„Dobře, pojďme si procvičit nějaké jehly. Ty jsou samozřejmě jako rozštěp uprostřed, ale ve stoje, jednou nohou v zemi a druhou nataženou k nebi. My krasobruslaři o nich přemýšlíme, říkáme jim spirály. A jsou základem pro některé zajímavé otočky, jako je tahle,“ začala vyprávět Jordan, když předváděla ‚jehlu‘, a poháněla se opěrnou nohou, aby matně napodobila způsob, jakým by se přirozeně točila na ledě bez tření, a předvedla přitom takový stupeň rovnováhy, který samotné Dakotě připadal dost působivý a dost sexy. „Samozřejmě, že na ledě, s úhlovým momentem, můžeš nabrat rychlost tím, že přitáhneš trup. Takhle obejmout horní nohu. Nebo spodní nohu takhle.“ A když to dělala, Dakota si nemohla nevšimnout, o kolik ‚otevřenější‘ stále Jordan je. Nemohl to udělat ani její nevlastní otec, který se celý přilepil obličejem pár centimetrů od rozkroku své nevlastní dcery a k Dakotině znechucení si příliš přičichl. „Ale jako to udělala Blake, pojďme to postavit po jednom úseku. Použij tu zeď, aby nám pomohla,“ pustila se Jordan do toho, co oznámila.
Některá sestavení úseků pro jehlu byla stejná jako pro střední rozštěpy, takže Jordan přes ně sestry nevedla. Ale uchýlila se k použití stěny, jak řekla, a dokonce i několika stoliček poblíž, aby se všechny tři boky ještě trochu protáhly. Tlačila Blake i Dakotu, stejně jako sebe, aby ty nohy rozevřely přes 180 stupňů, dokonce přes 210 stupňů. V jednu chvíli, když je všechny tři měla pravou špičkou nohou na zrcadlové stěně a levou špičkou na zemi, stál za ní její nevlastní otec. Natáhl se oběma rukama kolem jejích boků. A zaklesl je do sebe a propletl prsty přímo na Jordanině rozkroku. Udělal to jemně, takže udržela neporušenou rovnováhu, i když pak začal pomalu klouzat spojenýma rukama po její vyšší noze a zápěstími se otíral o pas nevlastní dcery, o její hrudník a nakonec o ňadra. Zároveň se k ní naklonil, aby si přičichl k jejímu holému krku a olízl jí ušní lalůček. Bylo to zcela nenasytné gesto. Bylo to jako když dítě olizuje kornout zmrzliny. Jordan však ani nemrkla, stejně jako pokyn sestrám „vydržte ještě dvě minuty“. A její nevlastní otec to vzal jako pokyn, aby si vychutnal i své další dvě dcery, než všechny pózu přeruší.
Dakota samozřejmě věděla, co ji čeká. A zatímco se její hostitel opakoval na Blake, Dakota dělala, co mohla, aby se připravila. Ale stejně to nestačilo a na rozdíl od Jordan a Blake málem ztratila rovnováhu a sesunula se k zemi, když se vymrštila z dravého doteku svého právoplatného tchána. A byla by šla k zemi, kdyby jí nerozvázal ruce a nepodržel ji za její perverzní ňadra zahalená v jogínském tričku. Což bylo ještě ponižující. A v očích svého hostitele viděla záblesk zloby, když ji držel, dokud ji Jordan nezachránila slovy: „Soustřeď se, sestro, a drž rozštěp“, na což ji tchán pustil.
Když konečně Jordan řekla „teď bez stěny“ a všechny tři mladé blondýnky, manželky i matky, udělaly plné jehly, Douglas Conlan zopakoval svůj pohyb, kterým je všechny očesal od podpěrného kotníku, nahoru po podpěrné noze, opřel se o rozkrok a pokračoval až k nebeské noze a kotníku. Tentokrát myslel na to, že když se dotýkal vulvy obalené jógovými legínami každé ze svých dcer, také se sklonil, aby k nim hluboce a dlouze přičichl. A Dakota se neubránila sténání, dokonce kvílení, při pocitu znásilnění v tomto konkrétním gestu. „Ještě dvě minuty,“ dodala pak Jordan a s jejími slovy se k ní nevlastní otec vrátil. Pak si prostě stoupl za ni, natáhl se jednou rukou a položil jí palec na klitoris obalený lycrou. A začal s ním kroužit, jako by mačkal joystick, pomalu, jemně, pořád dokola. Analogicky, ale ne stejně jako poklepávání prostředníčkem, které prováděl na své druhé dceři. A přestože Jordan držela pózu a ani se tolik necukala, stejně jako Blake, když konečně řekla „jsi na řadě, Dakoto“, i její hlas prozrazoval hluboký, sotva zvládnutelný stav vzrušení.
Dakota se do toho hned pustila, i kdyby jen proto, aby si její švagrová Jordan, která se jí z nich dvou líbila víc, odpočinula od sexuálního trýznění a ponižování. Začala tedy slovy: „Pojďme udělat pár ohybů na zádech. My gymnastky je samozřejmě považujeme za mosty, ale je to totéž. Někteří lidé přecházejí do shybů na zádech tak, že nechají nohy padat dopředu ze stoje na rukou, jako je tento. Tím, že jdou ruce dolů po stěně za sebou, jako je tento. Nebo tím, že se hrudníkem a boky odlepíte od země takhle,“ řekla, když to předváděla, a tentokrát na sobě cítila plný pohled tchánových očí. Pak pokračovala: „Nakonec chceš skončit v pěkném hladkém oblouku, dokonalém matematickém katenoidu, oblouku jako u brány svatého Ludvíka, jako je tento.“ A když upravovala své tělo do dokonalého oblouku, málem se smekla, když jí její nevlastní otec sáhl na její boky a nechal své ruce klouzat po jejím pase, pupku a prsou, než jemné tření pustil. Věděla, že její můstek je stejně otevřený, ne-li víc, než Blakein prostřední rozštěp a Jordanina jehla. I když se jí zvolená póza soustředila spíš na vystrčení pánve, boků, pupku a prsou do vzduchu než na široké rozkročení nohou. Douglas Conlan ji zjevně považoval za více než uspokojivou, splňovala jeho požadavky, protože když s ním Dakota krátce zkřížila pohled, i jeho oči byly plné potřeby. A Dakota se nestačila divit, proč tak ochotně hraje tuhle hru, která ji dosud tolik odpuzovala. Přesto pokračovala: „Dobře, pojďme na to,“ a pokračovala ve vedení své švagrové sérií protahovacích cviků, které vedly až ke shybu na zádech, stejně jako to dělaly předtím.
Cítila, že pozornost Douglase Conlana je stále naléhavější. Jeho pohledy, tření a dokonce i čichání byly méně jemné. Ačkoli nepochybovala o tom, že za normálních okolností by se Blake a Jordan ještě ani nezapotily, viděla také, že i ony jsou už teď z otcovy rozpustilé erotické hry docela vyvedené z rovnováhy. A Dakota je začínala chápat, dokonce se cítit jako ony. Pro Douglase Conlana všechno to jeho nehorázné obtěžování nebylo nic takového. Byla to jen jeho daň, na kterou měl právo. A byl o tom tak přesvědčený, že se Dakota skoro začala cítit jako, ano, jak jinak byste prováděli protahovací sestavu, když ne s tchánem, který si na vás pochutnává. A uvědomila si, jak je tenhle způsob myšlení podělaný, ale pokračovala dál. A nechala dědečka svého syna, aby se centimetr po centimetru učil její tělo, stejně jako se dál učil i těla svých dalších dcer. Až Dakota nakonec přivedla své švagrové zpět k úplnému ohybu zad, k mostu. A tentokrát ke svému překvapení cítila, jak jí tchán šťouchl obloukem kolena ještě víc od sebe. Nechala ho. Cítila, jak se krčí mezi nimi. A když odvrátila pohled od místa, kde byl, její vzhůru nohama obrácená hlava byla samozřejmě také součástí jejího úplného tělesného oblouku, cítila, jak jí… olizuje květ přes legíny, které jí dal, jak se rozechvěla k dlouhému hlubokému zasténání, které se tentokrát vůbec nesnažila skrýt.
„Mmmmmmm….“ ozvalo se Dakotě, když ji poprvé napadlo, že mezi otcem a synem je jedna podobnost. „Ještě dvě minuty,“ byla na řadě ona a chraptivě oddechovala, i když tchán pokračoval. A jednovrstvá bariéra, která oddělovala jeho jazyk od klitorisu, jako by dráždění jen zintenzivňovala. Až už to nevydržela a naprosto odhodlaná nenechat se tím drzým kreténem vyvést z míry, nakonec zašeptala „a jsme hotové“, když zastavila lycrou zprostředkovaný cunnilingus, když ji přivedl na pokraj sil, a nechal ji tam.
Pak Douglas Conlan vstal a poprvé za poslední hodinu skutečně promluvil ke svým třem dcerám. „Vstaňte a pojďte k sobě. Neznám efektní pohyby a jména baletek, bruslařek nebo gymnastek jako vy, ale chci, abyste se navzájem objaly kolem ramen jako fotbalistky nebo fotbalisté, ale s trupy rovnoběžnými, nohama kolmo k podlaze, v pase pravý ohyb. Tváří k sobě, zadky od sebe, jako trojcípá hvězda. Pak chci, abyste pravou nohu zahákly za sestřinu pravou levou nohu, roztáhly ty dlouhé nohy rovně a doširoka a v této poloze vydržely.“ A přestože každá z mladých blondýnek, s nimiž mluvil, byla z jeho předchozího počínání stejně ponížená a zpředmětněná jako rozpálená a rozrušená, všechny přikývly a udělaly, co jim nařídil.
Dakota už chtěla mít všechno za sebou. Začínala chápat, že Douglas Conlan není ten typ muže, který jen tak vychlastá láhev dobrého vína nebo whisky. Otočil ji ve sklenici, přičichl k ní, napil se a pak ještě jednou. Skutečně si vychutnával každou kapku, každý krok v procesu. A tohle všechno, se třemi mladými ženami, se svými třemi dcerami, dělal i teď. Přesto zjevně ještě nespěchal, aby to všechno dokončil, protože sotva se jeho tři dcery přitiskly k sobě, jak jim nařídil, tvářemi k sobě, zadečky – jako by byly ohnuté přes stůl – ve vzduchu, už kolem nich jen začal chodit, prohlížet si je, držet se jejich boků, zadků, dokonce i rozkroků. A stále se stahoval, aby pokračoval v průzkumu, v hodnocení další dívky a další dívky a další dívky. Dakota na něj chtěla jen zakřičet: „Ty objektivizující násilnický kreténe, prostě mě ošukej a skonči to!“, ale držela jazyk za zuby, protože cítila tchánovu ruku, nos, znovu jazyk, pak pauzu a znovu je cítila. Její trápení bylo tak zjevné, že jí její švagrová Jordan nakonec tiše pošeptala: „Neboj se, nakonec je to něžný a laskavý milenec.“
Prohlášení, které se nemohlo zdát vzdálenější pravdě, když se patriarcha konečně zastavil za Blake a oběma rukama na pásku jejích nově darovaných legín na jógu jí ho strhl z boků, jako by to nebyl nic víc než hedvábný papír, a oba oddělené kusy jí posunul za kolena, takže jí na nohou zůstaly jen jako zahřívače kotníků. Blake přesto ani nemrkla, držela pózu a Douglas Conlan obešel trojici a pokračoval v tom samém s legínami své nevlastní dcery Jordan. Zatímco Dakota si nemohla pomoct, ale za obě se otřásla, prudkost roztržení jí zrychlila srdce, až jí málem vyletělo z hrudi. „Prosím, pane, prosím, ať už to skončí,“ promluvila tiše sama k sobě, v tu chvíli už byla pokračující hrozba, hrozba, že by si mohl vzít to, co si očividně chtěl vzít, horší než samotné braní. „Prostě už s tím skoncujte, pane,“ opakovala si pro sebe.
Ale i když cítila Douglasovy Conlanovy ruce na svém opasku a překvapivou násilnost roztržení, stále si plně nevzal to, čeho se Dakota tolik obávala. Pouze znovu vykročil kolem tří mladých blondýnek k Blakeovi. Pak sáhl za dceru a za nejvlhčích, nejskřípavějších a nejšustivějších zvuků, jaké kdy Dakota slyšela, zasunul zápěstí své ruky hluboko do plné dceřiny vagíny. Šťouchal, zkoumal, což Dakotě připadalo jako důkladná disciplína, protože její dosud naprosto stoická švagrová si nemohla pomoct a tentokrát otcovým službám jen sklopila oči do týla a roztáhla rty. Ale byla to Dakota, kdo za Blake zavrčela.
„Prosím, pane…“ Tentokrát si Dakota nemohla pomoci, aby se skutečně nevyslovila. I když Blakeino ruční zkoumání bylo těžké sledovat. I když Blakeiny zarudlé tváře a hluboce dýchající ňadra prozrazovaly, že se jí to líbí. I když stále nebylo jasné, že ji otec zbavil utrpení. Místo toho prostě přešlápl, pravou ruku kluzkou od dceřiných šťáv, aby ji do nevlastní dcery zasunul jako další. Píchal a zkoušel, tentokrát stejně systematicky jako poprvé. A teď to byla Dakotina švagrová, která ji právě uklidnila, sklopila oči do sebe a kousla se do rtů. Dakota na pokraji zhroucení, nad níž visel pokračující Damoklův meč porušení, který ji doháněl na pokraj šílenství. Potřebovala Douglase Conlana, aby ji v případě potřeby rozšukal vejpůl, ale potřebovala, aby to měl za sebou, jinak se zblázní. A přesto si nemohla pomoct a zaječela, když konečně vytáhl ruku ze své nevlastní dcery, tentokrát umazanou od šťáv dvou dcer, stoupl si za Dakotu a zasunul ji do poslední mladé ženy, manželky, matky, opět hluboko do zápěstí.
Dakota hlasitě zavrčela. Nemohla si pomoci. Podařilo se jí však utišit, když ucítila, jak do ní sondovaly prsty manželova otce. Cítila, jak jí měří hloubku. Cítila, jak jí měří dech. Cítila, jak zkoumá výčnělky jejích hřbetů a otevřenost její poslední a poslední obranné brány, děložního čípku. Bylo to jako ta nejponižující a nejinvazivnější gynekologická prohlídka, jakou kdy absolvovala. A jako matka jich zažila mnoho. A i když to nebylo nic víc než ruka násilníka, cítila, že ta ruka svým způsobem zlomila její odpor. Opravdu jen potřebovala, aby ji zbavil utrpení. Dokonce i když to chápala, ten majetnický objektivizující kretén, porovnával, porovnával a zaznamenával tři vagíny před sebou a s předstihem si vychutnával, jaký bude mít s každou z nich zážitek. „Čuráku!“ Dakota si nemohla pomoct a v duchu vykřikla: „Prostě si tam strč tu pravou!“ také v duchu.
A právě když Douglas Conlan, patriarcha rodiny, otec jejího manžela, dědeček jejího syna, konečně vytáhl ruku, stáhl si pásek z kalhot a chystal se rozepnout zip u poklopce, zaslechla Dakota tři hlasitá zaklepání na jedny ze dveří světlíku. Blake i Jordan v tu chvíli otevřely oči a Douglas Conlan se ve zjevném hněvu odmlčel, ale neodpověděl ani nepokračoval v tom, co dělal, dokud se znovu neozvala tři hlasitá zaklepání a nakonec jeho hluboký a děsivý hlas nezazněl.
„Pojďte dál. Co se děje?“ Na svého zjevně nervózního, ale poslušného komorníka, který byl nicméně obrazem diskrétnosti, protože ani na nanosekundu nepohlédl na tři dcery svého patrona, které se tak otevřeně odhalovaly.
„Promiňte, pane, ale snažili se vám naléhavě dovolat z kanceláře. Došlo k závažnému incidentu. Výbuch na nástupišti Galveston 3. Uniká ropa a hoří plyn. Došlo ke ztrátám na životech, zraněným i mrtvým. Vaši poručíci se domnívají, že jde o velkou lidskou, ekologickou a hlavně ekonomickou katastrofu, která právě probíhá, a potřebují vás „na mostě“, pane. Co jim mám říct?“ Majordomus skončil a zatajil dech.
A v rytmu Dakotina rychle bušícího srdce sledovala, jak se tvrdá tvář Douglase Conlana mění z intenzivně žhavého hněvu v něco mnohem chladnějšího, mnohem vypočítavějšího. Mysl mistra obchodníka se vrátila do práce. Jak krátce pohlédl na trojici plně odhalených mladých blonďatých dcer před sebou a pak na svého sluhu za sebou. Tváře Blake a Jordan byly téměř ve stejném napětí jako tváře Dakoty. Až k její úlevě, nebo zděšení, nebyla si jistá, její tchán, patriarcha rodiny, kapitán průmyslu, konečně odpověděl.
„Řekni jim, že tam za chvíli budu. Ať je vrtulník připravený. Potom, až se moji hosté stihnou osvěžit, pošlete je domů s nějakými řidiči.“ A sluha odpověděl ‚samozřejmě‘ a uklonil se, aby udělal, co mu bylo nařízeno.
Dakota si těžce povzdechla. Nebyla si jistá, jestli úlevou, nebo zděšením. Nedostala však příležitost tento pocit vyhodnotit, protože hostitel třem dívkám pouze řekl: „Tohle dokončíme později, zlatíčka“, než jinak sám chladně odešel od trojice. A Dakota viděla ve tvářích svých dvou švagrových ohromený údiv, když se konečně všechny pustily ramen a postavily se hlavou vzhůru jako důstojné mladé ženy, i když takové, které ještě neměly kalhotky a měly sportovní spodky roztržené na dvě části srolované až ke kotníkům.
*****
Doma se zdálo, že se Dakota ještě víc snaží zpomalit tep, zrychlit dech a nechovat se před Brendenem a Billym, jako by byla z těch zhýralých schůzek s otcem a švagrovou úplně vedle. Opravdu cítila potřebu, povinnost chránit je za každou cenu. I když to pro Brendena znamenalo, že jeho sexuální tahy na manželku byly odmítány, protože byla „příliš unavená“ nebo „se na to necítila“. I když se samozřejmě nikdy necítila příliš unavená na Brendenovy cunnilingové dovednosti. A nezdálo se, že by mu vadilo, že zejména ten středeční večer se nesprchovala a byla docela mokrá, než jí slezly kalhotky na spaní. Jeho jazyk na její hrubě manuálně znásilněné vagíně uklidňoval, miloval a pečoval. Přesně to potřebovala.
Příprava na páteční noc byla jiná záležitost. Brendenovi řekla, že ji a jeho sestry otec opět očekává. A když jí žertem odpověděl: „Mám pocit, že z tebe dostane víc než já! Ale neboj se, užij si to,“ Dakota jen stěží potlačila, aby jí vyhrkly slzy a všechno manželovi řekla. Ale neudělala to. Samozřejmě že tohle rande bude jiné v tom, že Jordanin manžel Liam byl také, diskrétně od ostatních manželů, pozván do čtveřice. A Dakota se bála pomyslet na to, jak to všechno změní.
Když její řidič konečně zastavil u Conlanovy usedlosti a Blake, Jordan a její manžel vystoupili ze svých vozů, Dakota si nemohla pomoci a jako vždy obdivovala své kolegy z klanu Conlanů. Stejně jako ona zvolila i Blake na večer malé černé koktejlové šaty a podpatky. Ačkoli Blake měla podpatky v páskových sandálech, ne v lodičkách, a její šaty byly rozpustilé jako ty Dakotiny. Jordan byla mezitím také úchvatná v koktejlových šatech a podpatcích, ale na rozdíl od svých sester zvolila bílou barvu. Volba, která jí dodávala nejasný svatební nádech, zejména proto, že její ženich ve velmi elegantním černém obleku rozhodně vypadal vhodně. Dakota si skutečně chvíli prohlížela Jordanina manžela Liama a přemítala o tom, že je to skutečně pohledný mladý muž. Pokud byla objektivní, tak hezčí než její Brenden. I když ji také napadlo, že navzdory tomu, že je mladší, není hezčí než Brendenův otec Douglas. Liam sice působil ctižádostivým dojmem, ale naprosto mu chyběla síla a sebedůvěra, které měl Douglas v plné míře a které nutily lidi zastavit se a naslouchat, když byl v místnosti. Navíc byl vyšší než Liam. A i když byl Liam jako každý marnivý bohatý mladík docela fit, Douglas byl navzdory vyššímu věku stejně zdatný. Bylo to, jako by Liam byl ženichem na svatebním dortu, ale Douglas byl opravdový.
„Ahoj, Dakoto, Jordan, a ráda tě vidím, Liame!“ švitořila Blake, když se tři Conlanovy ženy a manžel jedné z nich spojili uprostřed příjezdové cesty k sídlu. „Ahoj sestry, Liame,“ dodala Dakota a snažila se předstírat, že se mezi Conlany cítí dobře, protože je Conlanová, ale necítila se na to. Než Jordan a její manžel dodali „ahoj Blake, Dakoto“ a „dámy, jste vize… samy a spolu“. To druhé vyvolalo úsměv Blake na jejího švagra, ale nedopadlo tak dobře, jako se to povedlo i Douglasově komorníkovi s lichotkami. Komorník, který ve skutečnosti, jakmile se všichni čtyři hosté přestali líbat, je přivítal v domě svého patrona a doprovodil je do jídelny.
Tam si čtveřice pomáhala sklenkami šumivého vína Sonoma, zatímco se Liam snažil hrát svou roli a vyptával se Blake i Dakoty na novinky o sobě a rodinách, dokud jako hradní pán nevstoupil Douglas a všechny nepřivítal. „Jordan, Dakoto a Blake, moji miláčkové. Liame. Vítejte,“ řekl, když dvakrát políbil své dcery, jako vždy majetnicky, a potřásl zeti rukou. Dakota měla pro jednou pocit, že není hlavním středem pozornosti Douglase Conlana, a využila této svobody k naslouchání a pozorování.
Bylo jí jasné, že ve chvíli, kdy její tchán vplul do místnosti, učinil tak způsobem, který potvrzoval jeho dominanci, jeho vlastnictví, jeho kontrolu. Jeho slova i tón byly vůči zeti naprosto zdvořilé, ale oční kontakt byl tak neokázalý, stisk ruky tak pevný, že Dakota jasně viděla, jak Jordanin manžel o zlomek kroku couvl a odvrátil pohled dolů. Dokonce se pokusil, a víceméně neúspěšně, vykročit znovu dopředu a postavit se vedle své ženy, když Douglas Conlan majetnicky přitáhl svou nevlastní dceru k sobě, tak jak to vždycky dělal se svými třemi dcerami. Byla to nenápadná soutěž mužských pávů a Liam prohrál. I když hned poté Douglas zdánlivě natáhl zeťáka na usmířenou se slovy: „Liame, prosím, poděl se se mnou o tuhle láhev skotské.“ Po jeho téměř neznatelně nepříjemném přijetí Dakota pochopila, že to vůbec nebyla nabídka míru, ale další projev dominance zabalený do dobrých mravů.
Brzy však Douglas Conlan odvedl všechny své hosty k honosnému jídelnímu stolu. Znovu potvrdil svou nadvládu, když vedle své vlastní židle přitáhl židli pro Jordan a hned poté přitáhl židli pro Dakotu vedle Jordan, čímž odřízl Liama od jeho vlastní ženy. Ve skutečnosti vedle Douglase Conlana vytáhl židli pro svou vlastní dceru Blake z druhé strany té své. A bylo jasné, že Liam bude sedět vedle své švagrové Blake, o níž Dakota tušila, že není spojencem svého švagra. A přesto byl Liam už popáté nebo pošesté za večer přistižen tchánem při křivdě, přesto se rozhodl podřídit bez jediného slova stížnosti, zdvořilé, nezdvořilé či jiné. Když pak kuchař Douglas Conlan obsloužil všechny své zákazníky, patriarcha ho oslovil takto.
„Takže, Liame. Pověz nám víc o svém podniku.“
„Výkonnost je dobrá a shromažďování majetku se zlepšuje. Díky tříleté historii se na nás poprvé začínají dívat někteří průkopničtí institucionální investoři. Nepochybuji o tom, že se brzy staneme významným hráčem v oblasti alternativních investic.“
„Ale Jordan mi říkala, že státní zaměstnanecká penzijní společnost vás do investičního podvýboru nepřivede.“ Což Douglas řekl, když držel svou nevlastní dceru Jordan za ruku, ta se na něj usmála a oba si propletli prsty na zjevný znak důvěrnosti. Něco, co Liama nenápadně přimělo se zavrtět.
„Ano, Douglasi, guvernére, pane. Bill, hlavní investiční úředník, je tvrdý oříšek. Ale už jsem s ním mnohokrát hovořil.“
„Samotnými rozhovory se dohody nepodepisují, synu. Ale já ano. Když už mi o tom Jordan řekla, dovolil jsem si s Billem v klubu promluvit. V pondělí ráno tě osloví, aby tě pozval k prezentaci před investičním podvýborem. V tuto chvíli je to opravdu jen formalita. Tedy pokud to nepoděláš,“ řekl Douglas svému zeti, kterému jako by oči vylezly z důlků.
„Ano, zlato,“ přidala se pak Jordan, která teď držela nevlastního otce za ruku ještě pevněji, „Bill vděčí za svou práci mému otci. A vztahy jsou skutečnou ropou ekonomiky, jak víš. Děkuji ti, tati!“ dodala, když se pohnula, aby nevlastního otce políbila, a bylo to soustředěnější na rty, zdlouhavější a vlhčí, než se Liamovi líbilo, což Dakota poznala. A když švagrová skončila s PDA, nasměrovala manžela: „Ale kde máš vychování? Nemyslíš, že bys měla poděkovat?“ Na to Liam viditelně polkl a řekl: „Ano, děkuji, pane.“
„Jistě víte, že mnoho státních i soukromých penzí si bere příklad ze státního důchodu.“
„Ano, vím, pane.“
„Takže to znamená, že jste se právě stal významným hráčem.“
„Já vím, pane.“
„Doufám, že tomu rozumíte. A nezapomeňte na to.“
„Nezapomenu, pane.“ A Liam ještě ztěžka polkl a odpověděl: „Nezapomenu, pane.“
„Dobře, protože loajalita je pro mě vším. A teď, synu, už jsi určitě začal uvažovat o školce pro Charlieho,“ pokračoval patriarcha.
„Ano, zvažujeme několik okolních škol.“
„Blízké to není. Co třeba u svatého Petra? Nejlepší škola od předškolního věku do dvanácti let ve státě.“
„Nemyslíme si, že je nutné o takové konkurenční škole s vysokým tlakem vůbec uvažovat, alespoň do mateřské školy.“
„Lháři,“ odpověděl pak Douglas, což Liama přimělo ucuknout, couvnout a snažit se ovládnout, což se mu nakonec podařilo. „Moje milá, Jordan, mi říkala, že by byla ráda, kdyby její Charlie začal chodit do školky. Tak jsem si dovolil promluvit s ředitelem školy, dalším mým kamarádem, a malý Charlie má od příštího roku místo.“
„Ale pane…“ začal Liam, než ho jeho žena přerušila: „Děkuji, tati!“ A políbila svého nevlastního otce tentokrát přímo na rty. Ve skutečnosti se rty nevlastního otce a nevlastní dcery na minutu sevřely, a když se Jordan konečně odtáhla, její spodní ret se roztáhl na centimetr, než ho nevlastní otec pustil. Tentokrát bylo slyšet Liamovo zavrčení. Ale on jen pevně sevřel vidličku a podíval se na svůj talíř.
Dakota se docela udiveně ocitla v roli diváka toho všeho. A přemýšlela, jak se asi Liam cítí, když je příjemcem nechtěné „charity“, zatímco jeho žena za to zasypává láskou jiného muže – nevlastního otce nebo ne. A nejhorší ze všeho byla řeč těla. Jordan se k Douglasovi nechovala jen jako milující a oddaná dcera. Byla spíše jeho sexuálně-romantickou partnerkou než manželovou. A Dakota věděla, že to musí pálit.
„No tak, miláčku, co říkáš jménem Charlieho?“ zeptala se. Jordan se znovu zeptala svého manžela. Ten tentokrát skrz zaťaté zuby dokázal „poděkovat, guvernére“.
A jak tak večeře pokračovala, než skončila, považoval Douglas za nutné zeťovi prohlásit: „Synu, chlapče, nezdá se mi, že bys ty a můj vnuk měli dostat všechny dárky. Proto jsem pro svou milou Jordan připravil na dnešní večer malý zážitek, malé rozmazlování, na kterém byste se rádi podíleli všichni. Prosím, následujte mě.“ Znovu propletl prsty se svou nevlastní dcerou, a poté, co nechal Blake a Dakotu jít napřed, se vydal za nimi a nechal svého zetě jít jako poslední páté kolo u vozu.
Dakota nebyla připravená na místnost, do které je Blake, potažmo Douglas, zavedl. Vypadala jako velká koupelnová předsíň. Klenutá, geometricky obložená modrou, bílou a zlatou barvou, s kamennými a kachlovými lavicemi na sezení, fontánkami s tekoucí vodou a složitě vytesanými kamennými světlíky, které jí dodávaly magický nádech. Vypadalo to tu jako v příběhu z Arabských nocí. Rozhodně to vypadalo jako místo, kde se svlékáte před vstupem do honosných maghrebských nebo andaluských lázní. A skutečně, sotva Douglasův zeť čtveřici dostihl, jejich hostitel je všechny takto pozval.
„Blake, Dakoto, prosím, poslužte si s těmi dárkovými krabicemi označenými vašimi jmény na té lavici. Mladý muži, pomozte své ženě ke třetí dárkové krabici. Dámy pravděpodobně raději využijí to, co je v nich, než aby nepoužily vůbec nic.“ Jak se Dakota obávala a věděla, čekal ji další sexualizující dárek, se kterým se bude muset potýkat. A skutečně, když ona i Blake rozbalily své dárky, každá našla smyslné černé trikiny, které se zdály být vhodnější pro otrokyně z osmanského harému než pro dceru a snachu amerického patriarchy. Dakota však znala postup a po Blakeině nadšeném „děkuji!“ brzy shodila šaty, soupravu spodního prádla a nakonec i podpatky a s Blakeinou pomocí se nasoukala do dusného oděvu. Pak „mladý muži, moje dcera čeká,“ pokáral patriarcha svého hosta, kterému při pohledu na švagrovou lezly oči z důlků. Než se podíval na druhou dárkovou krabičku ve své ruce a se zavrčením a zoufalým zakroucením hlavou ji otevřel. Jen aby našel třetí kousek plavek, tentokrát skrovné bílé bandeau bikiny, které byly určeny pro jeho ženu. „Tik, tak,“ naléhal Douglas, než se Liam s rozechvěním a viditelným potem začal svlékat vlastní ženu a pomáhal jí do bikin bandeau.
Nejvíce Dakotu udivilo, že jakmile byl hotov, manžel Jordan držel, jako by se ji bál pustit. Jako by ji pustil, protože by ji už nedostal zpátky. A to tak, že všechny tři ženy teď byly v parádních plavkách, ale muži byli stále oblečeni. A patriarcha rodiny to chtěl napravit tím, že svému mužskému hostiteli pokynul: „Teď se můžeš svléknout ty“, a pokračoval, aby mu ukázal, jak se to dělá, tím, že se začal svlékat sám. A když Liam přesto zaváhal, dodal: „Na co čekáš? Chceš něco schovat?“ Což přimělo zetě, aby mlčky zavrtěl hlavou a následoval jeho příkladu. A aby si Dakota uvědomila odhalení, které nastalo v okamžiku, kdy oba muži skončili.
Když oba muži konečně stáli nazí od hlavy až k patě v té maurské předsíni se třemi spoře oděnými mladými ženami, Dakota mohla zcela zhodnotit rozdíly mezi nimi. Přestože byl Douglas Conlan o čtvrt století starší, měl stejně dobře tvarované prsní svaly, břišní svaly a bicepsy jako jeho zeť. Součástí patriarchovy rutiny bylo zjevně každodenní cvičení. Ale Douglas Conlan byl skutečně o pár centimetrů vyšší, o odstín tmavší než příliš světlý Liam a měl mnohem hranatější čelisti a pronikavější oči. Ale co bylo nejpodstatnější, Douglas se cítil plně pod kontrolou a jeho zeť naprosto mimo. A projevovalo se to tím, že tchánovo náčiní bylo velké a vzpřímené, zeťovo malé a scvrklé. To srovnání bylo pro mladého muže velmi nepříznivé, a jakkoli byla Dakota zvyklá být objektem zkoumání, když byl Douglas Conlan nablízku, chvíli jí trvalo, než z obou mužů udělala objekt svého zkoumání. Stejně tak učinily i její švagrové Blake a Jordan. Ta druhá byla nevlastní dcerou jednoho muže a manželkou druhého. A přestože nikdo neřekl ani neudělal téměř nic, co by mladého muže uvedlo do rozpaků, Douglas Conlan se usmál a Blake si tiše odfrknula, což Liama téměř, ale ne zcela, přimělo zakňučet a vypísknout. Douglas zjevně získal zničující bod a všichni to věděli, nebylo třeba to nijak rozmazávat. Tentokrát se tedy Douglas pohnul, natáhl ruku k nevlastní dceři, která se vymanila z manželova sevření, aby ji přijala, a se slovy „pojďte za mnou“, přičemž se jeho vztyčený úd otřel o pánev nevlastní dcery, když se otočil, je všechny odvedl do skutečné koupelny.
„Jordan, zlatíčko, lehni si pro mě na tenhle stůl obličejem dolů,“ nařídil. Pak se otočil na svého zetě. „Liame, mladý muži, když se tento dům stavěl, nařídil jsem, aby se postavil s touto andaluskou koupelnou. Inspiroval jsem se islámskými hammamy i římskými lázněmi, což byla místa s teplými, horkými a studenými místnostmi, kde obsluha mydlila, drhla, mazala a masírovala své zákazníky. Je to místo, kde se rodina a přátelé mohou společně sejít a očistit se. Prosím, posaď se támhle na tu lavičku a dívej se,“ nařídil Douglas svému zeti, „jak si moje dcera užívá pořádného hýčkání mou rukou. Všechny ženy se rády nechají dobře hýčkat, viď?“ A Dakota viděla, že se Liam, očividně velmi, velmi nesvůj a stále ještě úplně svraštělý, snaží ovládnout, a přesto se mu podařilo přikývnout. Pak se Douglas obrátil k Dakotě a Blake a řekl jim: „Dakoto, prosím vás, smíchejte to a přineste mi kbelíky teplé vody z těch kohoutků támhle. Blake, podej mi, prosím, mýdlo, drátěnku, pleťovou vodu a tak dále, jak budu potřebovat. Dobře, zlatíčka?“ když obě také potvrdily pokyny. Pak Douglas konečně dodal: „A Liame, musím tě zahřát, poté, co vycítil naši přítomnost, se teď místnost začne na příští půlhodinu zahřívat o dvacet nebo třicet stupňů, pak se zase ochladí.“ A když Douglas, poté co Jordan předtím opláchl kbelíkem od Dakoty a v ruce držel hrst černého mýdla od Blake, přešel k tomu, aby nevlastní dceři začal mýt hlavu šamponem, oslovil svého jemně se kroutícího a sténajícího zetě ještě jednou.
„Liame, chlapče, je tu jedna věc, na které musím opravdu trvat a které si cením nade vše. Věrnost. A naopak je tu jedna věc, která se mi hnusí nade vše, neloajalita. A stejně jako si loajalita zaslouží mou velkorysost, neloajalita si zaslouží můj hněv.“ A zatímco mluvil, třel krásné blondýnce Jordan kůži na hlavě a masíroval jí krk. Ta ležela zcela pasivně na stole, její štíhlé světlé tělo v sotva viditelných bílých bikinách bylo otčímovi plně k dispozici.
„A to, mladý muži, platí o to víc, když jde o rodinu. Moje dcery, všechny tři zde přítomné, jsou pro mě tím nejdůležitějším. Tedy, nejdůležitější věc ve spojení s jejich dětmi.“ Pokračoval, když dostal od Blake další mýdlo, namydlil a namasíroval Jordan mezi lopatkami. Když ta velmi nenápadně roztáhla rty rozkoší. A její manžel si začal drásat vlastní ruce v pevných sebepoškozujících pěstích.
„Jestli někdo, vůbec někdo, někdy opustí, zradí nebo jinak ublíží mým dcerám nebo jejich dětem, následky budou rychlé a změní život. A to bude platit i poté, co odejdu, protože jsou tu ti, kteří jsou mi věrní a kteří dohlédnou na to, aby se má vůle naplnila.“ Pokračoval poté, co Jordan namydlil a namasíroval paže za jejího počínajícího sténání a přešel k její spodní části zad a horní části zadečku, obě dráždivě prohnuté. A jakmile se její nevlastní otec dostal až sem, krásná bývalá krasobruslařka rozkročila nohy, tak nepatrně, aby mu umožnila přístup všude, kam bude potřebovat.
„Liame, chlapče, rozumíš?“ zeptal se pak patriarcha. A čekal, až mladík zašeptá „ano…“. Pane…“, načež patriarcha skutečně vklouzl rukama do otvoru mladíkovy ženy, který nikdy nespatřil denní světlo.
„Mmmmm…“ odfrkla si mladá žena, když její otčím důkladně vykonal svou očistnou povinnost. A manžel mladé ženy kvílel v odpověď.
Dakota, ochotně sloužící mezitím jako dívka s kbelíkem vody, byla bez sebe úžasem. Douglas Conlan byl muž zjevně schopný velké krutosti a násilí. I když ta krutost a násilí byly veskrze emocionální a zabalené do hávu intenzivního hýčkání ženy. A přesto v tom pokračoval, když intenzivně vzrušoval vlastní nevlastní dceru a nutil jejího manžela, aby se na to díval.
Douglas Conlan však neprojevil žádný soucit, protože když skončil u Jordaniných nohou, řekl jí: „Miláčku, teď se otoč,“ a pokračoval v mydlení a masáži obličeje. Pak majetnicky její obnažený jemný krk. Poté, co se dostal přes její ramena, její prsa. Za sílícího sténání obdarované jeho hýčkáním.
„Tak Liame, chlapče, budu si společnost své dcery, všech svých dcer, žádat i nadále. Ty se mezitím dobře postaráš o dítě, nebo děti mé dcery. Rozumíš?“ A to řekl, když dosáhl na Jordanin pupek, pas, boky a pánev a s chutí ji celou masíroval.
„Pane…“ prosebně začal žadonit Liam. „Ale, pane…“ na což patriarcha odpověděl: „Ne, ale!“ A rozhodnost toho prohlášení Dakotu rozechvěla. A patriarchova zeťě také. Pak Douglas Conlan zajel Jordan do vagíny, jak Dakota věděla, že to udělal před pouhými dvěma dny, za velmi slyšitelného Jordánčina „mmmmmm!“.
Liam vypadal, jako by se měl každou chvíli zbláznit. Možná se uchýlí k násilí. Ale stačilo pár slov Blake, která stejně jako všechny ženy většinou mlčela, aby ho uklidnila. „Liame, drahý bratře, vzpomeň si na sebe. A že můj otec má v každém okamžiku věrné muže na dostřel očí a uší.“ A přestože Liamovi začaly po tváři stékat slzy, mlčel a zůstal na lavičce jako potrestaný chlapec.
Douglas Conlan, naprosto lhostejný, jen pokračoval. A poté, co Jordan opláchl mýdlem, začal ji drhnout drátěnkou. Bylo to drhnutí celého těla a shodou okolností bylo v koupelně nejtepleji. Když pak místnost začala chladnout, Douglas svou nevlastní dceru znovu opláchl a začal jí vmasírovávat pleťové mléko do celého těla, stejně jako předtím mýdlo.
„Potřebuju, abys řekl, co chápeš jako svou povinnost,“ oslovil svého zetě.
„Pane… Já… jsem…. být vaší dceři poslušným manželem. Otcem našich dětí.“
„Otec jejím dětem, chlapče.“
„Otec… jejím dětem,“ řekl mladý muž ve stejnou chvíli, kdy jeho žena skučela, jak jí otčím mazal poševní záhyby a klitoris.
„Dobře. Jsem rád, že si rozumíme.“ Uzavřel Douglas, když se od své nevlastní dcery odtáhl a ukončil její koupel. K Dakotinu věčnému šoku se pak Jordan zkroutila a odkopla si zadeček v bikinách, zvedla kolena a rozestoupila je se slovy „Tati, Douglasi, prosím…“, na což její manžel odpověděl „ne, pane, prosím, nedělej to“. A Douglas mu odpověděl „Liame, chlapče, štěstí mé dcery je pro mě na prvním místě“. A vylezl na stůl z kamene a dlaždic, vysoký jako oltář, na němž ležela jeho krásná nevlastní dcera, a pomalu se do ní pustil.
Liam se na ni málem vrhl, ale Blakeino zvednuté obočí ho zastavilo. A tak jen seděl v slzách na lavičce, když se Douglas pomalu, ale mocně a hluboce znovu a znovu vpouštěl do Jordan. Jordan Dakotě řekla, že Douglas je laskavý něžný milenec, a skutečně, navzdory jeho síle Dakota v jeho milování s Jordan neviděla nic jiného než laskavost a něhu. A to i přesto, že Jordan byla nenasytná, když rukama chytala otčíma za zadek a snažila se ho do sebe vtáhnout hlouběji. I když Dakota podle mechaniky pohybu tak trochu viděla, že pravděpodobně dosáhl vrcholu u jejího děložního čípku a hlouběji už nepůjde.
Přesto mohl postupovat rychleji a silněji, a to také s přibývajícími minutami dělal. Zatímco manžel mladé blondýnky křičel. Jak Dakota nemohla uvěřit svým očím ani uším, jaká je to všechno zhýralost. A jak nevlastní otec a nevlastní dcera pokračovali v misionářském milování, nakonec Jordan začala slabě křičet. Dakota si byla jistá, že je to známka orgasmu. A Jordan vykřikla tři, čtyři výkřiky, než se ozval pátý, který nebyl výkřikem, ale chichotáním. A Dakota si byla jistá, že to vypovídá o tom, že se udělala. A skutečně, Douglas brzy přestal, jeho mohutné tělo téměř drtilo, ale láskyplně, křehké tělo jeho nevlastní dcery. Než ho vytáhl. A téměř dvoumetrová šňůra smíšeného spermatu následovala patriarchovo vyčerpané mužství zpět k použitému ženství jeho nevlastní dcery, než se přetrhla.
Pak se Douglas Conlan jen vztyčil a podíval se na svého poraženého a zlomeného nevlastního zetě. „Pane… můžeme už jít?“ zeptal se mladík znovu. A patriarcha odpověděl: „Vskutku, jste propuštěni. Má dcera se rozhoduje sama. Jordan, miláčku, chceš jít, nebo chceš zůstat?“ A právě ve chvíli, kdy se z její použité vagíny vyvalila malá kulička spermatu na koupelnový stolek, aby ji všichni viděli, patriarchova nevlastní dcera slezla ze zmíněného stolu, klekla si a zády k manželovi začala sát vlastní vaginální tekutiny z otčímova mužství. Na to se patriarcha zasmál a řekl mladíkovi: „Dostal jsi odpověď, chlapče.“
****
Liamovi, Jordaninu manželovi, nevlastnímu zeťi Douglase Conlana, netrvalo dlouho a nedůstojně odešel jako zlomený muž. Takový, který měl ocas, doslova i obrazně, mezi nohama. A co bylo v Dakotiných očích asi největším zraněním, že při odchodu už nikdy nespatřil tvář své ženy. Jak zůstala odvrácená od něj, na kolenou, s tváří poskakující nahoru a dolů před otčímovým rozkrokem. Dakota měla pocit, jako by právě byla svědkem velkého násilí, možná vraždy, a všechno, jen ne šoku a posttraumatickou stresovou poruchou. Takže když slyšela, jak ji tchán oslovuje, a vlastně i jeho dceru z masa a kostí, plnou lásky a laskavosti, slyšela to jakoby z velké dálky.
„Blake, Dakoto, zlatíčka. Děkuji vám za krásnou večeři a společnou koupel. Ale myslím, že vaše sestra Jordan si teď zaslouží trochu pozornosti mezi čtyřma očima. Jsem si jist, že to chápete, protože brzy budete chtít takovou pozornost i vy samy.“
A Dakota se při té představě zachvěla, ale nebyla si jistá, jestli to bylo z hrůzy, nebo ze zklamání. Přesto „Jasná věc, tati“ byla od Blakea rychlá odpověď. Dodala: „Užijte si to!“ Než Dakotu popadla za ruku a odtáhla ji z koupelny do předsíně. Jordan stále klečela na kolenou, hlava jí stále poskakovala, zatímco ji nevlastní otec láskyplně hladil po dlouhých blond vlasech.
Obě provdané sestry spolu sotva promluvily, když se znovu oblékaly, švagr už byl dávno pryč. Přesto, když se obě vydaly na cestu ven, Blake znovu chytila Dakotu za ruku, a aniž by ji vůbec oslovil, promluvila na dva muže z Conlanovy ochranky, kteří byli přiděleni, aby je odvezli domů: „Johne, Marku, já a moje sestra dnes večer pojedeme domů společně.“ Na to muži odpověděli „ano, slečno“ a pokračovali v nastartování pouze jednoho SUV, přičemž se oba posadili dopředu.
Dakota byla stále ještě v příliš silném šoku, než aby něco namítala. A každopádně se rozhodla, že by se jí Blakeina společnost přece jen hodila. V tomhle byly obě určitě sestry. Obě spolu sdílely stále intenzivnější, zhýralejší zážitky, včetně sledování třetí z jejich řady, Jordan, kterou si jejich „otec“ vzal před očima jejího manžela. A stejně jako byla Dakota zděšená a vyděšená, byla i ona velmi rozverná. Když sledovala, jak se Douglas Conlan věnuje Jordan, a když viděla, jak si Douglas Conlan bere Jordan, nemohla si pomoct a představovala si, jaké by to bylo být na Jordanině místě. Musela předpokládat, že Blake myslí na totéž.
A přesto všechno to bylo tak špinavé, tak špatné na tolika úrovních. Neodpustitelné to bylo už v případě Jordan, kde manželka ani manžel vlastně neměli s Douglasem Conlanem společnou krev. Blake byl tělem a krví Douglase Conlana. Copak by se do Blakea také vpíjel s takovou bezstarostností? Zatímco pro Dakotu byl tělem a krví Douglase Conlana její manžel. Udělal by se patriarcha do Dakoty s takovým nedostatkem zájmu? Tyto myšlenky byly přerušeny, když vyjely v SUV z Conlanovy usedlosti, Blake se ocitla na Dakotě, rozkročila se na ní, rukama ji držel za obličej a jazykem jí pronikala do úst.
Dakotu to zastihlo naprosto nepřipravenou, ale Blake v sobě měla naléhavost, kterou cítila i ona. A brzy měla Dakota ruce na Blakeině tenkém jemném krku a jazyk v ústech té druhé stejně hluboko jako naopak. A najednou se nahromaděná hráz potřeby zhroutila.
Dakota rozhodně neměla zkušenosti s… tímhle. Znovu si krátce vzpomněla, že jen jednou se francouzsky líbala s jinou dívkou. Ale tu a tam, brzy Dakota už měla francouzský polibek s Blake dávno za sebou. její ruka se držela Dakotina prsu a ani ne za okamžik Dakota její gesto opětovala. Pak Blake vystrčila z koktejlových šatů jedno ze svých drobných ňader baletky a nabídla ho Dakotě. A poté, co Dakota dopřála své švagrové a sála bradavku druhé mladé matky až do erekce, než Dakota vystrčila z koktejlových šatů svůj vlastní prs rytmické gymnastky, udělala Blake Dakotě to, co Dakota udělala Blake.
Dakotě to všechno připadalo velmi zvláštní, když tělo, s nímž se zmítala, bylo tak podobné jejímu vlastnímu. Jemné, ženské, drobné. Žádný vysoký, široký, silný muž, na jaké byla zvyklá. Ale na druhou stranu se zdálo, že Blake zná Dakotino tělo jako většina mužů. Možná proto, že znala své vlastní. A když její mysl na chvíli zabloudila k ostatním pasažérům vozu, vzpomněla si, že zdaleka nejsou samy. A přesto se dva silní mlčenliví muži v tmavých oblecích a slunečních brýlích chovali k sapfickému pokusu na zadním sedadle naprosto nevšímavě, oči pevně upřené na silnici.
Dakotě začínalo být tak horko, že začala sténat. Ale jak její ruce přejížděly po Blakeiných zádech, bocích, pase, ňadrech a Blake dělal to samé, ještě nebyla připravená, když se sestra jejího manžela mírně nadzvedla a hadí rukou si zajela mezi vlastní nohy, pak jí zajela pod šaty Dakoty a dovnitř kalhotek až ke klitorisu. Pak téměř vykřikla. Ale místo aby Blake odstrčila, Dakota ji krátce kousla do krku, pak sama zajela Blake pod šaty a střídavě ji prstovala.
Brzy zjistila, že Blake opravdu ví, co dělá. A přemýšlela, kolik nocí v životě se Blake prstovala při představách jejích oplzlých pokusů s vlastním otcem. Bez ohledu na to brzy obě provdané sestry Conlanovy hrály orgasmický stolní tenis. Když Blake přivedla Dakotu k orgasmu a o půl minuty později Dakota Blake, jednou, dvakrát, třikrát po sobě znovu. Dakota chtěla dokončit trhání šatů z Blake i ze sebe a takhle se oddávat, dokud ji neovládne spánek.
Přesto ještě dlouho poté, co svět za hranicemi jejich dvou zcela zmizel, zaslechla Dakota hlasy silných mlčenlivých mužů na předních sedadlech, kteří je oslovili takto: „Omluvte nás, slečno Dakoto a slečno Blake. Ale už deset minut stojíme před domem paní Dakoty.“ A Dakota, mrkajíc jako by se probrala ze snu, si uvědomila, že je to skutečně pravda. A že se její manžel brzy, ne-li už teď, začne sám sebe ptát, co se děje. Takže se raději vzpamatovala a vyrazila.
Vzpamatovat se bude problém. Měla rozcuchané vlasy, rozmazaný make-up, pomačkané šaty, byla zpocená a páchla sexem. Ale když jí Blake s úsměvem slezla z klína, rozhodla se, že na Brendena kašle. Bylo jeho úkolem chránit ji před zraněním stejně jako její chránit jeho. A kde byl on v těch posledních hnusných dnech? Tohle byla přece jeho rodina. Takže když Dakota neudělala o moc víc, než že si zastrčila prsa zpátky do šatů a stáhla si lem pod nohama, rozhodla se také, že vejde se vztyčenou hlavou, ať si její manžel myslí, co chce. Ve skutečnosti dnes večer využije trochu toho jeho skvělého jazyka, nechá ho dokončit to, co začala jeho vlastní sestra a předtím jeho vlastní otec. A teprve potom by ho možná dál krmila utěšující lží, nebo by mu řekla tvrdou pravdu, nebo by mu nejspíš neposkytla vůbec žádné informace. O tom bude muset přemýšlet později.
Pak se otočila ke své švagrové a políbila ji s pocitem, že mezi nimi vzniklo opravdové sesterské pouto, protože Blake pak dodal slova „uvidíme se zase příští týden, drahá sestro-manželko“, než Dakota odešla. Dále ke svému manželovi a synovi.
(No Ratings Yet)
Loading...