Jen to, co nařídil doktor

Byl pošmourný, zamračený únorový den, když jsem poprvé vstoupil na fyzioterapeutickou kliniku. Mraky odpovídaly mé náladě toho dne. Můj život stále více zastiňoval nepříjemný zdravotní problém. Netušil jsem, co mě čeká, a snažil jsem se představovat si to nejlepší a zároveň se obávat toho nejhoršího.

Jsem muž kolem třicítky, docela pohledný, aspoň to říkají někteří mí přátelé. Nejsem zrovna zdravotní maniak, ale snažím se udržovat v kondici tím, že jezdím do práce, kde trávím příliš mnoho času sezením u stolu, na kole. Asi před rokem se mi začala objevovat nepříjemná bolest v horní části stehna, která se pomalu zhoršovala. Pak jsem začal mít potíže s chůzí. Začalo mě bolet levé stehno a bolest vystřelovala směrem k hýždím. Bylo načase navštívit lékaře. Ten mě poslal ke specialistovi, ortopedovi.

Ten diagnostikoval zánět, předepsal mi protizánětlivé léky a řekl mi, že bych měl absolvovat deset sezení fyzioterapie. Řekl mi, že moje zranění je pro někoho, jako jsem já, dost neobvyklé. „Obvykle to vídám u žen nad 65 let,” řekl.

To jsem slyšel dost nerad. Tak mladý a už mám problémy starších žen. „Proč zrovna já?” zeptal jsem se lékaře. Zamumlal, že vždycky je možnost, že dostanete něco neobvyklého. Poté, co mi položil několik otázek a probral některé možnosti, vyslovil domněnku, že to možná způsobila drobná nehoda na kole, kterou jsem měl před rokem a kterou jsem nerozumně neléčil a nevěnoval jí ani jinou pozornost.

Koupil jsem si léky a vyhledal nedalekou fyzioterapeutickou kliniku. Když jsem tam zavolal, bylo mi řečeno, že mají terapeuta, který se na tento druh problémů specializuje. Jmenovala se doktorka Sarah Nicholsová. Mohl jsem se u ní objednat na další den v 16 hodin.

S fyzioterapií jsem neměl žádné předchozí zkušenosti, takže jsem netušil, co mám očekávat. Ale mám poněkud nemravnou mysl, asi jako mnoho chlapů. Když slyším „fyzioterapie”, napadne mě „masáž”, a když moje mysl slyší „masáž”, napadne ji „šťastný konec”.

Skutečnost, že terapeutka byla žena, vyvolala mou představivost. Začal jsem si představovat sexy kočičku, která mě hladí po hýždích jemnýma ženskýma rukama. Pak se náhodou dotkla nemravné části mého těla, která ve skutečnosti nebyla předmětem ošetření.

Pak by řekla: „Moc se omlouvám.” To by mě mrzelo.

Moje odpověď by zněla: „Neboj se, můžeš se dotýkat všeho, čeho potřebuješ”.

Pak by se tyto myšlenky rozvinuly do různých scénářů.

Takže toho únorového dne jsem na kliniku vstoupil s velmi smíšenými pocity. Na jedné straně tu byla vyhlídka na zdlouhavý, nepříjemný a možná i bolestivý proces rekonvalescence, ale na druhé straně jsem měl své podivné a nevěrohodné představy. Věděl jsem, že tyto sny se nikdy neuskuteční, ale také jsem věděl, že bavit se těmito zbožnými přáními a rozvíjet je mě povzbuzuje, a tak jsem je vědomě nechal proniknout do své mysli.

V čekárně kliniky jsem si připadal trochu nepatřičně. Byli tam hlavně starší lidé. Těsně po čtvrté hodině odpoledne se ozvalo mé jméno a já vstoupil do léčebné místnosti. Ukázalo se, že Sarah Nicholsová je žena kolem čtyřicítky, oblečená v bílém laboratorním plášti.

Představil jsem se a ona řekla: „No, mladý muži, to je příjemná změna. Obvykle ošetřuji starší ženy.”

„Jsem rád, že se vám líbí to, co vidíte.”

Profesionálně se na mě usmála a mou poznámku ignorovala. Samozřejmě to nebyla sexy kočka, o které jsem fantazíroval. Vypadala dobře, nic víc a nic míň.

Ošetřovna byla velmi rozlehlá, s oddělenými prostory pro čtyři pacienty. Ty měly masážní stoly nebo lůžka oddělená závěsy. Ošetřovala několik pacientů najednou, mnozí z nich dostávali infračervenou léčbu. Tu bylo třeba jen nastavit a pak ho nechala půl hodiny pod infračervenou lampou. Jiní vypadali, že pod jejím vedením provádějí cvičení. V těchto léčebných prostorách nebylo mnoho soukromí. Poloprůhledný závěs sice omezoval většinu viditelnosti, ale nezabraňoval zvuku.

Po zatažení závěsu mi řekla, abych si svlékl kalhoty a lehl si na masážní stůl obličejem dolů. Udělal jsem gesto, jako bych si chtěl svléknout i boxerky, ale ona řekla: „Ne, drahý, určitě to vypadá moc hezky, ale nepotřebuji to vidět.”

Když jsem si lehl, posunula mi spodní okraj boxerek nahoru, až byl těsně pod hýžděmi. Když mi odhalila stehno, začala mi ho masírovat.

„Tady máte opravdu hodně napjaté svaly,” a pak je začala hníst, jako by to bylo těsto na chleba. Bylo to nesmírně bolestivé a já řval jako prase, které se chystá na porážku. Musela to slyšet celá místnost, ale ji to nijak nerozházelo. Tolik k ženské empatii. Prostě pokračovala, dokud všechny napjaté svaly nezměkly. Omylem se nedotkla mých koulí, jak jsem doufal.

Předepsala mi sadu cviků, které jsem měl provádět doma. Jedním z nich bylo lehnout si na záda a pokrčit nohy tak, abych měl chodidla těsně za hýžděmi. Musel jsem zvednout hýždě a pak zase pomalu klesnout a uvolnit se. To se muselo opakovat dvacetkrát.

Domluvili jsme se na další sezení. Nyní se Sarah zaměřila na moje záda. Musel jsem si svléknout všechno oblečení kromě spodků. Horní gumičku mi zatlačila až pod hýždě. Protože jsem ležel obličejem dolů, neviděl jsem na sebe. Zapomněli pokrýt stěny místnosti zrcadly. Věděl jsem však, že má výhled na mé hýždě, a začala ho masírovat od spodní části hýždí až po horní část zad.

Tím jsem se začal přibližovat své představě o jemných ženských rukou hladících mé hýždě, ale bohužel. To, co dělala, nemělo s hlazením nic společného. Izolovala sval, velmi silně na něj zatlačila a pak posunula ruku z mé hýždě nahoru k rameni. Cítil jsem, jak mi ve spodkách tlačí penis na masážní stůl, ale její akce byla tak bolestivá, že mi na mysl nepřišly žádné erotické myšlenky. A její ruka samozřejmě náhodou nevklouzla mezi mé hýždě.

„Tak co si myslíte o mých hýždích?” zeptal jsem se. To byla poněkud dvojsmyslná otázka, na kterou mohla v zásadě odpovědět čistě lékařsky.

„Vaše svaly jsou příliš napjaté. Měl byste více cvičit. Ale z estetického hlediska máte velmi pěkný zadek.”

To mě příjemně překvapilo a poděkovala jsem jí za to. Nebála se občas pronést riskantní poznámku. Pořád tu byla naděje…

Po ošetření zad jsem zaslechl poněkud znepokojivý zvuk gumových rukavic, které si někdo navlékal na ruce. Sarah mě požádala, abych se otočila obličejem vzhůru, a pak mi strčila ruku do úst. Začala mi masírovat vnitřní stranu tváří. Alespoň to nebolelo tolik jako masáž stehen a zad.

Když mi vytáhla ruku z úst, zeptal jsem se, jak by tato procedura mohla zlepšit bolest v noze, a ona řekla: „Ve fyzioterapii máme mnoho postupů, které se mohou zdát neintuitivní. Ale všechno v našem těle je propojeno se vším ostatním. Tomu se říká holistický přístup. Já jsem náhodou jeho silným zastáncem, ale přiznávám, že někteří moji kolegové jsou k němu skeptičtější.“

Při dalších masážích byl začátek vždy velmi bolestivý. Našla zatuhlé svaly, které potřebovaly zpevnit, a dokonce i uzly, které se masírováním odstraňovaly ještě bolestivěji. Ale asi po patnácti minutách přešla na méně extrémní masážní techniky. Během nich jsme si začali trochu povídat, jen aby nám čas příjemněji plynul.

Probírali jsme různá témata společného zájmu, jako jsou koníčky, oblíbené filmy, restaurace atd. Mluvili jsme také o našich osobních situacích (oba jsme byli rozvedení) a o její profesi. Zeptal jsem se, zda není velmi únavné celý den hníst svaly. „Ano, na konci dne jsem vyčerpaná a ničí mi to ruce.”

Pak jsem téma nenápadně přesunul na nebezpečí fyzického kontaktu a riziko náhodného dotyku intimních partií.

„To je skutečně problém této práce. Dostáváme školení, jak se s tím profesionálně vypořádat. Z tohoto důvodu se snažíme mít genitálie zakryté, kdykoli je to možné. Někdy to však nejde. Například když mám masírovat vnitřní stranu stehna muže, musím ho požádat, aby si sundal spodní prádlo.”

„Neměl bych problém si je sundat, pokud to ošetření vyžaduje,” řekl jsem.

„Na to zapomeňte, vy nemravo, vaše ošetření to nevyžaduje,“ odvětila se smíchem

Zdálo se, že ji toto téma fascinuje, protože aniž bych se na to zeptal víc, řekla: „Samozřejmě, že muži někdy mají erekci. Někteří muži už erekci dostávají, když jim masíruji nohy. Je to docela nápadné, ale já dělám, že to nevidím. Když na to sami upozorní a omluví se za to, řeknu jim, ať si z toho nic nedělají, že je to u zdravého muže zcela normální. Samozřejmě doufají, že jim s tím nabídnu pomoc, ale to samozřejmě neudělám.”

„Kdybyste to udělala, nejspíš byste přišla o licenci,” řekl jsem.

Řekla, že u ženy je riziko, že se to stane, poměrně malé. „Chlapi pravděpodobně nepodají stížnost, pokud se dotknete jejich genitálií, ať už náhodou, nebo úmyslně.“

„Budou dělat vtipy typu: ‘Ano, paní doktorko, tahle část je trochu napjatá, možná by to chtělo trochu masáže. Na to mám celý repertoár sarkastických odpovědí. Jednou jsem dokonce řekla: „Ne, tuhle část je třeba uříznout, vidím první příznaky gangrény penisu; na místě bych vymyslela nějakou nemoc.”

„A oni vám věří?” zeptal jsem se.

„Ano, to byste se divil. Zřejmě mám pokerovou tvář. Dokážu jim takové věci říkat s vážnou tváří a oni to berou vážně. Nejspíš tomu napomáhá i bílý plášť. Obvykle je to umlčí a jejich erekce zmizí jako zmrzlina v horkém letním dni.”

Zděsil jsem se. „To je od vás opravdu kruté! Už nebudu věřit ničemu, co mi řeknete.”

Pak jsem to zkusil ještě jednou: „V každém případě si o mě nedělejte starosti, mohu vás ujistit, že bych nepodal stížnost, kdybyste se omylem dotkla některé části mého těla.”

Odpověděla: „Dobrý pokus! Jsi hezký kluk a také nezbedník, ale nedělej si iluze. Dokážu své choutky ovládat.”

Tak alespoň připustila, že existují pudy, které je třeba ovládat.

Teď se věnovala svému oblíbenému tématu a pokračovala o rizicích své profese: „Ženy si také nebudou stěžovat. Mezi ženami panuje pocit solidarity. Mají mnohem více erotogenních zón. Nemohu se jim vždy vyhnout. Ale nevadí jim, pokud se jich dotýká žena. Moji mužští kolegové musí být mnohem opatrnější. Několik jich skutečně přišlo o práci kvůli údajně nevhodným dotekům ženy. A u mužů musí být opatrní také. Někteří konzervativnější muži je mohou obvinit z nevhodných homosexuálních aktivit, ke kterým mají obrovskou averzi.”

Následovalo několik dalších fyzioterapeutických sezení a nezdálo se, že bych dělal velké pokroky. Sarah řekla: „Budeme muset zkusit jinou cestu. Znám jiný druh léčby. Nejdříve však musím zjistit, zda je tato léčba pro vás vhodná.”

„Bude to bolet?” zeptal jsem se.

„Ne. Většina pacientů na to reaguje velmi pozitivně. Abychom zjistili, zda jste vhodný, musíme vám udělat krevní test a musíte odpovědět na několik otázek soukromého charakteru.”

Dala mi formulář pro krevní test a pak se mě začala vyptávat na několik opravdu soukromých otázek týkajících se mého sexuálního života. Kdy jsem měl naposledy pohlavní styk, jaké sexuální polohy jsem vyzkoušel, jestli jsem někdy měl pohlavně přenosnou nemoc a jestli jsem ji léčil atd. Řekl jsem jí, že jsem rozvedený asi čtyři roky a že poslední pohlavní styk jsem měla téměř před dvěma měsíci.

Byl jsem z toho všeho hluboce zmatený a zeptal jsem se jí, o co jde. Řekla: „Další schůzku máte v pátek v deset hodin. Tehdy vám o tom všem povím.”

Když jsem ten pátek dorazil na kliniku, nevzala mě do místnosti pro více pacientů, kterou jsme používali předtím, ale do samostatné léčebné místnosti. Všiml jsem si, že dveře zamkla zevnitř klíčem. V místnosti byl masážní stůl a nižší lůžko pro další procedury.

Poté, co jsme vstoupili, řekla, že mám nárok na ošetření. „Tuto léčbu vyvinul profesor Madicott z Lékařského centra Yaleovy univerzity. Byla jsem jedním z jeho studentek a této metodě velmi věřím. Léčba je velmi kontroverzní, takže chci, abyste o ní mlčel, jinak by to mohlo poškodit pověst této kliniky. Jste ochotný podepsat dohodu o mlčenlivosti?”

Zeptal jsem se, jestli „kontroverzní” znamená, že hrozí, že zemřu, a ona řekla: „Vůbec ne, s největší pravděpodobností se vám to bude líbit. Ale nemohu zaručit, že vás to vyléčí. V tomto smyslu jste jako morče. Ale mohu vám zaručit, že nebudete mít žádné negativní účinky.”

„Dobře, podepíšu. Prosím, řekněte mi o tom víc.”

Začala znovu o holistickém přístupu. Tentokrát se to týkalo pohlavních orgánů. Zřejmě jen ty mužské, protože pro ženy odpovídající léčba neexistovala.

„Nejenže jsou vaše pohlavní orgány holisticky propojeny se zbytkem těla, ale navíc se nacházejí přímo uprostřed zóny bolesti. Není tedy ani překvapivé, že by mohly hrát určitou roli. Ústředním bodem Madicottovy teorie je, že druh bolesti, který pociťujete, je způsoben nedostatečným nebo nesprávným pohybem pánve. Profesor vyšel z pozorování, že bolesti, které máte, se u mužů vyskytují zřídka, ale když už se objeví, tak překvapivě často u mužů středního věku, kteří nemají pravidelný pohlavní styk.

„Ve své teorii uvádí zajímavou souvislost s chůzí po dvou a pohlavním stykem. Většina savců chodí po čtyřech a pohlavní styk mají jen několikrát do roka, obvykle když je samice plodná. Lidé však mohou pociťovat nutkání k sexu několikrát týdně, možná i denně. Madicott spekuluje, že šlo o evoluční vývoj, který posílil zádové svaly, jak to vyžaduje chůze po dvou nohách. Pohyb pánví, který muž vykonává, aby zasunul penis do pochvy, poskytuje potřebné cvičení.”

Poslouchal jsem se vzrůstajícím zájmem, ale také s jistou skepsí, a zeptal jsem se: „Ale to by pak nefungovalo u žen, že?”

„Skutečně, ale všimněte si, že problém, který máte, se vyskytuje častěji u žen. Takže to dává smysl.”

Vysvětlila, že Madicott má podobných nápadů mnohem víc: „Domnívá se, že překvapivě mnoho problémů je způsobeno nedostatkem pohlavního styku, ale většina mých kolegů to odmítá přijmout.”

„Takže byl profesor Madicott někdy ospravedlněn?” zeptal jsem se.

„Ne tak docela,” řekla. „Před několika lety ho vyhodili za sexuální delikty. V jisté době byl známý jako Freud fyzioterapie. Někteří jeho kolegové mu zjevně záviděli a zneužili sexuální povahu jeho léčby proti němu.

„Ale přikláním se k názoru profesora Madicotta. Takže teď musím prozkoumat, jestli původem vašeho problému nemůže být nedostatek pohlavního styku.”

„Takže lékem na mé onemocnění je více pohlavního styku?” zeptal jsem se dychtivě. “Ale s kým? Momentálně žádnou partnerku nemám. Zaplatí mi pojišťovna nějakou ženu, která mi s tím pomůže?”

„Ne tak rychle, ty hlupáčku,” řekla Sarah. „Nejdřív musíme zjistit diagnózu.”

Řekla mi, abych se úplně svlékl a lehl si na masážní stůl obličejem nahoru.

„Úplně se svléknout?” zeptal jsem se.

„Ano, prosím, sundejte si také prádlo. Tohle je nová léčba, takže to, co jsem vám říkala před několika týdny, neplatí.”

Tak jsem se svlékl, mírně zmatený, ještě jsem se neodvážil začít fantazírovat. Ležel jsem s ochablým penisem obráceným vzhůru a ona se k němu přiblížila obličejem, aby si ho prohlédla. Položila mi ruku na třísla, posunula mi koule na levou a pak na pravou stranu a velmi pečlivě je vizuálně zkontrolovala. Nemohl jsem se ubránit dojmu, že si s ním hraje, ale předpokládal jsem, že to všechno je součástí Madicottovy léčby.

Pak mě požádala, abych provedl cvik na zvedání hýždí, který jsem měl dělat každý den. Když jsem měl hýždě nahoře, položila mi čtyři prsty těsně nad řitní otvor a pak je pomalu posunula nahoru, sotva se dotkly mé kůže. Pak jimi pokračovala přes koule a nakonec přes tělo mého penisu směrem k hlavičce. Jaký to byl nádherný pocit!

„Zkus to doma zařadit do svého každodenního cvičení. Uvolní to tvou genitální zónu a také tě to motivuje ke každodennímu cvičení.”

K mému překvapení jsem nedostal okamžitou erekci, protože moje mysl byla stále v režimu lékařské procedury. Ale řekla mi, abych cvičení několikrát zopakoval, a pomalu se můj režim přepnul a já začal dostávat počátek erekce.

Všimla si toho, hravě mě zatahala za penis a řekla: „Začínáš být trochu vzrušený, že? Neboj se, to je úplně normální. Ale musíš se víc uvolnit.”

Později jsem začal chápat, že tím „více se uvolnit” myslela „tvůj penis musí ztvrdnout”.

Ozvalo se zaklepání na dveře a já si automaticky zakryl rozkrok rukama. Sarah řekla: „Neboj se, to je moje asistentka. Tohle všechno už viděla. Pojď dál, Lucille.”

Lucille měla zřejmě klíč, takže otevřela dveře a přistoupila k masážnímu stolu. Byla to velmi hezká mladá žena, snad kolem pětadvaceti let, s půvabným oválným obličejem a dlouhými hnědými vlasy. Její postavu jsem nemohl posoudit, protože měla na sobě bílý laboratorní plášť, který zakrýval všechny její křivky.

Podívala se na můj penis a s širokým úsměvem řekla: „Pěkné!”.

Sarah řekla: „Ano, ale ještě není dostatečně uvolněný. Možná bys mě mohla vystřídat.”

Lucille vzala můj penis do rukou a začala dělat jemné trhavé pohyby. Ztvrdl, ale zřejmě ne k její plné spokojenosti. Pořád si nejsem úplně jistý, proč se mi okamžitě nepostavil, když si s mým penisem začala hrát tak roztomilá mladá dívka. Myslím, že jsem byl velmi zmatený ze situace, ve které jsem se nacházel.

„Uvolni se, prosím,” řekla.

Pak vzala mou pravou ruku a zavedla ji do přední části svého laboratorního pláště poté, co rozepnula dva knoflíky. Dotkl jsem se jejího holého břicha a pak mou ruku vedla dolů, kolem pupíku, až jsem narazil na její nahou kundičku. Pod uniformou byla bezedná! Pičku měla vyholenou a na dotek velmi hladkou.

Prozkoumal jsem ji prstem a našel její kundí pysky, klitoris a vchod do pochvy. Vložil jsem do ní prst. Sarah byla na druhé straně postele a nemohla vidět, co se děje, i když si možná všimla tlumeného vzdechu, který Lucille vydala.

Teď mi konečně téměř okamžitě ztvrdl penis a Lucille, která ho stále držela, řekla: „No to už je něco jiného. Přesně to, co nařídila doktorka!”

„Je dostatečně uvolněný, Lucille?” zeptala se Sarah. „Tak přejděme k druhé fázi.”

To, co následovalo poté, bylo naprosto ohromující. Lucille se svlékla, podprsenku si nechala na sobě a lehla si na záda na léčebné lůžko po straně místnosti. Se všemi svými křivkami, které teď byly vidět, vypadala velmi sexy. Její kundička se na mě lákavě usmívala. Kdyby se svlékla hned poté, co vstoupila do místnosti, možná by se mi dříve dostavila plná erekce. Nebo bych byl možná ještě víc zmatený.

Sarah mě nasměrovala k Lucille a řekla mi, abych jí zasunul penis do pochvy.

„Chceš, abych ji ošukal?” zeptal jsem se naprosto zmateně.

„Prosím, nepoužívejte tady vulgární výrazy,” řekla Sarah. „Říkáme tomu ‘pohyb pánve omezený kotevním bodem’. Tohle je kotevní bod,” řekla a ukázala na Lucillinu vagínu. „Váš penis v ní bude ukotven. Vložte ho a provádějte přirozené pohyby, které chce vaše tělo provádět.”

Vsunul jsem svůj penis do Lucilliny vyzývavé pochvy a ucítil jsem její teplou uklidňující vlhkost. Moje tělo začalo automaticky dělat šukací pohyby. Sarah mi položila jednu ruku na zadek a druhou pod břicho a začala mé pohyby korigovat. “Pohybuj se pomalu, tlač pánev víc dopředu,” řekla.

Začal jsem mít o celé proceduře vážné pochybnosti, ale rozhodně to bylo příjemné, takže jsem mlčel.

Několik minut jsem „šukal” Lucille a snažil se ze všech sil kontrolovat svou ejakulaci, protože jsem tušil, že to není součástí léčby. Uviděl jsem před sebou její prsa zakrytá podprsenkou a neodolal jsem, abych se jich nedotkl.

Sarah přísně řekla: „Prsa nejsou součástí léčby profesora Madicotta.”

Lucille řekla: „Ale díky tomu bude uvolněnější. Sundám si ji,” a sundala si podprsenku, čímž odhalila pěkný pár smyslných prsou.

Sarah kontrolovala můj pohyb a snažila se ho zpomalit natolik, abych se neudělal. Lucille začala sténat rozkoší. „Neboj se,” řekla Sarah, „to je úplně normální.”

Dotýkala se mých koulí a části mého penisu, zatímco vjížděl do Lucilliny kundičky a vyjížděl z ní.

„Sebeovládání je teď velmi důležité,” řekla, „musíme se pokusit prodloužit toto cvičení ještě o několik minut.”

Její hlas se trochu zastřel a tváře se zdály trochu zarudlé.

Po chvíli Sarah zvláštním, mírně ochraptělým hlasem řekla: „Jde to velmi dobře, ale možná budeme potřebovat druhý kotevní bod.”

Sundala si laboratorní plášť a pak se svlékla do spodního prádla. Neměla na sobě sexy prádlo, jen obyčejné velké bavlněné kalhotky a jednoduchou podprsenku. Sundala si je a odhalila chlupatou kundičku. Nebylo to obrovské tmavé křoví jako ve starých pornofilmech, ale zjevně nebyla několik měsíců zastřižená. Jinými slovy pěkný bobr.

Rozkročila se na posteli, nohy měla po obou stranách Luciliny hlavy a bobříka měla nad jejími ústy. Pak mi posunula hlavu směrem ke svému rozkroku. „Prosím, polož jazyk tam,” řekla a ukázala na svou bujnou vagínu s bujnými pysky, “a začni ji lízat od shora dolů. Tím se tvé tělo udrží na druhém kotevním bodě.”

To však bylo fyzicky téměř nemožné.

Stěžovala jsem si na bolest v krku a Sarah řekla: „Bez bolesti není léku. Jestli se chceš uzdravit, olízni mi vagínu.”

Její vagína poměrně silně páchla, trochu jako ústřice, i když ne nepříjemně. Rád bych ji lízal déle a přiměl ji k orgasmu, ale poloha mé hlavy mi to ztěžovala.

Asi po minutě jsem to musel vzdát a řekl jsem: „Omlouvám se za profesora, ale nemůžu to udělat.” A pak jsem se na ni podíval.

Sarah přiznala: „Tohle není standardní Madicottova léčba, byl to můj vlastní vynález. Nemějte mu to za zlé.”

Pak Lucille řekla: „Jestli chceš, můžu ti vylízat kundu, Sarah. V mé pozici je to mnohem snazší.”

Tím se celý podvod rozpadl. Nejenže cílem zřejmě nebylo vyléčit bolest mé nohy, ale přimět Sarah, aby se udělala. Lucille navíc použila slovo „kunda”, zatímco do té doby se obě zarputile držely lékařského termínu “vagína”.

Ještě chvíli jsem to hrál a řekl Sarah: „Proč si nesundáš podprsenku? Když uvidím tvoje velká prsa, budu uvolněnější.”

Jsem si jistý, že z mých slov pochopila, že jsem to všechno prohlédl, ale také se rozhodla hrát dál. Sundala si podprsenku a já jsem jí hladil a lízal její velká prsa a přitom jsem šukal Lucille. Lucille mezitím začala sát Sářin klitoris a Sára se rychle a prudce udělala.

Rozhodl jsem se, že už se nebudu zdržovat, a vystříkl jsem se do Lucille. Došlo mi, že to dámy pečlivě plánovaly. Krevní test a otázky na můj sexuální život měly jen zjistit, jestli můžeme mít nechráněný sex. Z toho vyplývalo, že Lucille musela užívat pilulky, abych do ní mohl ejakulovat. Během posledních vteřin jsem vydal několik hlasitých sténání. Naštěstí jsme byli v oddělené místnosti.

V tu chvíli Sarah a Lucille téměř současně vykřikly: „Apríl!”.

„Cože?” zeptal jsem se.

Sára řekla: „Dnes je prvního dubna a my jsme si z tebe vystřelily!”

Stále jsem byl ohromen a řekl jsem: „Vy jste si vymyslely tenhle důmyslný podvod, abyste mě donutily ošukat Lucille, jako aprílový žert?”

Sára řekla: „Měla bych vysvětlit, co se stalo. Víš, Lucille je moje neteř a ve skutečnosti tady nepracuje. Ale jednoho dne mě přišla navštívit a uviděla tě a líbilo se jí, co viděla.

Zeptala se mě: „Kdo je ten fešák, teto Sáro?”

„Odpověděla jsem: ‘To je pan Garrett. Chystám se mu masírovat hýždě.”

„Lucille trochu záviděla a odpověděla: ‘Šťastná to žena. Mohla bych mu jít pomoct masírovat ptáka?”

 „Řekla jsem jí, že to není součástí léčby. Ale Lucille se tak snadno nevzdala a řekla: ‘Tak to bychom ji asi měli upravit.”

„Víš, Lucille a já si rozumíme,“ vysvětlovala dál. „Obě jsme zlobivé holky, jestli víš, co tím myslím.” Ujistil jsem ji, že přesně vím, co má na mysli.

„Každopádně jsme pak vymyslely tenhle hříšný plán, jehož jsi právě byl svědkem. Byla jsem přesvědčená, že tě znám dost dobře na to, abych věděla, že tě to nerozhodí. Hodně jsme se bavily vymýšlením Madicottovy teorie a lékařských termínů jako ‘pohyb pánve omezený kotevním bodem’.

„Mimochodem, druhý kotevní bod nebyl součástí původního plánu. Vymyslela jsem ho na místě, protože mě strašně rajcovalo, když jsem tě viděl, jak šukáš Lucille. Tak jsem hledala způsob, jak si nechat olíznout klitoris. Ale nevyšlo to úplně tak, jak jsem si představovala.”

„No, vzhledem k tvému orgasmu to vyšlo docela dobře.”

„Nečekala jsem, že se toho budu účastnit tak intenzivně. Jinak bych se pro tuto příležitost oblékla a své rozkošné partie bych si upravila a umyla trochu důkladněji. Doufám, že jsem nesmrděla.”

„Čas od času si rád dopřeju chutnou hostinu z mořských plodů,” odpověděl jsem.

Lucille dodala: „Byla to opravdová hostina jíst tvou kundičku, teto Sarah. Můžeš mě kdykoli požádat, abych to udělala znovu.”

Sarah řekla: „Doufám, že jste ocenil ten vtip, pane Garrette, a že jste se dobře bavil a budete o tom mlčet. Koneckonců jste podepsal smlouvu.”

„To vám u soudu moc nepomůže, pokud bych podal stížnost. Ale já samozřejmě žádnou stížnost nemám. Vůbec žádné! Vlastně s vámi mohu uzavřít dohodu: nikomu nic neřeknu, pokud dostanu zbývající sezení zdarma. Samozřejmě. Budu trvat na tom, aby zahrnovaly více pohybů v pánvi omezených na kotevní body,”

Sarah se zasmála. „Dobře. Myslím, že Lucille se k nám ráda připojí.”

Lucille se zachichotala: „Ano, prosím!”

„Můžeme také udělat nějaké variace. Různé kotevní body a různé polohy. Můžeme vyzkoušet některé stránky z Kámasútry. To je také dobré na záda a celostně to sníží bolest v noze. Většina lidí si myslí, že Kámasútra je příručka pro sexuální polohy. Málokdo však ví, že je to vlastně starobylá příručka fyzioterapie. Lidé jsou zmatení, protože vidí pouze kresby, ale text v sanskrtu si přečíst nedokážou.”

Zasmál jsem se a uvědomil si, že se pokouší o další aprílový žert.

I když jsem teď věděl, že celá Madicottova léčba je podvod, jednu její část jsem zařadil do své každodenní cvičební rutiny. Rozhodl jsem se cvičení provádět zcela nahý a po dokončení každé jeho části se odměnit hlazením penisu a koulí. Jemně jsem přejížděl čtyřmi prsty přes perineum, až ke koulím a ke špičce penisu. Sarah mi ukázala, jaký je to nádherný pocit. Mezitím se mi v hlavě začaly honit erotické fantazie a obvykle se mi penis vztyčil. Někdy jsem ejakuloval, ale ne vždy jsem trval na tom, že si ho vyhoním, pokud to nešlo snadno. Potřeboval jsem si šetřit libido na kliniku! Ale určitě to dělalo cvičení mnohem atraktivnější. Z každodenní nepříjemnosti se staly každodenním potěšením.

Na klinice jsem absolvoval ještě několik báječných procedur. Mnoho zdraví prospěšných orgasmů pro nás všechny tři. Tohle byl přece zdravotní ústav. Jak by řekl profesor Madicott: „Orgasmy jsou lékem na mnoho neduhů.” A tak jsem si myslel, že to je pravda.

Šukal jsem a kouřil Sáru a Lucille v různých exotických polohách, z nichž některé mi způsobovaly velkou bolest svalů, které jsem zřejmě léta nepoužíval. Takže probíhala skutečná fyzioterapie. Díky tomu, nebo navzdory tomu, jsou teď moje bolesti nohou mnohem mirnější. Kdyby se to zase zhoršilo, vím o dobré klinice, kde se to dá léčit.

(No Ratings Yet)

Loading...