokoje za mnou vstoupila Sophia, ohromující kontrast k nevinné kráse, která se svíjela v posteli přede mnou. Její olivová pleť k matčině mléčně bílé, havraní vlasy k platinové blond. Už jsem samozřejmě viděl, jak Sophia šuká mou matku do bezvědomí. Ale ani jedna z nich nevěděla, že je to pro mé pobavení, a to se mělo změnit. Ustoupil jsem za Sofii a dal jí další ostrý políček přes zadek, ten zvuk dřímající ženu vyděsil a začala se zvedat ze spánku.
Její dětsky modré oči sotva stačily zaostřit, než Sophia vytáhla ze zásuvky prádelníku svůj křišťálový přívěsek a postavila se nad svou zaměstnavatelku. Oči blondýnky se rozšířily počátečním překvapením, když se nad její bezvědomou postavou tyčil jak její syn, tak nahá služebná. Její překvapení však netrvalo dlouho, protože křišťálový přívěsek začal svůj líný oblouk. Pomalé rovnoměrné houpání na dlouhém stříbrném řetízku, které upoutalo matčin pohled a zmrazilo její mírně roztažená ústa. V hrdle se jí zachytilo tiché zakňučení, jak její podmíněná mysl bezmocně sledovala krystal.
„Tak je to správně, má otrokyně, teď dobře poslouchej, je čas vklouznout do mého kouzla,“ promluvila služebná tiše k mé zhypnotizované matce. Pobídla ji, aby se nechala unášet do toho teplého známého prostoru v matčině mysli, kam se její vědomí dostalo vždy, když ji služebná uvedla do hypnotického transu. Do stavu blažené nevědomosti a poslušnosti, který ji pronásledoval ve snech zakázanými představami a pocity. Na matčině čele se objevil přízrak vrásky, ale Sophia nepřipustila žádný odpor a pokračovala v uvádění do hypnózy.
„Poslušnost je to jediné, po čem toužíš, bezmocná bezmyšlenkovitá hypno otrokyně, teď si díky mému kouzlu vzpomeneš, na blaženost, která přichází s tvým odevzdáním.“ Služebná pokračovala v indukci, zatímco se blondýnka chvěla. Oči s přivřenými víčky mrkaly pomaleji a pomaleji, jak její tělo a mysl napadaly smyslové vzpomínky pohřbené hluboko a uzamčené před její bdělou myslí. Boky se jí prohýbaly, když cítila přízrak koženého řemínku, který jí jezdil po ochotné kundě. Pod Sophiiným hypnotickým příkazem klesala hlouběji, ramena se jí sesouvala, jak se jí klížily oči,
„To je ono, má otrokyně, teď tak hluboko, bezmyšlenkovitá a otevřená, podřízená a poslušná tvému…“ Sophia se odmlčela, protože její vlastní myšlenky vykolejily. Instinktivně o sobě mluvila jako o paní, ale moje naprogramování jí tu myšlenku v hlavě uškrtilo a zanechalo ji omámenou a zmatenou.
Chytil jsem ji za vlasy, stáhl ji zpátky a zavrčel jí do ucha, zatímco moje druhá ruka našla její vlhký otvor a začala jí masírovat stydké pysky: „A teď ji naprogramuješ, aby mě poslouchala, aby mě vnímala jako pána tohoto domu a všeho v něm, stejně jako jsem já pánem tebe.“ Latinoameričanka zakňourala, když jsem si pohrával s jejím tělem a dával jí příkazy. Ze své strany se svým tělem opřela o mé, její nahý zadek se otřel o vybouleninu v mých džínách. Minuty se protáhly na věčnost, zatímco jsem prsty šukal vzpínající se ženu, zatímco ona kňourala potřebou přímo před očima mé fascinované matky, která se k ní přibližovala stále víc a víc. Až jsem cítil, jak se dívčino tělo v mém sevření napíná, když dosáhla vrcholu. Přestal jsem prstit její nebeskou kundu, uvolnil jsem sevření jejích vlasů a plácl ji po zadku.
Zakňourala, ale byla nucena poslechnout. Bylo to mé přání odepřít jí orgasmus a její mysl nedovolila jejímu tělu nic proti tomu udělat. Sophia znovu zaostřila své skelné oči na zhypnotizovaný objekt, hlas se jí chvěl zadržovanou potřebou.
„Teď poslouchej, otrokyně, nech má slova proniknout hluboko do tvé mysli, překroutit a spoutat tvé myšlenky, můžeš cítit, jak se zcela poddáváš mým slovům.“ Sophia se snažila udržet v hlase chtíč, když se zhypnotizovaná blondýnka chvěla a její mysl s každým slovem pronikala hlouběji a hlouběji,
„Ano, paní, slyším a poslouchám…“ Z bezmocné blondýnky se pomalu ozývala monotónní odpověď.
Žena, kterou Sophia bývala, by si užívala, kdyby slyšela, jak se její zaměstnavatelka tak snadno vzdává kontroly. Kdyby viděla, jak je silná žena slabá a poslušná každého rozmaru služebné. Ale touha po nadvládě byla ze Sophie vymazána. Teď žila jen proto, aby sloužila svému pánovi, a klesala hlouběji, aby mohla plnit jeho rozkazy.
„Dobře poslouchej, otrokyně, tvůj syn je pánem tohoto domu, teď opakuj má slova.“
„Můj syn je pánem tohoto domu,“ opakovala matka přiškrceným monotónem, Sofie se ušklíbla a pokračovala.
„Je pánem všech věcí v tomto domě.“
„Je pánem všech věcí v tomto domě,“ zopakovala blondýnka své paní a nenašla vůli ani chuť odporovat.
„Tvůj syn je mým pánem, oba jsme z tohoto domu, on je tvým pánem.“
„Můj Syn je tvůj…. pán, jsme oba z tohoto domu… on je můj…. on je můj….. můj…“ V jemných rysech se jí objevilo zamračení, jak bojovala s příkazy své paní. „Ne….“ zakňourala a snažila se odolat incestním narážkám „On nemůže…. já…. Nemůžu….“
Sophia vzala ženu za bradu a přinutila ji, aby se zrak znovu soustředil na houpající se krystal „Sleduj, jak se můj krystal houpe a kymácí, slyš má slova, budeš poslouchat. Tvůj syn je teď naším pánem, vzdej se a teď opakuj svou přísahu, sloužit našemu pánovi je vše, po čem toužíš, bezmyšlenkovitá, bezmyšlenkovitá Hypno Otrokyně.“
Z hloubi bojující mysli zhypnotizované blondýny se ze rtů uvolnila mantra, symbolický řetěz, kterým Sophia od začátku spoutávala její vůli. Opakování, které trénovala a podmiňovala, až se vyslovení přísahy stalo pro okouzlenou blondýnu stejně přirozené jako dýchání.
„Jsem otrokyně, bezduchá hračka, nemám jinou vůli než poslouchat mého….“ na vteřinu se odmlčela „Poslouchat svého pána… Jsem otrokyně, bezduchá hračka, nemám jinou vůli než poslouchat svého Pána, jsem bezduchá otrokyně, nemám jinou vůli než poslouchat svého Pána“. Opakovala si tu mantru stále dokola. Každé opakování vymazávalo její vůli vzdorovat příkazům, nutilo její mysl, aby se přeorganizovala a řídila se novými pokyny. Bylo správné, že její syn byl mužem domu, pánem domu a všech, kdo v něm byli, její syn byl jejím pánem.
Sofie ustoupila a klesla před okouzlenou ženou na kolena, poklekla před ní jako při uctívání: „Je hotovo, pane, je připravena poslouchat, obě jsme vaše, abyste nám rozkazoval.“ Sešněrovala prsty za zády a čekala na další příkaz.
Upřímně řečeno, nedokázal jsem jasně myslet, celý můj svět byl rudý opar chtíče. V tu chvíli jsem nevěděl, co chci s oběma dělat a v jakém pořadí, a bobtnání v kalhotách jasnému myšlení zrovna neprospívalo. Usoudil jsem, že postarat se o tento problém je krokem číslo jedna, snadno jsem vyklouzl z kalhot a postavil se přímo za Sofii: „Tvoje prsa kolem mého ptáka, hned.“
Můj příkaz byl jednoduchý, nevýmluvný, a přesto ho služebná bez otázek a zaváhání splnila. Sophia vzala do rukou svůj nádherný hrudník a já si nedělám legraci, pohltila mou délku v těch měkkých polštářovitých kopečcích dokonalé olivové kůže. Rukama zpracovávala prsa nahoru a dolů a přitom se pohupovala v bocích. Krátký náznak špičky mého ptáka, který jí vyčuhoval mezi ňadry, dokud nepředklonila hlavu dopředu a její jazyk nevystrčil růžky mezi ty našpulené rty a nepřejel po špičce mého ptáka, jak zpracovávala jeho žalud. Mé zadržované vrčení jen povzbudilo zkušenou služebnou, aby mě vzala hluboko do úst. Mé ruce našly její zátylek, když se kývala nahoru a dolů, dokud jsem se jí tvrdě nevystříkal do krku, a držel jsem její hlavu v klidu, dokud jsem neskončil a necítil, jak se její hrdlo snaží kolem mě uzavřít.
Vzpomínáte si, jak jsem předtím říkal, co byl nejšťastnější okamžik mého života? No, šukání naší otrokyně před zraky mé zhypnotizované mámy, zatímco jsem zvažoval, co s nimi udělám příště…., byl nový nejšťastnější okamžik mého života…..