The Depraved-Heart Murders jsou na hovno. I po všem, co se stalo, si za tím stojim. Nikdy nebyli dobrá kapela a pořád nejsou. Jsou příliš seriózní na jednoduchý pop-rockový projekt, ale ne dost tvrdý na to, aby byli považováni za skutečný punk, takže se pohybujou někde uprostřed – v celý té vlně sladkých punk-pop-emo kapel z konce 90. let a začátku novýho tisíciletí, který bohužel zaplnily soundtrack mýho mizernýho středoškolskýho života. Jako bych potřeboval ještě jeden důvod, proč nenávidět střední školu.
Ale věc se The Depraved-Heart Murders byla taková, že neprodávali desky, když jsem byl na střední škole. Sakra, Charlotte Aaltonen byla tehdy taky na střední škole a poslouchala stejný bláboly jako my ostatní, až na to, že se jí to zjevně líbilo. Dost na to, aby 15 let později dala dohromady kapelu, která dělá stejný sračky.
No jo, jasně, je to její věc. Poslyšte, vím, jakou pověst maj mužští hudební novináři, jasný? Namyšlený pitomci, kteří jsou ochotni zkritizovat celé album jen proto, že je „příliš mainstreamový“.
Mnoho z tý kritiky je pravda. Ale to není to, o čem mluvím, slibuju. Opravdu si nemyslím, že The Depraved-Heart Murders je dobrá kapela. Všechny recenze, které říkají, že Charlotte Aaltonen příliš často zpívá mimo svůj rozsah, jsou podle mě správný: má dobrej hlas a nikdy jsem nepochopil, proč nezůstala u toho, co jí šlo dobře.
Kromě toho si myslím, že Sasha Cholmondeley je obecně hrozná bubenice, a v tomhle případě mám opravdu co říct. Hraju na bicí víc než polovinu svýho života a zvládnu zahrát všechny její party na první pokus. Vlastně jsem to před časem udělal – bylo to natočený na videu, ale Sasha mě požádala, abych ho smazal. A v mým nejlepším zájmu je, aby Sasha – a Charlotte a zbytek The Depraved-Heart Murders – byli v těchto dnech spokojený.
Každopádně jsem to chtěl uvést, než se dostanu k opravdu neoficiálním věcem, k částem, kde jsem to podělal, a k částem, který opravdu změnily můj život. Jestli k lepšímu nebo k horšímu, to zatím nedokážu říct. Je to opravdu teprve šest měsíců, co to všechno začalo.
Je to divný vidět to černý na bílým, ale ano, všechno to začalo asi před šesti měsíci, myslím. Tehdy jsem ještě psal o popový hudbě pro The Swing Note. Mimochodem, pořád pracuju pro The Swing Note, jen jsem přešel k recenzím metalový hudby.
Velkým důvodem pro to byla Daria Rains, která byla zároveň nejvstřícnější osobou v mém životě a také mym největším problémem. S Dariou jsme si padli do oka skoro hnedka. Byla zábavná, koketní, chytrá. Upozorňovala mě na mý chyby, což, pokud jste dočetli až sem, si asi dokážete představit, že je důležitá vlastnost u každýho, s kým mám romantickej vztah. A co je důležitější, bavili jsme se spolu. Daria byla na víc koncertech, než jsem si kdy dokázal představit, že by jeden člověk mohl být, a vždycky o nich měla víc příběhů. Měli jsme dost společnejch hudebních vkusů, takže jsme o tom mohli kecat hodiny, ale oba jsme si stáli za svými podivnými oblíbenými kapelami, i když jsme si z nich navzájem dělali srandu. Našel jsem si některý články, které napsala jako reportérka, a byly taky dost drsný. Byla reportérkou zabývající se vládou, opravdu odhalovala skandály a klepala na dveře mocnejch, než ji přestalo bavit být nepřítelem americkýho lidu za 15 dolarů na hodinu a našla si něco lepšího. Byla lepší reportérkou, než jsem kdy moh bejt já.
Byl tu ale jeden problém.
Daria Rains byla – a stále je – specialistkou na public relations pro The Depraved-Heart Murders. To znamená, že vydává tiskový zprávy, plánuje rozhovory, spravuje účty na sockách, řeší jakýkoli krize nebo negativní titulky. A Charlotte Aaltonen, Sasha Cholmondeley a Morrigan Padilla by jí svěřily své životy. To platí teď a platilo to i před šesti měsíci, když se to všechno opravdu rozjelo.
Tehdy měli The Depraved-Heart Murders sídlo v Acidalii, asi půl hodiny od Galina City, a v Galina City hráli docela často. To nám s Dariou dávalo záminku, abychom se mohli vídat poměrně pravidelně. Než se to všechno stalo, udělali jsme to asi šestkrát; chodili jsme na drinky a kecali, líbali se v jejím nebo mym autě, možná jsme zašli i dál. Nevyspali jsme se spolu, ale to bylo rozhodnutí Darii, ne moje. Daria byla nejvíc sexy ženská, jakou jsem v životě potkal, to jsem věděl už tehdy.
A vím, že to je hlavní hřích žurnalistiky, spát se zdrojem. Vím to. Proto jsem změnil obor. Swing Note nasadil na popovou hudbu nějakýho nováčka, čerstvýho absolventa vysoký školy, aby se vyhnul střetu zájmů. Nebyl v tý práci nijak dobrej, ale alespoň jsme vyřešili etický problém, i když mě bolelo vidět, jak se moje stará rubrika rozpadá v rukou někoho, komu na ní moc nesešlo.
Každopádně, v noci, kdy to všechno začalo, jsme se s Dariou domluvili, že se sejdeme – jako obvykle – v Cavalcade. Líbilo se nám tam, protože to bylo poslední místo, kde by nás někdo hledal: byl to asi největší taneční klub v Galina City, místo, kde jste cítili rytmus pod podrážkami bot, i když jste stáli venku ve frontě. Navíc tam byla taková tma, že by nás pravděpodobně nikdo nepoznal.
Ten večer jsem si dal drink a pak jsem uviděl Dariu, která už tam byla, v jednom z rohových boxů, kde stůl sám o sobě vydával neurčitou neonově modrou záři. Díky tomu obsah jejího drinku – ať už to bylo cokoli – svítil.
Daria byla mimo moji ligu, byla prostě v mnoha ohledech víc cool než já, ale hlavně v módě. Nepřeháněla to – dnes večer si vybrala černý tričko s dlouhym rukávem a roztrhaný džíny –, ale byly to malý detaily (černá stužka kolem krku, blond copánky), který jinak nevýraznej vzhled dělaly působivym. Její pravý zápěstí zdobil těžkej černej koženej náramek. Já jsem si oblékl rozepnutou flanelovou košili přes černý tričko a džíny (byla to ale *pěkná* flanelová košile, jasný?) a považoval to za dostačující.
Když jsem se přiblížil, usmála se.
„Ahoj,“ řekla a políbila mě, když jsem se posadil ke svítícímu modrýmu stolu. „Už je to dlouho.“
„Pár týdnů,“ řekl jsem s mrknutím.
Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*
„To je pro nás docela dlouho,“ řekla. Složila ruce pod bradou a podívala se na mě s široce otevřenýma očima. Byl to pohled, který uměla jen Daria, a kterej mě na místě téměř přivedl k extázi. „Jak se máš? Pověz mi všechno.“
Usmál jsem se, napil se drinku a zvedl obočí. Cavalcade nikdy nešetřil na obsahu alkoholu.
„Je to dobré,“ řekl jsem. „Nová práce mi vyhovuje. Psát o metalu je dobrý.“
Přikývla. „To věřim. Jak se daří tomu klukovi, co převzal tvou práci?“
Pokrčil jsem rameny a odvrátil pohled k tančícím siluetám na parketu. „Učí se.“
Daria se zasmála. „Je hroznej, co?“
„Jo, je fakt hrozný,“ řekl jsem. „Prostě se nesnaží. Mám pocit, že mu musím dávat tipy na články. Ale…“
Opřel jsem se a pokrčil rameny. „Už to není moje parketa.“
„Ale vidím, že tě to pořád štve,“ řekla a usmála se.
„Jsem vinen, ano, šílím,“ řekl jsem jí a povzdechl si. „Ale no tak, Dario. Jak se máš? Připravujete se na turné, že?“
Daria povzdechla a přikývla. „Jo, připravujeme. Ještě musim udělat spoustu věcí, ale už to jde. Myslím, že jsem ti to říkala, ale Galina City je naše první vystoupení, za dva týdny.“
Přikývl jsem. „Jo, říkala.“
Usmála se na mě. „Chápu to tak, že tam nebudeš?“
„Víš, co si myslím o The Depraved-Heart Murders, Dario.“
„Udělal bys to pro mě?“
Kurva. Daria tohle milovala. „V tomhle scénáři jsi pracovní Daria nebo zábavná Daria?“
Zasmála se. „Pracovní Daria není zábavná?“
„Myslím, že víš, kam mířím.“
Zastavila se, sevřela rty a zdálo se, že o něčem přemýšlí. Pak se na mě ďábelsky usmála, že jsem to cejtil až hluboko v žaludku. Naklonila se přes stůl, až byla ode mě na dosah polibku, kolena v džínách na lavici pod sebou, lokty na stole.
„Můžu ti říct něco neoficiálně?“ zašeptala, sotva slyšitelně přes neustálý rytmus EDM v Cavalcade.
V tu chvíli to bylo asi jedno z nejžhavějších věcí, které mi Daria Rains mohla říct.
Políbil jsem ji. Cítil jsem, jak se při tom směje proti mým rtům.
„Přestaň,“ řekla a zasmála se, zatlačila mě zpět do boxu a držela ruce na mých ramenou.
„Tohle je vážná věc, Nolane.“
„Ano, můžeš mi to říct mimo záznam.“
Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .* 
„The Depraved-Heart Murders brzy vydaj nový album. Máme termín.“
Polkl jsem, protože i já věděl, co to znamená, a nezáleželo na tom, jak moc jsem The Depraved-Heart Murders nenáviděl. Byla to v té době nejžhavější rocková kapela. Byli jí už několik let. Jejich fanoušci byli fanatičtí a v těchto dnech jste na internetu téměř každých pár metrů narazili na někoho, kdo spekuloval o obsahu tohoto alba – a o datu jeho vydání. Obecně se mělo za to, že The Depraved-Heart Murders vydají album přes noc bez varování.
Ale pokud by The Swing Note dokázalo být o krok napřed – například zjistit, kdy album vyjde, co na něm bude, jak se bude jmenovat nebo něco podobného – byla by to velká senzace. Přesně to, co potřeboval ten kluk, který převzal mou starou práci.
„Ty… ty to víš?“ zopakoval jsem.
„Ano,“ řekla.
„A kdy by to mohlo bejt?“ zeptal jsem se. „Nebo jakej by moh bejt pracovní název?“
„Obávám se, že o tom zatím nemohu s médii mluvit,“ řekla. „Ale pokud přijdeš za pár týdnů na koncert, možná by mě šlo… přesvědčit.“
Zavrtěl jsem hlavou a zakroutil očima, ale vzrušení v kalhotách ještě vůbec neopadlo. Nic z toho, co řekla, mi v týhle situaci nepomohlo.
„Vážně?“ zeptal jsem se.
Opřela se v křesle a usmála se. „Myslím, že ano.“
„A mezitím to nikomu neřekneš?“ zeptal jsem se.
„To by pro tebe byla senzace,“ řekla a usrkla ze svého drinku. „Jsem ochotná to udělat. Navíc to vypadá, že ten kluk, co převzal tvoje místo, by pomoc potřeboval.“
V tomhle jsem s ní nemoh nesouhlasit.
Zvedla sklenici. „Dohoda?“
„Dohoda,“ řekl jsem a přiťukl.
Později, když jsme se líbali u mě v autě a já měl ruku pod její košilí, se zastavila, když jsem ji líbal po celém krku, přes jamku klíční kosti, pod jejími roztomilými blond copánky.
„Je tu… ještě jedna věc,“ řekla, když jsem jí přejel rukou po pevném plochém břiše a dolů po vnitřní straně stehen přes džíny. Řekla mi, že ji to přivádí k šílenství, když to dělám; dotek tak blízko, oddělený jen jednou vrstvou džínoviny.
Nezvedl jsem oči, mý smysly byly plný vůně jejích vlasů a kůže, jejího šamponu a nepatrného nádechu jejího potu.
„Až se za pár týdnů ukážeš na koncertě,“ řekla mi.
„Mmmmm,“ bylo vše, co jsem dokázal říct. Nechtěl jsem teď mluvit o práci.
Bolest v mejch koulích byla v tu chvíli už nesnesitelná a Daria mi nedala najevo, že by dnes večer chtěla něco jinýho než pořádně šukat.
Byl jsem víc než šťastný, že jsem jí mohl vyhovět.
„Je tu jedna věc… kurva…“ zašeptala a opřela hlavu o okno, když jsem jí vložil ruku do kalhotek a položil ji na její promočený kalhotky. Vydechla a začala znovu. „Ještě jedna věc, kterou musíš udělat, až přijdeš na koncert.“
„Jo?“ zeptal jsem se a pohrával si s ní prsty tak, jak to měla ráda. „Chceš o tom mluvit teď?“
Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*
„Jo… jo,“ řekla se zavřenejma očima. „Kurva. Budeš… budeš muset pro mě něco udělat.“
Dobře, pomyslel jsem si. Sexy.
Pak mě úplně vyvedla z míry.
„No, já a… já a Charlotte a Sasha a Morrigan,“ řekla.
Mrkl jsem, nejistý, kam to směřuje.
„Dobře…“ řekl jsem.
„Hlavně Charlotte… kurva, nepřestávej se mě dotýkat,“ hlesla.
Ano, madam, pomyslel jsem si a vrátil ruku zpět k jejímu mokrému klitorisu.
„Hlavně Charlotte?“ zeptal jsem se.
„A-ano,“ řekla Daria a povzdechla si. „Kurva. Jen prosím… nepřestávej. Já… přemýšlím o tom…“
„Co mám udělat pro Charlotte?“ zeptal jsem se, moje obavy rostly.
„Ona má… věci… ráda… dělá… chlapům,“ řekla Daria. „Ostatní dvě holky taky, ale Charlotte je… něco… něco jiného. Kurva, Nolane, nepřestávej.“
Teď jsem se dostal prsty do rychlýho rytmu, střídal jsem prostředníček a ukazováček. Nepřestal jsem. Ale tohle byl nečekaný zvrat.
„Co Charlotte ráda dělá mužům?“ zeptal jsem se.
„Má… sadistický sklony,“ řekla Daria. „Kurva, Nolane, nepřestávej, prosím, teď ne. Jsem tak blízko. Jsem tak kurva blízkóóó!!!“
Nepřestal jsem. Vypadala, že je blízko; její tělo se napínalo způsobem, kterej jsem poznal. Viděl jsem to, jako bych byl třetí stranou, která pozoruje, co Daria mohla myslet tím „sadistickým sklonem“.
„Ráda… ráda dává… chlapům co proto,“ řekla Daria. „A kurva, promiň, ale je to fakt kurva sexy na pohled.“
„Jak to?“ zeptal jsem se.
„Několika různejma způsobama,“ odpověděla Daria a pak zalapala po dechu. „Ale hlavně… hlavně ráda… je plácá… kurva… kurva, kurva, kurva, kurva, kurva, nepřestávej, nepřestávej, NEPŘESTAŇ, KURVÁÁÁÁ…“
Na chvíli zaťala zuby a pak zakřičela tak hlasitě, že ji musel slyšet každý kolemjdoucí na parkovišti. Nepřestal jsem, alespoň ne dokud mi neodtáhla ruku.
„Bože… kurva, Nolane,“ řekla a opřela se o dveře auta a okno, s tváří pokrytou potem. „To bylo tak sexy.“
„To jsem rád,“ řekl jsem. „O čem jsi to sakra mluvila, Dario? Říkala jsi, že Charlotte vzrušuje plácání chlapů?“
Daria se zlověstně zasmála. „Jo, je to její věc.“
„O čem to tady mluvíme?“ zeptal jsem se.
„Většinou přes koleno,“ řekla Daria, jako by to bylo naprosto normální téma konverzace. „Ráda je má přes koleno, někdy je drží Sasha nebo Morrigan. Někdy obě. Je to taková specifická úchylka.“
„A ona… to chce udělat mně?“
Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*
„Ráda dává mužům co proto,“ řekla znovu. „A je to fakt sexy.“
Zmlkla a já čekal.
„Jo, chce to udělat tobě,“ řekla a usmála se. „Slyšela o tvém názoru na The Depraved-Heart Murders. Někdy působíš jako trochu namyšlený hajzl, co se týče hudby, víš. Určitě jsi byl, když šlo o The Depraved-Heart Murders.“
Otočil jsem očima, naštvaný. „To je sakra šílený, Dario. To neudělám.“
„Ne?“
„Je to šílený, že se mě snažíš naverbovat, abych byl její hračkou,“ řekl jsem. „Nebo hračkou Sashy a Morrigan.“
„No tak dobře,“ řekla Daria a předvedla, jak si líně zapíná zip na džínách. „Tak asi dám exkluzivní informace o albu někomu jinému.“
Zamračil jsem se. Tak to tedy bylo.
„Opravdu není jiná možnost, že bys mi ten tip dala?“
„Ne,“ opáčila a já si uvědomil, že to je vše, co dnes večer od ní dostanu.
Další modré koule.
„No tak, Nolane,“ zašeptala a dlouze a pomalu mě políbila. „Odměním tě za to. Nebude to tak zlé.“
„Nemůže mít Charlotte harém podivných podivínů, co maj na takový věci mají chuť?“ zeptal jsem se. „Kluci pořád mluví o tom, jak je sexy.“
Daria se zasmála. „No, jo, může. A taky to dělá. Ale ona… má ráda výzvy.“
Podíval jsem se na Dariu, jejíž tmavé oči se leskly ve slabým světle nedaleký pouliční lampy. Na mých rtech se pomalu objevil úsměv, který odpovídal jejímu škádlivému úsměvu.
„Opravdu se ti líbím?“ zeptal jsem se jí. „Nebo mě jen taháš do pasti pro Charlotte?“
„Mmmm, trochu od obojího,“ řekla a znovu mě políbila.
Vzdychl jsem. Strašně jsem chtěl Dariu. Víc, než jsem kdy chtěl být s někým po dlouhou dobu.
A potřeboval jsem taky ten tip.
Jak zlý by mohlo být to podivný úchylný jednání s Charlotte Aaltonenovou? Nebyla to nijak zvlášť velká nebo silně vypadající žena. Nepochyboval jsem, že bych zvládl cokoli, co by chtěla dělat, jen jsem jí nechtěl vyhovět víc, než bylo nutný. To si nezasloužila.
Ale tady byla Daria a říkala mi, že by to pro mě mohlo být taký výhodný…
„Dobře,“ řekl jsem.
Daria se zasmála. „Uděláš to?“
„Jasně,“ řekl jsem. „Cokoliv. Ale radši to nikomu neříkej. A radši dodrž slovo.“
„Budu,“ řekla. „Vím, jak velká je to senzace.“
Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*
Znovu mě políbila, zapnula si pás a chystala se vystoupit z auta.
Jakmile vystoupila, zastavila se, jednou rukou se opřela o kliku dveří a podívala se dovnitř.
„A myslim to vážně – myslim, že mám lék na tvoje modrý koule, pokud to pro mě uděláš,“ řekla a bez dalšího zavřela dveře.
O pár týdnů později mi poslala lístky na koncert, což bylo fajn.
Zaplatil bych za to, abych viděl spoustu kapel, ale The Depraved-Heart Murders mezi nimi nebyli.
Byly to dobrý lístky, do lóže v Galina City Stadium, oddělený od novinářů. To bylo důležitý, protože jsem nechtěl, aby mě na koncertě viděl ten novej kluk. Podle lístků tam měly bejt i nápoje a maso, takže jsem to alespoň nemusel absolvovat úplně střízlivej a s prázdnym žaludkem.
Dorazil jsem brzo. Když se koukám zpátky, byl jsem nervóznější, než jsem si byl ochotnej přiznat, což se ukázalo jako naprosto rozumná reakce. Myslím, že i uvaděčka, která měla na starosti správu apartmá, byla do toho zasvěcena.
„Nolan Vespasian?“ zeptala se, když jsem se přiblížil ke dveřím apartmá.
„Ano.“
„Vypadá to, že vám tento apartmán rezervovala paní Rainsová,“ řekla se smíchem v zelených očích. „Vítejte. Myslím, že zmínila, že sem brzy přijde, takže ji pustím dovnitř, až se objeví.“
„Děkuji,“ řekl jsem a vešel dovnitř.
Nikdy předtím jsem v žádným z těchto apartmá nebyl, i když jsem byl na nespočtu představení v Galina City Stadium. Obvykle jsem trávil čas v tiskový lóži v přízemí, trochu blíž k jevišti. Apartmá bylo malá místnost s obrovskou lednicí plnou hříšnýho množství alkoholu a malym stolkem, na kterým zabíraly místo zmíněný talíře s uzeninama (v množným čísle!). Byla tam taký terasa, ze který jste měli lepší výhled na dění dole.
Celkově to bylo docela fajn místo. Škoda, že jsem ho musel promarnit na The Depraved-Heart Murders. Otevřel jsem si pivo a začal si plnit talíř masem, sýrem, sušenkami a olivami.
Dveře apartmá se otevřely a vešla Daria, která doslova zářila.
Cena hovoru 55 Kč/min. , cena 1 sms 35 Kč .*
 |
 |