Klaply dveře auta a na silnici mokrou od deště dopadly kvalitní polobotky. Neal se rozhlédl po číslech domů a našel dveře, které odpovídaly popisu v dopise. Ještě, než je otevřel, několikrát se nadechl a promnul si vlasy. Věděl, že po tomhle dlouho toužil. Ale teď to bylo tady a on nevěděl, jak bude reagovat. A jak ona.
Vzal za kliku, prošel krátkou chodbičkou a vstoupil do místnosti osvětlené několika zářivkami. Mohlo by to být skladiště nějakého obchodu, teď tu ale byla jen jedna položka. Uprostřed na paletách bylo něco přikrytého bílým potahem. Jinak nikde nikdo, holé stěny, zkrátka místo, kde by člověk nechtěl zůstat zavřený.
Cestou vzal židli a táhl jí po podlaze, až škrábala na holém betonu. Chtěl taky, aby jeho „vyvolená“ věděla, že se k ní blíží. Byl hodně zvědavý, v jakém stavu a rozpoložení ji tady najde. S třesknutím postavil židli přímo před plachtu.
Zaslechl vzdechnutí.
Pomalu obešel židli a položil ruce na to, co byla přikrytá klec.
„Víš, proč tu jsi?“
„Myslím, že ano.“
„Opravdu?“
„Jak to tak vypadá, jsi pěkná děvka, která ale nechce přijímat rozkazy. Tak se to dneska trochu naučíš.“
Strhl potah a spatřil ji tam. V krajkovém prádle tam seděla s nohama od sebe, upírala na něj klidný pohled a jednu ruku měla mezi stehny.
Toužil po ní už dlouho. Od té doby, co ji viděl se svým kolegou na konferenci. Samozřejmě se tehdy držel zpátky, ale přišlo mu, že jeho občasná prohlášení nevnímá nijak pohoršlivě. Zajímalo ho, co za tím vězí. Jak později docela náhodou zjistil, s manželem rádi prováděli různé hry, navštěvovali…atypické akce a jejich chutě v ložnici byly vůbec vyhraněné.
Pak, při jedné příležitosti, mu přišla nabídka. Tina měla být na jeden večer jen jeho podle jeho přání. Když si ověřil, že to oba myslí vážně, napsal stručně svoje specifikace.
O týden později přišel lístek s touto adresou a přáním dobře prožitého času.
„Co jsme si řekli o tom, jak a kdy se budeš dotýkat sebe sama? Nebude to, dokud ti k tomu nedám svolení.“
„Omlouvám se, pane.“
„No vidiš. Aspoň to oslovení si zapamatovala dobře. Teď si spoutej vpředu ruce a hezky na kolena.“
Cvaknutí kovu, dopad podpatků na spodek klece, očekávající pohled mezi černými vlasy.
„Takže si pamatuješ, proč jsi tady?“
„Ano, pane.“
„Bylo mi sděleno, že potřebuješ trochu víc disciplíny. Že se neumíš pořádně chovat, když jsi v té správné společnosti. Takže až odsud budeš odcházet, budeš mnohem poslušnější manželka.“
„Budu, určitě,“ přikyvovala prudce.
„No, to ještě uvidíme, žejo…“ odtušil. „Teďka potřebuju, abys hezky protáhla jazyk tou mříží.
Něco zapraskalo a v jeho ruce se objevila malá lahvička s vodou. Naklonil ji k mříži tak těsně, že musela vyplazovat jazyk a olizovat hrdlo jako pes, když se k vodě vůbec chtěla dostat.
„Co na to říkáš?“
„Děkuju, pane,“ vydechla ještě dřív, než otázku dokončil.
Přikývl a naklonil lahvičku víc napřímo, aby se mohla opravdu napít.
„To by stačilo,“ zavřel ji po chvilce.
Sedl si ke kleci a chytil se za dráty.
„Proč si myslíš, že tě sem tvůj manžel poslal?“
„Abych mohla být lepší žena?“
„Samozřejmě.“
„Ale podle toho, co mi řekl, tak jsi chamtivá a chceš se pokaždé udělat.“
Zakřenila se. „Jo.“
„I tehdy, když ti to nikdo neřekl. A právě proto jsi tady, aby ses něco naučila.“
„Dobře,“ hlesla.
„Okey. Teďka si můžeš hrát se svou kundičkou.“
Zase se zakřenila, posunula v kleci a dobývala se v poutech do punčocháčů.
„Hezky si plivni na ruce, aby byly pořádně mokré.“
Udělala to a začala si mnout pičku.
„Ahhhh…“ vydralo se jí z hrdla. Pokračovala a bříška prstů rejdila po vyholené kůži.
„Roztrhej to, chci tu kundu vidět.“
Párání vláken, odhalená kůže se zaleskla ve světle zářivek.
„Blíž, chci ji vidět pořádně, pojď blíž sem k mříži.“
Snažila se posunout, stísněný prostor jí však moc možností nedával.
„Vystrč ty nohy dopředu, ať je můžeš dát normálně od sebe.“
Konečně se jí podařilo si normálně trochu lehnout.
„Takhle?“
„Jo, přesně tak.“
Když je ještě trochu zvedla a zasekla se podpatky za dráty, plivl jí skrze mříže na pičku. Bez váhání si to rozetřela po klíně.
„Přesně tak, hezky to rozetři.“ Zajela dvěma prsty dovnitř kundy.
„Ty seš pěkně nadržená děvka, viď?“
Zakřenila se.
„No tak tady ne. Tady se řídíš podle mých příkazů, i pokud jde o orgasmus. Takže se uděláš, až ti řeknu.“
Úsměv pohasl, zůstaly jen ruce dráždící kundu.
„Rozumíš tomu, ne?“
Přikývla.
Trochu odsunul židli a začal si hrát se západkou klece.
„Nech ty nohy nahoře,“ napomenul ji, když si všiml, že klesly.
Otevřel klec, naslinil si pořádně ruku a přiložil ji k jejím prstům. Několikrát ji přejel, roztáhl pysky od sebe, nakonec skončil jedním prstem uvnitř, až vykvikla.
„Ahhhh….ááááá….“
„Chceš mi snad říct, že se uděláš?“
„No jsem blízkóóó…“ vyjekla.
„Ne nic takovýho, hezky se s tím popereš.“ Plácl ji přes kundu celou rukou.
„Opovaž se teďka udělat.“ Sevřel ji klín v ruce a ani se nehnul.
„Nechceš se slušně chovat? Být dobrá manželka?“
V ustupujících křečích přikývla. „Ano, ano.“
„Ano co?“
„Ano, pane.“
„Roztáhni mi ty nohy,“ přikázal a vstal.
Nechala je od sebe, nenápadně si tam zase zajížděla rukou.
Za pár okamžiků byl zpátky a natáhl k ní ruku s masážním vibrátorem s ohebnou hlavicí.
„Olízni ten vršek, ať je hezky mokrý.“
Poslušně olízala bílou hlavici.
„Už je mokrý? Tak mi ho dej a tu svou kundu posuň hezky dopředu,“ plácl dlaní na kraj klece. Zapnul vibrátor a zlehka se dotýkal jejích pysků. Třásla se s nohama zaseklýma o dráty a opřená o lokty vnímala rostoucí blaho v klíně.
„Tvoje práce je mi oznámit, kdykoli se budeš blížit k orgasmu.“
„Aaahhhh….to de s touhle věcí dost rychleéééé….“ zasténala dlouze.
„Že jo? To bude docela problém se opravdu kontrolovat,“ zašklebil se. „To je dobrý vědět.“ Ještě přitlačil, až oblá hlavice začala klín ještě víc roztahovat.
„Už brzoooo….“
„Copak jsem ti neříkal, že to nebude bez povolení?!“
„Brzoóó…“ zakvílela a dráty po jejíma nohama zapraštěly.
„Opovaž se udělat bez povolení!“
Dál sténala, kroutila se mezi dráty a zoufale se snažila své tělo ovládnout. Byl neúprosný a pevně držel vibrátor na její kundě.
„Opovaž se udělat!“ křičel dál.
„No tak právě se to blíží…“
„Opravdu?“
„Ano právě…“
Těsně před jejím vrcholem strhl hlavici k sobě, vstal a se slovy: „Ještě se tam nedostaneš,“ ho odnesl pryč.
Zůstala ve stejné pozici, jen ochablejší.
Dvířka klece opět zapadla. „Pořád ještě nechápeš, proč tu jsi?“
„Přestaň, co to děláš?“
„Co asi dělám. Jsi tu kvůli vlastní disciplíně. Uděláš se tehdy, když ti to někdo dovolí. Ne tehdy, když budeš ty sama chtít.“
Zklamaně zakňučela.
„Budeš teď poslouchat moje příkazy?“
Beze slova přikývla. „Ano. Ano, pane.“
„Budeš tou nejlepší malou kurvičkou, jakou můžeš být pro svého manžela?“
Nadšeně přikývla.
Rozepl si kalhoty a vytáhl tuhé péro.
„Můžu?“ natahovala k němu přes mříže jazyk.
„Můžeš co?“
„Můžu ti prosím vykouřit péro, pane?“
„Hodná holka, odvětil a strčil jí ho skrze mříž k puse.
Olizovala mu žalud a líbala jeho fialový povrch.
„Tak je to správně. Přesně takhle.
Vytáhl ho z klece. „Vyplázni pořádně jazyk.“ Nechal péro těsně u mříže.
„Řekni mi, jak chutná.“
„Je moc dobrý.“
„Co chutná dobře?“
„Tvoje péro.“
„Moje péro, nebo ten předchozí skororgamus,“ narážel na lepící se kapky na žaludu.
„Ano, to taky.“
„Buď konkrétní.“
„Mám ráda to předsperma.“
„Ano? Nikdy jsi svému manželovi nedala možnost si to pořádně užít, protože se chceš vždycky udělat hrozně rychle.“
„Jo, to je pravda.“
„A právě to je špatně. Žádné chamtivé manželky, jen ty poslušné. Spermoidní děvky, které poslouchají a dělají to, co se jim řekne. Není to to, čím se chceš stát?“
Neodpověděla, pořád mu žužlala žalud.
„Ano, tak je to správně, hezky lízej ten žalud. To je všechno, co teďka dostaneš. Jo, jo…přesně takhle…“ komentoval její pečlivou práci. Kroužila kolem něj jazykem nebo ho nasávala přímo do pusy, jak to jen mříže dovolovala.
„Řekni mi, jak moc chceš víc tohohle péra?“
Prudce přikývla, až se jí vysmekl z pusy.
„Chceš ho hned?“
„Ano, prosím.“
Otevřel zase klec a ona se k němu otočila zadnici. Jedním škubnutím roztrhl síť na jejím zadečku, rukou jí přejel přes kundu a lehce ji naslinil. Plácal ji rukama po kundě i po zadku, až začala nadšeně sténat.
„Co na to říkáš?“
„Chci to péro.“
„Tohle se říká? Jaká je správná odpověď?“
„Děkuju, pane,“ zahuhlala se skloněnou hlavou, zatímco se jí prstem dál vrtal v pičce.
„Kdykoli dostaneš nějakou slast, tak poděkuješ svému pánovi.“
„Ano, pane.“
„To se snad dá zapamatovat docela snadno.“
Jak se jí hrabal skoro celou rukou uvnitř, začala zase hluboce vzdychat a klepat se.
„A připomínám, že dneska jsme tu od toho, že se uděláš, až ti řeknu, rozuměno?“
„Ano pane.“
„A že mi budeš říkat, když se k tomu budeš blížit.“
„Jaké to je?“
„Moc fajn, pane.“
Plácal ji po celém zadku jako po bubnech, až se natáhl pro důtky, které visely nad klecí.
„Vystrč ten zadek ven. A drž ho přesně takhle,“ nastavil ji na správnou pozici.
Vzápětí ucítila dopad důtek na kůži, až jím ucukla.
„Co říkáš?“
„Díky, pane.“
„Ale co se tak kroutíš? To je z toho, že se ti nedostává hnedka všechno to, po čem to tělo touží. A to tě přivádí k šílenství.“
„Ano, pane.“
Když se jejího zadku zase dotkl, měl na jednom prstu navlečen dráp. Jemně přejížděl špičkou po kůži a pak ji začal druhou rukou tahat přímo za kundu. Sevřel pysky k sobě a zatáhl. Do toho jí po středu zadku projížděl tím drápem.
„Není to tak jednoduché, když si nemůžeš dělat přesně to, co bys chtěla, viď?“
Zavrtěla hlavou.
„Nejsi zvyklá na to, že to není všechno hned po tvém. Když ti někdo říká, co máš dělat, a nemůžeš si to udělat, jak chceš, že?“
„Ne.“
„To musí být smutné.“ Rozepl jí podprsenku. „Pojď ještě dozadu,“ přikázal ji a nastavoval jí k zadnici péro. „Jo, přesně tak.“ Nastavil ho na kraj.
Přitlačila proti němu.
„Jen takhle. Netlač se na mě. Nebuď chtivá a chamtivá.“ Několikrát do ní pomalu zajel. „Jen dávej pozor.“
Opět několikrát přirazil, lehce a beze spěchu.
„Vycházej proti tomu péru.“
Rozjela se.
„Ne tolik. Jemně a pomalu. Ano, takhle.“ Napichovala se mu na péro, on sám stál na místě, nechal tempo na ní. Opřel se jí rukou o záda a začal sám normálně přirážet.
„Aaahhhh….áááá…mmmmhhhhh….“
„No ty jsi ale hladovej králík, kterej chce ošukat tvrdě a rychle, viď?“
„Anooo….“ zaječela. „Hlubokó….prosím….“
„Copak jsme se dneska naučili?“
„Áááhhh….abych…se udělala jen tehdy, když mi někdo řekne?“
„Ano, přesně tak. To je přesně ono.“ Zatáhl jí za síťovinu jako za otěže. Přitiskla ten pruh až k rámu mříže, takže se na něm skoro pohupovala. Pak ho pustil, až ji to plesklo přes záda jako další úder důtek. Pořád ji šoustal ve stejném tempu, rukama ji držel za zadek. Plácal ji po něm naprosto bez milosti, její ruce se jen držely otvorů v kleci.
„Otoč ten zadek jinam, dívej se na mě,“ přikázal. „Hezky se otoč a na kolena.“
Jak se na něj podívala, spatřila v jeho ruce vodítko.
„Líbí se ti ten trénink, který ti dávám?“
„Ano, pane,“ usmála se.
„Teď můžeš konečně vylézt. Hezky pomalu a opatrně.“
Dostala se z klece a postavila. Zavřel dvířka a stále ji držel na vodítku.
„Na všechny čtyři.“
Poklesla. Strčil ji péro k puse. „Otevři pusu.“
Zajel pérem dovnitř až do krku.
„Jen ji drže otevřenou. Přesně takhle.“ Vodítko jí držel nad hlavou, zasouval do ní čuráka jak do tunelu.
„Olízni ho,“ přikázal, když jí nechal žalud jen na kraji. Kroužila mu jazykem kolem žaludu, on jí s ním třel rty.
„Otevři,“ přikázala zase jí zajel až do krku. „Jo, jo…takhle je to správně.“ Vytáhl ho z ní, zvedl a nechal ji sjet jazykem až na koule. „Hezky pomalu, od koulí až po špičku.“
Jela jazykem přesně podle jeho instrukcí.
„A když se dostaneš nahoru, poděkuj. Děkuji pane, že můžu kouřit vaše péro.“
Dorazila přesně na špičku žaludu. „Děkuju, pane, že vám můžu kouřit péro.“
„Znovu.“
Projela jazykem koule, celou plochou přejela po těle až po konec žaludu. Na vteřinku zapomněla, ale pak se chytila. „Děkuji, pane, že jste mi dovolil kouřit vašeho čuráka.“
„Přesně takhle,“ chytil ji volnou rukou za hlavu a přirážel jí do pusy. Naklonil se pořádně, aby dosáhl až na její zadek. Několikrát ji pořádně plácl s pérem pořád v její puse. Natlačil jí ho až do krku, několik vteřin tak zůstal.
Vyškubl ho, nechal ji vydechnout. Vzal ji za vodítko, až kráčela po betonu jako pejsek.
„Děkuji, pane…“
„Dobře. Hezky se vrať sem. No nevedeš si najednou mnohem líp, co?“
Místo odpovědi se mu zase vrhla pusou na péro.
„No a teďka to celý zvořeš.“ Vzal důtky a několikrát ji šlehl.
„Omlouvám se, pane.“
„Neomlouvej se, když se budeš správně chovat, nebudeš se muset omlouvat. Mám pravdu?“
„Ano.“
Přejel jí prsty přes mokrou pusu a zase jí tam vrazil péro. Držel ji za hlavu a tlačil jí ho až za tvář. Několikrát tam zajel a pak ho stranou vyškubl s pořádným lupnutím.
„Teď hezky dopředu a prdelku nahoru.“ Stála na všech čtyřech, když ji začal šlehat po zadnici důtkama.
„Neslyším žádný poděkování.“
„Děkuju, pane…!“
„Děkuju za co?“
„Děkuji, pane, za uspokojování.“
„Tvoje uspokojování? Ty si myslíš, že tohle je o tobě?“
Sklonil se k ní a objal ji rukou přes prsa. Jen se křenila a hihňala.
„Tohle není o tvém uspokojování. Tohle je o tvém učení se. Ano?“
„Ano, pane.“
„Nezapomeň na to.“ S tim ji hodil zpátky na podlahu, kde dostala další tři šlehnutí důtkami přes zadek.
„Dej ten zadek hezky nahoru, přesně podle toho, jak se ti říká.“
Šlehnutí. Šlehnutí. Šlehnutí.
„Někdo tady chce další dávení se.“
„Ano!“ vykřikla nadšeně. „Prosím.“
„Správná odpověď je, cokoli říkáte, pane.“
„Cokoli říkáte, pane,“ opravila se hnedka.
Sedl si na židli s napjatým pérem pořád trčícím z kalhot. „Chceme se přece něco naučit, ne?“
„Ano.“ Přikývla.
„Můžu?“
„Můžeš co?“
„Můžu vám vykouřit péro?“
„Otevři pusu.“ Udělala to a on jí přitlačil hlavu dolů, až ho měla v puse až po kořen. Jednou rukou ji držel za krk, v druhé měl pořád smotané vodítko.
„Hezky pomalu a procítěně, hoň ho smyslně. Učíš se tady potěšit svého manžela, ne být tak chamtivá.“
„Ano, pane.“
„Ano, takhle pokračuj, hezky to péro kuř jako hodná a poslušná děvka.“
Nasávala ho, kmitala na něm jako pumpa.
„Hezky se k němu skloň. Když se pořádně snažíš, dostaneš odměnu, není to super?“
Zatímco ho vytrvala a pečlivě kouřila, natáhl vodítko, aby cítila za krkem ten tah. Přitlačil si její hlavu ke klínu, pak ji pustil, aby se nadechla.
„Chceš ošukat?“
„Ano, prosím.“
„Ano prosím co?“
„Ano, prosím, pane.“
Zvedl se, na židli položil přehoz zakrývající původně klec.
„Klekni si na ni. Rozepni si pouta a roztáhni si půlky.“
Jakmile byla připravena, natáhl pořádně vodítko a vrazil jí čuráka do kundy. Za stálého mrdání ji ještě švihal důtkama přes prdel.
„Co se říká?“
„Děkuji, pane.“
„Děkuji za co?“
„Za to, že mě učíte.“
„Učení? Co dělám právě teď?“
„Uspokojujete mě.“
„Uspokojuju? Takže je to pořád o tobě? Proč si myslíš, že je to pořád o tobě?“ Sklonil se k ní a chytil ji za prsa.
„Měla bys mi poděkovat za to, že tě šoustám.“
„Ano…ano, takhle jsem to myslela.“
„Takhle to myslíš? Tak to říkej tak, jak to myslíš.“
„Děkuju za to, že mě šoustáte…ááááhhhh….“
Přestal ji mrdat. „Vstávej.“
Postavil ji jednu nohu na židli. „Opři se o opěradlo.“ Jen se natáhla, zase ji zajel pérem do pičky. „Jo, přesně takhle,“ řekl spokojeně a zase ji začal šoustat a plácat po zadku.
„Mělas mi říct, že se za chvíli uděláš.“
„Ano.“
„Nezapomínej na to.“
„Já se snažim, ale…“
„Tak se snaž víc.“
Lehce ochabla a sklonila hlavu.
„Jo, podívej se hezky spodkem na toho čuráka ve svý kundě. Pomalu skloň hlavu, ať ho pořádně vidíš.“
„Vidíš ho pořádně?“
„Jo.“
„Tímhle tě vždycky skoro udělám?“
„Možná.“
„Možná? Ne dokud ti nedám zasraný povolení.“
„Můžu se udělat?“
„Ty se chceš udělat?“
„Ano, prosííííímmmm…“ zavyla.
„Ne,“ odvětil jednoduše a hned ho z ní vytáhl.
„No, to není tak těžké ne? Nejseš tady právě kvůli tomuhle? Aby ses naučila lekci?“
Držel ji za trup a rukama třel mokrou kundu.
„Ale já se chci udělat,“ zavzlykala.
„No to chceme všichni. Ale chce to i tvůj manžel? Jsi tak hrozně chamtivá.“
Držel ji za vodítko jak oběšenou a prsty ji pořád masíroval kundu.
„Ale je to tak příjemný.“
„Jasně, že je to příjemný.“ Sedl si na židli a ukázal na důtky na podlaze. „Zvedni to a pověs je zpátky.“
Poslechla ho.
„Co po mě chceš teďka?“
„Sedni si na moje péro.“
„Ano?“ usmála se nadějně.
„Ano. Pomalu, dokud ti neřeknu jinak. Hezky zádama ke mně, pomalu dosedni.“
Otočila se a protřela si mokrou rukou pičku. Našla žalud a pomalu si ho do sebe zavedla. Hned na něm začala zběsile hopsat.
„Pomalu!“ okřikl ji po chvilce.
„No, já už se skoro udělala.“
Zastavil ji v půlce pohybu, nechal jet dál velmi pomalu, rukou jí třel klitoris. Jakmile ji pustil, zase se pořádně rozjela. Vzal ji v pase a přitlačil si ji ke klínu, rozjel se naopak on. Byly to spíš vibrace než přírazy.
„Aáááhhh…já se udělám.“
„Teď?“
„Každou chvííííllíííí….“
„Popros!“
„Jo…prosím, nech mě se udělat!“
„Můžeš se udělat.“
„Aaaááááhhhhh….“ Zaječela na celé skladiště a roztřásla se slastí. Kroutila se na tom ocasu jak šílená a trefená elektřinou.
„Ááhhhh….děkuju, pane, za to, že jsi mi dovolil se udělat….“ Hlesla.
Pořád ji šoustal a přirážel pérem do jejího vlastního kmitání se. Položil ji ruku na břicho a naklonil ji nad sebe. Rukou zachytila opěradlo židle a dál si užívala jeho prudké pronikání do své pičky.
Držel ji za zadek, sama si druhou rukou třela kundu. Když se narovnala, chytil ji ruce za zády, ale nechal ji dál přirážet jejím vlastním tempem. Přejel jí rukou přes kundu a nechal ji olízat mu prsty.
„Tak tohle se tý tvojí kundě líbilo, co?“
„Jooo…“
Mrdal ji tak prudce, až se samotná židle klepala a klepala o beton.
„Vykuř ho.“
Nereagovala, protože ho pořádně neslyšela.
„Vykuř ho!“ houkl na ni znova.
„Okey.“ Zvedla se z něj a klesla mu ke klínu. Nasála koule, chytla péro do ruky.
„Chutnají ti všechny ty tvoje vlastní šťávy, které na něm ještě jsou?“
„Jo, moc.“
„Líbí se ti to?“
Jen s pérem v puse něco zahuhlala. Držela ho v prstech a honila, jazykem cucala žalud. Držel ji za vlasy a tlačil hlavu dolů.
„Bylo tohle nejdéle, co si kdy musela čekat na vrchol?“
Jen přikývla.
„Takže už vidíš, jaký je v tom problém?“
„Trochu,“ pokývala hlavou s ptákem v ruce.
„Hmm…samozřejmě, že ano,“ přitlačil ji zase až ke kořenu. Vzal si do ruky koule a přitlačil jí je k puse. „Hezky si je celé vem do pusy. Pořádně je lízej jazykem.“ Rozevřel jí pusu a plácal ji čurákem přes celý obličej.
Sklonil se k ní a vzal ji za tvář. „Chceš ho učinit šťastným a spokojeným?“ zašeptal jí do ucha.
Jen přikývla.
„Pojď ze strany, polož se sem.“
Oba vstali, ona se položila bokem na židli, kde ji ještě posunul a zvedl jí nohu. Pak už ji začal nekompromisně a bez neustálého zpomalování šoustat. Poté zpomalil, jen aby ji k puse zase přistrčil ten ohebný vibrátor.
„Olízej ho, ať je hezky mokrý a kluzký.“
Mokrou hlavici ji pak přiložil ke kundě, až slastí sevřela stehna. Mrdal ji a dráždil vibrátorem, což ale nešlo moc udržet najednou. Odložil ho na klec, šoustal ji dál. Postupně se přetočila až na záda. S nohama u sebe do ní pořád pronikal, držel ji za hlavu a celé tělo se jí klepalo, až pouta cvakala.
„Můžu se udělat?“
„Vidíš, že to jde…ano, můžeš.“
„Díííkýýýýý….zaječela a roztřásla se vnitřní elektřinou. Tělo měla v jednom ohni a současně ji všechno pálilo i mrazilo.
„Ahhh…děkuju,“ zahuhlala, jak jí projížděly další a další křeče. Přitáhl si ji víc k sobě a pořádně jí roztáhl nohy, aby na tu mokrou kundu viděl. Roztrhl jí síťované punčocháče, chytnul ji za kozy. Přisál se k bradavkám, ona si hladila prsa. Pak ji chytil kolem ramen a zase ji prcal.
„Na kolena,“ přikázal, když z ní vstal a odsunul židli stranou.
Honil si péro a ona tušila, že bude stříkat. Lehce se před ním sehnula.
„To je ono, tvář hezky dolů. A lízej mi koule, zatímco honim. Teď hezky popros o pánovu mrdku.“
Lízala mu dále koule.
„Popros, chci to slyšet.“
„Ano, chci, aby ses na mě vystříkal, prosím.“
„Prosím pane, můžu dostat vaši mrdku?“
„Ano, můžu mít vaši mrdku, prosím, pane?“
„Prosím, pane, můžu dostat vaši mrdku?“
„Prosím, pane! Můžu dostat vaši mrdku? Víte, že to chci.“
„To je ono, to je přesně ono. Otevři pusu.“
Vyplázla jazyk a jen sledovala jeho lesknoucí se žalud. Za pár vteřin ji mohutnou salvou vytekl na krk, rameny, obličej i do pusy.
„Ještě se uvidíme. Ale dávám ti svolení se ještě jednou udělat.“
„Ano? Děkuju, pane,“ převzala od něj vibrátor a on ji přizvedl za vodítko.
Tlačila si hlavici na kundu a klepala příchodem dalšího orgasmu.
„Oh…díky, pane.“
Sáhl někam stranou a vytáhl lahvičku s vodou.
„Otevři pusu,“ přikázal a začal na ni z výšky tenkým pramínkem lít vodu. Přesně, trpělivě, aby to mohla zachytit všechno.
„V mých klecích nebudou žádné špinavé děvky.“ Zbytkem vody z ní odstranit vlastní semeno. Pak otevřel klec a pokynul jí. „Vlez si zpátky.“
„Vrať mi vodítko a spoutej se.“ Pak ji zase zavřel.
„Ještě nejsme hotoví. Víš, tvůj manžel tě tu chce mít ještě trochu déle.“
„Opravdu. To mi neřekl.“
Už neodpověděl, jen pokrčil rameny, dal na klec zase přehoz a odtáhl židli zpátky ke vstupu.