Beatrice: Zrodila se děvka

Dalo se říct, že slečnu Buxomlyovou ten mladík zaujal téměř okamžitě. Chlapec jejího věku, nebo dost blízko. Nemohlo mu být víc než devatenáct, dvacet, nanejvýš jednadvacet. Krátké, rozcuchané světlé vlasy a světlý plnovous téměř červenožluté barvy. Vysoký a pohledný, s vysokými lícními kostmi a silnou, vyrýsovanou čelistí. Krásné modré oči úplně stejné barvy jako její.

A ten úsměv, který ji doslova přiváděl do mdlob. Jak se její dívčí srdce zachvělo, když se podívala na jeho perleťové bělmo. Na obyčejného člověka měl obzvlášť pěkné zuby.

Vždycky věřila na život na první pohled a věřila, že ho našla.

Ten mladý muž se jmenoval Beau Clark a byl přijat jako její nový instruktor. Beatrice byla tak krásná, jak jen jižanská debutantka může být. Splývavé, kudrnaté zlaté vlasy, pleť čistá jako padlý sníh a spousta rozkošných pih zdobících její téměř bezchybnou tvář. Byla to velmi dobře obdařená mladá žena, ňadry i zadečkem, a moc dobře to věděla. Ač to zní nepravděpodobně, byla jednou ze čtyř čtyřčat, všechna stejně úžasná, jedno bylo bratrem, ostatní dvě sestry.

Beatrice dosáhla věku na vdávání teprve minulý měsíc a její otec, patriarcha bohaté plantážnické rodiny Buxomlyů, jí už dohazoval dvakrát starší muže, o které neměla zájem. Chtěl, aby se vdávala kvůli hmotnému prospěchu, zatímco ji zajímaly spíš fyzické kvality a samozřejmě také osobnost. Poněkud. Do jisté míry.

Nicméně tenhle kluk Beau mohl být klidně zlý jako divá kočka a ona by ho stejně neměla za zlé. Byl to prostě její typ. Byl to její vysněný muž. Věděla, jak strašně nevhodné to je, ale Beauovu chlapeckému šarmu prostě nedokázala odolat. Jistě by jí nevadilo, kdyby s tím klukem stíhala neškodný letní flirt? Nic extrémního, možná sem tam nějaký polibek. Dokud se o tom nikdo nedozví, mohla si dopřát trochu dívčí zábavy.

Byla tu však jistá vada, pokud se to tak dalo nazvat, kterou v sobě nesly všechny ženy Beatricina rodu. Všechny ženy z rodu Buxomlyů byly mazané, chytré, okouzlující, bystré a úžasně krásné. Zároveň jim však chyběla zdrženlivost. Všechny byly nechvalně drzé. Říkaly, co si myslí, a málokdy, pokud vůbec, byly ve svých přáních a touhách rafinované. Jednaly impulzivně a málo myslely na následky, zejména pokud šlo o záležitosti, řekněme, „náklonnosti”. Půvabné dámy z rodu Buxom měly dlouhou historii, kdy se při styku s atraktivním jedincem, který se jim zalíbil, nechaly ovládat jistými tělesnými pokušeními.

Jednoduše řečeno, ženy rodu Buxom byly nestydaté a nenasytné děvky.

A Beatrice rozhodně nebyla jiná. Problém byl v tom, že Buxomlyské ženy si tuto malou genetickou zvláštnost, kterou si všechny nesou, tak úplně neuvědomují. Obvykle je na někom z rodiny, obvykle na ženě, která by je mohla vést, aby jim jejich malou rodinnou vadu vysvětlila. Tato konkrétní větev Buxomlyových však byla na jižním venkově docela izolovaná. Beatricina matka nepatřila k této pokrevní linii a její hulvátský otec byl protivný ignorant, takže Beatrice a její nebohé sestry na to budou muset přijít samy.

A Beatrice bude první, kdo si projde křtem ohněm.

Na koně jí pomohl statný mladík Beau, který se na ni určitě velmi světácky usmál, když do ní zezdola strčil, aby ji dostal nahoru. Když ucítila tlak na hýždích, zrudla.

„Děkuji vám, můj drahý pane Clarku,” řekla s dívčím chichotáním.

“Jistě, madam, a teď už pojďte,” řekl a sám se vyšplhal na koně.

Vytřeštila na chlapce oči, ale ten si toho zřejmě nevšiml a vedl ji dál. Beatrice si povzdechla a následovala ho. Ten muž, jakkoli byl ohromně pohledný, byl docela naivní. Zdálo se, že nikdy nepochopil znamení, která mu Beatrice házela do cesty. Za normálních okolností by ženu jejího věku při pobytu ve společnosti muže doprovázela matka nebo někdo z rodiny, aby se ujistil, že nedojde k žádnému dovádění. Její matka však byla neschopná, stále opilá a otec hlupák, takže zůstala bez doprovodu právě s tímto pohledným chlapcem.

  Zkouška na nohách

Když se k tomu přidala krásná žena z rodu buxomly, která byla tak proslulá nedostatkem tělesné zdrženlivosti, bylo jasné, že dojde ke katastrofě.

Beatrice se snažila ze všech sil, aby o ni ten muž projevil zájem, ale buď byl pro tento svět příliš čistý, nebo trochu natvrdlý. Ať tak či onak, slečna Buxomlyová by svou náklonnost k němu dala ještě bolestněji najevo, jak se zdálo. Rozhodla se, že k němu bude prostě upřímná. Bylo to velmi neslušné a ostudné, zvlášť pro ženu v tak vysokém postavení, jako byla ona, ale ona prostě neměla na všechny tyhle nesmysly trpělivost. Bylo by to ponižující, kdyby ji odmítl, ale jak by se mu to vůbec mohlo stát? Byla krásná jako broskev a měla postavu řecké bohyně. Ženu jejího fyzického kalibru nešlo odmítnout, tedy pokud ten muž nebyl homosexuál.

Když jeli po polní cestě, držela se vpředu, aby ji Clark mohl pozorovat a studovat její držení těla. Byl krásný letní den ve vlhkém státě Louisiana. Pocení bylo nevyhnutelné. Po několika minutách jízdy Beatrice zahlédla velký strom, který nabízel dostatek stínu.

„Zastavíme tam, abychom si odpočinuli. Jsem docela unavená,” řekla Beatrice a ukázala jeho směrem.

„Jistě, madam,” přikývl Clark.

Zastavili pod stromem, Beatrice slezla z koně a uvázala ho kolem kmene. Clark udělal totéž a pak si otřel pot z čela.

„Uf, dneska je parný den, co?” řekl.

„No jo, pěkně parno,” řekla Beatrice, odhalila svůj ruční vějíř a zamávala si.

Sledovala Clarka, jak hledá v sedlových brašnách vodu. Beatrice si povzdechla a zkřížila ruce na svých bujných prsou.

„Odkud jste říkal, že jste, pane Clarku?”

„Z Missouri, madam,” řekl, přinesl si čutoru s vodou a napil se.

„Missouri, jo? Řekněte mi, je tam každý muž tak natvrdlý jako vy?”

Spustil placatku a zvědavě se na Beatrice podíval. „Jak to myslíte, madam?”

„Chci říct, že bych asi nedokázala dát víc najevo, že se mi líbíš, ani kdybych se snažila,” řekla, odvážila se přistoupit blíž a položila si obě ruce na boky.

„Počkat, co říct?”

„Jste velmi pohledný muž, pane Clarku. Byla bych moc ráda, kdybychom se mohli vídat častěji.” Na její půvabné rty se vkradl rošťácký úsměv, když se přiblížila k omráčenému muži.

„Ale, ale,” Clark se zarazil.

„Mohli bychom si spolu užít trochu zábavy, víš?” řekla s půvabně dívčím chichotáním a nechala ruce viset po stranách svých růžových, ozdobně květovaných šatů. „Nic extrémního, jsem přece svobodná žena. Ale možná bychom se mohli tu a tam nevinně políbit. Nějaké to flirtování, možná i nahlédnutí pod sukni? Co říkáš?”

Beatrice teď stála přímo před Beauem a její rty byly jen pár centimetrů od jeho. Odhrnula si vlasy, položila mu obě ruce na chvějící se ramena a pomalu mu je obtočila kolem krku. Neřekl nic, ale ani nemusel. Beatrice ho měla ve svých spárech. Byl v jejích rukou jako pudink. Viděla to po celé jeho pohledné tváři.

„Tvé mlčení budu považovat za ano,” řekla znovu s dalším drzým uchechtnutím, pak se k němu naklonila a přisála se na jeho rty.

„Tak takhle vypadají mužské rty. Je to příjemné,” pomyslela si.

Vždycky byla velmi zvědavá dívka.

Když Beatrice dávala chlapci svůj úplně první polibek, začala se cítit… divně. Říkala si, že půjde jen o líbání, a dokonce to řekla i Clarkovi, ale cítila, jak z jejích beder vyzařuje silné horko. Její ňadra byla velmi citlivá, bradavky jí ztvrdly a postavily se do pozoru. Mezi nohama jí rostla vlhkost a její mysl se propadala do milostného oparu. Přistihla se, že polibek s chlapcem prohlubuje, místo aby se po několika vteřinách odtáhla, jak původně zamýšlela.

„Co se to se mnou děje? Proč nemůžu… co se děje? Proč se tak cítím?”

  Když nikde není ani živáček

Připadala si, jako by byla mimo sebe, jen mohla sledovat, co dělá její tělo. Přistihla se, že strká jazyk do Beauových úst, a z jejích krásných, bujných rtů se vydral nedobrovolný sten. Boky se jí samy od sebe začaly pohupovat a instinktivně uchopila Beauovy ruce a vedla je ke svému dokonale zakulacenému zadečku.

„N,-ne! Tohle jsem nechtěla! Tohle je, tohle je příliš! Proč se nemůžu zastavit?” Ptala se Beatrice sama sebe a její sténání bylo stále hlasitější a chtivější.

Beatricina první zkušenost s rodinnou vadou oficiálně začala. Spustila se v ní její smilná genetika, její nestydaté, chlípné instinkty převzaly vládu a ovládly její mysl i tělo. Stůl už byl prostřený. Už bylo příliš pozdě na to, aby se vrátila zpět.

Beatrice to ještě nevěděla, ale její snaha ovládnout se byla naprosto marná. Pokud nedojde k nějakému božímu zásahu, bude o panenství připravena právě tady a teď, právě pod tímto stromem.

A Bůh neměl zájem zasáhnout.

Beau pevněji sevřel její zadek a pořádně stiskl. Beatrice sténala jako obyčejná nevěstka, naprosto neschopná se ovládat, jak její ženství bylo stále vlhčí a vlhčí.

„Mmmmm,” Beau sám přerušil polibek a s divokým úsměvem se zadíval Beatrice do zamlžených očí. „Proč, slečno Buxomlyová, netušil jsem, že jste taková nezbednice.”

Beatrice na něj jen zírala s téměř omámeným výrazem a její kdysi inteligentní mysl se hroutila pod náporem vlastní vnitřní coury.

„Já, já…,” klopýtala se slovy a těžce a ztěžka dýchala.

„Dobře, řekni mu, že chceš přestat! Řekni mu, že jsme skončili!” dožadovala se její racionální mysl a zoufale bojovala, co jí síly stačily, proti svým chlípným touhám. „Řekni to! Řekni to, ty hloupá, hloupá holko!”

„Chci, chci,” Beatrice se třásla a chvěla v milencově silném, mužném objetí s velkými ňadry přitisknutými k jeho hrudi. Ucítila, jak ji něco šťouchá do nohy, a když se podívala dolů, uviděla Beauovo vztyčené mužství, které se jí otíralo o stehno. Čelist jí povolila, ústa se jí zalévala touhou a chtíčem. Konečně znovu promluvila. „Já, já chci tvého ptáka, Beau. Chci cítit tvého ptáka ve své kundě.”

„Cože?! Ne! Co to má být? Takhle nemluvím! Copak jsem se zbláznila?!?!”

Prudce zalapala po dechu, když Clark vzrušeně zařval a strhl ji do trávy. Ležela na zádech, ruce rozhozené nad hlavou, dívala se do modré oblohy, zatímco Beauovy silné ruce jí vyhrnuly květované šaty, obepnuly je kolem jejího křivého pasu, pak pevně uchopily její květované kalhotky a stáhly je dolů z dlouhých, štíhlých nohou. Beatrice celou dobu vrávorala a vzdychala, když jí roztahovala živůtek a uvolňovala korzet.

“Ne, ne, to nemůžu! Tohle nemůžeme udělat! Zničím si tím život!”

Stejně jako předtím neměly protesty Beatricina racionálního podvědomí žádný účinek, protože její vnitřní genetický chtíč pohltil celou její bytost. Beatrice si roztáhla korzet a její dokonalá ňadra vykoukla na čerstvý vzduch. Když odhodila kalhotky a vyhrnula si šaty, její blonďaté ochlupení a pubertální vagína hleděly Beauovi přímo do tváře. Beau se chvíli kochal tím neuvěřitelným pohledem, než zaujal místo mezi jejíma holýma nohama a přitiskl si hlavu k jejím polštářovitým prsům.

„Pro lásku boží, přestaň s tím šílenstvím! Přestaň hned… Bože!”

Z Bridgetiných jemných rtů unikl další ostrý vzdech, když Beau vtiskl svůj penis do jejích vlhkých záhybů a vnikl do její těsné, panenské kundy. Navzdory tomu, co jí říkali, ji to téměř nebolelo, když do ní poprvé pronikl. Byl to jen malý, palčivý pocit, který rychle přebila přílivová vlna tělesné rozkoše. Beau zasténal, když svůj penis nořil hlouběji a hlouběji do Beatriciny mladé pochvy. Beatricina ústa se otevřela a její rty nabyly tvaru dlouhého vejčitého „O”. Oči se jí zakoulely do hlavy a slečna Buxomly zasténala jako malá děvka, kterou měla být odjakživa. V příští vteřině ucítila, jak se zastavil hluboko v jejím nitru a jeho špička narazila na její děložní branku.

  Dva za jedním závěsem

Bylo po všem. Beatricina kunda byla obsazena a s ní i její panenství. Její tělo podlehlo chtíči a její mysl ho měla brzy následovat.

„On je, on je ve mně… Beauovo mužství je ve mně. Moje panenství, to je pryč… ale tohle, tohle je tak příjemné! Je ve mně tak velký. Tak velký v mé krásné kundičce…”

V tu chvíli začal Mister Clark dychtivě přirážet do jejího promočeného pohlaví. Ušklíbl se při tom, protože Beatricina nebeská vagína byla přiléhavá, kluzká a tak moc teplá. Beatrice nestydatě hlasitě zasténala a nedokázala zabránit tomu, aby z jejího těla nevycházely rozpustile znějící zvuky. Její velká prsa poskakovala nahoru a dolů v rytmu Beauových přírazů. Vzal jedno z jejích prsou do úst a láskyplně sál její růžovou bradavku. Beatricino podvědomí plavalo a kazilo se, zatímco její krásné tělo plenil a znesvěcoval pohledný mladík. Její kunda byla v jednom ohni, dobře a tvrdě svírala Clarkův penis, když do ní piloval a vyjížděl z ní.

„Tohle, tohle je sex? Nemůžu uvěřit, jak je to příjemné. Říkali mi, že to bude strašně bolet. Proč je mi tak dobře? Jsem, jsem snad taková špinavá děvka? Kurva, to je ale pěkný péro…”

Pak ucítila něco opravdu úžasného. Její tělo se otřáslo a zachvělo, kunda se jí sevřela ještě silněji než předtím, jak jejím sexy tělíčkem projely nepopsatelné pocity čiré extáze. Beatrice padla hlava dozadu, vlasy v hlíně a trávě, ženské šťávy vytryskly po stranách Beauova penisu, který jí plnil těsnou píču. Její první vyvrcholení bylo prudké a naprosto nezadržitelné. Bridgetiny oči se zaleskly absolutní a totální blažeností, zbytky její mysli se rozpadly v prach, zatímco se dívala na svět vzhůru nohama.

„Já, já, moje kunda, to je, to je… Uhhhhhhnnnnnn…” byly poslední myšlenky, které proběhly Bridgetiným podvědomím, než její mysl otupěla.

Její ústa zela dokořán, zatímco sténala jako děvka, oči se jí klížily a vzdalovaly a rozostřovaly.

„Kurva, ta vaše štěrbinka je tak těsná, slečno! Tak moc těsná!”

Beatrice vrněla a křičela, prsa jí poskakovala po celém těle a ona se začala nevědomky vzpínat boky proti jeho. Mrdal tu malou děvku, co mu síly stačily, a lesem se ozývaly zvuky mokrého plácání o kůži a Beatricino nestydaté, chlípné sténání. Pak se její roztažené rty zkroutily do oplzlého, pokřiveného tvaru a vytvořily bezmyšlenkovitý úsměv s otevřenou pusou. Její hlava byla prázdná, tělo jednalo zcela samo. Zvedla holé nohy vysoko do vzduchu a odhalila každý centimetr své krémové kůže, který mohla. Další dáma z rodu Buxomů se stala obětí nechvalně známé rodinné vady.

Beatrice nebyla nic jiného než hezká malá coura, stejně jako každá buxomská mrcha. Otrokyně svých tělesných tužeb.

Úplné a naprosté děvky.

Beatrice byla první ze sester, která se dozvěděla pravdu o své povaze, ale ostatní se to brzy dozvědí. Beau si prostě nemohl pomoct a místo aby se vytáhl, udělal se do té uvolněné mladé husičky. Beatrice, která se třásla a vychutnávala si pocit, jak se Beauovo husté semeno rozlévá do jejího plodného lůna a hromadí se v něm, unikl sladký, spokojený vzdech. Zda byla Beatrice oplodněna Beauovým čerstvým semenem, ukáže až čas, ale jedno bylo jisté.

Beatrice Buxomlyová už nikdy nebude jako dřív. Z nezbedné, drzé dívky se stala plnohodnotná, krásná děvka.

Její osud ženy z rodu Buxomlyů se naplnil už v osmnácti letech, dokonce ještě před svatbou. Některé ženy z rodu Buxomly jsou pozdní květinky, ale všechny si nakonec uvědomí své courácké já. Skutečně, ona by mohla stát jako základ jejich nestydatého rodu. Zaujala právoplatné místo v dlouhé řadě působivých děvek, poběhlic a děvčat.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)

Loading...

Jestli jste na webu strávili příjemné chvíle, zvažte jeho podpoření.