Temnou úzkou uličkou prolétla záře reflektorů.
„Můžu se dostat dopředu, nebo ne?“ Ptám se, neschopen zjistit, kam neznámá zapadlá ulička vede.
„Jo, ta ulička vede až sem, pak doleva,“ konstatuje ze zadního sedadla přes průhlednou plexisklovou zástěnu, která rozděluje kabinu.
Opatrně projíždím úzkou uličkou a dávám si pozor na hluboké koleje výmolů, které se rozlézají po rozbitém asfaltu, jenž místy odhaluje historickou dlážděnou vozovku.
„Nemohli jsme ji vyzvednout před domem?“ ptám se, neschopen skrýt své opovržení.
„Její volba…“ nabídne mi, když se nakloní dopředu, “…a tady je.“
Podívám se před sebe a zahlédnu ji, jak vystupuje ze stínu. Její platinové blond vlasy jsou v šeru stejně dobře rozeznatelné jako světlé šaty, které zdobí její štíhlou, dokonalou postavu.
Plynulým tempem projíždím úzkou uličkou a cítím vzrušení, když se k ní blížíme a dálková světla na ni vrhají světlo. Stíní si oči a odvrací pohled v okamžiku, než vedle ní zpomalím stříbrný sedan Mercedes. Mohl bych ztlumit světla, ale víc mě zajímá její úchvatný vzhled.
Vnitřní světla kabiny se rozsvítí, když buď můj spolujezdec na zadním sedadle otevře dveře zevnitř, nebo ona otevře dveře zvenčí. Taxíkem se prohání chladný vítr, když si platinová blondýnka dělá pohodlí na sedadle přímo za mnou. Tiše proklínám nedostatek předvídavosti, že ji teď nemůžu dobře vidět. Lákavě vypadající obětní dar Jasona Palmera.
Jason Palmer už několik měsíců splácí dluh, který jsem si sám stanovil, počáteční finanční částku požadovanou při vydírání. Výměnou za naturální službu za slib, že nezveřejní usvědčující video, které bylo tajně pořízeno a na němž tento ženatý muž brutálně zneužívá tmavovlásku s krásnou tváří, Marii Hoxtonovou. Jason přivedl Marii do pokoje v hotelu Highview na noc, které jsme s Frankem byli svědky prostřednictvím skrytých kamer, jimiž bylo poseto všech jedenáct pokojů v Highview. Marie, jak se ukázalo, byla Jasonova zaměstnankyně, kterou lákal k chlípnému sexuálnímu dobývání, aby si zajistil její zaměstnanecký status. Slib, který, jak se ukázalo, nebyl nikdy splněn.
Mariina cesta s Jasonem neskončila, ale teprve začala, ale pro dnešní noc Palmer posloužil účelu, který měl konečně splatit dluh za jeho vlastní vydírání. Z toho, co jsem pečlivě nashromáždil o té úžasné blondýnce, která teď ochotně seděla na zadním sedadle taxíku, se Jason nechtěně chystal převýšit prostřednictvím své poslední nabídky. Když se ohlédnu do zpětného zrcátka, vidím, jak jí sterilně podává manilovou obálku.
„Je tam všechno?“ zeptá se blondýnka.
„Spočítejte si to, jestli chcete,“ odpoví Jason.
Odtáhnu taxík a naviguju po zjizveném povrchu uličky, zatímco se řídím jeho předchozími pokyny.
„Kam máme namířeno?“ vyzvídá blondýnka.
„Jen na jedno místo, které znám…,“ zní dvojsmyslná odpověď, kterou si její dotaz vyslouží v Jasonově podání. „…na nějakém diskrétním místě.“
Sám si plně uvědomuji, kam máme namířeno, a otáčím taxík do opuštěné ulice na konci uličky. Cíl, který Jason dobře zná vzhledem ke třem dívkám, které předtím nalákal do dávno opuštěné budovy. Třem dívkám, které se všechny ocitly v moci mých špinavých potřeb a v důsledku svého nevědomého následku posloužily širšímu účelu.
Dnešní nádherná malá platinová blondýnka je stejně blaženě nevědomá osudu, který ji potká, jako všechny ostatní, které seděly vzad. Její osud byl však naplánován mnohem krutější než osud těch, které jí předcházely, a to díky dvěma týdnům, které uplynuly od chvíle, kdy mi Jason dal vědět o její existenci. A díky snadné dostupnosti. Když ji Jason naverboval, odměna za její nadcházející zhýralost bude díky jejím širším konexím a postavení mnohem větší. V mém plánu je riziko, to je vždycky, ale dnešní noc by mohla představovat velkolepý vrchol. Takový, který si ani Jason nedokáže představit, když sedí vedle ní.
Do interiéru vozu se vkrádá nepříjemné ticho, zatímco projíždíme jasnými světly centra města vstříc fyzické i metaforické tmě před námi. Blondýnka, která očekává, že bude vystupovat pro Jasona, si na základě jejich nemravné interakce odporně neuvědomuje, že to budu já, pro koho bude ve skutečnosti vystupovat.
Představení, které ji bude stát nemalé peníze, ne však mě samotného, přestože je to mých pět tisíc liber zastrčených v té obálce.
Ty náklady jsou velmi krátkodobé, ty se okamžitě vrátí.
Se zvýšeným pocitem očekávání přitisknu nohu na pedál plynu, když se vydám po dlouhém úseku otevřené silnice přede mnou.
Čelo jí smáčí pot
Vykřikne do tmavě fialového roubíku, který jí rozřezává tmavě fialové rty.
Její bujná ňadra se těžce zvedají a klesají zpoza bílého korzetu, který jí obepíná horní část trupu a stahuje se v bocích, aby zdůraznil její dokonalé tělo.
Její zápěstí natažená vysoko na rukou zuřivě tahají za ocelová pouta, která je poutají k betonovému sloupu, o nějž se opírá zády. Její zápěstí netahá zběsilá potřeba uniknout okolnostem, v nichž se ocitla. Její potřeba je jiného druhu uvolnění.
Když prosí, její bleděmodré oči se rozšiřují a tlumené protesty provází frustrované milosrdenství. Abych jí připomněl kontrolu, kterou nad ní držím a vykonávám, přemístím pulzující hůlku přitisknutou na její kundu, což vyvolá další reakci.
„Drž se…. Drž se, kurva…“ Spíš žádám než prosím svou malou blonďatou zajatkyni, „…jestli se uděláš dřív, než řeknu… budeš potrestána… rozumíš?“
Při mých slovech se jí zavírají oči, její roztažené tělo se chvěje na pokraji orgasmu, který hrozil propuknout přinejmenším posledních několik minut. Neodpovídá mi v obavě, aby nechtěně nepovolila fyzické manipulaci a držení nad ní.
Do této situace se dostala sama. Ochotně mi dovoluje, abych ji spoutal za zápěstí a rozpěrnou tyč, která jí drží kotníky od sebe v širokém rozkroku. Napomáhá tak mé věci.
Ona však věří, že jsem Jason Palmer. Poté, co ji Palmer ve tmě odvedl z taxíku dolů do útrob budovy, dostala pokyn, aby čekala v upravené místnosti ukryté v nesčetných místnostech ve třech podzemních podlažích opuštěného bývalého průmyslového areálu. V blažené nevědomosti neměla ani tušení, k jaké záměně došlo.
Jason žárlivě sedí podél chodby a bezpochyby žárlivě sleduje, co se odehrává na monitorech, které jsou napojeny na tajně ukryté kamery, jimiž je místnost poseta a které zachycují každý úhel jejího podrobení.
Platinová blondýnka mi mlčky dovolila, abych jí nejprve nasadil roubík a pak ji spoutal. Velmi ochotné podřízení si vysloužilo ostrý kontrast k některým situacím, které se odehrávaly v chladných vlhkých prostorách přestavěného sklepa.
Když přitisknu baňatou hlavici vibrační hůlky na její slizkost, uvědomím si, že už to asi dlouho nevydrží.
Chvějící se nosní nádechy s očima zvýrazněnýma fialovými a šeříkovými očními stíny pevně přivřenýma kňučí a prosí do pevně nasazeného kulového roubíku, který jí rozřezává čelist.
Drsně na ni tlačím a vychutnávám si kontrolu, kterou nad ní mám. A potěšení, které jí přináší drsnost, kterou jí dávám hůlkou nastavenou na nejvyšší stupeň.
„Chceš se udělat, že?“ pobízím ji.
Na potvrzení mi zuřivě přikývne.
„Potřebuješ se udělat… že?“ pokračuji.
Získávám od ní stejnou reakci, jen s tlumenou prosbou, která doprovází dvojité přikývnutí.
„Tak se uvolni… nech to kurva být.“
Cítím, jak z jejího těla okamžitě vyprchává napětí, trochu se sesune proti svému poutku, když cítím neuvěřitelné nasáknutí jejího orgasmu, který se z ní rozlévá po hůlce a mé pravé ruce.
Její zápěstí drží tělo opřené o sloup, když zakloní hlavu ke stropu a vykřikne úlevou, jak se její tělo zmítá v křečích a reaguje na vyvrcholení, které jsem vyvolal jen prostřednictvím hůlky.
Sklouznu z jejího těla a hůlku jednoduše upustím na podlahu před ní, zatímco ustoupím a obdivuji ji v závěrečných záchvěvech jejího uvolnění.
Dokonalé tělo platinové blondýnky je stále plně oblečené, když přede mnou visí za svázaná zápěstí. Bílý kožený korzet jí sotva zakrývá ňadra, spolu s krátkou plisovanou sukní v bleděmodré lila barvě, která odhaluje bílé síťované punčochy, jež se spojují s bílými koženými botami nad kolena. Celek dotváří její bledá pleť, soumračný pastelový make-up a bíle blond vlasy. Oblečení si vybrala podle mého doporučení, které jí předal Palmer. Oblečení dokazující první příklad její pečlivosti, ochoty vyhovět a potěšit.
Vykročím vpřed, když její vyčerpaná hlava klesne k hrudi, natáhnu ruku a sevřu její jemnou čelist. Zvednu jí hlavu, až se její oči pomalu rozevřou a pohlédnou na mě a na kuklu, kterou nosím, abych skryl svou pravou identitu.
„Myslím, že se s tebou budu bavit… moje malá Barbie Girl.“
Ta věta mě napadne z ničeho nic, když jí dál držím hlavu nahoře, mlčí.
Nebýt fialového kulového roubíku, který jí seděl mezi zuby, přísahal bych, že se jí po tváři vkradl náznak ďábelského úsměvu. Tichá výzva ve světle její první zkušenosti doslova z mé ruky.
„Pojďme si lépe uvědomit, s čím pracuji,“ nabízím, když pouštím její čelist, přerušuji své prohlášení tím, že uchopím horní část korzetu s předním zapínáním a roztrhnu ji.
Při pohledu na její dokonalá pevná ňadra a vypracovaný střed těla se mi na rtech objeví temný úsměv, když pod bodovými světly zasazenými do stropu v tmavé místnosti zahlédnu v odraženém světle dvě malé kovové tyčky, které propichují obě její kulovitě tvrdé bradavky.
„Nebude snadné tě zlomit, že ne, Barbie?“
Drží mě pohledem, oči se jí mírně zužují a pomalu vrtí hlavou ze strany na stranu.
„Ale zlomím tě,“ podotknu výhružně.
Klečí přede mnou, tváře má propadlé, znovu zneužívám kontroly, kterou nad ní mám.
Klečí na rozkročených nohou na zaprášené betonové podlaze a bere mě hluboko do svého hrdla. Další ochotné podvolení, její ústa se mi odevzdávají stejně svobodně, jako mi předtím odevzdala své tělo.
„Až na doraz… to je kurva až na doraz,“ nabádám ji, zatímco se její tvář tiskne k tmavě šedé kombinéze, kterou mám na sobě a jejíž knoflíky jsou zcela rozepnuté, čímž odhalují můj hrudník, břicho a umožňují jí přístup k mé ztopořené délce. Ta se jí teď tlačí hluboko do zadní části úst.
Když se mé ruce sevřou na jejím platinovém zátylku, začnu se uvolňovat a slyším neustálé zvuky „gwack gwack gwack“, jak se navzdory své odevzdanosti snaží vyrovnat s mým čerstvým náporem, zatímco zneužívám její ústa pro své potěšení.
Nahá až po pás, s rukama spoutanýma v černých ocelových poutech v dolní části zad. Tlustý obojek barvy opálené kůže nyní obepíná její štíhlý krk pod jemnými bílými blond vlasy. Rozpěrná tyč stále pevně drží nad jejími kotníky obutými do bot a její rty se pevně sevřou kolem základny mého penisu, zatímco já tlačím boky vpřed a plně využívám její poddajnosti. Ta úžasná blondýnka byla docela objev, a když cítím, jak mě popohání k bodu vyvrcholení, vím, že její dobývání ještě zdaleka neskončilo.
Slyším její vzlyky a cítím, jak se vzpouzí, a tak trochu polevím. Ale jen na pár vteřin, než se znovu uvolním. Šukám ji do úst s brutální bezcitností, zatímco si tisknu její hlavu k rozkroku, její úžasné rysy přitisknuté k mé pánvi.
V hlavě se mi rozhořívá vnitřní konflikt. Rozhodnutí, které si žádá přemíra potřeby oddat se vlastnímu uvolnění hluboko v jejím hrdle, nebo ho vytáhnout a ovládnout své chlípné nutkání, abych se šetřil pro její další odevzdání.
Když vrhnu pohled k jejímu zamýšlenému osudu, mé dilema to příliš nevyřeší.
Zatímco ji moje boky neúprosně trestají, začínám si představovat nejen to, jak bude blondýnka vypadat, ale i to, jak bude reagovat a jak se bude cítit. V hlavě se mi honí plány, které jsem si složitě vytvářel od chvíle, kdy mi Palmer poslal ukořistěné fotografie krásného stvoření. Toho, které teď přede mnou klečí a dusí se mým ptákem, jak se jí tlačí hluboko do úst.
Už jen mentální představa jedinečného způsobu spoutání a čerstvě zakoupeného brutálního nástroje, který leží na povrchu dlouhé polstrované lavice nad jejím pravým ramenem, podněcuje mou nepopiratelnou potřebu se udělat.
Pevněji ji uchopím za zátylek a dál šukám, dál používám její ústa.
„Udělej mě…“ Bez dechu ji prosím, „…ať se kurva udělám.“
Na můj povel cítím, jak se jazykem dotýká základny péra, a zdá se, že její rty se kolem mě sevřely ještě pevněji.
Pevně k sobě tisknu její hlavu, veškerá hybnost je na mně. Vyzývám ji, aby si zasloužila mé vyvrcholení, plně si uvědomuji, že mám situaci pod kontrolou.
O několik okamžiků později, okamžiků naplněných neúnavnými přírazy tam a zpět do jejích úst, cítím, jak mnou prochází vyvrcholení. Napínám své tělo a tlačím hluboko, zatímco mi v dolní části zad a na zadní straně stehen narůstá palčivá křečovitá bolest. Když přitisknu její obličej a ústa ke svému rozkroku, cítím, jak napětí povoluje v nasyceném okamžiku uspokojení. Jak se uvolňuji a cítím, jak můj ejakulát prochází mým penisem a do jejích úslužných úst.
„Šukej mě…“ chraplavě zavrčím, když jí uvolním zátylek.
„Hodná holka… hodná zasraná holka.“
Drží si ústa kolem mě téměř úplně, drží se těla penisu svými štíhlými rty, když cítím, jak nejdřív trochu povolí a pak s uspokojením polkne, když oceňuji, že pohlcuje můj těžký vklad v krku, jak se sunul k jejímu břichu.
„Máš hlad?“ navrhnu sardonicky, když o krok ustoupím a cítím, jak mi na penis nasáklý jejími slinami dopadá chladný vzduch.
Když se na ni podívám zpátky, jak přede mnou klečí, nereaguje na mě. Když otevře oči, podívá se na mě úžasnýma bleděmodrýma očima. Její zorničky jsou široké, jak se přizpůsobují světlu. Můj pohled sjíždí po stopě vyryté silnou řasenkou, která jí stékala zpod očí po tvářích až k čelisti. Pod linií obojku a kulového roubíku, který teď nosí na krku jako perverzní náhrdelník, se jí na odhalených prsou lesknou vlastní sliny.
„Zvládla jsi to dobře…“ Znovu se podívám na lavici umístěnou u zadní stěny místnosti za ní.
„Ty… ty si myslíš, že to stačí, aby mě to zlomilo?“ opáčí vzdorovitě.
Po jejím už tak viditelně rozcuchaném zevnějšku se vkrádá výraz vzdoru, když zakloní hlavu k límci a dál se na mě dívá. Obklopuje ji spratkovská, konfrontační aura, když tentokrát její rysy přejde určitý úšklebek.
„Ne… Ale neboj se….. Čeká tě větší výzva.“ Nabídnu jí, že v duchu zformuluji nový plán, který by ji mohl skutečně umlčet.
Ona tam prostě leží, tělo má dvojitě prohnuté na chladném hladkém povrchu nerezového stolu a já se nemůžu rozhodnout, jestli mě její vzdor rozčiluje, nebo povzbuzuje.
Ruce jí drží tlustá hnědá kožená pouta, která jí obepínají štíhlá zápěstí. Nejsem si úplně jistý, jestli barva odpovídá tomu, co zbylo z jejího bledě bílého a lila kompletu. Přesto se hodí k poutům, která sedí, připevněná k nohám stolu, pevně zapnutá přes bílé boty nad kolena a silný hnědý obojek, který jí zůstává omotaný kolem štíhlého krku.
Jak tam tak leží, čelí svému vlastnímu odrazu v zrcadle, k němuž se stůl tiskne. V zrcadle, které skrývá kameru umístěnou přímo na ni, aby zaznamenala každou reakci, kterou doufám, že vyvolám.
„Už to bude,“ nabídnu jí bezcitně přes kuklu, která mi stále přiléhá k obličeji, „poslední malý dotek.“
Otočím se k ní zády a odcházím od ní, téměř nepochybuji, že se dočkala své poslední potupy. Když se blížím k polstrované kožené lavici, přes kterou jsem ji původně chtěl spoutat. Zvedám drsné ocelové zařízení, otáčím jím v rukou a obdivuji jeho potenciál, když se vracím za svou platinovou malou blonďatou zajatkyni.
„Podíváme se, jak dobře to sedí,“ Levou rukou skládám krátkou plisovanou lila sukni, která jí stále sedí kolem pasu, nahoru přes zadek a odhaluji ji před sebou.
S nohama drženýma v širokém postoji otáčí hlavu podél pravého ramene ve snaze pozorovat, co se odehrává. Způsob jejího spoutání jí sotva dovoluje jakýkoli pohyb, když beru baňatý konec análního háku, který jsem obstaral z polstrované lavice, a přitisknu chladnou ocel k jejímu zduřelému zadečku.
Hluboký nádech způsobí, že se horní část jejího těla zvedne a následně klesne, když vydechne. Sám sleduji její výraz v zrcadle, jak se vzpíná, jak se připravuje na nevyhnutelné. Posunu háček o kousek stranou, přikrčím se a s drsným chroptěním ze zadní části hrdla jí plivnu přímo na prdelku.
„Vydrž mi v klidu, Barbie Girl,“ usměrním ji posměšným tónem, když se postavím a okamžitě přitisknu baňku háku na její těsnou dírku.
Nechám ocelovou tyč spočinout na její spodní části zad a sleduji, jak její štíhlé prsty obepínají chladný kov. Napůl očekávám, že nástroj odstrčí. Ona to však neudělá, protože vezmu zahnutou základnu háku do obou rukou a pevně ji přitisknu na její svěrač.
„Kurva,“ slyším ji tiše šeptat, jak s háčkem manipuluju a dráždím ji.
„Uvolni se,“ žádám ji, “uvolni se a přijmi to.“
Přitisknu špičku háku ještě pevněji k jejímu sluchu, její záchvěv při pohledu na její odraz mě motivuje. Její bleděmodré oči se zavírají, když si hraju s háčkem, její bledě růžové rty se tisknou k sobě, jak mi odmítá poskytnout uspokojení v podobě jakéhokoli protestu proti mému pokusu o invazi.
Podívám se zpátky dolů na její odhalený zadek a soustředím se na úkol, který mám před sebou, zatímco pomalu dráždím tlustý kulatý konec háku proti ní. Dosáhnu částečného zasunutí a pak ho několikrát stáhnu, abych demonstroval svou kontrolu. Cítím, jak se napíná, slyším, jak tlumeně protestuje. Pak bez varování pevně přitlačím a prorazím ji, když nedokáže zadržet doprovodný výkřik bolesti, když jí hák surově zasunu do řitního otvoru.
„Ježíši Kriste, kurva,“ zašeptá drsně a hlava se jí zakloní na ramenou, jak se podvolí.
„Nepochyboval jsem, že to dokážeš,“ odvětím chladně a chvíli se kochám hákem, který teď mizí v jejím štíhlém těle. „Teď ho odvážeme.“
Vezmu ze zadní kapsy černé nylonové lano, rozmotám ho a vytáhnu hák z jejího sevření a zároveň jí ho zabořím hlouběji do zadku, ona se nadechne a vydechne další chraplavé nádechy, zatímco provlékám lano kruhovým okem na vrcholu háku. Tahám za provaz a hák nořím hlouběji, natahuji provaz za její ruce a přes její nahá záda, zatímco si stoupám podél stolu.
Platinová blondýnka hledí přímo před sebe, její obličej se teď zkřivil do grimasy, když začínám provlékat jeden konec provazu půlkruhovým kroužkem zasazeným v zadní části tlustého opáleného obojku.
„Řekni mi, až to bude moc těsné,“ posmívám se jí, zatímco provaz protahuju kroužkem obojku.
Odmítá to vzít na vědomí nebo se jen podívat mým směrem, protože se upřeně dívá na svůj vlastní bolestný, ale stále vzdorovitý výraz v zrcadle. Výrazu, který jasně vidím a jehož svědky budou hádám stovky dalších lidí.
Hlava se jí zlověstně stáhne k ramenům, když ji začnu co nejlépe učesaně zajišťovat, aby se odstranila veškerá vůle mezi jejím krkem a horní částí háku. Držení jejího těla se nyní změnilo natolik, že její ramena a hrudník drží nad povrchem stolu jediný provaz, který spojuje hák s obojkem.
„Ty zasraná píčo,“ pronese bolestně a její odhodlání konečně praskne, když ji drží ve zjevně ohrožené a nepohodlné poloze.
„Ne…“ „Ne … teď ti ošukám kundu.“
Než stačí začít reagovat, sáhnu pod opálený obojek pro fialový kulový roubík, který jí stále visí na krku. Když se snaží protestovat, přitisknu jí kuličku roubíku do drobných úst. Přemístím řemínek přes její platinově blonďaté vlasy, abych ho pevně udržel na místě a umlčel ji.
„Možná není tak těžké tě zlomit,“ prohlásím, když odcházím a jedu prsty po chladné kůži její páteře. Cokoli se pokusí říct v odpověď, je přes kulový roubík pevně držený mezi jejími rty nesrozumitelné.
Jakmile stojím za ní, neztrácím čas a znovu si rozepínám přední díl kombinézy, můj plně vztyčený penis touží po tom, aby se jí zmocnil. Plně odpočatý a zotavený po slastném orálním potěšení, které jí předtím podlehl a poskytl. Hladím si ptáka v ruce, přistoupím k ní a natahujíc ruku si pohrávám s hákem zabořeným hluboko v jejím zadku. Rozvíjím ho, což vyvolává další nesrozumitelný, ale vzteklý výrok skrze roubík, zatímco se jí znovu zavírají oči.
Postavím se proti ní a sleduji její odraz, jak pomalu otevírá oči a pozoruje mě, plně si uvědomujíc, co se jí má stát. Bez okolků vyrazím boky dopředu a jedním stálým přírazem proniknu do těsných suchých stěn její kundy. Těžce zasténá do roubíku, sténání, které předchází rychlému těžkému dýchání ústy a kolem roubíku, když dosáhnu hlubšího průniku.
„Doprdele, tobě se to líbí,“ prohlásím s opravdovým záměrem, “od takové kurvy, jako jsi ty, jsem to nečekal.“
Nechávám svá slova viset, když začnu pohybovat boky a pak ji začnu od začátku soustavně šukat. Moje slova jí připomínají skutečnost, že prodala své tělo, aby tu dnes večer mohla být. Netuším, jak očekávala, že si vydělá těch pět tisíc, které seděly v manilové obálce v její tašce v rohu místnosti. Netuší, jaká je skutečná cena této večerní dobrovolné kapitulace.
„Už ses jednou udělala,“ zavrčím, “takže … já taky… Uvidíme, jak dlouho to ty… nebo já… vydržíme.“
Už když ji beru tvrdě a hluboko podél úhlu, v němž je její tělo spoutáno, pouští těžké dechy, které přerušují každý trestající příraz, který vstřebává z mých boků.
Jak mé ruce svírají její boky, přitahuji ji k sobě, zatímco její stěny se kolem mě pevně svírají. Její tělo je napjaté díky kompromisu, jakým ji držím, a neustálému zasouvání háku hlouběji a hlouběji do jejího zadku, jak se moje pánev tiskne k háku v nejhlubším bodě mého průniku. Její tělo je ve výšce každého stisku mých boků účinně zdvojeno.
Stojí tam spoutaná, se spoutanými zápěstími a kotníky svázanými od sebe, protože nemá jinou možnost než mě přijmout hluboko do svého dokonalého těla. Nemůže sklonit hlavu kvůli provazu, který spojuje obojek s análním hákem, chrčí a lapá po dechu přes překážející roubík. Moje pravá ruka opouští její pas a uchopí ji za pravé rameno, čímž skrze roubík vydá nové zasténání. Pokračuji v mrdání, které prokládám silnými drsnými přírazy, které ohrožují mou kontrolu, ale zmírňuji hadrovou panenku, abych prodloužil mrdání, které jí poskytuji, a zpomaluji svůj styl. Když uvolňuji její rameno a tlačím její hlavu dopředu proti obojku, přičemž hák stahuji těsněji a hlouběji.
Když ji nemilosrdně a opakovaně mrdám, odmítá odvrátit zrak nebo zavřít oči, protože se stále soustředí na svůj výraz v zrcadle.
I přes omezený pohyb jejího těla fyzicky neprotestuje, když pokračuji. Prostě přijímá svůj osud, když se dívám dolů přes zadní část její nohy oděné v síťované punčoše, kterou drží naučenou svým vlastním poutem. Všímám si, jak se horní část jejího stehna opakovaně otírá o drsnou hranu ocelového stolu, ke kterému je připoutána. Stůl pevně přišroubovaný k podlaze se ani nepohne, ani nepovolí, když ji neústupně trestám.
Po několika minutách opakovaných drsných a hlubokých přírazů pozoruji, jak pod vlivem okolností konečně začíná ochabovat a její nosní dech teď doprovází neustálé lapání po dechu kolem roubíku. Sliny vytékají z roubíku, padají jí přes čelist a pak stékají do neustále se tvořící kaluže na ocelovém povrchu stolu. Natáhnu ruku a vyrvu jí roubík nasáklý slinami z čelisti. Blondýnka se nadechne čerstvého vzduchu a protestuje proti mému nepříliš jemnému odstranění. V reakci na to se do ní vtlačím co nejhlouběji a současně jí zatlačím hák hluboko do řitního otvoru.
„Myslím, že teď už budeš mít docela slušnou štěrbinu, Barbie,“ podotknu, zatímco se držím hluboko v její kundě. „Myslíš, že mi budeš moct vyhovět?“
Nečekám, jestli pochopí nebo zareaguje. Prudce vytáhnu ptáka z její teď už kluzké kundy. Přitom jí bez varování hrubě vytáhnu hák ze zadku, což způsobí, že hlasitě zaúpí. Lapání po dechu přejde v protest, který se jí usadí vzadu v krku, když nechám hák sklouznout po levé straně jejího zadku na stůl a okamžitě ho nahradím špičkou svého ptáka. Její tichý protest zůstává v hrdle a nakonec se vydává jako drsné táhlé kňourání, když se vtlačím hluboko do neuvěřitelně těsného prostoru jejího konečníku.
Levou rukou se natáhnu a hrubě ji chytím za límec, čímž jí zakloním hlavu, aby se krutě prohnula v páteři. Na okamžik ji postavím a využiji čerstvého úhlu průniku, abych se jí ponořil hlouběji do těla. Zatímco tam stojí a lapá po dechu, zlomyslně se přitisknu a přitlačím její tělo obličejem dolů na povrch ocelového stolu. Přitisknu ji zezadu za krk, když ji začnu roztahovat kolem sebe a tlačit svůj penis hlouběji k dosažení plného průniku do jejího zadku.
Její nohy se zmítají proti těsnému poutání, zatímco se její boky také pokoušejí vzdorovat, než ji chytím za spoutaná zápěstí do volné ruky a přitisknu je k její dolní části páteře, abych jí přitiskl podbřišek.
Mé přírazy už nejsou zdaleka tak rychlé, jako když jsem si ji vzal před chvílí, protože napjaté svaly jejího konečníku se vzhledem k jejímu napětí a ohrožené situaci sotva roztahují.
Když pokračuji v pomalém přirážení, dává mi to, co potřebuji, já však získávám to, co od ní hledám. Šoustám ji těsnost snáším nepříjemnou stísněnost, která mě standardně pobízí jiným způsobem k její kundě. Stále přirážím, můj dech je teď namáhavý a při každém hlubokém přírazu do ní chrčím.
Přijímám brutální pomalý tvrdý styl a slyším, jak pode mnou lapá po dechu. Ale nesoustředím se ani tak na ni, jako spíš na sebe, když se teď dívám na svůj odraz, mé oči jsou v šeru zpoza kukly sotva vidět.
Přitisknu štíhlou platinovou blondýnku k sobě, zatímco šukám její dokonalé tělo, a cítím, jak mě začínají bolet koule, protože vím, že s každým prudkým přírazem se blíží mé druhé vyvrcholení této noci.
Když se podívám do očí, soustředím se na těsnost jejího zadečku kolem mého ptáka, boky začínám přirážet a přirážet.
Je to asi tak všechno, na co si vzpomenu, abych ji chytil za platinové blond vlasy a zvedl jí hlavu před zrcadlo, když se do ní hluboko udělám.
Svázané blondýnky prodloužené bolestivé vzdychání se ozývá po klaustrofobické místnosti, když jí můj silně nabitý ejakulát vystříkne hluboko do konečníku. Než pustím její vlasy a ona ztěžka dopadne, neschopná se ovládnout, na povrch stolu.
Stojím nad ní, hluboko v ní držen, několik minut, zatímco se mi vrací dech, a ona zůstává nehybná, kromě zvedání a klesání ramen, jak si sama skládá svůj zběsilý dech. Zůstává stejně tichá jako nehybná, nakonec poražená ve své odevzdanosti mně.
Nakonec se od ní pomalu odpoutávám, ale přitom vyvolávám tlumený slyšitelný protest. Dívám se dolů, jak otáčí hlavu na stranu, aby se nadechla skrz vlasy, které jí zakrývají obličej. Očima přejíždím po růžové surové kůži kolem jejího zadku a kundičky, když vidím pramínek semene, který pomalu odkapává z jejího zadku.
„Vytlač to ven,“ prohlásím.