Jako každou středu vyrazila tato půvabná mladá dívenka na svou hodinu klavíru. Bezmyšlenkovitě prošla dveřmi hudební školy a zamířila rovnou k učebně.
Tam se zarazila, protože uvnitř seděl u mohutného koncertního křídla někdo úplně jiný.
Anežka ještě pro jistotu koukla na dveře, jestli je ve správné místnosti.
„Ne, jste tu správně. „ oznámil hlas mže, který ji mezitím zpozoroval.
„Ale pan profesor…“ nedokončila větu.
„Pan profesor má něco v rodině a já ho dneska zaskakuji. Jsem Robert.“ natáhl k ní ruku, kterou jemně stiskla.
Líbil se jí. Byl mladší, tak kolem třiceti, měl na sobě světle šedou košili a koženou vestu a brýle, který jí hrozně připomínaly jednoho ze seriálových Pánů času.
Hodina probíhala normálně až na jednu drobnost. Robert se k Anežce přibližoval trochu víc, než to dělal profesor a i jeho pohledy a občasné doteky byly vytrvalejší. Nevadilo jí to, naopak byla zvědavá, kam až to zajde. Ve svých šestnáct i už měla nějaké to milostné dobrodružství za sebou a dalším se nebránila. Kdoví, jestli se mladý umělec osmělí, blesklo jí hlavou.
Osměloval se. Pokračovalo to polibky na ruce a lehkým hlazením jejího zadečku. Pak si sedl na stoličku sám, aby jí převedl jeden úsek skladby. Natáhla se k němu a bez okolků si mu sedla na klín. Jeho ruka byla okamžitě kolem jejího pasu a prsty zajely až na stehno. Když se o něj opřela zády a zaklonila lehce hlavu, bylo mu jasné, že je jen jeho.
Jeho ruce sjely až na její prsíčka, stále ukrytá pod bílým tričkem.
Natočil k ní hlavu a špičky jejich jazyků se setkaly v pootevřených ústech. Přisála se k němu blíž, zatímco jeho ruka už zajížděla pod tričko a jezdila jí od jednoho prsa k druhému. Podprsenku neměla, takže jí nechal tričko vyhrnuté a každou dlaní spočinul na jednom kopečku.
Anežčina ruka sklouzla z její vlastní nohy a dostala se jen na dotek Robertovým kalhotám. Jen se lehce v sedu posunul a zavedl si její ruku přesně na poklopec. Když už mu ho hladila sama od sebe, rozepl volnou rukou zip a postupně jí do svých kalhot zavedl její prsty. Štíhlá ruka se dovedně sevřela na ještě měkkém penisu a nechala ho vyskočit ven. Teprve v objetí jejích prstů začal nabíhat.
Sklonila se a vzala ho do pusy, zatímco Robertova ruka skončila na její prdelce, kterou začala vysvobozovat ze zajetí krátké sukýnky a skoro průsvitných kalhotek.. Stáhl jí je, nechal jí v předklonu a jen ji obešel, aby se k ní pohodlně dostal zezadu.
Nepřipravoval ji moc pusou, spoléhal celkem na to, že jeho vlastní penis je dost vlhký na tuhle úzkou skulinku. Ona Anežka byla nakonec vlhká už sama od sebe.
Jen se opřela o klavír a za svižného vzdychání si užívala to, jak do ní její učitel proniká zezadu. Společně se šukáním k ní natáhl dva prsty a nechal si je důkladně olizovat její šikovnou tlamičkou.
Pak ji posadil na klavírní židličku, roztáhl jí nohy hodně od sebe a jazykem se dostal k její kundičce. Byla hladce vyholená a pronikl do ní jazykem jako do nadýchaného čerstvého dortíku. Ještě k jazyku na chvilku přidal několik prstů, ale pak do ní opět vnikl penisem.
Chvílemi ji šukal, chvílemi jen projížděl penisem po klitorisu a mezi závojíčky. Sténala v obou případech skoro stejně. Pronikal do ní tak úporně, až se židlička začala kývat a posouvat po parketách učebny.
Zvedl ji ze židle a pověsil si ji na tělo ve stoje. Jako had ho objala kolem ramen a pokračovala v jízdě na jeho ocasu. Byla jak pírko, krásně přítulná a uvnitř nádherně těsná a horká. Prostě ideální studentka. Nechal ji na sobě napíchnutou, ale sedl si na židli, aby si trochu oddechl.
Pohybovala se na něm sama, protože nechtěla přijít ani o chvilku přítomnosti toho krásně tvrdého penisu ve své kundičce. Střídavě silně zrychloval tempo a pronikal do ní jak šicí stroj do látky, střídavé to nechával čistě na ní. Obojí mělo něco do sebe.
Sesedla z něj, ale jen proto, aby se otočila zády k němu. Pak pokračovala vytrvale v tom samém krásném šukání.
Sesadil ji ze sebe a vyměnil si s ní místo. Čekala ještě nějakou jízdu, ale už se vedle ní jen postavil s napnutým klackem a počkal, až se ho chopí rukama a jazykem. Pak jí několikrát explodoval do úst a na prsa.
Na klavír se toho dne moc nového nenaučila, ale rozhodně to nebyl ztracený čas.